Page 8 of 11
Posted: Fri 16. Mar, 2007 9:12
by Martin
Ohýbač wrote:A z čeho ořech? Já ho udělám asi ze železa.
Nejstarší železné ořechy znám ze 16. stol. ze záp. Evropy. Ve střední Evropě se používá parohový ořech (vyztužený železným čepem a destičkou) až do 17. stol. Taky se výjimečně vidí mosazný ořech, který je železem vyztužen podobně jako parohový, protože ani mosaz nebyla dost tvrdá ke kontaktu se spoušťovou pákou.
On soustruh na tvrdé kovy přišel až někdy koncem 15. stol., zatímco měkké materiály se soustružily už ve starověku.
Doporučuju vysoustružit ořech z losího parohu, který je mnohem méně pórovitý, než jelení.
Posted: Fri 16. Mar, 2007 9:46
by Vladan
Mám zato, že se dělaly i z kosti, ale myslím, že by takový ořech neměl moc dlouhého trvání (to ostatné i ty parohové).
Posted: Fri 16. Mar, 2007 15:01
by Martin
Vladan wrote:Mám zato, že se dělaly i z kosti, ale myslím, že by takový ořech neměl moc dlouhého trvání (to ostatné i ty parohové).
Obvykle se uvádí, že byly kostěné, ale ve skutečnosti byly parohové. Leda, že by se použila slonová kost (kel). Spíš se zdá, že se nikdo nenamáhal rozlišovat kost od parohu. Kost z běžných zvířat je příliš málo odolná a taky nevím, z jaké kosti by se dal vyrobit váleček o průměru přes 40 mm a šířce 30 mm.
Posted: Fri 16. Mar, 2007 17:37
by Wothan
To je asi skutečně problém terminologie - tam kde se uvádí "kostěné" se často mezi parohem a kostí nerozlišuje, maximálně mezi kostí a rohovinou. Většina dostatečně velkých kostí které mne napadají je dutá, takže si moc neumím představit jak z toho dělat ořech - jako vyplňovaný plášť? Myslím že ten paroh bude smysluplnější.
Posted: Sun 18. Mar, 2007 12:56
by frenk
Co vím tak paroh-jelení.
Posted: Sun 18. Mar, 2007 18:15
by Martin
frenk wrote:Co vím tak paroh-jelení.
Jelení je více pórovitý a má zpravidla menší průměr, než losí. Losí paroh je vhodnější. Ořechy z něj jsou prakticky bez kazů.
Posted: Sun 18. Mar, 2007 22:17
by frenk
souhlas-losí je vhodnější, ale vzhledem k tomu, že se jich tu moc nevyskytovalo, musel stačit jelení a dostatečně velký.
Anebo se losí paroh stal zaležitostí dovozu?
Dělali se ořechy z jednoho kusu parohu?
Co jsem viděl ,tak byly klíženy či nýtovany ze 2-3 kusů parohu.
Posted: Sun 18. Mar, 2007 22:47
by Wothan
Na té kuši co mi dělá Hawkwind teď budu mít ořech právě z losího parohu.
Posted: Mon 19. Mar, 2007 7:34
by Vladan
Ten jelení paroh ke na tom docela dost stejně, jako kost - vevnitř je to dutý. Z jeleního parohu by se to dalo udělat hnet z kraje - největší průměr a nejméně sponghiózní zkáně. Viděl jsem také ořech soustružený ze slonoviny.
Posted: Mon 19. Mar, 2007 8:20
by frenk
měl jsem v ruce asi 5 ořechů z našich středověkých lokalit (a viděl další), a pokaždé byly dělány z vícero destiček(2-3)(něco na způsob parohového hřebene) z parohu nalepených na sobě a někdy snýtovaných, takže to se sponghiozní tkání nemá nic společného.
Netvrdím , že se to nedělalo jinak, ale slonovina mohla být použita u luxusních kusů a dovoz losích parohů (či rovnou ořechů)mi připadá nepravděpodobný, ale možný. Stálo by to za bližší analýzu.
Domnívám se, že jelení paroh postačoval, idyž většina nálezů ořechů u nas je defektních.
Posted: Mon 19. Mar, 2007 8:53
by Martin
frenk wrote:měl jsem v ruce asi 5 ořechů z našich středověkých lokalit (a viděl další), a pokaždé byly dělány z vícero destiček(2-3)(něco na způsob parohového hřebene) z parohu nalepených na sobě a někdy snýtovaných, takže to se sponghiozní tkání nemá nic společného.
Nemáš nějaký fotky těch slepovaných ořechů, resp. odkaz na materiály, kde by šly dohledat? Dík.
