forum.livinghistory.cz

Hodně štěstí Bohune, držím palce, vzal sis na bedra velký úkol...

Lukasz: Držím pěsti ať to vyjde.

Co se týče myšlenky společné polské jednotky, tak jsou Lisowčíci určitě pro - sice zatím postavíme do pole pořád jenom tři lidi, takže bůhvíjaká posila pro jednotku nebudeme, ale jinak to pro nás není problém. Rozhodně jsem pro to dát tomu útvaru řád a disciplínu - chaotické útoky mě osobně na třicítku netáhnou, na tohle blbnutí mám fantasy akce.

Jedinou zásadní otázku mám k volbě jednotky - jednotka hajduků je výborná na zahraniční akce, ale do českého prostředí se hodí asi tak stejně jako moskevští střelci s berdyšema. Rád bych se jednou dožil stavu, kdy budou na třicítkové akci jednotky nejen dobově, ale i místně příslušné dané rekonstruované události - pro mě je i tohle součástí "living" pojetí akce. Minimálně pro začátek třicetileté války není pro území Čech a Moravy problém jednotka polských dragounů - Lisowčíci byli hodně univerzální a pokud bylo třeba, jako dragouni taky fungovali. Pro sjenocení vzhledu by byl podle mého ideální podobnokroj na způsob Olomouckého pluku, v případě poláků tedy nejspíše delia stejného střihu a barvy, úplná uniformita už je myslím dneska překonaná záležitost.

Za nás můžu říct, že se snažíme budovat poczet tak, aby byly na první pohled patrné rozdíly mezi towaryszem a pocztowymi - Vlk jako velitel má výrazně kvalitnější i barevnější kostým a vybavení, zbytek mužstva jde cíleně do hnědé, šedé a podobných barev, a většinu času chodí v krpcích. Nemyslím si tím pádem, že bychom představovali skupinu šlechticů, ale máme ještě hodně na čem pracovat.

Co se týče vybavení, které můžeme jednotce nabídnout, tak je to 2 x 1,5 m ježka jako dekorace tábora nebo polní opevnění, a po předchozí domluvě je obvykle k půjčení nějaké to kopí(2,5m, gumový hrot podle vzoru na stránkách Mortaigne regimentu).

Dobré zprávy tedy máme sjednocené jen delii šedé barvy zatím máme 4 vojáky a důstojníka plus já .Počítal bych s vámi tedy na příští sezónu do tábora který bychom stavěli po boku kozáků ale oddělili si ho tak aby divákům a ostatním ukázal táboření polské armády.Vlk by tedy byl taky důstojník aby byla zastoupena vaše sekce Lisowčíků.doufám že přibudou další lidé kteří budou preferovat vojsko.Až se vrátím ze cvičení domluvím se s tebou Ghobline a dám tobě a tvým lidem přístup na naše polské fórum tedy máte-li zájem zapojit se do rekonstrukčního projektu.

Hrdé polské vojsko se bude nás, nízkých kozáckých primitivů stranit ovšem jen do chvíle, než budeme mít uvařeno. Pak budou náramně družní

Jak to vypadá s tím polským fórem? Je založené? Má Ghoblin adresu a jen je soukromník, nebo se k němu zatím nedostala ?
Díky

Zdravím všechny a prosím o pomoc. Potřeboval bych informace o polském vojsku za třicetileté války v Čechách. Konkrétně se mi jedná o kompanie rytmistra Ludvíka Alexandra Jarošowského, příslušející k regimentu generála Naskowského. Píšu pro město Štětí knížku o historii města za třicetileté války a narazil jsem na ně. Bohužel ať jsem hledal jak jsem hledal, tek jsem o nich nic jiného nenašel. Mimo informací z korespondence Lichtenštejna s městy .

