Aby ste meli cim Knechta natirat, nezapomente koupit poradny chleba. Vetsina toho cemu dnes rikaji chleba vubec neobsahuje kvasnou kulturu. Je to vyhnane "chemicky".
Spis ale dopurucuju pro tyto ucely vyrobit zitny kvasek doma a pak napect chleba at to ma s plnou paradou
Zajímavosti
Moderators: El Cid, Brant, MarcusIV, LiborZ
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 587
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Modra/Olomouc/Prostějov
Re: Zajímavosti
"Co proliješ hrdlem ti už nikdo nevezme..."
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 6696
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Zajímavosti
No, pokud chcete mít poblitý celý tábor, zkuste to s tím octem. Nedělám si srandu, já fakt octový pach naprosto živočišně nesnáším.
Chleba ani kvásek mi pachově zrovna nevoní, ale nemám s tím problém. Akorát s kmínem, na ten mám taky dost silný dávivý reflex.
Zajímavé s tím uhlím, ještě bych rád věděl jak se to třeba s tou vodní parou prakticky provede - a jak to dělali v době té první světové. Musí to být předopokládám v něčem zavřené a aby to udrželo uvnitř vodní páru při 1000 stupních, tak to asi zrovna papiňák nebude.
Každopádně zajímavé zjištění, tím pádem by nebylo nepředstavitelné to teoreticky vyrábět v postapo podmínkách, s trochou technického umu a vybavení. Kdysi o tom byla řeč na jednom fóru, jak by si přeživší po třetí světové byli schopni vyrábět nové filtry do masek.
Chleba ani kvásek mi pachově zrovna nevoní, ale nemám s tím problém. Akorát s kmínem, na ten mám taky dost silný dávivý reflex.
Zajímavé s tím uhlím, ještě bych rád věděl jak se to třeba s tou vodní parou prakticky provede - a jak to dělali v době té první světové. Musí to být předopokládám v něčem zavřené a aby to udrželo uvnitř vodní páru při 1000 stupních, tak to asi zrovna papiňák nebude.
Každopádně zajímavé zjištění, tím pádem by nebylo nepředstavitelné to teoreticky vyrábět v postapo podmínkách, s trochou technického umu a vybavení. Kdysi o tom byla řeč na jednom fóru, jak by si přeživší po třetí světové byli schopni vyrábět nové filtry do masek.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 997
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Zajímavosti
Trochu z jiného soudku. Dnes jsem náhodou narazil na chlapíka co prodává keltské a vikošské vykopávky.
Nesnáším detektoráře a sekal bych jim za to ruce,když něco vykopou, zníčí arch.lokalitu nic si o tom nezapíšou a nakonec to prodají. Humus.
http://www.odklepnuto.cz/aukce-uzivatel ... 50/list/1/
Nesnáším detektoráře a sekal bych jim za to ruce,když něco vykopou, zníčí arch.lokalitu nic si o tom nezapíšou a nakonec to prodají. Humus.
http://www.odklepnuto.cz/aukce-uzivatel ... 50/list/1/
,,Zachraň mne, Bože, od přátel, s nepřáteli pak vypořádám se sám".Hejtman záporožského vojska Bohdan Chmelnický
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 100
- Joined: Wed 22. Dec, 2010 19:04
Re: Zajímavosti
Podobná kauza se teď řeší na Karlovském fóru- našel jsem na Aukru píču co prodává pěkné zachovalé nálezy baselardů, a kde čeho. Je to děs běs...
Utrpení je ten nejrychlejší kůň na cestě k poznání.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 112
- Joined: Sun 07. Mar, 2010 11:58
Re: Zajímavosti
Bůh pomůže těm , co si pomůžou sami .
