Historický park BUDAŘ

[melkel]

IMHO jakékoliv maskování moderních baráku do "historického" kabátu dopadně bledě. Jako ideální řešení bych viděl zbourat moderní barák, a z mlýna udělat přiznané provozní zázemí - jestli si pamatuji, je oddělený od areálu vesnice i dvorce.

[Rab]

No jo, jenže ten mlýn spolu s hospodářskými objekty kolem uzavřeného dvora má nádherné vnitřní prostory, využitelné pro hostinec, prodejnu atd., ale to už pak nezbyde místo pro provozní zázemí... Ten nový barák by měl upravenou jen vnější podobu, uvnitř by zůstal jak je. Když se mu přezdí okna, narovná střecha a nahodí nová omítka, plus nějaká ta přístavba, tak by to šlo

[Rab]

Přestože stále čekáme na vyjádření příslušných úřadů, pracujeme na údržbě pozemků a budov. Odhalili jsme nádherná seskupení žulových balvanů a část mohutné hráze bývalého rybníka. Pořídili jsme stádečko ovcí (původní "šumavské" plemeno). Byla zpracována historie bývalého mlýna s vytěžením dostupných archivních pramenů. Náhodně nalézáme střepy z 15. století, čímž se posunuje datace vzniku osídlení místa. Čekáme ještě na výsledky dendrochronologie srubu obytné části bývalého mlýna. Došlo k ujasnění podoby budoucího areálu. V té souvislosti děkuji všem za výše uvedené inspirativní nápady. Na návštěvu lze přijet po předchozí dohodě.
FOTOGRAFIE ZDE

[Rab]

Od mojí poslední zprávy uběhla již delší doba naplněná jednáními s úřady, projektováním a úvahami nad konečnou podobou areálu. Též materiálovou přípravou, těžbou dřeva, čištěním porostů od náletů a bezpečnostní prořezávkou, údržbou objektů, úpravou rybníčků a potoka, rozšiřováním pastvin pro ovce (které zimu v pohodě přežily – však jsou taky ze Šumavy ). Dendrochronologický průzkum roubené části bývalého mlýna určil stáří použitých kmenů borovic k roku 1640, což přesně zapadá do dějin stavení, zjištěných archivním průzkumem. To mimochodem řadí tento objekt k nejstarším dochovaným venkovským roubeným stavbám u nás.
Na podzim byl ještě vysazen více než kilometrový obvodový pás keřů tradiční skladby , které budou tvořit přirozený živý plot. Další výsadba bude zanedlouho pokračovat, už máme objednané staré odrůdy ovocných dřevin a sadbu listnatých stromů, které dotvoří areály vesnic a aleje podél cest. Na pole budeme zasévat trávu. Přes zimu také probíhaly práce ve vnitřních prostorách staré usedlosti, kde bude hostinec. Zejména bourání nových průchodů v metr silných zdech ze žulových balvanů dalo pořádně zabrat. Nyní v této předjarní době začínáme intenzivně pracovat na stavbě srubů a dalších částí areálu.
Dovolím si ještě seznámit se změnou zamýšlené celkové podoby. V první fázi dokončené ještě do léta tohoto roku budou stát dvě vesnice celkem s 20 domy, zahrádkami, políčky, pastvinami. Jedna z nich bude sloužit k dobovým zážitkovým pobytům, druhá veřejně přístupná k ukázkám tehdejšího života. Součástí bude i malý vodní mlýn na potoce. K tomu bude zprovozněn stylový hostinec v bývalých chlévech a obou stodolách starého stavení a obchod se „suvenýry“ v obytném domě bývalého mlýna. Na okolních pozemcích budou zřízeny dobrodružné zážitkové stezky a herní areály pro děti, kamenný labyrint, umělé archeologické naleziště, naučná přírodovědná stezka, amfiteátr pro pořádání akcí, koupací biotopové jezírko apod. V další etapě zahájené na podzim proběhne přestavba nového domu na objekt podoby donjonu (v němž vznikne kromě provozního zázemí též ekocentrum a penzion) a s tím související přestavba přilehlé staré usedlosti na hrad bergfritového typu z 1. pol. 13. stol. (např. Vízmburk), čímž vznikne dvojdílný hradní areál. Pozorným jistě neušel posun v časovém zařazení areálu – ano, bude obsahovat raně a vrcholně středověkou část...
Ohledně názvu areálu bylo již rozhodnuto: Celek bude ZEMĚRÁJ, ale jednotlivé části obdrží vlastní název, např. hrad Budař, vesnice Smíšek (podle zdejšího rybníka) atd.
FOTOGALERIE doplněna.

