Špendlíky (na špendlení látky)

[Vladan]

Hmmm tak jestli zvládneš šít v ruce hedvábný satén bez špendlíků a vytvoříš tak přesný oděv, tak smekám. Šít bez špendlíků se dá velice dobře sukno, ale nevím, proč by se špendlíky, nebo jiné pomůcky (rybí kosti či kančí štětiny) nepoužívaly, když byly známé.

Ve VS se prokazatelně používaly špendlíky na špendlení pokrývek hlavy. Je pravda, že je jejich použití pro špendlení látek pouhou analogií, nadruhou stranu ty špendlíky převážně nebyly uměleckým dílem, nýbrž praktickým spojovacím prvkem.

[Lenka]

Na Sovensku a Slovácku se až do 20. stol. šily kožichy nádherně zdobené barevnou jirchou, vypadaly jako vyšívané. Ty vzory se nepředkreslovaly, vytvářely se překládáním a stříháním kůže. Nepoužívali šablony ani tužku. Rovněž metr téměř nepoužívali a když už, nahradili hi provázkem. Tím chci říct, že těch pomůcek k šití bylo mnohem méně než dnes. Krejčí nejspíš pár špendlíků měli, ale běžná domácnost těžko. Umím si představit, že si pomáhali rybí kostí nebo štětinou, ale nejspíš si umím představit stehování dlouhými stehy (klidně 10 až 20cm). Dělá se to tak u sešívání kožešin, kde není možné použít špendlíky. Nit se vytáhne a může použít znova.

[Vladan]

No, to je přesně to co jsem psal. Něco šít bez špendlíků jde, něco hůř a něco ne. Metr používat nemusíš, protože ti stačí provázek a nemusí na něm být ani uzlíky. Nepotřebuješ ani tužku a křídu, když udržíš rovný střih. I náročné oděvy můžeš šít bez kreslení na látku, ale předpokládá to, že budeš mít střihové šablony (což už ale není VS ani RS). Jde právě o to, že na některé věci ty pomůcky potřebuješ a jestliže byly, bylo by nelogické je nepoužít.

K množství špendlíků bych akorát dodal, že na evropské dvory byly špendlíky na pokrývky hlavy dováženy po bednách (pan Posadowský by věděl přesnější čísla). Dále krejčovský mistr nebyl žádný chuďas, ale jistě vážený člověk, který šil oblečení pro bohatou klientelu a tedy i poměrně dost majetný a jistě by si nutné vybavení dovolit mohl.

[Kateřina_z_Landštejna]

Hmmm tak jestli zvládneš šít v ruce hedvábný satén bez špendlíků a vytvoříš tak přesný oděv...

Od toho máme stehování. Špendlení je dobré na přichycení něčeho někam, nebo na dlouhé rovné švy na těžších látkách, ale na klouzavé, což satény, šifony a podobné jsou, se mi osvědčilo stehování. Co nejtenčí jehlou, aby nezůstávaly dírky - což je také problém špendlení.

Vše, co jsem o středověkých špendlících zatím přečetla, jim přisuzuje roli pomůcek pro uzavření oděvu nebo přichycení závojů, čepců, úpravy vlasů; užití v krejčovství není prokázáno, resp. je pouze předpokládáno u některých nálezů. Navíc autoři určují nový rozmach používání špendlíků do 14. století a výše (masivní užívání špendlíků je v Evropě podobně prokázáno v 6. - 10. století, pak je několikasetletý propad v nálezech i vyobrazeních).
Prameny např.:
http://www.archaeologicalplanningconsul ... metal.html
http://ads.ahds.ac.uk/catalogue/adsdata ... ritain.pdf
http://www.sair.org.uk/sair2/sair2-finds.pdf
http://www.kostym.cz/Cesky/5_Eseje/stehy.pdf

[Kateřina_z_Landštejna]

No, to je přesně to co jsem psal. Něco šít bez špendlíků jde, něco hůř a něco ne. Metr používat nemusíš, protože ti stačí provázek a nemusí na něm být ani uzlíky. Nepotřebuješ ani tužku a křídu, když udržíš rovný střih. I náročné oděvy můžeš šít bez kreslení na látku, ale předpokládá to, že budeš mít střihové šablony (což už ale není VS ani RS). Jde právě o to, že na některé věci ty pomůcky potřebuješ a jestliže byly, bylo by nelogické je nepoužít.