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Kaskadéřina na koních, autentické záběry z let 1924, 1936 a 1966:
http://www.youtube.com/watch?v=_cjx0aCpJyA
http://www.youtube.com/watch?v=_cjx0aCpJyA
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Dokument o bitvě u Berestečka. Akorát tam nějak neukázali to utopení v bažinách. http://www.youtube.com/watch?v=Nw0kk4gd ... re=related Je to součást seriálu o historii Ukrajiny, na další díly se snadno proklikáte.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Socha kozáka v Türkenschanzpark ve Vídni: http://www.youtube.com/watch?v=NK2qkiV5iiU
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Záběry z Muzea historie Záporožského kozáctva a Hortyce. Obecně tam toho není vidět moc, z nějakého nepochopitelného důvodu dotyčný netočil expozice, ale průvodce... Ale i tak, lepší než nic.
http://www.youtube.com/watch?v=H_CCF1WR ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=W7MC1JJo ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=OJDiZ9GZ ... re=related - tady je úplně na konci ta obří fajfka.
http://www.youtube.com/watch?v=bYYPu66Q ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=H_CCF1WR ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=W7MC1JJo ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=OJDiZ9GZ ... re=related - tady je úplně na konci ta obří fajfka.
http://www.youtube.com/watch?v=bYYPu66Q ... re=related
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Ukrajinský voják napříč dobami:
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 997
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Zajímavosti
Jeden nový čtenář našeho kozáckého fóra mi poslal tento článek. Kdo vládne azbukou, může ostatním negramotům říct co se tam píše?
Celý článek je zde. .
Celý článek je zde. .
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
,,Zachraň mne, Bože, od přátel, s nepřáteli pak vypořádám se sám".Hejtman záporožského vojska Bohdan Chmelnický
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 122
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Zajímavosti
zas tak novej nejsu
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 203
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Re: Zajímavosti
Z toho muzea mam aj ja fotky len nic moc. je tam strasne zle osvetlenie. ale vonku predavaju nejake brozurky s fotkami. ak nezabudnem prinesiem to na althing.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Bitva pod Berestečkem
You do not have the required permissions to view the files attached to this post.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 4016
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Prahé
Re: Zajímavosti
Z Ottova slovníku naučného:
Ataman, náčelník kozáckého vojska.
Ataman, attaman (vataman, hetman), významem rovná se německému Hauptmann (hejtman), hlava, stařešina, náčelník. Prvotně slovo a. znamenalo náčelníka nějaké družiny, artělu, roty vůbec, a v tom významu shledáváme je již v listině z let 1294 – 1304, kde se praví: kako jesm dokončal s Novymgorodom, choditi trem vatagam (družinám) mojim na more, a vatamman ondrej Kritskij (Akty Arch. Ekspediciji, sv. I., čís. 1). Dosud ještě stařešina čili náčelník rybolovné společnosti (artěle) v Novgorodě nazývá se vatamanem, na Uralu atámanem. Jako každé živnostenské družstvo nebo společnost (artěl) má svého atamana, hlavu, tak i při každé společnosti (vataga) zlodějské i při rotě (šajka) loupežnické nalézáme a-a, náčelníka. Tento význam