Prachovnice

Obchod a výroba

Moderator: Joe

User avatar
Czarek
Nováček
Nováček
Posts: 12
Joined: Thu 03. Mar, 2011 11:30
Location: Centrální Polsko
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Czarek »

Attachments
horn_tep548b.jpg
Northern Trail - mountain man, trappers, rendezvous, settlers - Polish Forum
User avatar
Czarek
Nováček
Nováček
Posts: 12
Joined: Thu 03. Mar, 2011 11:30
Location: Centrální Polsko
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Czarek »

Attachments
horn_indiana_state_muz.jpg
Northern Trail - mountain man, trappers, rendezvous, settlers - Polish Forum
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Re: Prachovnice

Post by cossack »

Czarek - =D>
Ani já jsem až do teď neznal žádný originál z bizona.
User avatar
Czarek
Nováček
Nováček
Posts: 12
Joined: Thu 03. Mar, 2011 11:30
Location: Centrální Polsko
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Czarek »

Attachments
trapper.jpg
Northern Trail - mountain man, trappers, rendezvous, settlers - Polish Forum
User avatar
Czarek
Nováček
Nováček
Posts: 12
Joined: Thu 03. Mar, 2011 11:30
Location: Centrální Polsko
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Czarek »

:)
Samozřejmě, že máš pravdu - kromě Miller a několik obrazů ze sbírkového fondu muzea, nemohu dokázat, že muž hory používají tyto rohy. Ale já jsem si myslel (ale to je jen moje spekulace), které indiáni používali jako takové - to může také lovci. Samozřejmě, nejvíce často použitý s krávou, ale já jsem prostě musel buvola v domě.

Pokud jde o tašky jsem viděl podobné v TrackofTheWolf, ale nikdy jsem neviděl takové originální.
Je vhodné použít, ale nevím, jestli správné pro roky 1820-1850?
Northern Trail - mountain man, trappers, rendezvous, settlers - Polish Forum
User avatar
AndyKapo
Nováček
Nováček
Posts: 25
Joined: Sun 23. Jan, 2011 20:12

Re: Prachovnice

Post by AndyKapo »

V pohode. Ked mohli severoamerický indoši používat české korálky, tak moutainmen mohol použiť prachovnicu aj z tatanky.
eye wrote:Ta prachovnice na obrázku je IMHO typický kousek z 18.století. Nevěřím tomu, že je z roku 1882. Pravděpodobně půjde o překlep a o rok 1782. Tomu by odpovídala i kresba George Washingtona. V roce 1882 se již téměř čtvrt století používaly opakovačky. Prachovnicové rohy byly v tomto období spíše historickými relikviemi. Perkusní pušku v tomto období možná nepoužívali už ani indiáni.
Mna by ešte zaujímalo, či si lovci sami prebíjali náboje. Ak ano, tak potom je dosť pravdepodobné, že prach skladovali a nosili stále v rohoch.
...muž je tým, o čom sníva...
User avatar
Vitous
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 494
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Tišnovská Nová Ves
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Vitous »

Neřekl bych, že prachovnice z bizobího rohu je typická pro mountainmany, ale určitě bych se přiklonil k tomu, že pokud se tyto prachovnice objevují, tak právě u mountainmanů. Velké, bohatě zdobené prachovnice nejsou z období sedmiletky, ale až z období revoluce u longhunterů. Sedmiletka byla co do zdobení střídmější a spíš než nějaké vybrušování tvarů se jednalo o rytiny. Často jsou k vidění prachovnice, kde je vyryté i jméno, ale nikdy jsem neviděl takto rytou prachovnici s francouzským jménem. Mělo by to být záležitostí anbličanů - prachovnice prý plnili hromadně (sesbírali, naplnili, rozdali), což by podpisy a různé značky vysvětlovalo. Vetší velikost za sedmiletky a revoluce oproti období mountainmanů se dá zase vysvětlit tím, že zajedno mušketa cal. 69, příp. 75 toho "sežere" víc, než lovecká 50 a taky v boji člověk přece jen střílí víc než na lovu.
Vitana sgt. Compagnies Franches de la Marine
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Re: Prachovnice

