Zajímavosti

Moderators: El Cid, Brant, MarcusIV, LiborZ

User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Re: Zajímavosti

Post by Knecht »

Já nejsem závislák, nicméně kafe nebo silný černý čaj si hlavně po ránu rád dám. Na akcích jsem se smířil s tím že to holt nebylo, tak se bez obojího obejdu. Nicméně pokud by se kafe u kozáků dělalo, s radostí se připojím. Nejsem zvyklý si ho sladit, ale pokud je to dobový způsob, taky to přežiju.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Re: Zajímavosti

Post by Knecht »

Pokud se tu někdo vyzná v originálním způsobu přípravy kafe, rád se nechám poučit. Umí to někdo z kozáctva? Nebo nám něco poradí Ghoblin?
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
User avatar
MarcusIV
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 717
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Č.Budějovice

Re: Zajímavosti

Post by MarcusIV »

Kafe v djezvě s cukrem a kardamonem, děláme já a Karel, cajky na to máme, třeba na Frýdlantu 09' a posledním silvestru jsme jí dělali.

Kostel je blízko ale na cestě je ledovice. Hospoda je daleko ale půjdeme opatrně. (Ukrajinské přísloví) Věkoš - Doudlebové, Kozák Marko - Huljajpolský kureň
User avatar
Timofejič
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 512
Joined: Mon 15. Feb, 2010 15:42

Re: Zajímavosti

Post by Timofejič »

V djezvě Karel nědělá nic, protože neví, co to je(má podezření na úzkou souvislost s tajemným Chernobylem)
Pokud by ovšem někdo stál o kafe uvařené v džezvě, nechť Karlovi zakoupí flašku kořalice
a Karel bude vařit jedno kafe za druhym.
Zmrd býlím!
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Amatérské video, na kterém je torzo a model čajky. Třeba se nám to hodí na další ročník LH srazu. http://www.youtube.com/watch?v=jlbCJgvLW-Y
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Sice trochu mladší, než by bylo potřeba, ale je to ukrajinská ražba. Podle všeho je to nanejvýš rok stará novinka.
mince1.jpg
mince2.jpg
mince2.jpg (32.84 KiB) Viewed 4997 times
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Re: Zajímavosti

Post by Knecht »

tedy pokud to čtu dobře, měla ukrajinská mince název "čekan"? Zajímavé, o tom jsem nikdy neslyšel.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Vypadá to tak, měděnej a stříbrnej. Ukrajinci to řešili taky jako překvapivou a poměrně čerstvou novinku. Takže logicky vyvstává otázka, jak moc byly tyto mince rozšířené...
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Re: Zajímavosti

Post by Knecht »

