Lovecké umění
Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen
- Bohuslav
- Stálý přispěvatel
- Posts: 654
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Teplice/Praha
- Contact:
Ano luk je reflexní ,řekl bych kratší(ale ,zase ta stylizace ) Ten toulec je úplně klasický ,který splňuje mou představu o toulcích,visí mu na předloktí.Vrchní část rozšířená a nejspíš s nějakým vázáním. Má ho člověk s pouze drátěnou košilí, ale není to žádná bojová scéna.
Maršálku pošleš mi nějaké to foto ,nebo pokud to jde přímo sem?Davit.koho seznam.cz
Maršálku pošleš mi nějaké to foto ,nebo pokud to jde přímo sem?Davit.koho seznam.cz
Maršálek, to jsou velký generalizace, záleží na tom k jakýmu reflexnímu luku, kde a kdy.
Ten luk v hortus deliciarum je evidentně tisovej, co je na něm ale zajímavé je ta tlouštka.
Toulec co dělal Pez je pěknej, ale nedoloženej.
Ty na Bayeux tapestry můžou bejt úplně stejně pytle na šípy, jaké známe z pozdější doby.
Nošení za páskem - jestli s tím máte problémy, tak to neděláte dobře. :D
Jak to píše ten Chaucer.
J.
Ten luk v hortus deliciarum je evidentně tisovej, co je na něm ale zajímavé je ta tlouštka.
Toulec co dělal Pez je pěknej, ale nedoloženej.
Ty na Bayeux tapestry můžou bejt úplně stejně pytle na šípy, jaké známe z pozdější doby.
Nošení za páskem - jestli s tím máte problémy, tak to neděláte dobře. :D
Jak to píše ten Chaucer.
J.
- Maršálek
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1068
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
- Contact:
ave, mon ami,hawkwind wrote:Maršálek, to jsou velký generalizace, záleží na tom k jakýmu reflexnímu luku, kde a kdy.
Ten luk v hortus deliciarum je evidentně tisovej, co je na něm ale zajímavé je ta tlouštka.
Toulec co dělal Pez je pěknej, ale nedoloženej.
Ty na Bayeux tapestry můžou bejt úplně stejně pytle na šípy, jaké známe z pozdější doby.
Nošení za páskem - jestli s tím máte problémy, tak to neděláte dobře. :D
Jak to píše ten Chaucer.
J.
nošení šípů za opaskem nám tedy skutečně nešlo, protože po cca hodinové procházce jsme vypadali jako dikobrazi Zjevně je více věcí, které neumíme
Ich dien!
- Bohuslav
- Stálý přispěvatel
- Posts: 654
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Teplice/Praha
- Contact:
Hawkwinde máš nějaké rady, tipy, triky na to nošení.Jak poznáš podle obrázku ,že je tisovej?
Znáte nějaké rozdíly mezi vyloženě kratochvilně loveckými luky a luky sloužící k vojenckému účelu?Síla,délka
Co třeba tětiva, já mám motanou s lněných provázků,protože i v iluminacích jsou vidět ,že je to něco pleteného.Někdo neustále trvdí nějaký šlachy a střívka.Máte to někdo ozkoušený?
Znáte nějaké rozdíly mezi vyloženě kratochvilně loveckými luky a luky sloužící k vojenckému účelu?Síla,délka
Co třeba tětiva, já mám motanou s lněných provázků,protože i v iluminacích jsou vidět ,že je to něco pleteného.Někdo neustále trvdí nějaký šlachy a střívka.Máte to někdo ozkoušený?
V jakých přesně iluminacích vidíš "pletené" tětivy...???
Ta vlámská tětiva je ze surového konopí, ale jsou potřeba dlouhá vlákna.
Ztužuje se klihem a dělá se tak jak to tu učím už 5 let - má zapletené očko a pevný konec a zbytek je ložený.
Poznám to tak, že ho autor nakreslil se světlou mládí a hnědým jádrem, tak, stejně jako máme na pozdějších obrázcích namalované luky které jsou prokazatelně tisové.
Nevím jaké rady, mě to prostě funguje, to nošení za páskem....
Jednou ukázat, lepší než stránka rad....
J.
Ta vlámská tětiva je ze surového konopí, ale jsou potřeba dlouhá vlákna.
Ztužuje se klihem a dělá se tak jak to tu učím už 5 let - má zapletené očko a pevný konec a zbytek je ložený.
Poznám to tak, že ho autor nakreslil se světlou mládí a hnědým jádrem, tak, stejně jako máme na pozdějších obrázcích namalované luky které jsou prokazatelně tisové.
