Já to taky ještě nepřečetl, ale tvůj kaptan mi přijde úplně v pohodě. A tenhle límec bude nejspíš stejně jenom jeden z mnoha typů.Knecht wrote:Hele, nemám teď kdy luštit azbuku, ale ten límec je hodně podobný tomu jak to mám já, včetně toho že vnějšek límce nemá barevně odlišený od zbytku kabátu. Takže se dá říct, že to mám dobře?
Oděv
Moderators: El Cid, Brant, MarcusIV, LiborZ
Re: Oděv
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
Aha. A to ta díra místo poklopce byla pořád otevřená?Timofejič wrote:Brant wrote:Tohle jsou bruchy? Asi jo, ale ta šířka mě zaráží... A taky to vypadá, že místo poklopce je prostě ďoura, že jo?
Nee, jedny z variant šarovarů.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
Jasně a podle potřeby se díky volnosti šarovarů dala přesouvat i na prdel
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
Re: Oděv
Tenhle obrázek by údajně měl být z mapy ze 17. stol. Ten kozák vpravo má žluté boty, navíc divně vykrojené... já myslel, že to byla záležitost spíš polských jezdců. Sienkiewicz píše, že pan Zagloba měl žluté boty, ale je to známý pohádkář, to je jasný. Proto by mě zajímalo, jak to teda je? Nemáte k tomu někdo něco bližšího? Nebo je to dobarvené až později? A ten žlutej vlevo má zase široké přehrnutí kaptanu na pravou stranu, to se taky moc často nevidí. Jo a taky mají čamary.
Tenhle obrázek je také z mapy, ta ale pochází ze začátku osmnáctého stol. (1714 nebo 1716). Je tam docela dobře vidět opasek vázaný na uzel.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
Narazil jsem na článek o zdobení kaptanu. Nedokážu to pořádně přeložit, třeba to někdo upravíte. Co mají znamenat třeba ty krajky? To je nějaká volovina, ne?
Особлива цінність чоловічого вбрання полягала у нашивках, зап'ястях, мереживі, ґудзиках. Нашивки робили завжди з матерії, різко відмінної від лицьового боку всього одягу: наприклад, на зеленому сукні нашивки були червоні. Під колір нашивок підбирали зав'язки й китиці (ворворки). Нашивки та зап'ястя у багатих занизувалися перлами, коштовним камінням, покривалися золотими ґудзиками, у бідних ґудзики були з шовку або прядива. Мереживо залежно від своєї форми мало різні назви: кільчасте, колінчасте, решітчасте, плетене, петель-часте тощо. Ґудзики іноді робили з перлин; у деяких франтів кожний ґудзик являв собою одну велику перлину. Золоті та срібні ґудзики мали назви або за способом виконання (канфаренні, сканні, грановиті)або за формою (грушоподібні, гостроконечні, прорізні, клинчасті, половинчасті, жолобчасті). Траплялося, замість металевих ґудзиків пришивали плетені з канителі або кришталеві. Бідняки носили олов'яні ґудзики таких самих форм, що й багаті; часом вони сягали розміру яйця. Число їх було найчастіше одинадцять чи дванадцять, іноді чотирнадцять-п'ятнадцять.
Bohatost mužského oděvu zdůrazňovaly nášivky (buď lemy nebo čamary, nedokážu to přeložit líp), manžety, krajky (???) a knoflíky. Nášivky byly vždy vyrobené z materiálu lišícího se barvou od zbytku kaptanu: např. zelený kaptan měl červené nášivky. Té další větě nerozumím - že by tam bylo něco o střapcích? Nášivky a manžety se u bohatých oděvů zdobily perlami, drahými kameny, zlatými knoflíky; chudé oděvy měly knoflíky z hedvábí (???) nebo konopí (???). Krajky podle jejich podoby měly různé názvy: kilčaste, kolinčaste, rešitčaste, pletene, petelčaste atd. Knoflíky byly někdy z perel, u bohatých kostýmů někdy tvořila každý knoflík jedna velká perla. Zlaté a stříbrné knoflíky měly názvy podle způsobu výroby: kanfarenni, skanni, hranovyti. Nebo se nazývali podle tvaru - hruškovité, s ostrým koncem, překládané ?, klínovité ?, půlené, žolobčasti). Někdy se místo knoflíků našívaly křišťály. Chudší kostýmy měly knoflíky stejně tvarované, ale cínové. Někdy dosahovaly velikosti vajec. Jejich počet byl často jedenáct nebo dvanáct, někdy i čtrnáct nebo patnáct.