Ona je to totiž zatím první ukrajinská mince ze 17.století co vidím. Ne že bych se o ně kdovíjak zajímal, ale co jsem se snažil nakupiovat, tak se sypou odevšad polské, ale ukrajinské vůbec - takže si říkám, že snad před osvobozením neměli na Ukrajině vlastní měnu a používali polskou.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Našel jsem to tady: http://forum.milua.org/viewtopic.php?f=4&t=2026
Pokud debatě na tom fóru rozumím, sice se divěj, že by si Kozáci razili vlastní mince, ale pak je tam zmínka o tom, že už ruský posel Grygorij Kunakov v roce 1649 zmiňuje, že Chmelnický má vlastní mince. Taky tam řeší, že se hodně padělaly polské mince. Vypadá to tedy tak, že hlavním platidlem asi byly mince polského krále Kazimíra (http://museum.velizariy.kiev.ua/chernig ... /kz034.jpg), ale zároveň existovaly i mince ukrajinské. Já si matně vybavuju, že na nějakém tom muzejním odkazu ty Chmelovy mince byly... ale nemůžu to najít.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Našel jsem to, ale nejsou to Chmelnického mince, jen se našly v Chmelnického oblasti. http://museum.velizariy.kiev.ua/kiev_ob ... ist017.jpg.
Odkaz na muzeum je: http://museum.velizariy.kiev.ua/kiev_ob ... index.html
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Tohle to vyřešilo, velice zajímavý článek. Mimo jiné se tam píše, že Kozáci používali všemožné mince, u Berestečka potápěči nalezli 38 hamanců s penězi. Překvapivě v nich nebylo tolik mincí polských, ale smíchanina z celé Evropy. Rozmezí roku ražby bylo sto (!) let. Krom polských tam byly mince švédské, pruské, flanderské, německé, saské a holandské. Většinou s sebou měli vojáci jen málo peněz, s bídou na novou čepici, většinou spíš jenom na jídlo. Také se tam píše, že Chmelnický nebyl žádný pako a byl dostatečně silný, aby Ukrajinu učinil natolik nebezpečnou pro Poláky, že tam prostě moc nelezli. Díky tomu postavil tajně mincovnu pravděpodobně ve sklepeních v Subotově a ač na to neměl právo, začal razit vlastní měnu, nejspíš stříbrnou. V tomto článku se jako rok, kdy se to profláklo, uvádí 1652 a údajně to bonznul jak ten ruský vyslanec Kunakov (ten popsal, že na jedné straně je meč a na druhé Bohdanovo jméno), tak i jiní vyslanci, kteří byli v Čyhyrynu a ty mince spatřili. Podolský vojvoda Stanislav Potockyj v dopisu z 29. října 1652 píše králi Janu Kazimírovi: "Chmelnický se vměšuje do práv Vaší královské milosti - razí mince." Jako další, kdo ohlásil, že si Kozáci razí vlastní mince byla 21. 12. 1652 Francie. Pro všechny to bylo překvapení, protože Chmelovi se všechno dařilo dlouho tutlat. No a neméně důležitá je informace, že se ani jedna Chmelova mince ještě nenašla a kdo ji najde, bude borec. Jo a podle všeho to "čekan" je odvozené z "čekanit groši", což znamená razit peníze.

Монета Богдана Хмельницького
Багато цікавих в Україні пов'язано з грішми і грошовим обігом. Історики, наприклад, до сих пір сперечаються: чи була Україна самостійною державою за часів Богдана Хмельницького? Місто Чигирин в середині xvii століття перетворився на справжню столицю України. У ньому було декілька резиденцій іноземних послів, стояло військо, що знаходився гетьманський двір, уряд. Не вистачало лише одного - монети української карбування. А може, вона все-таки була?

Ще в «Повісті минулих літ» Нестор Літописець згадує: «І дали Олегу по щелягі, як і хазарам давали ...». Безсумнівно, що щелягі - гроші, але, як вони виглядали і чому не зустрічаються в давньоруських кладах? У «Руській правді» - древньому своде законів Русі, вказані розміри штрафів. За крадіжку коня потрібно було платити 2 гривні, за вола - гривню, за корову - 40 різав, за третяка (трехгодовалая худоба) - 15 кун, за теля - 5 різав, за барана - ногату. Шляхом простого зіставлення дослідники встановили, що 1 гривня = 20 ногатам = 25 кунам = 50 резанам. Як виглядала гривня - відомо, але, як виглядали інші гроші? Розбиратися дослідники почали з різати. Історики звернули увагу, що в кладах часто знаходили обрубкі монет. Кто-то припустив: а адже це і є резан! Далі пішло легше. У результаті з'ясувалося, що «ногата» і «куна» це лише загальна вага срібних монет та їх обрізків! Отже: гривня весіла -- 68,22 грам , Ногата - 3,41, куна - 2,73 і різав - 1,36 гр. Після татаро-монгольської навали, власних грошей Русь-Україна не мала кілька століть.