K množství špendlíků bych akorát dodal, že na evropské dvory byly špendlíky na pokrývky hlavy dováženy po bednách (pan Posadowský by věděl přesnější čísla). Dále krejčovský mistr nebyl žádný chuďas, ale jistě vážený člověk, který šil oblečení pro bohatou klientelu a tedy i poměrně dost majetný a jistě by si nutné vybavení dovolit mohl.

Ještě ve 14. století bylo zcela běžné tvořit oděvy doma svépomocí, a to i v bohatých domech. Krejčovství bylo v plenkách, neexistovaly žádné střihové šablony a další pomůcky, něco jako krejčího si snad držely velké dvory, možná byli takoví mistři i putovní a bylo jich skutečně jen pár. Ovšem, mistři - protože ve VS rovněž neexistovaly cechy (počínají se objevovat v poslední třetině 14. století), neměl je, krom spokojených zákazníků, kdo posuzovat.
Ani v Anglii, ani jinde v Evropě zatím nebylo prokázáno užití špendlíků při šití oděvů ve VS. Nálezy míst, jež by snad bylo možno považovat za krejčovskou dílnu (ale také mohu být výrobnami jehel a špendlíků), jsou zcela ojedinělé.

[Vladan]

Mě se zase osvědčili ty špendlíky. Každý je zvyklý na něco a je zbytečné zatracovat ostatní možnosti. Jen říkám, že na něco jsou šicí pomůcky třeba.

[Kateřina_z_Landštejna]

Mě se zase osvědčili ty špendlíky. Každý je zvyklý na něco a je zbytečné zatracovat ostatní možnosti. Jen říkám, že na něco jsou šicí pomůcky třeba.

Já jsem je také nijak nezatratila, jak si jistě povšiml; ostatně je také někdy používám...
Řeč ale byla o tom, zda se špendlíky při šití oděvů vyskytovaly či ne a nikde ve vrcholném středověku zatím v této souvislosti doloženy nejsou.
Ony také nebyly pro obyčejné lidi nijak zvlášť dostupné - tahání drátu neuměl každý kovář a z ničeho jiného se krejčovské špendlíky dělat nedají. Kované by byly rovněž unikátem, cenově zcela nedostupným pro běžné lidi.
Jejich dostupnost je tedy při vytváření analogie také třeba zvážit - to, že je několik dvorů spotřebovávalo ve velkém neznamená, že byly běžnou záležitostí v dalších domácnostech.

Ale to jen opakuji to, co je obsaženo ve výše uvedených příkladmých pramenech, jež bych opravdu doporučovala pročíst. A samozřejmě spoustu dalších...

[Maršálek]

Ještě ve 14. století bylo zcela běžné tvořit oděvy doma svépomocí, a to i v bohatých domech. Krejčovství bylo v plenkách, neexistovaly žádné střihové šablony a další pomůcky, něco jako krejčího si snad držely velké dvory, možná byli takoví mistři i putovní a bylo jich skutečně jen pár. Ovšem, mistři - protože ve VS rovněž neexistovaly cechy (počínají se objevovat v poslední třetině 14. století), neměl je, krom spokojených zákazníků, kdo posuzovat.
Ani v Anglii, ani jinde v Evropě zatím nebylo prokázáno užití špendlíků při šití oděvů ve VS. Nálezy míst, jež by snad bylo možno považovat za krejčovskou dílnu (ale také mohu být výrobnami jehel a špendlíků), jsou zcela ojedinělé.

Kybalová ve své práci odkazuje na počet krejčovských mistrů v Paříži, který kolem roku 1300 dosáhl počtu cca 300 (tedy 300 zavedených dílen). Dokládá tím rozvoj krejčovského řemesla v souvislosti s nástupem nového pohledu na módu a vývoj střihu. Své prameny cituje, nemám po ruce, takže jenom obecně
Více viz. KYBALOVÁ, L. Dějiny odívání. Středověk. 1. vyd., Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001

Lovím z paměti, takže se omlouvám že necituji: anglické účty dvorské komory uvádějí u jisté královny (tuším že to byla mladičká choť Richarda II.) na sklonku 14. st. počet 8 000 špendlíků.
Ve stejných účtech se podobné počty u jiných dvořanů pohybují od 300 ks špendlíků výše. Podrobněji Posadowski

U zavedeného profesionála, který šije pro lepší klientelu, bych je předpokládal, v obyčejné domácnosti pak asi nikoli. Mimochodem z nálezů je zcela patrné, podle síly, délky a zdobení hlavičky, že zdaleka ne všechny sloužily jako ozdoba do oděvu, účesu či na pokrývku. Více by ovšem bylo z mé strany spekulací

[Lenka]

Zikmund Winter v Dějinách řemesel a obchodu píše o řemesle krejčovském u nás toto: "Měli dle listiny z r.1135 villicus knížete Soběslava odváděti vyšehradské kapitole mimo jiné věci i po dvanácti párech nohavic a sukní, možná, že na takovou práci byli mimo ženy již také nějací mužští krejčíři, ale jméno krejčířů vyskytuje se teprve ve 13. století."

