Doutnáková mušketa

Příspěvek od **Knecht** » pon 13. lis, 2006 17:12

Možná neměli na pistole, které přece jen nebyly hlavní výzbrojí jízdního střelce, ale na pušky mít mohli - na té záleželo především. Takže bych se kolečkového zámku nebál. A ke krátkým doutnákovým karabinám doporučuju kontaktovat M. Skrbka - vyzbrojil s nimi celý Corporal a většinou dělá podle originálů.

Příspěvek od **Raiden** » pon 13. lis, 2006 18:16

Pušek jezdectva jsem našel jenom v Klučinovi několik variant - jednak mechanismus (dlouhej doutnák, krátkej doutnák, dlouhý kolečko, krátký kolečko), jednak systém zavěšení - na popruhu na zádech, na karabině na bandalíru u pravýho boku, v dlouhým holsteru na sedle. A do toho eště raný švédský křesadlovky.

aby se v tom vyznal...

R.S.Black · Příspěvek od **R.S.Black** » úte 14. lis, 2006 5:28

Tady je něco švédskýho
http://www.musketandrifle.nu/

R.S.Black · Příspěvek od **R.S.Black** » čtv 11. led, 2007 7:02

http://www.engerisser.de/Bewaffnung/wea ... earms.html

Příspěvek od **Knecht** » sob 03. úno, 2007 12:50

U Švédů jsem narazil na ten postup, že voják při naverbování dostal určitou sumu, ze které se musel vybavit - měl tedy povinnou např. pušku a oděv z nějakého množství sukna atd, ale např. poboční zbraň byla zřejmě na něm - když prachy propil a šel do války se sekerou, místo aby investoval do meče, byla to jeho věc.
Doutnákové pušky pokud vím měli z jezdců především dragouni, kteří ovšem fungovali zpočátku jako mobilní pěchota, takže si ládování a střelbu za jízdy zas tolik neužili. Ale zas o tolik horší oproti kolečku to možná nebude - představa, jak za jízdy šátrám po klíči a snažím se ho nasadit na osu...ono to taky nebude žádná sláva. Holt to byli šikovní kluci

Příspěvek od **Knecht** » ned 04. úno, 2007 19:16

Tenhle systém mám na karabině, je to šikovný, pokud se to zrovna nezadrhne - pak se musí kohout velmi opatrně zvednout a zároveň držet víčko, jinak to stihne křísnout a krásně ožehnout prsty

Příspěvek od **Knecht** » ned 04. úno, 2007 19:18

A nabíjení za jízdy jsem tuším viděl v třicítkovém Wagnerovi, ale nevím, jestli ten obrázek převzal z něčeho dobového, nebo si ho vymyslel.

peggy · Příspěvek od **peggy** » pon 05. úno, 2007 6:48

Gordon má IMHO pravdu. Jen bych podotkl k u uzavíratelným pánvičkám, že samozřejmě v různých dobách a místech se používaly obvykle zbraně rozdílné technologické úrovně, a tato úroveň se samozřejmě vyvíjela. Když byly doutnákové systémy dotažené téměř k dokonalosti, už je vytlačovaly novější, atd.

Abych nezemřel nepochopen - často se setkáváme s názorem, že když něco bylo vynalezeno 1.1.1800, tak to 2.1.1800 všichni používali a naopak. Ale to snad na tomto foru nehrozí

Příspěvek od **Knecht** » pon 05. úno, 2007 17:34

Zvláštní je i to, že třeba na loveckých puškách byly kolečkové zámky běžné ještě v 18.století. Proč-tradice?větší možnosti zdobení?spolehlivost?nebo úder křesadlového kohoutu neprospívá přesnému míření?
Relevantní by se mi zdála jen ta poslední možnost, ale nenastřílel jsem ani z jednoho typu ostrými tolik, abych to porovnal.
Mohlo by být zajímavé porovnat dochované ceny kolečková/křesadlová zbraň ze stejné doby a regionu, jestli je v tom nějaký velký rozdíl.

peggy · Příspěvek od **peggy** » úte 06. úno, 2007 8:04

Podle mne v tom hraje roli řada faktorů:

-konzervativnost uživatelů i generalit,
-dostupnost zbraní,
-zvyk na určitou zbraň a způsob použití,
-postupné šíření technologií,
-místní zvyky a tradice,
-skladové zásoby,
-dostupnost spotřebních komponent

atd. atd.

Pro ilustraci jedna historka z USA, kterou napsal jeden člověk v konferenci AMM, které jsem členem:

V roce cca 1940 byl asi patnáctiletým chlapcem na farmě a toužil po Winchestrovce. Když žebral na otci, otec sundal z krbu křesadlovou flintu, podal mu ji a řekl:
"Až ulovíš prvního jelena s tímhle, koupím ti Winchestrovku."
No a dál dotyčný psal :
"Když jsem svého prvního jelena složil, už jsem Winchestrovku nechtěl. Zůstal jsem u křesadla a střílím s ním dodnes."
(rozuměj LOVÍM !!)