Nevím jak kdysi, dneska se to vyhlašuje při mši při ohláškách.Bohuslav píše: A to ,když tady onen biskup či více biskupů sepíší listinu ,že těm věřícím davají odpustky ,že půjdou v ten a ten den do tohoto či toho kostela?Jak se to onen věřící doví ,nebo se toto oznámení se provedlo během nějaké mše a pak se to sepsalo?
odpustky
Moderátoři: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen
-
Theodora
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 204
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
"Myslíš, že vzdálenost může dělit přátele? Když chceš být s Rae, nejsi už vlastně s ní?" (R. Bach)
-
Bohuslav
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 654
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Tady jsem našel to Le Goffovo Zrození Očistce - http://www.pastorace.cz/index.php?typ=t ... odtema=874
-
Jiři z Holohlav
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 339
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Bohuslav
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 654
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
-
Bohuslav
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 654
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Našel jsem zmínku o tom, že by onen odputek se mohl dávat symbolicky jako ubrousek, je možné že se taky jedná jen o lokální zvyk.
Jiný slavný zázrak požehnaného odpustku
Jeden urozený člověk z Apulie, jenž slul František, léta Páně 1308, chystaje se jíti na odpustek u Panny Marie Andělské se svou družinou, řekl jednomu dělníkovi, který u něho za mzdu pracovával téměř větší část roku: A ty, proč se nepřičiníš o spásu duše, jako se přičiňuješ o tělo? Řekl ten člověk: A kterak se mohu přičiňovati o duši? Odvětil ten urozený člověk: Tak, abys šel s námi k svatému Františkovi, a tam najdeš odpuštění všech svých hříchů. Řekl tento dělník: Půjdu s vámi velmi rád, jestliže mi zaplatíte za ten čas, který jsem vám pracoval. Ten pan František mu vše zaplatil a s ním a s ostatními tovaryši se vydá na cestu a ubírá se k svatému Františkovi s velkou pobožností, a vyzpovídáni a zkroušeni, s velikou radostí duchovní dostali odpustek u Panny Marie Andělské. A když zase vyšli z Assisi a vraceli se do krajin apulských, tento svrchuřečený dělník se roztonal, a to takovým způsobem, že mu otekly nohy a nemohl se hnouti z místa. A tak ten člověk začal toho litovat, že se vydal, a počal panu Františkovi říkat takto: Kéž se líbilo Bohu, abych nikdy nebyl šel na tento odpustek, protože jsem utratil všecky peníze, které jsem měl, a rozstonal jsem se, a vy všichni se vracíte domů a já nešťastný, chudý a nemocný, zůstanu tady sám. Odvětil pan František: Prosím tě, abys nelitoval velikého dobrého, jenž jsi získal. Když venkovan setrvával v tom, že chtěl, aby nebyl chodil, řekl pan František: Dej mi ten ubrousek, tak jak jsi jej obdržel, když jsi vešel do kostela Panny Marie Andělské, pro mého bratra, jenž umřel, a já ti slibuji, že ti vrátím, co jsi utratil na cestě, tady přede všemi, a mimo to tě povezu na hřbetě svého koně na své útraty až k nám domů. Tomuto člověku se zdá, že učinili dobrý zisk, potvrdí tu smlouvu a dostane peníze a vyleze na koně s velikou radostí a jede. A když jel pan František spolu s tímto venkovanem a s ostatní družinou, bratr tohoto rytíře se jim zjevil o polednách, který zemřel několik měsíců předtím, a řekl takto:Ó přesladký bratře můj, děkuji za to veliké dobrodiní, které jsem dnes obdržel od tebe, neboť svatý odpustek, který jsi mi zbožně koupil, vysvobodil duši mou ze vší muky očistcové, a abys věřil, že je to pravda, povím ti, co se stalo v domě tvém od té