Stránka 1 z 6

Luky, šípy, kopí a pod.

Napsal: ned 28. kvě, 2006 18:24
od Ritsi
Zdravím pánové, jsem tak trochu mimo vás... spíše raný středověk. Ale doslechl jsem se zajímavou věc a rád bych požádal o radu vás z oboru :wink:

Indiáni prý zašívali luky do namočené kůže, která když seschla tak luk stáhla, zpevnila a zvýšila mu tak tah. Nevíte o tom někdo něco bližšího? (případně nejlépe i z praxe...)

A u luků ještě zůstanu. Jak zhruba vypadali luky, které užívali severoameričtí indiáni? Z mých sporých znalostí vím, že byli spíše kratší a o menších tazích... Také při napínání tětivy prý užívali jiné držení než jaké bylo používáno anglickými lukostřelci. Tuším o jednom způsobu, ale nemohl by někdo uvést nějaký příklad, možná jich bylo víc...nemohl by někdo mé znalosti trochu doplnit. Díky :)

Napsal: ned 28. kvě, 2006 18:58
od Mokohtavenotaxe
Nejprve by možná bylo lepší, aby jsi dotaz upřesnil o to jaké indiány máš na mysli. V každé kulturní oblasti se používaly luky jiné, či alespoň trochu odlišné.
Na Planinách to byly kratší jezdecké luky (převážně), ve východních lesích zase luky dlouhé etc.
Dělaly se z mnoha materiálů: různých dřev, rohů ovce tlustorohé, nebo i luky šlachové.
Do syroviny se zašívat mohlo, ale sám o tom informace nemám (tedy předpokládám, že mluvíš o celé délce luku. Rukojeti se zašívaly asi celkem běžně).
PS Itazipo, to bude nejspíš dotaz nejvíce na tebe :wink:

Napsal: ned 28. kvě, 2006 20:46
od Ritsi
Mokohtavenotaxe píše:Nejprve by možná bylo lepší, aby jsi dotaz upřesnil o to jaké indiány máš na mysli. V každé kulturní oblasti se používaly luky jiné, či alespoň trochu odlišné.
Na Planinách to byly kratší jezdecké luky (převážně), ve východních lesích zase luky dlouhé etc.
Dělaly se z mnoha materiálů: různých dřev, rohů ovce tlustorohé, nebo i luky šlachové.
Do syroviny se zašívat mohlo, ale sám o tom informace nemám (tedy předpokládám, že mluvíš o celé délce luku. Rukojeti se zašívaly asi celkem běžně).
PS Itazipo, to bude nejspíš dotaz nejvíce na tebe :wink:
Tuhle reakci jsem čekal... Omlouvám se a přiznávám se, že se ve "vás" nevyznám :oops: , takže proto jsem se právě ptal tak obecně :|. PArdon, ale já to opravdu nějak specifikovat nedovedu :oops:

Jj o celé délce luku. Kdesi jsem se o tom doslechl, ale to informace typu "kamarád říkal". Ale znělo to zajímavě a právě proto bych rád dostopoval, je-li na tom něco pravdy :wink:

Napsal: ned 28. kvě, 2006 20:47
od Ritsi
Ritsi píše:PArdon, ale já to opravdu nějak specifikovat nedovedu :oops: :wink:
Chápe že je těžké pak odpovědět, ale o to víc děkuji :wink:

Napsal: pon 29. kvě, 2006 1:05
od Joe
Docela náhodička, ale před pár měsíci jsme měli u nás na přednášce kluky lukaře - právě Indiány (ale dělají dneska všechno, čili i Evropu), a rozebírali se tam právě ty rozdíly.
Tak že co si pamatuji, tak velikost a typ luků se skuetčně hodně rozcházel podle kulturní oblasti. Reflexní luky ale u nich nenajdeš, poloreflex ale už ano. Také i dlouhé luky podobné Anglickým, tak že i v tahu jde o rozdíl. Proto se bez konkretizace na toto nedá nějak přesně odpovědět.
Druhá věc je použití surové kůže. pokud jsi s tím nikdy nepřišel do styku, tak surová kůže namočená je měkká, ale po vyschnutí se hodně stáhne a také stvrdne. Je to jak ukmakart :wink: U luků se dost často dělalo, že se přední část luku takovou kůží potáhla, nikoliv ale celé dřevo. Jen přední část. Kluci toto velmi chválili, neb. se tím zlepšuje celková vlastnost luku. Nejde tedy jen o nějakou ochranu, i když o ní také, ale nějak to lépe drží tvar a i pruží. Jiná věc jsou pak konce luků - ty se dosta často skutečně obšili surovkou, ale jen konce - ne celej luk.¨
Víc si nepamatuji :wink:

Napsal: pon 29. kvě, 2006 5:08
od cossack
Spíš se ta vnější(přední strana) zesilovala nalelením šlachy, o surovce jsem nikdy neslyšel. Ale asi by to taky mohlo fungovat. Hanwiska si šlachovaný luky ještě vždycky strčil do střeva, aby se mu šlachy ve vlhku neodlepovaly.
A tuším, že Homa má na luku nalepenou hadí kůži, to ovšem spadá do kategorie parádiček.

Napsal: pon 29. kvě, 2006 6:39
od Mokohtavenotaxe
cossack píše:A tuším, že Homa má na luku nalepenou hadí kůži, to ovšem spadá do kategorie parádiček.
Jo jo Homae tam má chřestýše, parádička, ale na planinách ne až tak vzácná. Tuším Grinnel o tom píše.

