Luky, šípy, kopí a pod.

Zbraně a Vojenství

Moderator: Joe

User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Tedy tady se to rozjelo :badgrin: Neblbněte - ono to bude tak, že pravda bude obeje. Hawku - jen pro info - Indoši čerpají zásadně právě z těch Amerických zdrojů. Mnozí tam i osobně byli. Navíc s pravými Rudochy se můžeš dneska setkat i u nás :wink: a i jejich úroveň znalostí je obdobná jako u nás o naší historii, čili někteří vědí hodně a jiní prd. Čili nepřeceňovat ale ani nepodceňovat. :) A ještě bych dodal - slovo "Většinou" neznamená "Zásadně"! :wink:

Dost mne ale překvapilo, že tu nikdo nezmínil možná dost podstatnou maličkost. Indochy v 19. století (a v lesích už v 18.) zajímali pušky!!! Jestli oni to nezačali odrbávat proto, že hlavní zbraní pro ně byla puška :? To je jen moje spekulace. Vím totiž, že luky (od Indiánů) používali i trapeři, ale jen na lov ptáků a jiné drobné havěti. Jestli to nebylo u Inošů podobné :? Na ty ptáky by jim pak ten ohnutý klacek docela stačil. :badgrin:
Joe M.
Pazourek

líska

Post by Pazourek »

Ahoj
mám otázečku ohledně materiálu. Zamlada jsem četl (E.T.Seton - Dva divoši :) ), že vhodný materiál na výrobu indiánských luků je americká líska. Tady v okolí(střední Evropa) roste jen líska obecná. Má s ní někdo zkušenosti? Možná je to otázka hloupá, ale já jsem zatím pracoval jen s jasanem a jsem amatér. Takže pokud má někdo s tímto materiálem zkušenosti, tak by mě zajímali i kvalitativní rozdíly oproti jasanu.

Předem děkuji za odpověď
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Post by cossack »

Jojo, z lísky se u nás luky dělají. Nejsou marné, ale mám takový pocit, že se oproti jiným dřevům, třeba jasanu, rychleji unaví. Pokud ovšem toužíš po nějakém detailnějším rozboru, budeš se muset nejspíš obrátit na mistra Hawkwinda.
Vichrice
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 108
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by Vichrice »

Jo, ještě k těm knihám !!!Máme doma - The Traditional Bowyers Bible -díl první ,podílelo se na ní asi 7 autorů .Tak kdo chce nakouknout ,tak hurá do Benešova .
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 5492
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Liberec
Contact:

Post by Wothan »

U dřevěných luků dochází při delším napnutí k trvalé deformaci dřeva, takže ti to zůstane ohnuté a pak to co? nestřílí.
Jenne
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Posts: 69
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by Jenne »

Vlastnim luk,je vyroben z svestkoveho kminku a je to spickovy vyrobek strili jako das,vyrobce vedel presne co dela a udelal to dobre.Na prvni pohled by mohl nekomu pripadat jako hrube opracovany"klacek" je to klasicky longbow a je krivy nebot kopiruje tvar puvodniho kminku a ten nenarostl podle pravitka jak uz to u stromku byva.Plne souhlasim s Hawkwindem,"klacky" totiz nestrili...
Métá?xestse Ohnéssese
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 250
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pečky
Contact:

Post by Métá?xestse Ohnéssese »

Z čeho děláte (a jak) tětivu?

Jaké máte zkušenosti s použitými materiály? Vím, že se používá umělá šlacha, voskovaná ševcovská dratev, někdo omotává tu část, kam přijde šíp... Co máte ozkoušeno a za se Vám osvědčilo?

Máte někdo zkušenost s tětivou ze šlachy (přírodní, ne úmělé)?
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
User avatar
Vitous
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 494
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Tišnovská Nová Ves
Contact:

Post by Vitous »

Jenne wrote:Vlastnim luk,je vyroben z svestkoveho kminku a je to spickovy vyrobek strili jako das,vyrobce vedel presne co dela a udelal to dobre.Na prvni pohled by mohl nekomu pripadat jako hrube opracovany"klacek" je to klasicky longbow a je krivy nebot kopiruje tvar puvodniho kminku a ten nenarostl podle pravitka jak uz to u stromku byva.Plne souhlasim s Hawkwindem,"klacky" totiz nestrili...
Trochu mi uniká, co vlastně chtěl autor říct...
Vitana sgt. Compagnies Franches de la Marine
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Post by cossack »

