Dýmky, tabák a tak vůbec...

[awe]

Tak tady je jedna pěkná stříbrná dýmka darovaná někdy po roce 1800 guvernérem New Yorku oneidskému náčelníkovi Oskanondohaovi

[awe]

klasický tvar hlavičky dýmky používaný v lesích. Materiál je nějaký druh mastku

[awe]

"tubuska" - většinou byly nezdobené, ale vybral jsem jednu lepší, protože ty obyčejné vypadají z profilu, jako nedokouřený doutník

někdy se ta tubuska vyskytla i delší, ale většinou to byly takovýhle záprtky

[awe]

tak tahle je pro Irokéze a okolní kmeny zcela typická. Takhle pěkných zdobených jich jsou mraky

[awe]

a poslední sem hodím ty kovový.
O mosazných dýmkách se zmiňoval už roku 1609 Henry Hudson

A v roce 1634 zaznamenal Roger Williams u Narragansetů, že odlévají velmi pěkné dýmky ze slitiny cínu a mosazi. Jeden takový malý odlitek byl nalezen v ranné mohykánské vesnici:

[Vitous]

Co takhle vložit do jícnu dýmky (hliněnky) před vypálením např. stéblo slámy???

...predpokladam, ze mluvis o troubeli. Rekl bych, ze slama si asi tezko udrzi svuj tvar a tim i pozadovanou dutinu, kdyz na ni se stran pritlacis formy s vlhkou hlinou.

[Richard]

a poslední sem hodím ty kovový.
O mosazných dýmkách se zmiňoval už roku 1609 Henry Hudson
A v roce 1634 zaznamenal Roger Williams u Narragansetů, že odlévají velmi pěkné dýmky ze slitiny cínu a mosazi. Jeden takový malý odlitek byl nalezen v ranné mohykánské vesnici:

Přiznám se, že dýmku z mosazi si představím, že kouřím tabák z trumpety, taková ta pachuť kovová. Nezkoušel jsem to, ale měl bych k tomu značnou nedůvěru.
Jinak ty fajfky jsou pěkný.

[awe]

Přiznám se, že dýmku z mosazi si představím, že kouřím tabák z trumpety, taková ta pachuť kovová. Nezkoušel jsem to, ale měl bych k tomu značnou nedůvěru.
Jinak ty fajfky jsou pěkný.

Teďka jsem při překladu Indiánů Nové Anglie nějakého kmene narazil na to, že si odlévali měděné věci sami pravděpodobně již před kontaktem s bělochy.

Jinak s tou pachutí máš jistě pravdu, ale oni taky nekouřili žádný Original Choicey, Nappa Valleye, nebo Kentucky Birdy

Momentálně pracuji na článku o tabákových směsích ve východních lesích a vzhledem k tomu že se do tabáku přidával brslen, škumpa, mamota, durman, střemcha,... tak mám takovej pocit, že pachuti na jazyku si nikdo nevšiml

[Joe]

Myslíš žlutý kudly?

[awe]

Myslíš žlutý kudly?

ty jsou sice známí jako "jediní severoameričtí indiáni zpracovávající kov", alespoň jsem to tak čítával. Nicméně Yellow Knife jsou z kanadských Severozápadních Teritorií, kdežto já mluvil o východních lesích. Drobné předměty (třeba různé korálky) odlévaly z mědi v údolí Ohia již kolem roku 0 tehdejší tamní kultury (takoví ti různí "Stavitelé mohyl"). Pravděpodobně ony zanechaly tohle dědictví některým kmenům východních lesů.

[Joe]

Jo jasně - myslíš kultury Hopewell a Adena Ano, máš pravdu, jak jsem se dočetl vyráběli vše kováním (teperováním) a neznali lití kovů. Zajímavé je i to, že skoro nepoužívali stříbro a zlato (a to ani jako ozdoby). Z mědi dokonce vyráběli doslova bernění z destiček a používali i slídu. Tato kultura zanikla někdy kolem r.1500, čili těsně před příchodem bělochů.

