Doutnáková mušketa

Moderátoři: Knecht, Raiden

Uživatelský avatar
Raiden
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 543
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Raiden »

Jenom mi neni úplně jasný, jestli to pero sloužilo jenom a výhradně k tomu, aby se spoušť vrátila - čili lunt se přibližoval tak pomalu, jak pomalu střelec mačkal spoušť, kterej ale při tom musel překonávat tah pružiny, která sloužila k tomu, aby se po uvolnění spouště střelcem vrátil lunt do výchozí polohy (uff, to je souvětí! :mrgreen: ) - což mi přijde logický,nebo jestli tam byla nějaký západka, která zapadla po natažení kohoutu a kterou střelec uvolnil stisknutím spouště. To už mi moc logický nepřijde, protože u doutnáku - pokud vim - neni zapotřebí tolik energie jako u křesadla, aby kříslo. Leda že by to sloužilo jako bezpečnostní pojistka, aby si střelec nepřipálil během nabíjení.
Martin
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 294
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Martin »

U klasického luntového zámku pružina pouze vracela spoušť a kohout do výchozí polohy. Při stisnutí překonával střelec odpor pružiny a lunt se přibližoval k pánvičce rychlostí, kterou bylo možné ovlivnit. Proto lze dnes do těchto mušket používat na pánvičku i nedrcený Vesuvit.
U tlačítkového zámku se natažený kohout uvolňuje stisknutím tlačítkové spouště a je poměrně rychle "vražen" do pánvičky. V normálním Vesuvitu se obvykle udusí a k výstřelu nedojde. Proto je třeba Vesuvit buď rozemlít nebo rozmočit, vysušit a pak rozdrtit. Prostě zbavit zrna povrchového "uzavření". Pak ovšem střílí i tlačítkovka naprosto spolehlivě.
Uživatelský avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 6691
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Knecht »

Švédi měli v Americe i moc zajímavou ranou křesadlovku(snaplock) - viz stránky www.therifleshoppe.com
Doktor

Příspěvek od Doktor »

Tak jsem tady,abych do toho vnesl další zmatek. Nejprve se musím omluvit,že jsem kázal bludy. Poměrně záhy se na doutnákovém zámku totiž pero objevilo, nebylo ovšem bicí,nýbrž drželo spoušť v krajní ("přední") poloze. Někteří badatelé se domnívají, že u některých variant zámku toto pero nedokázalo vrátit spoušťový mechanismus do výchozí polohy,ale jestli to je pravda lze zjistit pouze pokusem.
Tak a teď ta legrace - vývoj doutnákovky je podstatně košatější než jsem si myslel. Zdálo se mi, že jsem objevil určitou logiku vývoje, ovšem jen do chvíle než se mi dostal do rukou Osprey "Mačlok mušketér" od té chvíle jsem z toho skutečně máčo. Nedělám si iluze o vypovídací hodnotě osprejů-koneckonců v tomhle konkrétním se navzdory názvu píše i o křesadlech, ale v tom co jsem tam hledal asi chyby nejsou. Takže- doutnákový zámek existoval v několika variantách- jednak zámkových. jednak spoušťových, přičemž se to matlalo dohromady nikoliv pouze dle stupně vývoje,ale i dle místních zvyklostí. Čili může být zámek s klasickou spouští a "malou" deskou(pánvička na hlavni), přičemž čelisti s doutnákem se mohou pohybovat dopředu i dozadu, totéž může být s klasickou velkou deskou(pánvička PRAVDĚPODOBNĚ na desce)-tady se čelisti pohybují pouze dopředu. A taky může být zámek s pákovou spouští (jako u kuše) se všemi výše popsanými variantami čelistí a pánviček. Takže prase se v tom vyznej. Časová osa v tom žádná není-ve stejné době se používaly různé systémy v různých částech evropy. Zdá se mi, že v anglii měli ve věrší oblibě velké zámkové desky, kdežto u nás jsou častější malé,ale to je jen dohad. Měl by s tím souviset vývoj pažby.ale ani tady není žadná přesná zákonitost. Mohu pouze konstatovat, že pokud je někde malován zámek s velkou deskou, je na něm malována i pánvička. Fotografie co mám bohužel neumožňují detekci připevnění pánvičky na hlaveň,ale kromě toho o čem jsme se už bavili přidám ještě jednu variantu: usazení do drážky, nikoliv ovšem příčné(jako např hledí), ale podélné a tudíž pravděpodobně nikoliv rybinové(přílišná technologická náročnost).
Takže shrnuto: pánvička může být na hlavni připevněna ČTYŘMI způsoby:
1.) usazena do podélné drážky(materiálu je na ní dnovém šroubu dost) a mechanicky zajištěna kilnerem nebo majzlíkem.
2.)připájena (osobně hlasuji pro mosaz-ostatní materiály se mi nějak nezdají)
3.)kovářsky přivařena
4.)kombinací 1. a 2., nebo 1. a 3.
A na zámkové desce bude nejspíš upevněna obdobně jako na flintách.
Asi jsem ti mnoho nepomohl a protože na net chodím málo a pokud už nemáš mušketu ve stavu, že je v podstatě rozhodnuto tak mi zavolej a vylučovací metodou zůžíme výběr variant, nebo se ti pokusím vybrat nějaký obrázek.
Jo a abych nezapoměl-tlačítkovým zámkům se čeští badatelé důsledně vyhýbají, takže o nich žádné další info nemám.
Uživatelský avatar
Raiden
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 543
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Raiden »