Mám doma tětivu z pravé šlachy, jenom kroucenou ne uhlazovanou v klihu. Dostal jsem ji a abych pravdu řekl zkusil jsem ji natáhnout jen jednou.
Potvrzuji, že tětivy z lněných nití jsou na ty naše ořezané klacky nejoptimálnější. Je to levné, výroba jednoduchá a rychlá, kvalita více než dobrá. Jen Métá?xestse Ohnéssese(tfujtajxl šejenština) pořádně každou nit navoskuj než to zakroutíš dohromady. Místo uložení šípu jsem nikdy neomotával.
rabi
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 371
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Těšín

Post by rabi »

Zdravím! Jakou máte zkušenost u prérijních indiánů se štítem z bizoní kůže. Je možné, aby mohl být ještě potažen jelení případně u severních kmenů losí kůží, aby byla zvýšena jeho odolnost? A co všechno lze s ním v boji dělat? Nakolik chrání proti šípům, kamenné palici, kopí, tomahawku. Mohl údery vykrýt?
Myslíte si, že ten kulatý štít je vlastní vývoj jako u Inků či Aztéků, nebo je tam vliv Španělů - narážím na Coronadovu výprava 1540.
Narazil jsem před léty na komentář, že Irokézové a Hůroni se oblékali do válek do oděvu z dřevěných latěk, Pueblané se prý chránili zbrojí upletenou z proutí a indiáni severozápadního pobřeží prý měli dřevěné helmy potažené tulení kůží.
Díky za odpověď! Veles :wink:
User avatar
Joe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1031
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by Joe »

Pokud je mi známo, tak štít byl zejména proti bubákům :badgrin: Čili měl kultovní význam a až potom i ochraný. Potahy se skutečně dělali, ale zase, kryl se tím (utajoval) medicínový symbol. Nicméně byl i užitečný jako ochrana. Ona ta vyschlá kůže je docela držák, ale myslím, že k tomu se tu jistě vyjádří funfovanější.
Joe M.
cossack
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 665
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pozořice
Contact:

Post by cossack »

Helemese jak je ten Joe sečtělej :) . Je to tak jak píše. Vzhledem k tomu, že štít se dělal z hřbetní části kůže bizoního býka a pak se ještě horkou párou vysrážel, aby ten materiál byl hutnější, nějaké další zesilování tenoučkou kůží jelena by bylo směšné. Byla to solidní ochrana proti tehdejším(rozuměj indiánským) zbraním. Povídá se, že i kule letící pod určitým úhlem se mohla odrazit, ale tuto teorii bych nerad obhajoval.
awe
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 331
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha
Contact:

Post by awe »

zajímavé je, že majitel měl "potahů" s magickými kresbami k jednomu štítu někdy i více. Asi aby je mohl měnit podle situace :wink:
Métá?xestse Ohnéssese
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 250
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pečky
Contact:

Post by Métá?xestse Ohnéssese »

Štíty fungovaly u šajenů jako praktická ochrana při boji před odchodem na pláně. Po příchodu střelných zbraní se z toho stala ochrana před "bubáky", jak píše Joe.

O tom, že štít byl schopen odrážet kule letící pod ostrým úhlem psal Custer myslím že Denverské historické společnosti.

Jinak o štítech byla převážná většina textu Krup (myslím že 2005), takže vřele doporučuju.
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Métá?xestse Ohnéssese
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 250
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Pečky
Contact:

surovka na luku

Post by Métá?xestse Ohnéssese »

Ještě k surovce na luku.
U nového luku se mi výrazně víc ohýbalo jedno rameno (za čerstva jsem ho moc ztenčil na jednom místě :oops: ).
Zkusil jsem dané místo zašít do tenké surovky - jeden pruh cca 5 cm přímo přes ztenčené místo a jeden pruh cca 10 cm přes něj.
Nyní se obě ramena ohýbají přibližně stejně. Tj. rameno se ohýbá i na zašitém místě, ale výrazně méně než dřív.

Podle tohohle pokusu si dokážu představit luk celý zašitý do surovky, i když netuším k čemu by to mělo být. Fungovat by ale měl.
Člověk tak z dětského luku udělá dospělý (bude těžší nápřah, větší dostřel). Ale to už mi přijde jednodušší uříznout novou větev a...
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Post Reply