forum.livinghistory.cz

Mně připadá, že celá věc je jednodušší, než se zdá a důkazů je docela dost. Těch dochovaných obrazů není málo, třeba jenom AJ Miller jich namaloval více než sto. A on byl přímý účastník těch dob, konkrétně randezvous. Existuje celá řada malířů, kteří kreslili horaly, myslím dobové malíře, kteří malovali to co viděli, a všechny malby ukazují víceméně to samé.

Zcela konzistentní styl oblékání západních horalů jak před rokem 1840 tak i po něm a po žádných indiýánských ozdobách či prvcích není nikde ani stopy, kromě mokasínů. Domnívám se, že veškeré nošení bederek, legín, indiánských výšivek a doplňků je Vinetouovský bullshit, který k nám přišel z USA zejména zkrze buckskinningy, které jsou tímto prolezlé zrkrz naskrz.

Ty buckskinningové kresby a fotky mountainmanů ve vyšívaných halenách, nebo držící lakotské rezervační dýmkové vaky mluví za všechno.

Z jistého hladiska je to ale pochopitelné. Skutečné oblečení horalů bylo veskrze praktické a vzhledově velmi nudné a pro hobbystu či diváka neatraktivní, asi jako dnes dělník v montérkách. Trapper s korálkovanou halenou se skalpy, s bederkou a legínama a s vlkem nebo liškou na palici a s tunama korálků a medvědích drápů na krku vypadá exoticky a atraktivně a romanticky. Ale takový exemplář se bohužel na západě v 1.polovině 19.století nikdy nevyskytoval. Leda ve fantaziích amerických a částečně i českých hobbystů.

Taky je třeba si uvědomit, že lovec byl především dělník a oblečení pro něho byl pracovní oděv, asi jako modráky. Musel něco vydržet a na ozdoby a nesmysly zde nebylo místo a asi ani prostředky. Dělnická třída si nemohla moc vyskakovat. Na obrazích je často vidět, že lovecké jelenicové kabáty u běžných traperů neměly ani knoflíky a zavazovaly se na šňůrky. Oděvy jsou zobrazeny jako naprosto funkční a nejvýše hrubé, bez jakýchkoliv ozdob či příkras.

Existují samozřejmě artefakty bohatě zdobené zejména quillem, například kabáty, ale i kožené kalhoty. Ty byly samozřejmě vyráběny indiány, ovšem na zakázku pro pár vyvolených, většinou vedoucí výprav a podobně. Běžný lovec si o podobných věcech mohl nechat zdát. Jinak fakt, že celou řadu věcí šily indiánky je i logický. Lovci byli lovci a né ševci, indiánky šily dobře a levně. Celá řada věcí ale byla šitá na východě, dokonce eixstovali i profesionální krejčí zaměstnaní v obchodních stanicích. Celou řadu oblečení produkovali metisové, kříženci bělochů a indiánů. Dovedu si představit trapera, jak něco šije, ale pouze v nouzi, když nebylo zbytí.

Jinak ale je posledních pár příspěvků off topic, prosím o přesunutí do patřičného vlákna.