Stránky o doutnákovkách, včetně docela pěknejch animací:

http://www.geocities.com/Yosemite/Campg ... index.html
Uživatelský avatar
Raiden
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 543
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Raiden »

http://www.engerisser.de/Bewaffnung/wea ... usket.html

Na tomhle linku mě zaujalo, že ta mušketa má miřidla. Je to někde doložený, nebo je to jenom anachronická (byť užitečná) vychytávka?
Doktor

Příspěvek od Doktor »

Je paradoxem, že doutnákové muškety miřidla měly a v éře křesadel z vojenských mušket miřidla zmizely. Samozřejmě ne všechny doutnákovky miřidla měly,ale na fotografiích originálů je to relativně běžná záležitost.
Nibowaka

Příspěvek od Nibowaka »

Děkuji Vám všem za vaše reakce a rady na můj dotaz ohledně doutnákové muškety. Dílo se zdařilo a mušketa je hotová. V neděli jsem ji vyzkoušel na střelnici a po doladění funguje. Škoda že jsem nepřišel na to jak vložit obrázek, jinak bych ho přiložil. [/img]
Uživatelský avatar
Raiden
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 543
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Raiden »

Já bych se připojil s dotazem na přítomné zbrojíře:
Pátrám po čemsi jako doutnáková karabina, přesněji řečeno - čím byla vyzbrojená švédská lehká jízda za Gustava Adolfa (mám na mysli švéd. národní jednotky,nikoli něm. žoldnéře). Osprey (Army of Gustavus Adophus II. - Cavalry, řada Men-at-arms 242) to taktně přešel a zmiňuje se převážně o dragounech, což je trochu něco jinýho. Dragouni údajně - byvše pěchotou pouze se přemisťující na koních - nosili běžnou mušketu (vážící kolem 4,5 - 5 kg), vybavenou navíc popruhem. Ta je ale na manipulaci ze sedla trochu dlouhá a těžká.
O kolečkových karabinách jsem našel leccos, ovšem Švédsko byla chudá země (která z toho důvodu redukovala jak kyrys u řadovejch vojáků, tak dvě pistole na jednu právě kvůli vysoký ceně kolečkovýho zámku a tudíž pochybuju, že by si mohli dovolit vyzbrojit několik pluků karabinama s kolečkovým zámkem, když měli potíže s tím zaplatit pistole.
O raným křesadlovým zámku jsem našel jedinou konkrétnější zmínku, že se začal objevovat ve zbrojnicích ve Švédsku až kolem roku 1635, čili už po smrti G.A.

Stručně řečeno - nepotkal jste někdo někde něco o doutnákový karabině pro jízdu? Jde mi hlavně o váhu a rozměry.
R.S.Black
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 200
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od R.S.Black »