Nevím jaké rady, mě to prostě funguje, to nošení za páskem....
Jednou ukázat, lepší než stránka rad....
J.
Co se těch luků týče, máme přesně 1 ks nálezu pravděpodobně loveckého luku z anglie, jeden z Francie (vypadá jinak) a pár po evropě (středověkých).
Nejsou samozřejmě tak mohutné jako ty vojenské, ale i tak jsou robustnější než většina toho co se nechá vidět mezi "šermířema".
Na vysokou, což byla ta prestižní lovná by si chlapi brali něco kolem 70 lbs a to nebylo považováno za obzvlášt´silný luk.
Natahovací styl byl stejný jako pro ty vojenské luky (nechápu vůbec proč by se měl lišit) - čili někam pod ucho, protože tyhle luky s krátkým nátahem nefungujou.
Jinak samozřejmě ani nobilita nemohla volně lovit, protože všechna zvěř v zemi patřila králi, takže na to byly povolenky, budto pernamentní (omezené např. osobou lovce a určitým údělem, kde směl lovit), nebo i např. povolení k odstřelu jen jednoho kusu.
"Malý ptáčci" a veverky nebyly považovány za lovnou zvěř a mohl je střílet i plebs, nicméně i na to byla potřeba bumážka.
Je nasnadě, že na to se nepoužívali silné luky, nicméně žádný seriózní střelec by se s lukem na veverky neobjevil na turnaji!
Máme zaznamenaný proces s pytlákem, který byl chycen v Dean forrest s lukem a šípy. To byl ovšem královský les a zločin. Hájil se tím, že luk je slabý pro lov veverek a šípy tupé, nevhodné pro lov zvěře. Na důkaz tohoto tvrzení střelil před soudem do vlastní boty, šíp se odrazil.
Byl eventuelně propuštěn na svobodu, ale luk a šípy zabaveny, protože měl mít u sebe povolení na lov veverek tamtéž! To je sakra nějaké 14. století! Pěkná byrokracie, romance žádná.
Pytlačil každej, šlechta a vysoký klér celkem otevřeně, ale pokud to přesáhlo určitou míru taky měli problémy. Obvykle se platily pokuty ve výši ceny toho zvířete, např 5 liber za jelena (což samozřejmě šlechtic vyplajznul, ale pro chudáka to byla nedosažitelná suma).
Zlatá mládež se také sdružovala do band, pytlačila a nic si nedělala z lesníků a často docházelo k přestřelkám.
Chudí pytláci používali maskování a to jak těla, tak obličeje, ne nepodobné moderním hejkalům, což zase máme doložené ze soudních procesů...
J.
Nejsou samozřejmě tak mohutné jako ty vojenské, ale i tak jsou robustnější než většina toho co se nechá vidět mezi "šermířema".
Na vysokou, což byla ta prestižní lovná by si chlapi brali něco kolem 70 lbs a to nebylo považováno za obzvlášt´silný luk.
Natahovací styl byl stejný jako pro ty vojenské luky (nechápu vůbec proč by se měl lišit) - čili někam pod ucho, protože tyhle luky s krátkým nátahem nefungujou.
Jinak samozřejmě ani nobilita nemohla volně lovit, protože všechna zvěř v zemi patřila králi, takže na to byly povolenky, budto pernamentní (omezené např. osobou lovce a určitým údělem, kde směl lovit), nebo i např. povolení k odstřelu jen jednoho kusu.
"Malý ptáčci" a veverky nebyly považovány za lovnou zvěř a mohl je střílet i plebs, nicméně i na to byla potřeba bumážka.
Je nasnadě, že na to se nepoužívali silné luky, nicméně žádný seriózní střelec by se s lukem na veverky neobjevil na turnaji!
Máme zaznamenaný proces s pytlákem, který byl chycen v Dean forrest s lukem a šípy. To byl ovšem královský les a zločin. Hájil se tím, že luk je slabý pro lov veverek a šípy tupé, nevhodné pro lov zvěře. Na důkaz tohoto tvrzení střelil před soudem do vlastní boty, šíp se odrazil.
Byl eventuelně propuštěn na svobodu, ale luk a šípy zabaveny, protože měl mít u sebe povolení na lov veverek tamtéž! To je sakra nějaké 14. století! Pěkná byrokracie, romance žádná.
Pytlačil každej, šlechta a vysoký klér celkem otevřeně, ale pokud to přesáhlo určitou míru taky měli problémy. Obvykle se platily pokuty ve výši ceny toho zvířete, např 5 liber za jelena (což samozřejmě šlechtic vyplajznul, ale pro chudáka to byla nedosažitelná suma).