doby, co jsi odešel. Věz, že dům tvůj za hradbami byl všecek vykraden a jednomu tvému volu usekli nohu a tvoji domácí nevědí, co si počíti, čekají na tebe tvé rodina a jiní příbuzní a přátelé ti přijdou několik mil naproti, a aby tě nezarmoutili, nebudou ti to chtíti říci, aby ty to hleď od nich zvěděti, a shledáš-li, že toto, co jsem ti řekl, je pravda, měj za jisté, že svatý odpustek porciunkulový mne vysvobodil ode vší muky a že jsem v ráji. A když to pověděl, nebyl více k spatření. Ten rytíř, když to viděl a slyšel, uvažoval vše bedlivě a vracel se s velkou radostí do svého domova, a když již byl blízko svého sídla, asi tři míle od svých pozemků, ejhle, přicházejí příbuzní jeho a přátelé s velikým radováním a veselím. Rytíř jako starostlivý se táže: Jak se daří u nás doma? Stalo se něco nového, co jsem odešel z Assisi?Oni odpověděli: Až budeš doma, povíme ti to a uvidíš. Řekl pan František: Buďte jisti, že nepůjdu ani krok dále , dokud se všeho nedozvím, a to nepovídám bez příčiny. Tu tedy příbuzní po pořádku mu povídali všecko , jak to řekl bratr, když se mu ukázal na cestě. Tu pan František počal s převelikou radostí říkati: Nyní vím a věřím pevně, že odpustek Panny Marie Andělské je úplně pravdivý, před tváří Boží schválený a skrze něj můj milý bratr vešel do radostí nebeských.Ke chvále Kristově. Amen.
Kvítky slavného pána svatého Františka a jeho bratří(překl.Karel Vrátný)Pavel Maur 1998 str. 183-184
Jiný slavný zázrak požehnaného odpustku
Jeden urozený člověk z Apulie, jenž slul František, léta Páně 1308, chystaje se jíti na odpustek u Panny Marie Andělské se svou družinou, řekl jednomu dělníkovi, který u něho za mzdu pracovával téměř větší část roku: A ty, proč se nepřičiníš o spásu duše, jako se přičiňuješ o tělo? Řekl ten člověk: A kterak se mohu přičiňovati o duši? Odvětil ten urozený člověk: Tak, abys šel s námi k svatému Františkovi, a tam najdeš odpuštění všech svých hříchů. Řekl tento dělník: Půjdu s vámi velmi rád, jestliže mi zaplatíte za ten čas, který jsem vám pracoval. Ten pan František mu vše zaplatil a s ním a s ostatními tovaryši se vydá na cestu a ubírá se k svatému Františkovi s velkou pobožností, a vyzpovídáni a zkroušeni, s velikou radostí duchovní dostali odpustek u Panny Marie Andělské. A když zase vyšli z Assisi a vraceli se do krajin apulských, tento svrchuřečený dělník se roztonal, a to takovým způsobem, že mu otekly nohy a nemohl se hnouti z místa. A tak ten člověk začal toho litovat, že se vydal, a počal panu Františkovi říkat takto: Kéž se líbilo Bohu, abych nikdy nebyl šel na tento odpustek, protože jsem utratil všecky peníze, které jsem měl, a rozstonal jsem se, a vy všichni se vracíte domů a já nešťastný, chudý a nemocný, zůstanu tady sám. Odvětil pan František: Prosím tě, abys nelitoval velikého dobrého, jenž jsi získal. Když venkovan setrvával v tom, že chtěl, aby nebyl chodil, řekl pan František: Dej mi ten ubrousek, tak jak jsi jej obdržel, když jsi vešel do kostela Panny Marie Andělské, pro mého bratra, jenž umřel, a já ti slibuji, že ti vrátím, co jsi utratil na cestě, tady přede všemi, a mimo to tě povezu na hřbetě svého koně na své útraty až k nám domů. Tomuto člověku se zdá, že učinili dobrý zisk, potvrdí tu smlouvu a dostane peníze a vyleze na koně s velikou radostí a jede. A když jel pan František spolu s tímto venkovanem a s ostatní družinou, bratr tohoto rytíře se jim zjevil o polednách, který zemřel několik měsíců předtím, a řekl takto:Ó přesladký bratře můj, děkuji za to veliké dobrodiní, které jsem dnes obdržel od tebe, neboť svatý odpustek, který jsi mi zbožně koupil, vysvobodil duši mou ze vší muky