Štíty
Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Site Admin
- Příspěvky: 2015
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Celá jáma není moc hluboká, respektive je tak hluboká kolik máme kamení, plus tak 15 - 20 cm výplň hlíny. Proces se provádí postupně (příliš horka by mohlo kůži i spálit) - lijeme zvolna a celé několikrát opakujeme. Když se pracuje správně vyrve kůže ty kolíky několikrát ze země (kůže se smršťuje směrem do středu)! Takže se přetloukají.abaddon píše:predpokladam ze hraje roli hloubka ty jamy, aby se to teplo z tech kamenu vubec dostalo napovrch ne?
Pokud se chce vymodelovat vypokulý tvar zasype se, po několikerém vysrážení hlínou, na ni se nandají další kameny a opět zasype hlínou, tak aby se vytvořil kopeček. Přes něj se znovu kůže vypne a také zasype hlínou. A ještě jeden důležitý detail, při zasypávání se do jámy vloží dřevěný kůl. Po jejím zasypání a vypnutí kůže, se vytáhne a do vzniklého otvoru se opět lije voda.

-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
melkel píše:Dub by byl sviňsky těžký, buk taky a navíc se tříští. Dle nálezu (pravda vikingských štítů) bylo nejčastějším materiálem právě dřevo z jehličnatých stromů, hlavně borovice. Lípa je moc měkká. Budeme experimentovat se štíty z břízy, je to lehké a houževnaté dřevo.Seraf píše: Ještě mám otázku, to dřevo bylo asi smrk, že? - myslím podle fotky, nepoužíval se spíš dub nebo buk - z hlediska pevnosti?
Rád se nechám poučit..
Já se nedivím, že vikingové měli štíty z jehličnatých stromů. Stačí nahlédonut do jakékoli knihy o fytogeografii a pochopíte proč...

Bavil jsem se s jedním šermířem a tem mi potvrdil, že štíty z lípy a taky topolu jsou velmi výhodné, protože tyto dřeva se zatahují. Tzn že zbraň do nich zaseknutá se tam zaklíní na pevno a protivník o ni přichází. Tím se stává na nějaký ten čas oslabeným


A pokud se jedná o břízu je na štíty podle několika "dřevařů" nevhodná...
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 1430
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Lípu bych nevolil, je moc měkká, topol....hmmm. Ad bříza - nerad bych nesouhlasil s dřevaři, ale letos zkoušeli jeden štít z břízy prostřelit - neúspěšně. Na rozdíl od štítu smrkového. Go figurezoone píše:
Bavil jsem se s jedním šermířem a tem mi potvrdil, že štíty z lípy a taky topolu jsou velmi výhodné, protože tyto dřeva se zatahují. Tzn že zbraň do nich zaseknutá se tam zaklíní na pevno a protivník o ni přichází. Tím se stává na nějaký ten čas oslabeným![]()
![]()
A pokud se jedná o břízu je na štíty podle několika "dřevařů" nevhodná...

-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 587
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Melkel: je to možné... Já jsem ve fázi shánění vyschlého dřeva (topol a lípa)
Bylo by možné nám neznalým přiblížit, jak a čím ty štíty zkoušeli prostřelit. Popřípadě z jakého dřeva a konstrukce byly a hlavně jak to dopadlo???
Štíty ze smrku nejsou moc dobré... Alespoň nám se tak nezdají. K tomu musíš připočítat, že smrk u nás není původní (teda na většině území), takže bych z jehličnanů spíš volil borovici... Ta je ale zase poměrně těžká a pokud by byla dobře prorostená tak by mohla něco vydržet...