[Richard]

Awe napsal:

Momentálně pracuji na článku o tabákových směsích ve východních lesích a vzhledem k tomu že se do tabáku přidával brslen, škumpa, mamota, durman, střemcha,... tak mám takovej pocit, že pachuti na jazyku si nikdo nevšiml

V kytkách se zase tolik nevyznám, ale zkusil jsem si něco nalézt:
Brslen: spoustu druhů, obsahuje mimo jiné jedovatý glykosid evonymin, kterého je nejvíce přítomno v kůře, plodech a větvích.
Střemcha: pár druhů u nás nejvíce střemcha obecná.Střemcha obecná patří do čeledi růžovitých (Rosaceae) a je známo více jak 25 různých kultivarů. Areál původního rozšíření byl v severním mírném pásu od britských ostrovů přes střední a severní Evropu až do východních oblastí Ruska. Je to opadavý strom dorůstající až 15 m do výšky a až 8 m do šířky. Patří mezi rychle rostoucí stromy. Jedná se o velice otužilou dřevinu, která je mrazuvzdorná až -40°C... Květy navíc intenzivně voní a tak působí celkově velice hezkým dojmem... Plody dozrávají od července do srpna... Chuť těchto peckoviček bývá více či méně trpká a pro přímý konzum se moc nehodí. Používá se v kuchyni na výrobu džemů a jako přísada do kompotových směsí.
Škumpa:Pojmenování tohoto rodu vychází z řeckého rheein - téci, obsahuje totiž latex, vytékající při poranění. V Severní Americe se listy využívaly v koželužství, protože obsahují hodně tříslovin. Červené plody, které jsou také bohaté na třísloviny se užívaly k zesílení octa. Proto se tato dřevina ve starším pojmenování označuje také jako škumpa ocetná. V Evropě se pěstuje asi od r. 1629. V Čechách byla jako první zaznamenána v Praze r. 1835.
Mamota:Ačkoliv v jihovýchodní Americe, odkud pochází dosahuje desetimetrové výšky, v našich klimatických podmínkách dosahuje sotva dvou metrů.
Durman:Halucinogenní účinky durmanu byly známy jak ve Starém, tak v Novém světě. V Novém světě byl považován za posvátnou rostlinu, s níž směla zacházet pouze pověřená osoba. Některé indiánské kmeny využívaly durman také k tzv. iniciačním obřadům. Ve středověkém kouzelnictví měly důležitou úlohu a byly součástí čarodějnických mastí, jimiž se mazaly čarodějnice "před odletem na sabat", tj. aby upadly do zvláštního mrákotného stavu s bohatými halucinacemi a sny. Účinky: atropin zvyšuje dynamogenii, touhu po pohybu, sklon k nemotivovanému smíchu, zrakové, ale i sluchové a čichové halucinace. Halucinace jsou velmi pohyblivé, mnohotné, létání, ježdění, otáčení. Zajímavá je značná tendence k agresi.

Máš pravdu Awe. Jinak jak je vidět, v kouření dýmky jsem značný začátečník.

[Vitous]

Na durman pozor, velice snadno se da predavkovat a pak je z toho otrava jak hrom. Vim o konkretnich pripadech z nemocnice - par seminek stacilo. Co jsem slysel, durman se hlavne pouzival nalozeny do oleje a teprve ten se pak uzival. Pouzival se snad v malem mnozstvi i jako "droga na uceni", coz mozna souvisi s tou zvysenou aktivitou, kterou popisuje Richard.

[Richard]

Mají (měly) hliněné dýmky nějaký filtr uvnitř, buď železný nebo ten druhý?. Pokud ne, tak to musí být někdy docela dělnický pokouření, zejména u těch krátkých a kraťoučkých dýmek . Vyskytovaly se dříve v "naší" době vůbec filtry v dýmkách jako dnes, nebo si tím tehdejší evropané nebo původní obyvatelé sev. ameriky moc hlavu nelámali?
Vzhledem k výše zmiňovanému složení kuřiva (určitě měli i větší fantazii) by mě možná nepřekvapila absence tohoto ochránce našeho zdraví.
Přemýšlím, kdy vůbec vzniklo poprvně v české kotlině něco jako ministerstvo zdravotnictví?!

[Vitous]

O filtrech jsem nikdy neslysel a myslim, ze je to az vymysl moderni doby. Ja osobne stejne i u novych dymek filtry rovnou vyhazuji. Snizuje to tah a kondenzuje se na tom voda.