No, myslím že se zde zbitečně vzájemně asi chytáme za pysk Hele, to co jsi teď napsal - neobsal jsi náhodou můj čánek, který jsem o tom napsal asi před 11 roky v jistém westernovém časáku? ))) Např. to, že hodně oděvů se dělalo průmyslově na východě pro jejich potřebu. Nebudu s tebou polemizovat, že sice např. Miler namaloval hafo obrázků, ale vesměs krajinky, Indiáni a ano, i trapery, ale těch zase tak moc nebylo a mimochdem, podle mne KAŽDÝ, kdo se o toto zajímá je nepochybně i zná Ale je i řada primitivních skyc a náčrtků, čili abych nezameřel nepochopen - ano, v obecné rovině máš pravdu! S některými věcmi ale nemůžu souhlasit, např. s tvrzením, že jejich oblékání bylo konzistetní, čili neměné. To se také obecně traduje a to je také blud. Nebylo. Zajímavé je naopak fakt, že ty střihy evidentně kopírují vývoj tehdejší módy, což mimo jiné dokazuje fakt, že nebyli až tak mimo obraz tehdejšího dění, jak se mimochodem také traduje. Jenže mne teď napadlo, o čem se to vlastně bavíme? Jedna věc je používání indiánských věcí - no např. autoři jako třeba De Voto či Parkinson se ale o nošení Indiánských ozdob apod. zmiňují. Dále jsou i zmínky i soliterech, kteří jaksi jeli na vlastní pěst, čili nebyli zaměstnanci a právě u nich se tvrdí, že hodně chodili dokonce vy,oženě v indiánském. Jenže, jak i sám uvádíš, NEBYL TO STANDART, a i tehdy byli považováni za jisté úchyli Čili ono to sice bylo, ale nebylo to zase až tak normální, čili ani rozšířené, jako je to dnesa u vyznavačů tohoto hobby. A mimochodem, ono ani u těch Indiánů to s tím zdobením v této době moc nepřeháněli. To co se vesměs ukazuje je až z doby rezervací v duhé půlce 19 století.
Čili já s tebou nesouhlasím jen v tom, že to nebylo vůbec možné, tak jedniznačné to zase není, ale souhlasím s tebou v tom, že to nebylo běžné a pokud někdo chce dělat skutečně tipického lovce té doby, měl by se těm ozdůbkám spíše vyhnout. I podle mne jsou válečné haleny či leginy ale zcela mimo mísu. Navíc věřím i tvrzení některých Am. historiků, kteří tvrdí, že nejméně polovina lovců chodila zcela Evropsky oblečená, čili v textilu a ne v jelenici.

Dobrý den, jsem dělal můj oblečení z kůže wyprawianych straně, někdy zní střapci. Pak jsem předpokládat, jdu do lesa a jak to funguje v obozowaniu - říkají, že to je v pořádku. Samozřejmě, v USA zasadit některé ozdoby, ale myslím, že ten, kdo interakci s přírodou a miluje krásu oblečení
Tady v obcích byly ozdobeny mnoha předměty denní potřeby - jen aby byl hezký k použití. Rezerva viděli mě podobné situace. Myslím, že jako trapper nůž pochva koupil od Indiánů - to byla vyšívané. Ale samozřejmě nic není pravidlem.
Hezký den,
Czarek

zdravíčko
doufám, že je opět něco použitelné na pol. 18.stol.

Vcelku ano

A tak to já bych zase měl velkou výhradu k těm dávkovačům. Do našeho období a prostředí se to vůbec nehodí.

S dávkovačema máš pravdu.

sohlasím s jedním dávkovačem a to na jedné větší prachovnici
na té malé se jedná o variantu ještě ze 17stol.

Ano, je to varianta ze 17 st. , ale na am. kontinentu v 18 st. téměř nepoužívaná.

mám dojem, že u toho odkazu na sekery, na jedné z fotek byla podobná, dokonce složitější prachovnice

Radovan wrote:mám dojem, že u toho odkazu na sekery, na jedné z fotek byla podobná, dokonce složitější prachovnice

Já neříkám, že se nemohla sem tam objevit,
já říkám, že nebyly běžně používány. Obrazně na 1000 nálezů prachovnic se špuntem , jedna s dávkovačem
A povětšinou se snažíme rekonstruovat život běžný a obyčejný, proto používáme a vytváříme repliky věcí běžně používaných

dumám proč
i v Evropě se často objevují špuntovaný prachovnice ale hlavně jako lovecký, levnější provenience
u armády moc ne tady už se používají papírový náboje, který fasovali
takže prachovnička asi leda jako doplněk když nevyšla rana
V Am byla asi občas situace jiná z důvodu zásobování???
nebo se to týkalo spíš lovců setlerů a pod. , kteří si šli zalovit a tolik nespěchali???
navíc typuju,že se špuntem jak bylo někde řečeno byly výrobně jednodužší i pro udělání samo domo

V podstatě jsi si v předchozím příspěvku odpověděl sám. Ve většině případů si lovci, setleři a podobní obyčejní plebs v Americe vyráběli prachovnice sami.
Tak že varianta špunt nejjednodušší na výrobu.

děkuji
R

Ta zmíněná prachovnice https://www.facebook.com/photo.php?fbid ... =3&theater
a pak je tam ještě jedna https://www.facebook.com/photo.php?fbid ... =3&theater
tak to je pulverin (myslím že prostě fr. výraz pro prachovnici) a označuje se tímto termínem tenhle typ prachovnic. Už od pohledu mají jinou konstrukci. Je to armádní výstroj, takže má prostě složitější násosku.