Napsal: pon 29. kvě, 2006 9:50
od Joe
Tak oprava, či spíše doplnění. Dobrá je jakákoliv :idea: kůže na ten předek, včetně těch šlach - ty tam měli také. (Ta přednáška byla pochopitelně i s ukázkou všech možných typů luků - ne jen Indiánských, ty ale převládali.)
Jo, a ještě se ptal Ritsi na způsob střílení - tak kluci tvrdili, že Indoši skutečně stříleli jinak, přesněji šlo o držení šípu na tětivě - drželi to třemy prsty jak se říká ve šťopce.

Napsal: pon 29. kvě, 2006 13:55
od awe
Joe píše:ještě se ptal Ritsi na způsob střílení
u těch krátkých prérijních luků byl způsob střelby opravdu zcela odlišný. Pomalu se provedla část nátahu, pak se zamířilo a poté se teprve luk prudce dotáhl a pustil šíp. Trochu to připomíná střelbu z praku...
Zatímco když se podíváte jak střílí většina lidí dnes, tak to spočívá v maximálním nátahu, chvíli míření a poté ve vypuštění šípu.

Napsal: pon 29. kvě, 2006 15:01
od Ritsi
Tedy pánové, vy jste zlatí :) děkuji všem bledým i rudým tvářím! Až zamrznu v ledu, nějak se dostanu do ameriky a rozmrznu o 900 let později, poděkuji vám osobně :)

Tím poloreflexem myslíš luk s rameny předklopenými dopředu, který ale nemá reflexy na koncích? - takže se tětiva při výstřelu nezastaví o tělo luku, chápu správně?

K té kůži...no právě že přišel. A tohle se jedna má známá dočetla v jakési knížce. Napadlo mě zapátrat po tom - zní to vcelku zajímavě.
Jestli to chápu dobře, tak natáhneš namočený pruh kůže na přední stranu luku, na zadní (té blíže k tobě) ho napevno sešněruješ. A necháš vyschnout. Tím zpevní záda luku a zvýší mu tak tah.... Chápu dobře???

(kdyby bylo nedejbože nějaké vyobrazení, či foto... hoďte ho sem)

Ty šlachy, no zní to zajímavě... a účinně. Ale s nimi jsem nikdy nedělal a nevěděl bych jak na to :(. Mimochodem co používali indiáni místo lepidla - klíh?

A k tomu rozdílnému držení. Asi jsem si odpověď již nalezl i sám.
http://www.grozerarchery.com/index_m.htm
(btw krásné práce, řekl bych fakt machr...)
Máte na mysli ten prvním způsob z jím ukazovaných, že? A co ten třetí? To je taky "od vás" ?

Ale velké díky za ochotu a skvělé informace, no nevadilo by, kdybych se u vás "na západě" ještě chvíli zdržel? Je tu hezky a sdílno :)

A kdyby byla někde nějaká přednáška o lucích pro veřejnost, podělte se... docela bych se zajel podívat. Zní to zajímavě...obzvlášť pokud tam měli i ukázky takových kousků

Napsal: pon 29. kvě, 2006 15:08
od Ritsi
awe píše:Pomalu se provedla část nátahu, pak se zamířilo a poté se teprve luk prudce dotáhl a pustil šíp..
Nejsem si jisty, ale říkal mi to sportovní střelec - ve sportovní lukostřelbě se prý střílí tak, že se luk napne asi do dvou třetin, poté se nátah zpomalí zamíří se, ale nátah se nezastaví...a potom plynule přejde do vypuštění šípu...

Pochopil-li jsem správně, zabrání to nepřesnostem při "prudkém" vypuštění šípu z plného nátahu. U indiánů byl možná důvod stejný... zamířili na cíl a poté plynule vystřelili... Ostatně, dalo by se o nich říct, že byli mistři v lukostřelbě ne?

Napsal: pon 29. kvě, 2006 21:32
od Joe
Ritsi píše: Tím poloreflexem myslíš luk s rameny předklopenými dopředu, který ale nemá reflexy na koncích? - takže se tětiva při výstřelu nezastaví o tělo luku, chápu správně
Ano, chápeš :wink:

Napsal: pon 29. kvě, 2006 21:37
od Joe
Ritsi píše:A k tomu rozdílnému držení. Asi jsem si odpověď již nalezl i sám.
http://www.grozerarchery.com/index_m.htm
(btw krásné práce, řekl bych fakt machr...)
Máte na mysli ten prvním způsob z jím ukazovaných, že? A co ten třetí? To je taky "od vás" ?
Je to ten 7 obrátek!!!

Napsal: pon 29. kvě, 2006 21:54
od awe
Ritsi píše:Ostatně, dalo by se o nich říct, že byli mistři v lukostřelbě ne?
přiznávám, že se zde pouštím na tenký led a spíše spekuluji, ale nemyslím si, že by byli až zase takoví mistři. Uměli asi povětšinou prostě jen tolik kolik potřebovali ke každodenní obživě/přežití. Což je v oblasti s hojností zvěře nepříliš náročné. Pro tohle hovoří i to, že většina luků byly spíše více či méně opracované "klacky" než vymazlené hračky, jež se většinou vyskytují ve vitrinách muzeí. O to více si ale pak vyhráli se šípy...

Napsal: pon 29. kvě, 2006 22:16
od Joe
I to nám kluci ukazovali (tedy na fotkách z můzeí) a skutečně šlo o luky řekl bych na úrovni jaké jsme si vyráběli jako děti :badgrin:
Co se střílení týká, tak je to tak, že pokud střílíš skoro denně, tak se prostě střílet naučit musíš :wink: , ale s Wellským lučišníkem se srovnávat nemohli :badgrin: (tedy většina z nich - jistě se tam ale našli naprůměrní talenti jako všude :wink: )