Bylo by možné nám neznalým přiblížit, jak a čím ty štíty zkoušeli prostřelit. Popřípadě z jakého dřeva a konstrukce byly a hlavně jak to dopadlo???
Štíty ze smrku nejsou moc dobré... Alespoň nám se tak nezdají. K tomu musíš připočítat, že smrk u nás není původní (teda na většině území), takže bych z jehličnanů spíš volil borovici... Ta je ale zase poměrně těžká a pokud by byla dobře prorostená tak by mohla něco vydržet...
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 148
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
to celkem pochybuju, ze vymyslis nejakou zelenou barvu na stit
Jestli se ti neco povede, tak dej urcite vedet co a jak. Viz. sekce barveni: http://livinghistory.cz/modules.php?nam ... topic&t=92

Jestli se ti neco povede, tak dej urcite vedet co a jak. Viz. sekce barveni: http://livinghistory.cz/modules.php?nam ... topic&t=92
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Já ano, maluji tím běžně na surovou kůži. Sice jde o indošské výrobky, ale technika je stejná.jak píše:K těm hlinkám
v knížce o malířských barvách(název si nepamatuju)jsem četl že hlinku mýchali s vaječným žloutkem,tím vznikla vaječna tempera,po vyschnutí to přetírali rošlehaným bílkem.Vzhledem k tomu že ve středověku se malovalo převážně na dřevěný povrch, tak by to mohlo fungovat i na kůži.
Některý renesanční štíty byly taky malovaný temperou, možná by to stálo za pokus.V praxi jsem to ještě neskoušel!!

Co vím, tak se také používala verdigris, tedy měděnka!
-
- Stálý přispěvatel
- Příspěvky: 254
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Určitě malířské techniky, tedy jak je popsána výše. Smíchat barevný prášek (hlinka, verdigris atd.) se žloutkem pro temperovou barvu, s vodou nebo řídkou klovatinou (klihovou) na vodovou barvu.vlamik píše:takze ma niekto nejaky LH recept na nafarbenie koze na zeleno?
Bude záležet na tom jakou kůži chceš barvit. Pokud usni tak je lepší vodová barva, která se do materiálu vpije a při případném namočení se nesmeje (moc), temperovou barvu ze žloutků bych doporučil na syrovinu, ale třeba indiáni na ní malovali ještě za mokra, aby se barva také trochu vpila dovnitř. Pokud by se malovala na suchý materiál, udělá pouze vrstvu na povrchu a ta má mnohem kratší životnost i jiný vzhled.
Jo a doporučuji si odstíny nejprve vyzkoušet. Tempera i vodovka budou mít různé odstíny (i dost zásadní), při použití stejné hlinky a množství.
Jo a k té České zemi. Jeden můj kamarád jí, za vcelku levný peníz, kupoval v malířských potřebách (ne pro malíře pokojů, ale obrazů), kdesi v matičce Praze. Takže pokud se vám nechce podnikat výlety do okolí a plavit hlínu na hlinku, tak i toto je možnost.
A pak je ještě jedna: Tady v Mostě jsou lidé, kteří se získáváním hlinek různých barev a odstínů zabývají. Zdejší hnědouhelné lomy jsou prima lokalita. Takže jde i dojet sem a zakoupit je. Případně na některou z valných hromad Indian corralu, i tam se dají zakoupit.
-
- Nováček
- Příspěvky: 10
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
pokud se pigment (ať už hlinka nebo měděnka) smíchá s vodou tak bude pravděpodobně vždycky mdlejší barvy a bude se rozpouštět, s vaječným žloutkem bude barva jasná a skoro i lesklá ale pravděpodobně taky nebude moc odolná, dalo by se to fixovat mlékem, popřípadě šelakem (vycházím z malířských technik)
Ovšem pokud by se barva nanášela ještě na mokrej materiál (kůže) tak by mohl vzniknout podobnej efekt jak když se maluje na mokrou zeď (freska) a barva by se do kůže jakyby vpila a třeba by se nemusela nijak fixovat.
A další možnost by bylo pojit pigmet s fermeží (vznikne něco jako barva pro knihtisk) sice by to schlo déle ale neodrbe se to.
nevim na kolik by to bylo LH, ale většina materiálu co jsem uvedl by se dala v raným středověku asi najít
Ovšem pokud by se barva nanášela ještě na mokrej materiál (kůže) tak by mohl vzniknout podobnej efekt jak když se maluje na mokrou zeď (freska) a barva by se do kůže jakyby vpila a třeba by se nemusela nijak fixovat.
A další možnost by bylo pojit pigmet s fermeží (vznikne něco jako barva pro knihtisk) sice by to schlo déle ale neodrbe se to.
nevim na kolik by to bylo LH, ale většina materiálu co jsem uvedl by se dala v raným středověku asi najít