očistcové, a abys věřil, že je to pravda, povím ti, co se stalo v domě tvém od té doby, co jsi odešel. Věz, že dům tvůj za hradbami byl všecek vykraden a jednomu tvému volu usekli nohu a tvoji domácí nevědí, co si počíti, čekají na tebe tvé rodina a jiní příbuzní a přátelé ti přijdou několik mil naproti, a aby tě nezarmoutili, nebudou ti to chtíti říci, aby ty to hleď od nich zvěděti, a shledáš-li, že toto, co jsem ti řekl, je pravda, měj za jisté, že svatý odpustek porciunkulový mne vysvobodil ode vší muky a že jsem v ráji. A když to pověděl, nebyl více k spatření. Ten rytíř, když to viděl a slyšel, uvažoval vše bedlivě a vracel se s velkou radostí do svého domova, a když již byl blízko svého sídla, asi tři míle od svých pozemků, ejhle, přicházejí příbuzní jeho a přátelé s velikým radováním a veselím. Rytíř jako starostlivý se táže: Jak se daří u nás doma? Stalo se něco nového, co jsem odešel z Assisi?Oni odpověděli: Až budeš doma, povíme ti to a uvidíš. Řekl pan František: Buďte jisti, že nepůjdu ani krok dále , dokud se všeho nedozvím, a to nepovídám bez příčiny. Tu tedy příbuzní po pořádku mu povídali všecko , jak to řekl bratr, když se mu ukázal na cestě. Tu pan František počal s převelikou radostí říkati: Nyní vím a věřím pevně, že odpustek Panny Marie Andělské je úplně pravdivý, před tváří Boží schválený a skrze něj můj milý bratr vešel do radostí nebeských.Ke chvále Kristově. Amen.
Kvítky slavného pána svatého Františka a jeho bratří(překl.Karel Vrátný)Pavel Maur 1998 str. 183-184
-
Bohuslav
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 654
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
http://www.mom.findbuch.net/php/main.ph ... ction=rech zadejte odpust časové rozpětí dle svého 1200-1350 a pěkný.
-
Kateřina_z_Landštejna
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 431
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Jediné odpustky mi tam vyběhly z ze 30. let 15. století a pak až z konce 15 století...Bohuslav píše:http://www.mom.findbuch.net/php/main.ph ... ction=rech zadejte odpust časové rozpětí dle svého 1200-1350 a pěkný.
Jé, ale v tom druhém vyhledávači vylezly i starší! Bezva!
Volo, multum, statim!
-
Peter
- Nováček

- Příspěvky: 28
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bohuslav:
Odpustok je odpustenie časneho trestu za hriechy, ktore krestan spachal v minulosti a ktorych vina bola už odpustena, co znamena ze ich uz olutoval v pripade vaznejsich hriechov aj vyznal pri svatej spovedi. Bola mu teda odpustena vina, uz mu nehrozi peklo, horozia mu len iste ocistne tresty, musi sa od tej spiny plne ocistit, a pokial teda nechce po smrti ist na istu docasnu dobu do ocistca, do toho ocistneho ohna, mal by sa snazit ziskat aj odpustky tymi dobrými skutkami.
Opat:
No pozor, chyba. Odpustenie hriechu je tak isto aj v kompetencii cirkvi a teda kleru, a robi sa to od nepamati pri svatej spovedi.
Prvi cirkevni predstavitelia – apostoli dostali okrem ineho aj moc odpustat hriechy, tuto moc neskor previedli na dalsich (biskupov), ti zasa na dalsich a tak sa to v cirkvi prenasa z generacie na generaciu uz skoro dve tisicrocia stale a bez pretrhnutia tejto retaze. Vola sa to aj apostolska postupnost. Po tisicrocia a bez prerusenia biskupi prenasaju na dalsich novych biskupov vsetku tu absolutnu moc, ktoru dostali od Krista: Moc rozvazovat a zavazovat a aj moc odpustat hriechy. A snad pre ukazku este prislusne citaty zo Svateho Pisma (teda z biblie) kde Kristus prvym cirkevnym predstavitelom udeluje vsetku tu absolutnu moc:
Čo zviažete na zemi, bude zviazané v nebi, a čo rozviažete na zemi, bude rozviazané v nebi.
