forum.livinghistory.cz

Ale já dělám svou první kuš, bude mít nátah asi jenom 40kg a délku nátahu 25cm. Takže by ty tenké šipka měly stačit.

PeZ wrote:Jsem překvapen, že je ta šipka z 15. stol. tak krátká, předpokládal bych délku dříku tak 35, nebo víc (vzdálenost mezi zářezem na ořechu a přední opěrkou šípu. Když jsem uvažoval o kuši, odvodil jsem si z různých obrázků, že minimální délka dříku univerzální šipky by měla být cca 38 cm, aby ji bylo možné vystřelit z každé kuše.

Ony ty obvyklé kuše nebyly zas tak velké, proto někdy váhám, když vidím obrovskej hrot, zda patří k šipce do ruční kuše nebo do hradební.
Tahle známá kuše z VHÚ má vzdálenost od čela sochy k zářezu v ořechu asi 25cm.
http://www.strelci.webzdarma.cz/Fotky/kuseorig.jpg
Renesanční kuše s ocel. lučištěm mívaly délku nátahu kolem 15 cm. Proto má většina německých heverů tak krátký hřeben.
O existenci kompozitových kuší s dlouhým nátahem svědčí tyto dva německé hevery (z 15. stol.) ze zbrojnice hradu Churburg, které mají délku hřebenu skoro 40 cm. A odhadem by mohly napínat kuše s nátahem cca 25 cm nebo snad i delším.
http://tarvos.imareal.oeaw.ac.at/server ... 004469.JPG
Jeden toulec pro šipky do kuše je dochován v Mnichově a má délku 43 cm. V odborné literatuře je celková délka obvyklé šipky udávána 35-40 cm.

Nevíte někdo, jak přesně se natahovala kuše pomocí opaskových háků? Jde mi o to, zda hák (dvojhák) visel u pasu hrotem od těla a pak se zaklesl za tětivu zespoda (ze strany kuše, kde je spouštěcí páka), nebo visel k tělu a pak se zaklesl za tětivu ze hora. Z vyobrazení jsem to nějak nepobral, či spíše jsem viděl obojí...

Dobrý den, chtěl bych si vyrobit repliku kuše inspirovanou kuší ze Skane, tak bych se chtěl zeptat, jestli by mi mohl někdo poradit, jak udělat dlouhou sochu, lučiště, jak dlouhý nátah a pod. a taky kde by se dalo sehnat dřevo na lučiště v Brně díky.

Díky pročetl jsem si to a jsou tam zajímavý informace, ale kdyby měl někdo ještě nějaký rady, tak se taky nebránim.

Jestli jsi z Brna, obrať se na Brodci na Páju, ten už jednu kolíčkovou kuši dělal.

Kuše ze Skane

délka lučiště: 92cm
středový průřez: 4x3,5 cm

délka sochy: 81cm
délka nátahu:29,5cm

díky

Vážení přítomní, chtěl bych se na vás obrátit s prosbou o radu. Právě píši recenzi na knihu Lavička - Šimůnek: Městský farní kostel ve středověkých Čechách, Trhové Sviny 1280-1520.

V této knize jsem našel fotku (z interiéru) střílny obranné věže, která byla ke kostelu přistavena na poč. 16. století. Faktický záměr stavitele zvýšit obranyschopnost, a né jen zvýšit reprezentativní ráz stavby, autoři dokládají právě vyfotografovanými vestavěnými dřevěnými příčkami "pro zaklesnutí kuší či hákovnic".

Má otázka na problematiky znalé, ať již profesionální či amatérské, historiky vojenství: zaklesnutí kuše? setkali jste se někdy s něčím takovým? že by se mohlo jednat o desinterpretaci mi napověděl především rozměr přístupu ke střílně, který je natolik úzký, že by, dle mého, téměř znemožňoval efektivní manipulaci s kuší, mám na mysli především nějakou solidní změnu odměru střelby - pokud by se kuše do prostoru vůbec na šířku vešla.

V recenzi to zmiňovat pravděpodobně nebudu, jen mi to vrtá hlavou.
Díky za jakékoliv odpovědi a názory, kdyby se někdo chtěl na fotografii podívat, nalézá se v knize na straně 67.
Ondřej Vodička