Влітку 1651 року під Берестечком відбулася кривава битва. Українське військо зазнала поразки, сотні козаків потонули при переправі через річку Пляшеву ... Ця трагедія дозволила ... докладно вивчити картину грошового обігу в Україні того часу. Аквалангістом було знайдено 38 гаманців та сумок, в яких зберігалася 495 монет. Хронологіческій діапазон знайдених грошей склав майже сто років . Сама «стара» монета - чверть срібного талера 1555 року Серпня Саксонского, а сама «молода» - Ризький солід 1967 року шведської королеви Христини. Цікаво, що польських монет було небагато і самими «старими» виявилися монети Сигізмунда iii, який давно помер. свои монеты с 1636 по 1651 год. Гроші його наступників взагалі відсутні, хоча і Владислав v свої монети з 1636 по 1651 рік. Більше всього виявилося прібалтійской карбування монет часів Густафа Адольфа, Христини та прусского князя Георга Вільгельма. Всього таких монет знайдено 261, тоді як польських було лише 129. Крім цього, були ще талери, флоріни Саксонії, Фландрії, Голландії та Німеччини. На готівкові гроші самого «тугого» гаманця можна було купити лише пару чобіт, шапку й трохи продуктів. Грошей з інших гаманців вистачало лише на хліб і тютюн. Разом з тим, з документів відомо, що генеральний писар отримував - 1000 злотих, генеральний обозний - 400, військові судді - по 300 злотих на рік!

Якщо до травня 1652 року Хмельницький формально ще визнавав владу польського короля та перебування в складі Речі Посполитої, то після битви під Батогом всі свої універсали він підписував вже без будь-якої згадки польського главенства. Історики до сих пір сперечаються - чи була Україна незалежною державою в той час? Як відомо, для підтвердження останнього бракувало лише одне - монети української карбування. В той час в Європі і деякі міста чеканили свою монету. Сігінзмуд III в 1612 році навіть надав таку привілей шляхтічу Андрію Кротоцкому і той довгий час чеканіл талери в Лобженіце. В Україні такий привілеї не було ні в кого, але хто міг перешкодити гетьману чеканіть власну монету? До Переяславську Ради було ще далеко, Україна Хмельницького була сильна, як ніколи раніше. Міцні козацькі гарнізони а Овручі, Коростишеве, Прилуках, Вінниці, Бралове, Мурафі, Шаргороде, Стене, Ямполі не дозволяли полякам навіть носа сунуть в Україну. У разі війни Хмельницького легко міг зібрати стотисячное військо.

У 1652 році в Європі дізналися, що Хмельницький продемонстрував кілька послам, які знаходяться в Чигирині, зразки новенькою української монети. Для послів це було повною несподіванкою; чеканили в умовах повної конспірації. Монетний двір, швидше за все, була розташована в Суботове, в підвалі садиби гетьмана, як вважають деякі археологи. Богдан Хмельницький завжди відрізнявся скритність. Багато чого в житті цього видатного лідера до сих пір обкутано таємницею. Вся його життя це не тільки великі справи та походи, але й таємниці, інтриги і несподівані рішення. Гетьман ніколи, наприклад, не захоплював Львів, а кожен раз довольствовался величезним викупом. Може бути, отримане, срібло, і пішла на українську монету? Російський посол Кунаков передавав в донесення до Москви, що «в Чигирині де учініл Богдан Хмельницький минзу і гроші роблять, а на тих нових грошах на одній стороні меч', а на другому боці його Богданово ім'я». До кінця 1652 року подібні известия стали просочується і до Варшави. Подільський воєвода Станіслав Потоцький у листі від 29 жовтня 1652 року повідомляв королю Яну Казимиру: «Хмельницький втручається у справи вашої королівської милості: чеканить гроші». Французька » от 21 декабря 1652 года тоже сообщила, что «казацкий гетман начал чеканить в Украине монету на свой лад, чем вызвал протест подольского короля». de france» від 21 грудня 1652 року теж повідомила, що «козацький гетьман почав чеканіть в Україні монету на свій лад, чим викликав протест подільського короля». Що ж завадило ввести цю монету в обіг - залишається загадкою. Якщо таємницю розкриють і монету знайдуть, то це буде сенсація світового значення.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
User avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 6696
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Contact:

Re: Zajímavosti

Post by Knecht »

No vida, konečně něco nového ke kozácké numismatice. Dík moc.
Kazimírovy peníze nějaké mám, případně je zájemcům můžu nakoupit na Aukru.
Čili ten "čekan" je v mincovním kontextu do češtiny přeložitelný asi jako "odražek"
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
User avatar
Brant
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 4016
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Prahé

Re: Zajímavosti

Post by Brant »

Na Malešově jsme se se Spícím Medvědem bavili o kozácích v Americe. Jak to tak vypadá, tak první kozáci se tam dostali až na začátku 18. století (1725?) díky Rusku. A to sice na Aljašku, kde se snažili o autonomii (nebo semiautonomii). Tím pádem po tom nebudu dál pátrat, aspoň ne teď.
http://books.google.cz/books?id=npQ6Hd3 ... &q&f=false
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Radovan
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 122
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Re: Zajímavosti

Post by Radovan »

Zdravíčko
tak dneska je to taková všehochuť, i něco pro propolsky oryentované

BOHUN, IVAN : vynikající vojevůdce, který se proslavil v 50. letech 17. stol., kdy se stal plukovníkem. Nekompromisní stoupenec samostatnosti Ukrajiny, odmítl složit přísahu věrnosti carovi i přijmout polskou hetmanskou bulavu.
Úspěšně velel kozákům u Berestečka, kde dokázal vyvést své oddíly bez větších ztrát
z obleženého tábora.
Později v důsledku polsko – kozácké dohody bojoval na straně Rzeczypospolité.
R. 1664 byl obviněn Poláky ze zrady a popraven

ČUMAKOV, FJODOR FEDOTOVIČ : jeden z vůdců Pugačov. povstání. Žertem nazývaný hrabě Orlov. Č. byl jeden z těch kdo později vydali Pugačova, a tím se vyhnul trestu. V té době mu bylo asi 45 let.

ZARUBIN – ČIKA, IVAN : (zemř. r. 1774) nejpřednější vůdce Pugačov. povstání, nazývaný také ČIKA. V povstaleckém vojsku měl hodnost polního maršála. Žertem nazývaný hrabě Černyšev.
V březnu r. 1774 obléhal Zar. Ufu. Ve stejné době kdy udeřil kníže Golicin na Pugačovova vojska u Tatiševské pevnosti, táhl proti Zarubinově armádě generál Michelson. U vesnice Zubovky došlo k rozhodující bitvě, v níž byli vzbouřenci poraženi. Zarubinovi se podařili uprchnout, ale byl dopaden a odvezen do Ufy, kde byl 10. ledna sťat ve stejnou hodinu jako Pugačov v Moskvě. Bylo mu asi přes 50 let

HAMALEJ, HRIHORIJ : (zemř. r. 1702) Plukovník Lubenského pluku, blízký spolupracovník Chmelnického. Význačný činitel kozáctva v 17. stol.

CHMIELECKI, STEFAN : (zemř. r. 1630), polský vojevůdce, který se proslavil v úspěšných bojích s tatarskými oddíly, úzce spolupracoval s kozáky, s jejichž pomocí chtěl ovládnout Krym a tím definitivně eliminovat tatarské nebezpečí

KOČUBEJ, VASILIJ LEONŤJEVIČ : (1640 – 1708), kozácký předák, původně přítel, později úhlavní nepřítel Ivana Mazepy

KONAŠEVIČ- SAHAJDAČNYJ, PETRO : (zemř. 1622) kozácký hetman, přívrženec Polska. Proslavil se na mořských výpravách kozáků do Turecka. V Polsko – Moskevské válce r. 1612 velel kozákům, kteří rozhodující měrou přispěli k vítězství Polska. V čele kozáků stál také r. 1621 u Chotimi, kde se Polsko – Ukrajinské síly úspěšně střetly s Turky. Svým zásahem s 20 000 kozáky bitvu rozhodl