slova a. patrný jest ze přísloví prostonárodních: Atamanom artel krěpka (a-em družstvo pevno); ne gonis za prostym vorom, a lovi atamana (nehoň se za prostým zlodějem, ale chyť a-a); šajka peressorilas i atamana vydala (rota se znesvářila a zradila a-a). V území kozáků ruských znamenalo slovo a. každého náčelníka, jenž volen byl od lidu. Mezi a-y kozáckými rozeznávali se: a. vojskovoj n. koševoj (koš = tábor, ležení), náčelník kozákův určité země nebo sěči, zvolený většinou hlasů na obecném shromáždění kozákův. V sěči záporožské soustředil v sobě a. moc občanskou i vojenskou, jménem celého kozáctva záporožského vstupoval se sousedy ve spolky a jednání diplomatická, potvrzoval volby náčelníků, staršin vojska záporožského, kteří bývali voleni ode všech kozákův, dělil území na obvody kozácké, jež sluly kureni, vládl jměním kozáckým a rozdílel kořisť válečnou; rozhodoval o přijetí nových a propuštění starých kozáků z vojska záporožského; v čas války byl vojevůdcem vojska, jakožto jeho hejtman atd. Avšak přes to povinen byl a. každou záležitost, jež týkala se celého kozáctva, předložiti staršinám vojska záporožského k posouzení a vyslyšeti jejich dobrozdání, které však nebylo pro něho závazným. Při věcech nejdůležitějších, jako při otázkách o válce a míru, při rozdílení území, kořisti válečné a pod. měl a. právo svolati narodnoje sobranije kozákův a vznésti na ně konečné rozhodnutí o příslušných záležitostech: byly-li hlasy na národním sebrání roztříštěny, rozhodoval hlas a-ův. Předstupuje před národ povinen byl a. mluviti s hlavou odkrytou. Rozhodoval-li o věcech čestných, měl moc neobmezenou nevyjímajíc ani práva nad životem a smrtí. V době války měl při sobě stálou radu vojenskou, v níž mimo pobočníka jeho zasedali čtyři důstojníci (staršiny) nebo jesaulové. Národní sebrání vojska kozáckého mělo právo sesaditi a-a a vybrati si jiného, avšak případy takové byly velmi řídky. – A. kurennyj, zvolený náčelník kozáckého kureně, t. j. určitého obvodu, jenž skládal se z několika vesnic neb osad a hlavním středem měl kureň (asi tolik, co ruská volosť nebo polská gmina). Sěč záporožská před pádem svým čítala 18 kurení a tolikéž a-ů kurenných. Kdo nebyl a-em kurenným, nemohl býti volen za a-a vojskového. A. k. měl stejnou moc nad kureněm svým jako a. vojskový nad košem nebo nad sěčí záporožskou. – A. staničnyj a selskij, zvolený náčelník stanice (větší vesnice kozácké), osady nebo vesnice, jenž v místě příslušném měl soudní i politickou moc. – A. sotennyj (setník), zvolený náčelník, jenž velel stu mužů. – A. pochodnyj, hlavní náčelník oddílu vojska kozáckého ve válce. – A. nakaznyj zastupoval úřad a-a vojskového nebo pochodného za jeho nepřítomnosti nebo při onemocnění. – Význam a-a jako náčelníka kozáckého viděti z těchto přísloví prostonárodnich: »Terpi (trp), kazak, ataman budeš«; »ne vsěm kazakam v atamanach byť«; »iz rjadovičej v atamany vychodjat« (z vojínů prostých vycházejí atamani). R. 1827 uzákoněn byl název a-a všeho kozáctva ruského, kterážto důstojnost i se správou příslušnou vznesena byla na následníka trůnu ruského. A-u všeho vojska kozáckého v Rusku podřízeni jsou a-i kozáckého vojska sibiřského, uralského, orenburského, astrachaňského, kavkázského vojska řadového, černomořského, azovského, donského a dunajského. Také trvá dosud úřad a-a pochodného, pak náčelníka oddílu kozáckého ve válce, jakož i úřad a-a nakazného, který v čas potřeby zastává buď a-a vojskového nebo pochodného.
Ataman, náčelník kozáckého vojska.
