forum.livinghistory.cz

Také vstoupím do této velice zajímavé diskuse - problematiku kuší nechám vám zkušeným, ale přihodím něco málo k problematice pramen / literatura.

Je bezesporu, že historický pramen je základem historického studia, ale málokterý je 100% ověřitelný a hodnověrný. Každý se tedy musí prověřit a analyzovat v závislosti na jiných pramenech, praktických pozorováních, logickém uvažování apod. - taková analýze se říká kritika pramene čili heuristika. Až na základě heuristiky je pak možné vyvozovat nějaké závěry či obecné teze, které se objevují v historické literatuře - a ta se hodnotí podle toho jak kvalitní kritiku pramene historik provedl a jak objevné informace se mu z ní podařilo interpretovat. Je tedy třeba si dávat pozor nejen na "nepodložené myšlenky" z literatury, ale i na nekritické citování historických pramenů, které bývají velice často nepřesné a tendenční.

Jakékoliv narážky typu "ty uvádíš jen literaturu a na historické prameny kašleš" jsou tedy zbytečné - stačí jen uvést odkud člověk čerpá a každý si pak může hodnověrnost informací ověřit sám... Howg...

Michal-jesenik wrote:Zdravim, mam dotaz jestli je mozne delat kusi bez predpeti, nevim jak to presneji vysvetlit, ze luciste v nenapjatem stavu netvori kruhovou vysec a tetiva je volne zavesena...Pri napinani na urcity natah (cca 30cm) se luciste napina jako by na natah cca 15. cm

Možná nechápu dotaz dobře, ale zkusím odpovědět. Pokud se jedná o gotickou kuši z naší oblasti, nepřipadá v úvahu ocelové lučiště (které je i v klidovém stavu elegantně ohnuté).
Náhražky přírodních kompozitů nezbývá, než kašírovat a použít laminátovou pružinu. Pro běžnou střelbu do terče se používají lučiště v klidovém stavu přímá, neohnutá. Obvykle se lučiště ohne pomocí spec. napínáku či falešné tětivy a nasadí se tětiva. Lučiště je pak ohnuté a s tětivou tvoří kruhovou úseč. To je nutné pro kuše, které mají přední vodítko šipky a ne průběžnou drážku, neboť je třeba, aby tětiva při výstřelu toto vodítko nezasáhla.

Někteří lidé ale nechávají lučiště přímá a tětivu mají dosti dlouhou, takže nedochází k žádnému předpětí. Šipka je vedena drážkou. Pro střelbu to není příliš výhodné, protože při výstřelu letí tětiva až mimo sochu a často se o ní zahákne. Tady je foto jedné takovéto kuše:

http://strelciceskybrod.wz.cz/Kuse_dlouha_tetiva.jpg


Pokud je ale cílem tvého dotazu použití kuše v bitvě, kde je žádoucí nízký výkon, nebude jistě problém dohodnout se s nějakým výrobcem laminátových lučišť, aby vytvořil lučiště ohnuté.

Michal-jesenik wrote:Duvod proc jsem se tak rozhodl je nasledujici..Vyrobil sem 'kompozitove' luciste slozene z laminatu, pruhu kuze slepenych a dohromady svazanych silnym motouzem a zasite do kuze, dlouhe cca 60cm...Luciste je dosti tuhe, tah odhaduji kolem 180-200 lbs, ovsem zde je kamen urazu...Luciste se ohne cca na 15-20 cm, a vice uz ani tuk, bojim se, ze by se mohlo poskodit..Volnym zavesenim tetivy podle meho soudu ziskam navic cca 5-10 cm natahu navic...

Raději bych neriskoval a objednal lepenou laminátovou pružinu u některého výrobce luků. Stojí cca 1000,- Kč a je bezpečné. Nátahová délka mých kuší je cca 28 cm a v klidovém stavu je střed tětivy vzdálen cca 9 cm od lučiště (tedy max. průhyb). Lučiště mám dlouhá 70 cm.

Ano, laminátová lučiště jsou prakticky zcela bezpečná. Ale spíš je škoda té spousty hodin, které člověk věnuje své vymazlené zbrani a ona potom nefunguje dobře.
Když se nám zlámala ocelová lučiště, přešli jsme na slepence z laminátových ohradníků. Zde docházelo k jakýmsi užvejknutím těchto prutů z důvodu lokálních vad. Přeci jen nebyly určeny k tomuto účelu. Bohužel se mi to před pár lety stalo zrovna na střeleckých slavnostech. Od té doby tam dávám pouze lepené pružiny od lukaře.

Doufám, že tyto mé plky nevedou někoho k mylnému dojmu, že patřím mezi supr střelce. Spíš jde o to, vyzkoušet všechno možné a jednoho dne mít vše tak, jak má být. Ale to ještě potrvá. Zatím považuji za vrchol své dosavadní výrobní činnosti německý hever, který prošel i kritikou odborníků.

Sice je to spíš RS, ale takhle jsem si zastřílel na WB:

Wothan - jakou máš přesnost?

J.

Docela to jde, ale moc jsem ještě nenatrénoval, o víkendu nebude-li pršet vezmu kuši na hrad a zablbnu si.

jiljovský wrote:Martin: Musel jsem to Kýzllovo šílené laminátové lučiště tlouštky 12mm postupně zbrousit až na skromných 9,5 mm. Teď už je to ohnutelné a kozí nohou napnutelné. Doufám, že to napínák typu riemenrollenspanner bez problémů zvládne ,protože po doplnění koncovek,středu a celkového průřezu to zase trochu stuhne. Já vím, že už jsem se ptal, ale jakou máš středovou tloušťku lučiště ty , na té silnější kuši?. Díky a zdravim. T.