(Mt 18,18 )
Komu odpustíte hriechy, budú mu odpustené, komu ich zadržíte, budú zadržané.
(Jn 20,23)
Takuto velku moc teda maju cirkevni predstavitelia...
Rodgir de Maille:
opat:
Jiři z Holohla:
O ocistci sa zmienuje Svate Pismo, kde napr. apostol sv. Pavol uvadza ako to u niektorych bude pri Bozom sude, kde Boh posudi jeho zivot a skutky:
(1 Kor 3,15 ) " Čie dielo zhorí, ten utrpí škodu, on sa však zachráni, ale tak ako cez oheň. " - to je ten ocistec, tu je o nom drobna zmienka
hmmm
Samozrejme. Predaj odpustkov je len vymysel niektorych protestantov, ktori videli predaj v tom davani almuzny a z toho plynuce ziskanie toho odpustku. No predaj to samozrejme nie je, dat almuznu je tiez len jedena z moznosti ako odpustok ziskat.Já jsem právě nenašel nic ,k tomu že by se měly odpustky prodávat. Což mě dost překvapilo
Nie, pochopil si to priam katastrofalne zle. Vraj mohol hresit v buducich dnoch, hehe, to by bola dobra komedia, teda...Čili po tom co člověk získal tento odpustek na určitý počet (budoucích?) dnů ,to tedy pak v podstatě mohl hřešit...
Opat:
Důležité je, že tento odpustek neznamenal odpuštění hříchů (to nemohl nikdo z kléru ošéfovat, to bylo jen v Boží kompetenci),
No pozor, chyba. Odpustenie hriechu je tak isto aj v kompetencii cirkvi a teda kleru, a robi sa to od nepamati pri svatej spovedi.
Prvi cirkevni predstavitelia – apostoli dostali okrem ineho aj moc odpustat hriechy, tuto moc neskor previedli na dalsich (biskupov), ti zasa na dalsich a tak sa to v cirkvi prenasa z generacie na generaciu uz skoro dve tisicrocia stale a bez pretrhnutia tejto retaze. Vola sa to aj apostolska postupnost. Po tisicrocia a bez prerusenia biskupi prenasaju na dalsich novych biskupov vsetku tu absolutnu moc, ktoru dostali od Krista: Moc rozvazovat a zavazovat a aj moc odpustat hriechy. A snad pre ukazku este prislusne citaty zo Svateho Pisma (teda z biblie) kde Kristus prvym cirkevnym predstavitelom udeluje vsetku tu absolutnu moc:
Čo zviažete na zemi, bude zviazané v nebi, a čo rozviažete na zemi, bude rozviazané v nebi.
(Mt 18,18 )
Komu odpustíte hriechy, budú mu odpustené, komu ich zadržíte, budú zadržané.
(Jn 20,23)
Takuto velku moc teda maju cirkevni predstavitelia...
Zassa jedna chybicka, nekupcilo sa. Spravne to uviedol Bohuslav, bolo to len davanie almuzien (jedna z moznosti ziskat odpustky), akurat ze niektori si tuto moznost zle vysvetlovali.Ono kupčení v časech předhusitských či předreformačních pak "kapku" od původní ideje sklouzlo
Rodgir de Maille:
Tak to mas chybny pocit. Neuklzlo to. Krst je trosku ina vec. Svata spoved a nasledne odpustky su pre krestanov, ktori zhresili po krste.Já mám pocit, že ono udělování odpustků vůbec nějak uklouzlo od křtu...
opat:
Zatial spravne. A inak pozname aj uplne odpustky, kde sa časné tresty v ocistci nie len umensuju ale aj uplne mazu.Jak říkám, podle mě ta původní idea není zlá... Odpustek slouží k umenšení trestu...