Ataman, attaman (vataman, hetman), významem rovná se německému Hauptmann (hejtman), hlava, stařešina, náčelník. Prvotně slovo a. znamenalo náčelníka nějaké družiny, artělu, roty vůbec, a v tom významu shledáváme je již v listině z let 1294 – 1304, kde se praví: kako jesm dokončal s Novymgorodom, choditi trem vatagam (družinám) mojim na more, a vatamman ondrej Kritskij (Akty Arch. Ekspediciji, sv. I., čís. 1). Dosud ještě stařešina čili náčelník rybolovné společnosti (artěle) v Novgorodě nazývá se vatamanem, na Uralu atámanem. Jako každé živnostenské družstvo nebo společnost (artěl) má svého atamana, hlavu, tak i při každé společnosti (vataga) zlodějské i při rotě (šajka) loupežnické nalézáme a-a, náčelníka. Tento význam slova a. patrný jest ze přísloví prostonárodních: Atamanom artel krěpka (a-em družstvo pevno); ne gonis za prostym vorom, a lovi atamana (nehoň se za prostým zlodějem, ale chyť a-a); šajka peressorilas i atamana vydala (rota se znesvářila a zradila a-a). V území kozáků ruských znamenalo slovo a. každého náčelníka, jenž volen byl od lidu. Mezi a-y kozáckými rozeznávali se: a. vojskovoj n. koševoj (koš = tábor, ležení), náčelník kozákův určité země nebo sěči, zvolený většinou hlasů na obecném shromáždění kozákův. V sěči záporožské soustředil v sobě a. moc občanskou i vojenskou, jménem celého kozáctva záporožského vstupoval se sousedy ve spolky a jednání diplomatická, potvrzoval volby náčelníků, staršin vojska záporožského, kteří bývali voleni ode všech kozákův, dělil území na obvody kozácké, jež sluly kureni, vládl jměním kozáckým a rozdílel kořisť válečnou; rozhodoval o přijetí nových a propuštění starých kozáků z vojska záporožského; v čas války byl vojevůdcem vojska, jakožto jeho hejtman atd. Avšak přes to povinen byl a. každou záležitost, jež týkala se celého kozáctva, předložiti staršinám vojska záporožského k posouzení a vyslyšeti jejich dobrozdání, které však nebylo pro něho závazným. Při věcech nejdůležitějších, jako při otázkách o válce a míru, při rozdílení území, kořisti válečné a pod. měl a. právo svolati narodnoje sobranije kozákův a vznésti na ně konečné rozhodnutí o příslušných záležitostech: byly-li hlasy na národním sebrání roztříštěny, rozhodoval hlas a-ův. Předstupuje před národ povinen byl a. mluviti s hlavou odkrytou. Rozhodoval-li o věcech čestných, měl moc neobmezenou nevyjímajíc ani práva nad životem a smrtí. V době války měl při sobě stálou radu vojenskou, v níž mimo pobočníka jeho zasedali čtyři důstojníci (staršiny) nebo jesaulové. Národní sebrání vojska kozáckého mělo právo sesaditi a-a a vybrati si jiného, avšak případy takové byly velmi řídky. – A. kurennyj, zvolený náčelník kozáckého kureně, t. j. určitého obvodu, jenž skládal se z několika vesnic neb osad a hlavním středem měl kureň (asi tolik, co ruská volosť nebo polská gmina). Sěč záporožská před pádem svým čítala 18 kurení a tolikéž a-ů kurenných. Kdo nebyl a-em kurenným, nemohl býti volen za a-a vojskového. A. k. měl stejnou moc nad kureněm svým jako a. vojskový nad košem nebo nad sěčí záporožskou. – A. staničnyj a selskij, zvolený náčelník stanice (větší vesnice kozácké), osady nebo vesnice, jenž v místě příslušném měl soudní i politickou moc. – A. sotennyj (setník), zvolený náčelník, jenž velel stu mužů. – A. pochodnyj, hlavní náčelník oddílu vojska kozáckého ve válce. – A. nakaznyj zastupoval úřad a-a vojskového nebo pochodného za jeho nepřítomnosti nebo při onemocnění. – Význam a-a jako náčelníka kozáckého viděti z těchto přísloví prostonárodnich: »Terpi (trp), kazak, ataman budeš«; »ne vsěm kazakam v atamanach byť«; »iz rjadovičej v atamany vychodjat« (z vojínů prostých vycházejí atamani). R. 1827 uzákoněn byl název a-a všeho kozáctva ruského, kterážto důstojnost i se správou příslušnou vznesena byla na následníka trůnu ruského. A-u všeho vojska kozáckého v Rusku podřízeni jsou a-i kozáckého vojska sibiřského, uralského, orenburského, astrachaňského, kavkázského vojska řadového, černomořského, azovského, donského a dunajského. Také trvá dosud úřad a-a pochodného, pak náčelníka oddílu kozáckého ve válce, jakož i úřad a-a nakazného, který v čas potřeby zastává buď a-a vojskového nebo pochodného.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)