Táborové vybavení

[Knecht]

Holt zkusíme udělat jak jsem říkal tenký plech s vyvrtanýma dírama, pak to položit na měkký podklad a nosem kladiva v jednom směru vyklepnout vyhnutí břitu. Pílníčkem přibrousit a je to.

[Knecht]

^ Uvažuju o svém nápadu výše - s tím struhadlem. Je tu otázka, z čeho to dělat, tedy z jakého plechu. Asi nám hned odpadají barevné kovy kvůli měděnce, ačkoli by se to třeba z mědi vyrábělo nejlíp. Pocínování taky nedoporučuju, to se hned odře. Takže víceméně nám zbývá železo. To bude pro změnu rezavět. Takže mám takovou kacířskou myšlenku vzít nerezový plech, přežehnout ho ve výhni aby získal černou patinu a pak zlehka přeleštit. Výsledek by měl být takový, že struhadlo bude napohled z matného kovaného plechu, ale ani černé ani vyleštěné části (břity oček plus vystouplá místa co se oleští používáním) nebudou rezavět.
Doufám jenom že najdu vhodný nerezový plech. Nějaký kousek na chalupě mám, ale co si pamatuju tak vrtat do něj bylo utrpení.
Teď ještě potřebuju vědět, jak velká a hustá mají být očka.

[Dlouhán]

S nerezem souhlasím. Je to přijatelný ústupek. Nedokážu si představit, že bysme obyčejný černý plech zrovna my dokázali udržet bez koroze
Velikost děr ať stanoví Libor jako šéfkuchař.

[Knecht]

Onaje otázka jestli vůbec v té době na Ukrajině struhadla používali. Plus otázka měšťanů a venkova, resp. kozáků samotných. Nemáme nějaké šikovné vyobrazení kuchyně?
Napadla mě i možnost udělat to jako kruhák na zelí, prostě do dřevěného rámu zasadit dvě desky (dřevěné nebo plechové, mezi nimi nechat mezeru a do té nasázet několi samostatných rovných břitů. Jenže to by nám z toho sýra dělalo akorát plátky, muselo by se to ještě překrájet nožem nebo tak něco. Pak mě napadla ještě možnost na takovýchhle nožích v kruháku udělat zvlněné ostří, prostě ho za tepla naohýbat do vlnovek. Pak by to mělo dělat nudličky.

[Dlouhán]

Nebude to moc pracný a složitý?
Co vlastně potřebujem strouhat? To je otázka hlavně pro Libora. Kde kurňa je?

[LiborZ]

Tady je. Má ale strašnou kocovinu a nic nevymyslí:( Já bych asi udělal spíš jen to struhadlo. Díry bych udělal podle moderního hrubého struhadla.

[Knecht]

Ten kruhák je ve skutečnosti jednodušší, nevyžaduje žádné děrování ani velkou pravidelnost, líp se brousí a při použití dřeva na ty dvě půlky desky taky podstatně šetří materiál (a nemusí se kovat plát plechu, ale jen malé pásky).

[LiborZ]

Já si to moc neumím představit. Normální krouhač na zelí máme.

[Knecht]

Prostě si představ, že by ty nože nebyly ploché, ale vlnité (aspoň na ostří). Muselo by se to vychytat, aby dělaly jen nudličky a ne vlnité plátky.
Jde mi o to, že pokud nemáme doloženo děrované struhadlo (což nevím), je tohle určitá jednoduchá varianta která se mi zdá archaičtější a dostupnější, tedy i pravděpodobnější.

[Brant]

Strouhá se sýr na machanku. Je tu ovšem taky možnost nastrouhat doma a na akci struhadlo vůbec nevozit... Nebylo by to nakonec nejjednodušší? Klidně bych se toho zhostil.

[Dlouhán]

Vozit to nastrouhaný z domova jen proto, že neumíme vymyslet resp. doložit dobové strouhání je zbytečná komplikace
Podle mě je nejjednodušší použít ten krouhák, jak říká Knecht (klidně i s rovným břitem) a potom to nožem nakrájet na nudličky. Vždyť je to za chvilku hotový.

[Knecht]

No mě to taky napadlo strouhat doma, ale je teda fakt že samotná příprava surovin je výraznou součástí dobového vaření. Ačkoli maso taky vozíme už mleté.

[Brant]

Tak struhadlo na sýr vymyslel roku 1540 Francouz Francois Boullier. Vypadalo nějak takhle a ta kovová část byla z cínu.

struhadlo.jpg

[Knecht]

Wow

[Begbie]

Mazácký by bylo udělat to ze stříbrnýho plechu to by ale bylo potřeba nejdřív něco vyplenit