Jako i jiná oblast i zde se jedná o spekulativní záležitost, zasazovat obojíhodo našich krajin, ale existují určité informace a možnosti, které mi nedají spát.
Co se týče využití sněžnic, jsou vždy specifickou záležitostí vhodnou především pro lovce v horských blastech. Cesta k nim je poměrně logická a
Používání sněžnic v severských a vysokohorských oblastech Evropy, Asie a Ameriky je doloženo, nejstarší literární zmínky o tom pocházejí z děl antických autorů.
Řecký autor Xenofón se ve svém díle z počátku 4. století př. n. l. zmiňuje o tom, že v Arménii je zvykem nosit při chůzi ve sněhu zvláštní sněžnice, a to nejen u lidí, ale i u koní.
K proměně sněžnic došlo na severu Evropy a Asie. Zúžením a prodloužením tvaru sněžnic vznikly lyže, které umožňovaly klouzavý rychlý běh ve sněhu. Vyráběly se z velkých zvířecích kostí, nejčastěji však ze dřeva. Jejich vyobrazení je možné nalézt na skalních malbách z norského ostrova Rödöy na polárním kruhu a datuje se k roku 2500 př. n. l.
V té době lyže měly velmi jednoduchou podobu, prodloužena byla zejména jejich přední část a špička byla zvednuta. Lyže se k noze připevňovaly řemeny. V některých případech se používala lyže pouze jedna, druhá noha sloužila k odrážení.
Rozhodující vývoj moderního lyžování ovlivnili ve Skandinávii, speciálně pak v Norsku. Jejich prastarý název pro lyže - "skid" - přešel do většiny evropských jazyků. V češtině byl název ski používán až do počátku 20. století, poté byl nahrazen výrazem lyže, pocházejícím z Ruska.
Ve skandinávských zemích lyží využívali nejen k lovu, ale později také při válečných taženích. V 16. a 17. století tvořily lyžařské oddíly pravidelnou část skandinávských armád.
Na rozdíl od Skandinávie jsou zprávy o lyžování v dalších evropských zemí spíše sporadické. Avšak oblastí, kde bylo lyžování doloženo, je dnešní Slovinsko. Slovinští sedláci využívali obdobné lyže jako ve Skandinávii pro cesty do kostelů, při pohřbech, kdy byla rakev přivázána na lyže, pro různé hry, ke kterým patřila jízda o jedné lyži, přeskakování překážek, společná jízda mladých dvojic na jedněch lyžích. Slovinští etnografové dospěli k závěru, že lyžování si s sebou přinesli Slované, kteří do této oblasti přišli na přelomu 6. a 7. století ze svých původních severských sídel a uchovávali jej po staletí jako součást své tradice.
Větší zajímavostí je pro Slovany (Seveřané v tom mají jisto) lyžování u Slovinců.
The Böksta Runestone is believed to depic the Viking god Ullr with his skis and his bow.
Použití chodicích zařízení podobných sněžnicím pro koně.
Kresba pochází ze slavné „Carta Marina“ (1539) švédského
biskupa z Uppsaly (Luther 1942 převzato od Hottenrott 2004).
Nesháněl se někdo někdy o podobných informacích a nebo nemznáte nějaké pěkné rekonstrukce slovinských/skandinávských sněžni a lyží?