No len pozor, viera v ocistec sa traduje od apostolov. Je to sucast posvatnej Tradicie – stareho tradovaneho apostolskeho ucenia.a vyvíjí se v souvislosti s vývojem teologie, jak se během 12.-13. století formuje víra v očistec
Ano. Ospustky moze katolik ziskat pre vlastnu dusu, alebo tieto ziskane darovat pre nejaku dusu v ocistci, co je samozrejme dobry skutok, ktory ma tiez svoj ucinok.Víra v to ,že opravdu těm zemřelým příbuzným uleví.Dle Le Goffa ,tu také existovala jistá zpětná vazba a to formou úmluvy(toto ještě nemám vyjasněné)Takže šlo jistě i o vlastní spásu.
Samozrejme ako inak nez tak, ze vyhlasia to knazi v kostoloch.Ale chtěl jsem se tu zeptat na jinou vazbu. A to ,když tady onen biskup či více biskupů sepíší listinu ,že těm věřícím davají odpustky ,že půjdou v ten a ten den do tohoto či toho kostela?Jak se to onen věřící doví
Tak to si zasa len zle vysvetlujes.Našel jsem zmínku o tom, že by onen odputek se mohl dávat symbolicky jako ubrousek, je možné že se taky jedná jen o lokální zvyk.
Jiři z Holohla:
Neviem ako si to vysvetlujes, no pochopitelne, ze ocistec nie je telesny stav. No ocistec je podla katolickej virouky realne existujuci pre posmrtne ocistenie duse. A ked sa povie, ze tvoja dusa bude v ocistnom ohni, znamena to, ze bude isty cas trpiet tak, ze sa to da pripodobnit utrpeniu v ohni. Tak ako by si bol v ohni...Tak jsem to prošel a mám podezření,že ona žízeň a horko v původním očistci je obrazné vyjádření duchovního stavu.
O ocistci sa zmienuje Svate Pismo, kde napr. apostol sv. Pavol uvadza ako to u niektorych bude pri Bozom sude, kde Boh posudi jeho zivot a skutky:
(1 Kor 3,15 ) " Čie dielo zhorí, ten utrpí škodu, on sa však zachráni, ale tak ako cez oheň. " - to je ten ocistec, tu je o nom drobna zmienka
hmmm
-
narvek
- Stálý přispěvatel

- Příspěvky: 281
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Ty Peter, počuvaj....nerobiš na náhodou kendó v Sandomon?
Ken o cukamu nakereba omoru koto ga dekinai.
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.
Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.
Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM
-
Peter
- Nováček

- Příspěvky: 28
- Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Myslim ze nerobim
.
Inak este prave vidite to, priatelia, vela ludi si napr. mysli, ze my katolici to mame tak, ze nech by sme spachali cokolvek, len sa vyspovedame a hura ideme do neba.. No a prave aj tu vidite, ze to zasa az take jednuduche predsa len nemame. Aby som vam to este lepsie priblizil pre pochopenie, uvediem priklad:
Moj syn rozbil okno, a prosi ma, ze je mu to velmi luto, a ze aby som mu to odpustil a nezbil ho za to a ani inak sa nan nehneval. Ja odpovedam v poriadku, odpustam, nehnevam sa, ale to okno si pekne odpracujes. No a trochu podobne je to aj u nas s tym odpustanim. Pri spovedi podobne ziskame odpustenie viny, Boh sa hnevat na nas uz nebude, ale aby sme to plne zahladili a vycistili, tiez si to tak trochu musime este odpracovat (ziskat tie odpustky).
Inak este prave vidite to, priatelia, vela ludi si napr. mysli, ze my katolici to mame tak, ze nech by sme spachali cokolvek, len sa vyspovedame a hura ideme do neba.. No a prave aj tu vidite, ze to zasa az take jednuduche predsa len nemame. Aby som vam to este lepsie priblizil pre pochopenie, uvediem priklad:
Moj syn rozbil okno, a prosi ma, ze je mu to velmi luto, a ze aby som mu to odpustil a nezbil ho za to a ani inak sa nan nehneval. Ja odpovedam v poriadku, odpustam, nehnevam sa, ale to okno si pekne odpracujes. No a trochu podobne je to aj u nas s tym odpustanim. Pri spovedi podobne ziskame odpustenie viny, Boh sa hnevat na nas uz nebude, ale aby sme to plne zahladili a vycistili, tiez si to tak trochu musime este odpracovat (ziskat tie odpustky).