[Rab]

Jenom připomínám, že nadále platí nabídka možnosti víkendového pobytu spojeného s mírnou pomocí při budování areálu. Ubytování zdarma pod střechou ve vlastním spacáku (na výběr je světnice staré chalupy s postelemi či ve stodole na slámě případně v salaši u ovcí ) nebo ve vlastním stanu kdekoliv. K dispozici koupelna s vanou a teplou vodou, wc, sporák na vaření, dřeva na topení dostatek atd. Proviant je třeba si dovézt (nejbližší prodejna 2,5 km). V případě „větší než mírné“ pomoci proplatíme cestu. Uvítáme alespoň dvojice či vícehlavé skupiny, jednotlivec by se mohl nudit . Zájemci pište na roman.abe@centrum.cz

[Rab]

Nové zprávy: Právě jsme dokončili hrubou stavbu první ze dvou vesniček (viz doplněná FOTOGALERIE) a přesouváme se na staveniště druhé, kde je již připraven materiál. Vysadili jsme 40 ovocných stromů starých odrůd a dalších 30 různých listnáčů. Některé se nacházejí v sousedství domů, na budoucích zahrádkách, jiné tvoří aleje podél cest, budou stínit při venkovním posezení v hostinci apod. Doprostřed návsi jsme vysadili lípu. Dostali jsme soubor osiva a semen z VÚRV v Ruzyni pro setí na pole a zahrady. Čekáme dodávku šindele a dva kamiony rákosových snopů z Maďarska. Probíhá tisíc jiných dalších věcí, o nichž budu postupně dále informovat.

[Wothan]

Vy jste to neodkorňovali?

[Rab]

Ne. To je taková zažitá, ovšem novodobá, představa, že je třeba dřevo odkornit, z důvodu jakési ochrany před škůdci atd. Jsem přesvědčen (a máme k tomu i archeologické doklady v podobě otisků v hlíně, která tvořila vymazávku spár mezi kuláči), že to tehdejší lidé vnímali jinak než my dnes, že nepřemýšleli na dlouhou dobu dopředu, už vůbec ne na to, že by jim třeba za 50 let červotoč dům sežral (což by stejně nesežral, protože u takovýchto staveb ke svému působení nemá podmínky), že prostě potřebovali rychle postavit a rychle bydlet, s co nejmenší námahou. Co bude za 5 let, neřešili. Možná jejich ves příští rok někdo vyplení nebo jim shoří vlastní neopatrností. Proč by tedy poměrně pracně zbavovali kmeny (už tak pracně vydobyté z lesa) kůry, když k tomu vlastně jiný než snad možná estetický důvod není (mně se ale naopak líbí ty sruby s kůrou, různě osekané v místech, kde byly větve). Nehledě na to, že část té kůry po vyschnutí odpadne sama... Dle mého přesvědčení to stavíme tak, jako by to stavěli tehdy, nahrubo, rychle, úsporně. Jediné, co odkorňujeme, jsou prvky krovů, protože úvazy došků by na postupně se uvolňující kůře nedržely.

[Wothan]

Nám by to asi taky trochu ušetřilo práci (i když odkorňovat čerstvé dřevo je poměrně snadné a nevyžaduje to ani žádné extra nástroje), přesto si myslím že to není dobrý nápad. Jednak my třeba nemáme tolik lidí a peněz abychom počítali s tím, že to budeme co 5-10 let celé obnovovat, takže různé houby, plísně a parazity nebereme tak na lehkou váhu (a tady bych se s tou náchylností k napadení hádal) jako naši předkové. Taky je ale pravda že v těch domech nežijeme 24hodin sedm dní v týdnu, takže se ten dům chová trochu jinak. Ale bál bych se spíš toho že až to dřevo seschne, tak kůra se uvolní a začne loupat a s ní bude vypadávat i mazanice. Ona samozřejmě vypadává i u odkorněného dřeva a je potřeba pořád udržovat (pokud se do toho necpe lepidlo, cement apod.), ale tady bych se trochu bál, že to pak povolí naráz (na všech domech v celé vesnici) a bude s tím hafo práce navíc.

[Rab]

Je to samozřejmě věc názoru, ale podle mých zkušeností se s neodkorněným dřevem po 5 ani 10 či 20 letech nic nestane, pokud nebude ve stálém vlhku a kontaktu se zemí. Na druhou stranu nepočítám s delší životností, stavby budou ponechány přirozenému procesu stárnutí a pokud dožijí dříve, postaví se nové. Přistupuju k tomu trochu jinak, než je jinde běžné, není to na věčnost, nechci to mít zakonzervované a neměnné. Mazanice nevydrží ani v jednom případě, ale bude tu probíhat pravidelná údržba, mj. v rámci programu. Víš třeba, jak budou děti šťastné, když se budou moci patlat v blátě a plácat ho po domech?