Zlatá mládež se také sdružovala do band, pytlačila a nic si nedělala z lesníků a často docházelo k přestřelkám.
Chudí pytláci používali maskování a to jak těla, tak obličeje, ne nepodobné moderním hejkalům, což zase máme doložené ze soudních procesů...
J.
Mně by zajímalo jak tohle fungovalo ve vrcholném středověku u nás - tady bylo přece jen vlastnictví panovníka a to i formální - země, lesů, vod a zvěře silně omezené už od raného středověku, kdy vznikala první vlastnická dominia jednotlivých rodů a vyčleňovala se z původního výlučného majetku knížete/krále.
Čili předpokládám, že lovit mohl majitel panství ve svém lese (potažmo jeho lovčí) dle libosti nebo uvážení (oni asi taky nebyli hlupáci aby si vybili všechnu zvěř, na relativně omezeném prostoru jen pro to aby si zalovili) a pytlákem by byl jen pokud by lovil v královském nebo v cizím. Ale taky předpokládám že nepochybně existovali i pytláci z řad nižší šlechty nebo i poddaných. Jsou nějaké soudní záznamy i od nás? Určitě budou nějaké zápisy ve smolných knihách ale já v tomhle období moc kobaný nejsem.
Čili předpokládám, že lovit mohl majitel panství ve svém lese (potažmo jeho lovčí) dle libosti nebo uvážení (oni asi taky nebyli hlupáci aby si vybili všechnu zvěř, na relativně omezeném prostoru jen pro to aby si zalovili) a pytlákem by byl jen pokud by lovil v královském nebo v cizím. Ale taky předpokládám že nepochybně existovali i pytláci z řad nižší šlechty nebo i poddaných. Jsou nějaké soudní záznamy i od nás? Určitě budou nějaké zápisy ve smolných knihách ale já v tomhle období moc kobaný nejsem.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.
- Maršálek
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1068
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
- Contact:
Souhlas, máme tu dominium generale a dominium speciale. Proto se domnívám, že se to týkalo i lesů a zvěře v nich. Pokud králi náležel lesní regál, pak jenom formálně a bez praktické možnosti sankcionovat jeho narušování. Na ten regál se podívám, docela mě to zaujalo…
První kdo z českých panovníků tvrdě narazil při pokusu o omezení moci šlechty (která se prakticky teprve nedávno stala ze služebné dědičnou) byl Přemysl Otakar II. a jeho pád nevaroval Jana Lucemburského při jeho pokusech o nastolení francouzského vzoru vlády (1315-1318). Již na samém počátku nám zemské desky dokazují že na svém dominiu je šlechtic skutečným pánem s plnou soudní pravomocí - v případě odsouzení poddaného na smrt zůstalo panovníkovi jenom právo milosti. To zmiňuji proto, že ani Václav II. ani Karel IV. neuspěli s pokusem prosadit jednotný zákoník pro celou zemi. Nedokážu si tedy představit, že by šlechtic nelovil ve svém.
To ovšem nic nemění na faktu, že mě šípy za opaskem překáží a vypadávají mi
První kdo z českých panovníků tvrdě narazil při pokusu o omezení moci šlechty (která se prakticky teprve nedávno stala ze služebné dědičnou) byl Přemysl Otakar II. a jeho pád nevaroval Jana Lucemburského při jeho pokusech o nastolení francouzského vzoru vlády (1315-1318). Již na samém počátku nám zemské desky dokazují že na svém dominiu je šlechtic skutečným pánem s plnou soudní pravomocí - v případě odsouzení poddaného na smrt zůstalo panovníkovi jenom právo milosti. To zmiňuji proto, že ani Václav II. ani Karel IV. neuspěli s pokusem prosadit jednotný zákoník pro celou zemi. Nedokážu si tedy představit, že by šlechtic nelovil ve svém.
To ovšem nic nemění na faktu, že mě šípy za opaskem překáží a vypadávají mi
Ich dien!
- Bohuslav
- Stálý přispěvatel
- Posts: 654
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Teplice/Praha
- Contact:
Tak jem to našel doufám ,že to půjde otevřít- http://www.kb.nl/vh-cgi/vhfullref.pl?La ... %2f1144195 -Je to až ten druhý luk
A ještěd zde- http://prodigi.bl.uk/illcat/ILLUMIN.ASP ... IllID=6702
A ještěd zde- http://prodigi.bl.uk/illcat/ILLUMIN.ASP ... IllID=6702