Post by cossack »

Czarek wrote: Je vhodné použít, ale nevím, jestli správné pro roky 1820-1850?
Kdesi to tu už zaznělo myslím několikrát - ty brašny se velice špatně datují. Ale pro moutainmana bych prostě zvolil jednodušší styl. Něco rustikálnějšího, z jelenice, možná trochu ovlivněného indiány pokud si ji dělal sám v horách. Nebo ji mohl koupit hotovou, ale v tom případě bych zohlednil, že tihle lovci byli obecně z té nejnižší společenské vrstvy, takže nic moc extra si vymýšlet asi nemohli. Brali to nejlevnější co bylo.
User avatar
Czarek
Nováček
Nováček
Posts: 12
Joined: Thu 03. Mar, 2011 11:30
Location: Centrální Polsko
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Czarek »

Myslím, že pokud jde o sociální třídy, které máte pravdu. Mám několik fotografií originálů a jsou skutečně jednoduché, žádné kudrlinky, ozdoby, atd.
Northern Trail - mountain man, trappers, rendezvous, settlers - Polish Forum
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Re: Prachovnice

Post by cossack »

Vitous wrote:Často jsou k vidění prachovnice, kde je vyryté i jméno, ale nikdy jsem neviděl takto rytou prachovnici s francouzským jménem. Mělo by to být záležitostí angličanů ...
No a teď jsem narazil na zdobené prachovnice z Tyrol http://www.flickr.com/photos/racaire/40 ... 641629478/
Skoro bych řekl, že je jen otázka času, kdy ta prachovnice s francouzským jménem vyplave na povrch...
User avatar
Kopnuty_konem
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 105
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Beskydy

Re: Prachovnice

Post by Kopnuty_konem »

Tady je na rohu rok 1756, fort Carillon a jmeno DuBois
http://www.cowanauctions.com/auctions/i ... emId=39403
ale vic jsem take zatim nenasel.
User avatar
Vitouš
Nováček
Nováček
Posts: 19
Joined: Tue 27. Oct, 2009 19:21
Location: Tišnovská Nová Ves
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Vitouš »

To bude ona pověstná vyjímka potvrzující pravidlo :-) Jinak, jak vidno, kromě jména je opravdu nezdobená.
Vitana sgt. Compagnies Franches de la Marine
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Joe »

Vitana docela přesně nastínil důvody. U Angánů skutečně se plnili prachovnice hromadně - to je doleženo a tak bylo zapotřebí to nějak označit koho je která. No a někteří se pokoušeli i o umění. U Horalů se už zdobení vyskytuje ojediněle - odpadl výše uvedený důvod. Setkáváme se tam ale s dvěma prachovnicema a ba i třema. Malinká na jemný prach pro přesadlovky, středně velká a velká. Ta sloužila jako zásobní, protože prach se kupoval na celý rok, Nicméně při lovu bylo blbost sebou tahat celou zásobu a tak se používala ta střední a ta byla dle katalogu co máme podstatně menší než ve steré době. Důvod popasal Vtana. Při lovu se střílí na jistotu, čili sotřeba je mnohem nižší.

Co se týká brašen. Ty se často dodávali se zbraní. Datace je obtížná, protože lovecké brašny se tvarově i materiálově fakticky neměnili. Ve 30tých letech se ale u horalů stalo velkou módou vše Indiánské. Stalo se to něčím jako symbolem stavu. Díky tomu stále častěji se bělošské věci buď přímo měnili za Indiánské a nebo se Indiánským stilem inspirovali. Je to prostě doby jelenice, třásní, výšivek apod. a logicky se to promítá i do brašen či pouzder na nože. Popravdě, tapeři si to nedělali, ale kupovali si to od Indošů. Čili vše Indiánské je i tapperské ;-)
Bacha na tvrzení, že trapeři byli na okraji společnosti. To možná platili u staré doby. Mountain Mans naopak byli ve své době jednou z nejlépe placených profesí a i jejich skladba byla velmi pestrá od negramotných syrotků po šlechtice.
Joe M.
eye
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 89
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Brno
Contact:

Re: Prachovnice

Post by eye »

Joe wrote:Ve 30tých letech se ale u horalů stalo velkou módou vše Indiánské. Stalo se to něčím jako symbolem stavu. Díky tomu stále častěji se bělošské věci buď přímo měnili za Indiánské a nebo se Indiánským stilem inspirovali. Je to prostě doby jelenice, třásní, výšivek apod. a logicky se to promítá i do brašen či pouzder na nože. Popravdě, tapeři si to nedělali, ale kupovali si to od Indošů. Čili vše Indiánské je i tapperské ;-)
Tohle bohužel přímo odporuje mým informacím. Troufám si říct, že se jedná o nebezpečný mýtus. Vycházím především z dobových obrazů, mimo jiné také od AJ Millera, který se jako jediný malíř zůčasnil osobně randezvous v roce 1837 a namaloval více než 100 obrazů mountainmanů, často scén přímo ze života.

Tyto obrazy společně s těmi od jiných dobových autorů ukazují poměrně jednoznačný a konzistentní styl oblékání mountainmanů a ten neukazuje prakticky nic, co by byť zavánělo indiány, snad s výjimkou kožených mokasínů. Oblečení MM je zde vykresleno jako strikrně praktické a pracovní, zcela jednoduché a bez jakéhokoliv zdobení, s výjimkou několika pírek.

Žádné výšivky, žádné indiánské ozdoby dokonce ani indiánské legíny nejsou doloženy, a to ani na obrazech ani v záznamech (viz A.Chronister). Za naprostý úlet pak považuji různé zpodobňování MM v indiánských válečných halenách, jak to činí mnoho moderních romantických malířů. Je to sice hezké na pohled, je to romantické, ale s realitou to nemá mnoho společného. Boužel Buckskinningy jsou podobných romantických klišé plné od začátku až do konce.
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Re: Prachovnice

Post by Joe »

No, popravdě, tady se oba pouštíme na jaksi hodně tenký led! Fakta jsou následovná. Zobrazení (dobové) traperů je jen pár a ještě navíc ze sklnku jejich zlaté éry!!! Proto se častěji vychází z popisů a zase ty jsou jaksi neurčité a popravdě víme kulové z přehazovačkou. Nezachovali se ani jedny kalhoty a jen pár kabátů - ty mají vesměs evropský střih - redingot. Nebo také pár kusů maji střih Mexický - kamizola. Dochovalo se dost právě válečných košil, ale zda to byla traperská kořist a nebo v tom i chodil - těžko říci. Jedno si ale ví - oni si to nešili, nýbrž nechávali šít u Indiánek a Amíci tedy předpokládají, že ty tam to zdobení dávali. Máš ale pravdu, že pro to nejsou přímé důkazy. Máme v knihovně celou studii právě o tom a závěr je co jsem napsal, všechno je jen možná, ale neví se nic. Krom toho, že často (a ani to ne vždy) jako materiál používali jelenici. Jelikož horalé vesměs po roce 1840 přešeltrovali na bizony a zvědy a tam už to zmapované je, předpokládají Amíci, že jejich oblečení vychází z toho horalského. A zde se již s výšivkou apod. setkáš dost často. Mimochodem, s tou Idiánskou módou po r.1830 přišli zase Amíci, jenže otázkou je, co se za to dá považovat. Někteří autoři totiž tvrdí, že v první etapě všichni byli oblečeni zcela Evropsky, čili v látkách a za Indiánské může být považováno i to, že se začala častěji používat jelenice. Všechno to jsou ale jen dohady.
Joe M.
Post Reply