KONIECPOLSKI, ALEXANDER : (1620 – 1659), vojevoda sandoměřský vlastník rozsáhlého majetku na Ukrajině. Během kozáckého povstání byl stoupencem válečné strany. Byl přes svůj mladý věk zkušeným válečníkem. Vynikl r. 1637 v německých službách, vyznamenal se mj. při obraně Zbaraže i v bitvě u Berestečka

NALYVAJKO a LOBODA : (NALYVAJKO SEMION) vůdcové kozáckého povstání letech 1594 – 96, které se rozšířili na Volyni, Kijevsku a Polesí. Povstání získalo třídní ráz – povstalci ničili hlavně šlechtické dvorce. Polské vojsko vedené Stanislavem Žolkievským porazilo kozáky v bitvách u Bílé Cerekva a Ostrého kamene, pak obklíčilo kozáky 26. 5. r. 1596 u Solopyce (Solonice). Kozáci počátkem června kapitulovali, ale Poláci porušili úmluvu a odzbrojené kozáky zmasakrovali. Nalyvajko by zajat mučen a v dubnu r. 1597 ve Varšavě popraven.

WIŚNIOWIECKI, JEREMIÁŠ : (1612 – 1651), jeden z nejmocnějších polských feudálů první poloviny17. stol. Jeho „stát“ 250 km východně od Kyjeva mel rozlohu 18 000 km čtverečních a 100 000 obyvatel. W. pocházel z rusínské šlechty, ale r. 1632 veřejně přestoupil na katolictví a tím se oficiálně přihlásil k polské vládnoucí vrstvě. Vyvolal tím na pravoslavné Ukrajině všeobecné pohoršení, byl označen za renegáta a prospěcháře. Svým jednáním však nijak nevybočoval z řady magnátů. Nerespektoval královskou moc, podnikal nájezdy na majetky svých sousedů (hlavně těch slabších a chudších) a ve vztahu k ukrajinskému obyvatelstvu proslul neobyčejnou krutostí. V boji projevoval určitý talent, ale nikdy nedosáhl významného vítězství jako v jeho době daleko proslulejší vojevůdci (Chodkiewicz, Źolkiewski, Czarnieczky). Svými válečnickými postoji získal nesmírnou popularitu mezi pohraniční šlechtou, nejvíce ohroženou Chmelnickým. Jeho zidealizovaný obraz pronikl do dobových pamětí, kronik a oslavných ód, později i do historických prací 19. stol., nichž čerpal např. Sienkievicz. Např nikdy nevelel větším vojskům a hlavně nebyl u Zbaraže. (Spíše se věnoval bohulibější činnosti - snadnému masakrování a na kůl narážení bezbranného civilního obyvatelstva)

ZASLAVSKY, DOMINIK : (1618 – 156), krakovský vojevoda, největší magnát na Volini. U Berestečka se projevil jako neschopný vojevůdce a získal přezdívku „Pupkáč“

ŹÓLKIEWSKI, STANISLAV (1547 – 1620), velký korunní hetman, r. 1596 potlačil Nalyvajkovo povstání, kozáky porazil v bitvách u Bílé Cerkve a u Ostrého Kamene díky čemuž Poláci znovu nabili ztracené území. V dubnu r.1596 se dostali k Perjaslavi, a 26. 5. r. 1596 obklíčili Poláci hlavní kozácké síly u vesnice Solonice. Začátkem června kozáci kapitulovali, ale Poláci jako akt pomsty část zajatců zmasakrovali. Od r. 1612 bránil nepříliš úspěšně Ukrajinu před tatarskými nájezdy, zahynul u Cecory r. 1620
Post Reply