1636, 10.ledna (praes.), Vojenští komisaři nejv. lajtnant Jan Kryštof Wildhardt a hejtman Pavel Welzel z Braumu českým místodržícím
Podle rozkazu zavedli zbývající Poláky od českých hranic u Trutnova přes Mělník do Chebu. Když jim skupinou jezdců od kompanie rytmistra Ludvíka Alexandra Jarošowského, příslušející k regimentu generála Naskowského, bylo 8.prosince 1635 v přítomnosti purkmistra a radních v Trutnově oznámeno, že ještě jeden nezmustrovaný praporec Adama Regosowského, silný několik set koní, nastoupil pochod ze Silberbergu na moravské a rakouské hranice, aby dohonil polskou armádu, pisatelé se za ním hned odebrali chtíce i tyto Poláky doprovodit do Chebu, zvěděli však, že se praporec sice objevil na moravských hranicích, pak se však obrátil a odtáhl do Opolí, Ratiboře a knížectví Hlohovského, což potvrzuje též připojená zpráva (or., n.).

1636, 9.listopadu, Mladá Boleslav, Komisař Wolf generálvachtmistru a nejvyššímu nad jízdou Hoeff-Huertovi
Poněvadž Weyherův pluk nepotáhne Čechami do říše k cís. hlavní armádě nýbrž zůstane ve Slezsku nebo v Pomořanech, míst. pisateli poručili, aby se svým konsortem Braunem vypomáhal p. Divišovi Kocovi při provázení Poláků. Odebral se tedy z Trutnova do Mělníka, kamž dorazil předevčírem a kde zastihl část Poláků s jejich generálem, nikoli však Koce, o němž nic nezvěděl. Poněvadž ho Mělničtí nevpustili do města stejně jako dvě polské kompanie, odjel včera do Ml. Boleslavě, aby tu a v okolí dal připravit pro Poláky proviant. Je po ruce 3000 bochníků chleba (po 1 ½ libry), 13-20 čtyčvěderních sudů piva, něco ovsa a několik kusů hovězího dobytka (or., n.).
2.příl.
Připojen též nástin pochodu: Mělník – Mšeno (2 míle) – Doksy (2 míle) – Mimoň (1 ½ m.) – Stráž pod Ralskem (1 m.) – Frýdlant (4 míle).

1636, 10.listopadu, Mělník, Huerta Marradasovu sekretáři Jiřímu Zbudovskému (cito, cito, citissime)
Část Poláků (asi 20 kompanií) je zde, ostatní (asi 15 kompanií) ve Štětí, Liběchově a Hošťce. Potáhnou na Ml. Boleslav a pisatel vybídl komisaře Wolfa a Brauna, aby tam dali připravit proviant.

atd. atd....

Ještě jedno jméno:
1637, 31.ledna
Suma vší outraty na lid polský generála Syrenského učiněné poddanými kláštera sv. Vavřince pod Mělníkem, činí 1247 zl. 5 kr

Vzhledem k období bych zkusil pohledat v pracích o Smolenském tažení(1634-1635) Můj osobní dohad je ten, že alespoň část těch vojsk pochází z právě rozpuštěné armády bránící Smolensk - jak už bylo v Polsku zvykem, okamžikem ukončení tažení(a nekdy i podstatně dříve) vyschla státní kasa, a tak se zformované a poměrně zkušené jednotky začaly shánět po jiné práci. Habsburkové měli povoleno v Polsku verbovat královským patentem, a tak po těhdle vojácích sáhli. Bude to dost mravenčí práce, a možná že se úplně pletu, ale za pokus to myslím stojí. Poměrně slušná knížka o smolenské bitvě je třeba tahle:
http://avaxhome.ws/ebooks/history_milit ... -1634.html

Czolem přátele,bratři kozáci, jelikož se teď formuje polský svaz a to na fóru www.polsko1640.8r.cz bylo by fajn když by nějaký zástupce z vašich řad (nějaký ataman) oblažil naše fórum svou přítomností a hájil tak v polském svazu kozácké zájmi a mluvil za ně.

Děkuji s pozdravem Lukasz

Zdravím vespolek. Mám historický dotaz - netušíte, které bitvě se říká posledních 100 metrů středověku? Měli tam figurovat polští husaři proti palným zbraním..
Snad to tu neumřelo docela a dostane se mi odpovědi, díky

Já myslím, že je to bitva u Varšavy 1656.

Já mám za to že Varšava to nebyla, že to bylo později, pokud se teda bavíme o tom slavném nájezdu husarů proti švédské pěchotě...

Díky za info

1656, Varšava. Ale Englund to popisuje jako posledních 80 metrů středověku.

No ono celé Polsko v té době se dá označit jako posledních 80 let středověku