Odívání

[peggy]

Jasně, doplnil jsi to naprosto přesně - taky to neměla být kritika

[eye]

, ale dnes už vím, že síla obchodu byla taková, že když si indoši poručili bleděmodrou s červenýma puntíkama, tak se běloši sakramentsky snažili jim jí za jejich zboží dodat....

To jo, myslím, že tehdy tam fungoval trh daleko lépe než dnes dnes tady. Rozhodně lovcům, obchodníkům a indošům do byznysu úředníci nekecali tolik, co nám dnes a lidé byli tehdy taky asi podnikavější.
I když mě dostalo, když jsem se v Ewersovi dočetl, že na počátku 19.století byli zisky trapperů, resp. organizátorů kožešnického byznysu tak velké, že na ně vláda USA žárlila a zřídila úřad, který měl obchodovat s indiány a kupovat od nich kůže výměnou za zboží. Kupodivu tento vládní projekt nebyl příliš úspěšný.

Ve středověké Anglii bylo až do 19.století jednoznačně největším byznysem tkaní vlněných látek a tendenci to toho kecat měli angličtí králové už v 16.století tím, že vydávali různé směrnice a nařízení, kterými se snažili celý trh regulovat podle svých představ.

[peggy]

K snahám o kontrolu obchodu s kožešinami státem - toto se podařilo zcela realizovat v carském Rusku, a dopadlo to tak, že obchod zkrachoval jako celek, mimo jiné byl následkem i odprodej Aljašky a nezájem o Kalifornii, obsazenou v té době silně právě Rusy. O kolonizaci ruského dálného východu nemluvě.

[Wothan]

To se ale hluboce mýlíš - to co tam je k vidění ve skutečnosti není nerez, ale buď patinovaný hliník nebo chemicko-galvanicky pokovený plast, takže z toho plyne co? Že se ve středověku chodilo v plastové zbroji

[Wothan]

1) V chemické kůži jsou porušená vlákna, což se projeví tak, že do ní nelze vyšívat indiánským způsobem. Indiánky vyšívaly tak, že kůži nepropichovaly durch, ale jehlu vpíchly a hned zase vypíchly tak, že nit šla pouze pod povrchem kůže. Tj. když se podíváte na druhou stranu výšivky, neuvidíte džádný steh. U chemické kůže tohle nejde, stehy pod povrchem kůže prostě nedrží a vytrhnou se. O mozkovky drží, i když se zachytí jenom třeba zlomek milimetru pod povrchem.

Máme už z raného středověku doložené podobné šití kdy se jehlou nepropichovala kůže celá ale jen část - např. při šití bot se píchá u některých švů do hrany kůže apod. Nevím zda se u nás činilo i mozkem, ale bezpečně víme že se činilo tříslovinou. Takže kůže se dala i jiným způsobem vypracovat do stavu kdy je tento typ stehu možný. Na druhou stranu nikdy jsem nečinil nic mozkem tak nemám srovnání v pevnosti. Ale boty pokud to nezničím už při propichování mi drží.

[Joe]

Já bych doporučil se podívat do starších TB, kde jsou překlady od Klárky na toto téma a něco máme (opět od ní) i v knihovně.
Popravdě jste mne trochem překvapili Myslel jsem, že toto je jedna z mála věcí, kde máme celkem jasno.
Pokud si pamatuji, tak u bělochů staré doby se kytky skutečně nevyskytují, ale u MM ano! Amíci to vysvětlují tak, že buď si je prostě šili z obchodního materiálu původně určenému pro Indiány a nebo to prostě u nich byla módní záležitost. Pamatuji si, že s Klárou jsme se přeli o červených košilích MM. Tvrdila, že to je blbost, protože ta barva byla vůbec nejdražší a že by do toho určitě nebyli ochotni investovat. Nakonec sama přišla s tím, že to byla pravda, a to právě proto, že to bylo drahé - prostě frajeřina
Nutno ale podotknout, že to asi nebylo pravidlo a že nejspíše prostě chodili v těch košilích, které přivezli na rendezvous - jenže to asi byli právě košile určeny i pro obchod s Indiány, tak že ......

Je tu ale ještě jedna maličkost, která je v té knize, co přeložila Tereza (a jaksi pořád čeká na tisk pro ostatní - já mám opis, proto jsem tak chytrej ) Asi takto - co to byla košile? Jde o to, že z našeho pohledu měli vlastně dvě (někdy dokonce i tři a více). Košilí je správně myšlena ta, co je na holém těle a ta skutečně většinou byla bílá a z tenčího materiálu (nahrazoval to dnešní tričko). Na ní se pak nosila další, ze silnějšího materiálu a ta bývý barevná či vzorovaná. U MM prý, podle této knihy byla nejčastější a to prý přímo typickou trapperskou košilí košile z vlny (čili naše flaušovka - ale bez té uměliny co tam mrzáci dneska dávají), a teď bacha - kostkovaná!!! Čili materiál ala Skotský tartan! Rozebírá se tam i velikost - jde o střední kostku, čili ani velkou, ale ani malou (cca 3 cm). Barvy co tam mají jsou modrá a zelená, ale nijak to nerozvádí.

Závěr je tedy ten, že i já bych se přikláněl spíše k bílé košili, eventuelně k barevné (jednobarevné - čili bez kytek) a na to košili z tartanu. Kytky bych ale nezavrhoval.

[cossack]

To se nám ta diskuse pěkně rozjíždí. Během pár příspěvků jsme od mozkovek u tartanu. Ale pozor není kostka jako kostka. Kdysi jsme na téma kostkovaných látek vedli diskusi s Havranem a vyšlo nám z toho, že vyrobit na stavu kostku je snadnější než třeba proužek.A proto se používali dříve než ty proužky nebo kytky(třeba mne někdo opraví).Takže můj názor je takový: kostka na košili ano, nicméně taková ta jednobarevná. Jako třeba ubrus. Skotský tartan je totiž dosti komplikovaný vzor. Krom podkladové barvy se vetkává ta, nějak barevná kostka(a ta je rozhodně větší než 3cm) a do ní se třeba ještě vloží jinak barevný proužek. A aby toho nebylo málo ten proužek může být shora dolů třeba žlutý a zleva doprava např. oranžový.
Takže klasický tartan asi néé. Jedině snad ještě na Mr. Stewartovi co se o něm píše v knize Za širou Missouri.

[Spící Medvěd]

Morrigna : Nooo, o filmu jsem v dotazu nemluvil a co se týče hobystů ve státech, takpředpokládám, že pracují na stejném základě jako my a tudíž , že se zajímají i o hodnověrnost svého činění. Patent na rozum jsme přeci nedostali jen my A vůbec nešlo o svůdnost vzorovaných košil, ale o to jak to vlastně tenkrát bylo

Joe : Jo, tak jem to nějak předpokládal. Jen jsem se potřeboval doujistit. Ona se ta květovaná košile občas mihne na fotkách z českých akcí a to i v kombinaci s třírohákem.

[awe]

Ona se ta květovaná košile občas mihne na fotkách z českých akcí a to i v kombinaci s třírohákem.

Já mám taky jednu košili z pro mě naprosto nestylového flanelu s dokonce několikabarevnýma kytičkama Když von na mě v tom obchodě tak smutně koukal a úplně mě vyzýval: "vem si mě" a já jsem ho za tu 100,- za 4metry prostě nemohl nekoupit

[Spící Medvěd]

Awe : Jóó, takovej osamocenej lítostivej flanel , to je prevít vlezlá