[Posadowski]

Nezlobte se na mě, ale obávám se, že tu řešíte tak trochu pseudoproblém.
Ale budiž: Rovněž nebudu trávit celý večer vyhledáváním citací, abych podrobně popřel některé výše uvedené nesmysly, takže jednoznačně:
Pokud mluvíme o 14. století, ano, jednoduché oděvy se šijí i doma, existují ale naprosto běžně specializované dílny a velké množství řemeslníků vysoce specializovaných třeba i na jednotlivé oděvní součásti (košile, kabátce, nohavice.) Existence takových dílen je dobře a snadno doložená, existují mnohé písemné prameny. To že by si krejčí držely jen velké dvory a podobně je nehorázný blábol, takoví řemeslníci byli v každém městě.
Dokonce lze v polovině 14. století dobže doložit i výrobu oděvů ne na zakázku, ale na sklad, tedy konfekce.
Vybavení takové dílny rovněž známe, ať už jsou to různé typy nůžek, jehly, špulky na nitě atd.
Střihy a střihové šablony neexistují proto, že filosofie konstrukce oděvu je zcela jiná, ale to sem nepatří.
Ale ke špendlíkům: Londýnské nálezy špendlíků (a nejsou to jednotlivé kusy, ale stovky) se týkají běžných měšťanských domácností, takže ano, špendlíky byly ve velkém běžným zbožím (Italská galéra zastavivší v Southhamptonu v roce 1440 nevezla jistě několik beden s 83000 špendlíky pro marnotrantou princeznu, ale pro běžný obchod městského prostředí).
Je potřeba rozlišovat mezi ozdobnými špendlíky pro špendlení závojů (stříbrné se skleněnou, korálovou nebo jinak ozdobnou hlavičkou) a zcela běžné, ocelové nebo bronzové špendlíky s obyčejnou hlavičkou, rozměrově v podstatě dnešního typu.

Jistě, jejich užití jako krejčovského náčiní lze prokázat jen těžko. Písemný pramen pro to není a krabičku plnou špendlíků s nápisem "patří krejčímu Dratvičkovi" taky zatím nikdo nenašel.
V množství, ve kterém se špendlíky nacházejí, i v tom, že se jedná o záležitost neozdobnou, čistě technickou, je třeba hledat jejich užití. Když v měšťanském domě v Londýně najdeme 200 špendlíků v jednom domě, špendlíků s jednoduchou hlavičkou a bez ozdoby, můžeme se sice domnívat, že měšťanka obývající tento dům byla silně marnotratná a nacpala si do hlavy naráz 200 špendlíků (případně 100 a 100 si jich nechala v šuplíku), nebo si můžeme myslet, že se používaly k něčemu jinému. Kromě Voodoo mě nic jiného nenapadá a vzhledem k tomu, že se blízko nenašel žádný pozůstatek panenky v podobě nenáviděné konkurentky, nezbývá mi, než si myslet, že se ty špendlíky používaly ke stejnému účelu, ke kterému je používáme dnes.
K ničemu jinému se totiž použít nedají. A že by někdo při šití spojoval dvě látky rybí kostičkou, prasečí štětinou nebo žitnou osinou, když má doma 200 špendlíků technického typu mi přijde taky zcela scestné.
Literatura: Egan ,G., Pritchard, F.: Medieval finds from excavations in London: 3: Dress Accessories. HMSO, London, 1993. 2.vyd,410s.
CROWFOOT, E., et al.:Textiles and clothing c.1150-c.1450, medieval finds from excavations in London:4. HMSO, London, 1992
NEWTON, S.M.: Fashion in the age of the Black Prince. A study of the years 1340 – 1365. Boydell Press, Suffolk, 1980
Kybalová, L.: Dějiny odívání, středověk. Lidové noviny, Praha, 2001
Zíbrt, Č.: Dějiny kroje v zemích Českých od dob nejstarších až po války husitské.Šimáček, Praha, 1892