Особлива цінність чоловічого вбрання полягала у нашивках, зап'ястях, мереживі, ґудзиках. Нашивки робили завжди з матерії, різко відмінної від лицьового боку всього одягу: наприклад, на зеленому сукні нашивки були червоні. Під колір нашивок підбирали зав'язки й китиці (ворворки). Нашивки та зап'ястя у багатих занизувалися перлами, коштовним камінням, покривалися золотими ґудзиками, у бідних ґудзики були з шовку або прядива. Мереживо залежно від своєї форми мало різні назви: кільчасте, колінчасте, решітчасте, плетене, петель-часте тощо. Ґудзики іноді робили з перлин; у деяких франтів кожний ґудзик являв собою одну велику перлину. Золоті та срібні ґудзики мали назви або за способом виконання (канфаренні, сканні, грановиті)або за формою (грушоподібні, гостроконечні, прорізні, клинчасті, половинчасті, жолобчасті). Траплялося, замість металевих ґудзиків пришивали плетені з канителі або кришталеві. Бідняки носили олов'яні ґудзики таких самих форм, що й багаті; часом вони сягали розміру яйця. Число їх було найчастіше одинадцять чи дванадцять, іноді чотирнадцять-п'ятнадцять.
Bohatost mužského oděvu zdůrazňovaly nášivky (buď lemy nebo čamary, nedokážu to přeložit líp), manžety, krajky (???) a knoflíky. Nášivky byly vždy vyrobené z materiálu lišícího se barvou od zbytku kaptanu: např. zelený kaptan měl červené nášivky. Té další větě nerozumím - že by tam bylo něco o střapcích? Nášivky a manžety se u bohatých oděvů zdobily perlami, drahými kameny, zlatými knoflíky; chudé oděvy měly knoflíky z hedvábí (???) nebo konopí (???). Krajky podle jejich podoby měly různé názvy: kilčaste, kolinčaste, rešitčaste, pletene, petelčaste atd. Knoflíky byly někdy z perel, u bohatých kostýmů někdy tvořila každý knoflík jedna velká perla. Zlaté a stříbrné knoflíky měly názvy podle způsobu výroby: kanfarenni, skanni, hranovyti. Nebo se nazývali podle tvaru - hruškovité, s ostrým koncem, překládané ?, klínovité ?, půlené, žolobčasti). Někdy se místo knoflíků našívaly křišťály. Chudší kostýmy měly knoflíky stejně tvarované, ale cínové. Někdy dosahovaly velikosti vajec. Jejich počet byl často jedenáct nebo dvanáct, někdy i čtrnáct nebo patnáct.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
Třeba jo, já nevím. Ale když si to slovo zadáš do vyhledávače, tak vyjedou normální krajky... NAvíc lem možná znamená ta nášivka. Nejsem z toho moudrej. Libore, nepřeposlal bys to Nice? Třeba to rozklíčuje.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
Já bych si dovolil mít názor. Krajky se v polštině říká tkaným páskům na karetkách nebo stávku. Je možné, že je to totéž, nasvědčovalo by tomu slovo "pletene".
Takže si svytu olemuju krajkama?
Takže si svytu olemuju krajkama?
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Pravoslav, Orcae Ita
Re: Oděv
Třeba jo, jenom mě mate to, že když vyhledáš slovo мереживі, najde to klasický háčkovaný krajky. Ale něco takovýho to bude, třeba by to byl důkaz pro karetky, který nám chybí.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)
Re: Oděv
No však ty pojasy asi budou něco podobného, ne? Tedy technologickou znalost bych měl za doloženou, teď jde o to, jeslti to plácali na oděvy.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
Re: Oděv
No právě.Knecht wrote:No však ty pojasy asi budou něco podobného, ne? Tedy technologickou znalost bych měl za doloženou, teď jde o to, jeslti to plácali na oděvy.
Ktož chce šíp z rány vytáhnúti, učiň takto: Vezmi raky a zaječie sádlo a ztluc to spolu dobrze. Pak vezmi vejce a pryskyrzici a ztluc to v hromadu a klaď na tu bolest, a vytáhneť se všeckno ven. A na to traňku užívej. (Chirurgické lékařství, 16. stol.)