Hm, to bych taky rád věděl. "Plastika" tu pružinu pochopitelně zakrývá a já to novější lučiště dělal loni na jaře. Ale myslím, že má uprostřed cca 1 cm.
Jinak mám lučiště na obou kuších se stejnými laminát. pružinami, liší se pouze délkou nátahu.
S tou silnější kuší jsem měl ale při napínání opaskovým hákem dost velký problémy. Už to bylo na hranici mých fyz. možností, hlavně kvůli podlitinám na kyčlích. Rumpálem to jde v pohodě a těmi tvými háčky s kladkami určitě taky.
Ale jak už jsem kdesi psal, kozí nohou se napne asi tak stejně jako hákem, s tím, že hákem to jde rychleji a snáze. S kozí nohou si ovšem nerasíš koleno a můžeš napínat taky na koni, což asi neoceníš.
Docela jsem zvědavej na to tvoje dílo. Podle těch pár fotek sochy, co jsem viděl, to bude možná nejdokonalejší replika u nás. No, stejně ti to pořádně zkritizujem, neboj.

jiljovský wrote:S kritikou nové kuše samozrejmě počítám, takže si připrav argumenty.

Ještě by mě zajímala jedna věc: Kdy na lučiště vypínáš tětivu, před přivázáním lučiště k soše, nebo až po přivázání? Já zkouším střídavě obojí, ale ještě jsem nepřišel na to, co je lepší. Tvé zkušenosti ?

Víš co, mne sice kuše zajímají velmi, ale nejenom kuše. Záběr mám dosti široký a když jsi mi říkal, že jsi pouze studiu sochy kuše věnoval půl roku, tak nevím, co bych měl dodávat. Nedokážu třeba polemizovat o symetrii či asymetrii konce sochy kvůli přilícení. Vesměs jsou k vidění pažby vlevo přihoblované, ale co ta moje, která je určena pro nasazení rumpálu pomocí tuleje právě na konec? Ta je z tohoto důvodu symetrická. Zároveň ji napínám i německým heverem, takže má čepy pro něj.
Myslím, že se omezím pouze na konstatování, že máš pěknou kuši a pak ti zkritizuju ty bílé ponožky a jiné nedostatky oděvu, příp. nedobový obličej apod., snad mne už trochu znáš, ne?

Lučiště přivazuju rovné bez tětivy, tu nasazuji až následně. Nikdy jsem se ani nesnažil to udělat jinak, přijde mi logický tento postup.

jiljovský wrote:Co se týká zakončení sochy,tak na kuších co se dají datovat do 15.stol jsem vždy viděl pouze souměrný tvar zakončení, dokonce i na těch, co se strkají do 1.čtvrt. 16.století. nějaké vyjímky možná byly, já to tam mám ale taky souměrný.

No vidíš a já jsem si myslel, že Milan Boška to má zmáknutý podle gotických originálů a že já mám mezery v kušovzdělání. Má totiž všechny kuše, co jsem viděl vlevo trochu ubraný kvůli lepšímu přilícení. Takže jsem zas o něco klidnější.
Původně jsme myslel, že přes zimu vyrobím nějakou terčovou kuši, která se bude zase o něco víc blížit originálům, ale přednost dostala slabá do bitev. A to musí být kopyto, se kterým se může mlátit o zem. Zatím to vypadá na vytvoření menšího šiku pěšáků do 1. pol. 15. stol., kde budou i střelci a já po zkušenostem s obtížným nabíjením hákovnice dávám přednost kuši napínané hákem. Ta má totiž 3x-4x větší kadenci a není nutné furt něco lovit v tašvici, sypat z rohu či dusat nabijákem.

To perko mi tam normálně taky dost chybí - tak si lámu hlavu jak se to řešilo při střelbě z hradeb když tam to perko není? Padají mi šipky dolů

Pár originálních šipek, co jsem viděl má konce opižlaný nožem, aby pásly do ořechu. Zakoupené nebo vyfásnuté šipky si zřejmě každý střelec upravil, aby šly do ořechu natěsno. Při střelbě dolů pak nevypadly.
My jsme v nouzi tento problém řešili třeba stéblem trávy, které se skříplo pod šipku a vymezilo tak vůli mezi koncem šipky a ořechem.
Ocelový zakalený držák (nikoliv tenká pružinka, kterou tam cpou někteří "výrobci" kuší) je skutečně až záležitostí renesance. U gotické kuše jsem ho ještě nikdy neviděl. O jeho praktickém významu však nepochybuju.

Wothan má ovšem na své normanské kuši ten zámek - zářez/zvedací čep. Na 11. stol skutečně ještě neuvažuju o ořechu.
Nicméně by se tam to pero na přidržování dalo udělat z kusu rohoviny.
Upřímě nic se nedochovalo - pokud to funguje je to oprávněná spekulace.

J.

No je jisté, že nějak to být vyřešené muselo, protože je občas prostě potřeba střílet shora dolů a to i pod dost ostrým úhlem a tak je třeba zajistit, aby střela z kuše nevypadla.

Jo, u toho kolíčkového "zámku" to je problém se střelbou shora. Asi bych se uchýlil k držáku ze dřeva nebo rohoviny, protože tam fakt není nic jiného možné.