Jinak losí paroh umožňuje bez problémů vysoustružit velmi kvalitní ořech, prakticky bez pórů. Vzhledem k živým obchodním aktivitám, je i losí paroh celkem pravděpodobným materiálem. Spousta kuší, které jsem viděl měla ořech evidentně celistvý. Většina ovšem patřila již do období renesance.
Posted: Thu 22. Mar, 2007 8:54
by Martin
frenk wrote:měl jsem v ruce asi 5 ořechů z našich středověkých lokalit (a viděl další), a pokaždé byly dělány z vícero destiček(2-3)(něco na způsob parohového hřebene) z parohu nalepených na sobě a někdy snýtovaných, takže to se sponghiozní tkání nemá nic společného.
Netvrdím , že se to nedělalo jinak, ale slonovina mohla být použita u luxusních kusů a dovoz losích parohů (či rovnou ořechů)mi připadá nepravděpodobný, ale možný. Stálo by to za bližší analýzu.
Domnívám se, že jelení paroh postačoval, idyž většina nálezů ořechů u nas je defektních.
Trochu jsem pátral po parohových ořechách, které by byly slepeny z více částí a nebyl jsem úspěšný. Všechny dochované, které mám stažené v PC nebo v knížkách jsou celistvé z jednoho kusu. Některé jsou rozpraskané, některé jsou ryté (jednoduché drážky), některé jsou opravované či mají již z výroby čepy vyztužující ozuby ořechu (ty horní pro tětivu). Většina z nich má svislý čep, který drží železnou destičku, o kterou se opírá spoušťová páka.
Nevidím důvod, aby byl takovýto relativně malý váleček slepován. Běžné rozměry ořechů dochovaných exemplářů jsou od 37 mm výše (do cca 43 mm). Na to stačí i jelení paroh. Losí paroh považuju ovšem za materiál snadno dostupný a pro tyto účely běžný. Možná nebude náhodou, že los se do 15. stol. vyskytoval i ve střední Evropě. Teprve potom zde byl vyhuben. Následný import losích parohů ze severu je ovšem zcela jistý. Navíc, když vezmeme, že v Čechách se již v I. pol. 15. stol. obchodovalo s rýží, pepřem, fíky, citrusovými plody, asijskými látkami apod., tedy věcmi zbytnými, stěží bychom mohli zpochybnit dovoz strategicky důležitých surovin.
Sice bych rád rozšířil své vědomosti, co se týče konstrukce komponentů kuše, ale pro existenci slepovaného ořechu nemám dosud žádné důkazy.
Zatím si tedy myslím, že se ořechy gotických kuší vyráběly soustružením z jednoho kusu parohu a výjimečně z mosazi. Železné znám až z 16. stol. a navíc si u nich nejsem jistý, zda se nejedná o ještě pozdější výrobky, který nahradily původní parohové.
Posted: Thu 22. Mar, 2007 19:02
by Martin
Ořech z více pronýtovaných kusů jsem našem na www u jedné novodobé kuše.
http://www.digitarc.com/old_crossbows/1768-nut.jpg
Je to celkem logické nouzové řešení v případě, že není k dispozici dostatečně velký a kvalitní paroh. Pro gotické období mi tohle řešení zatím uniká. Bohužel nemám přístup k archeologickým nálezům, takže bych uvítal informace od znalejších.
Posted: Mon 26. Mar, 2007 12:19
by Martin
transistor wrote:chtel bych se zeptat c oase tíče upevnení ořechu zdali jste radejí pro pevnou osičku,neb ouvazaní.ja teda už dlab pro ořech už mam vydlabany a celý ořech je tam volne takže upevnení vazbou už nemhu použit.zajímalo by me zdalí stím nemate zkušenost.si nedokažu představit že by t ouvazaní takovy tak udrželo..
Ono to uvázání pouze zabraňovalo, aby ořech nevypadl, když se kuše obrátila spouští nahoru a na přenášení sil od tětivy se vůbec nepodílelo. U středověké kuše se volně uložený ořech opíral celou svou přední částí o lůžko, takže nějaká kovová osička byla zbytečná. Pokud by zeslabenou částí parohového ořechu procházela točná osa, která by přenášela veškerá namáhání, nemusel by to ořech vydržet. Železné ořechy jsem viděl až u západoevropských kuší ze 16. stol. a navíc si nejsem jistý, zda-li nešlo o novodobé náhražky. Řešení s kovovou osičkou je pro středověk více, než sporné a pravděpodobně se vůbec nepoužívalo.
Pokud jsi neudělal zadlabání přesně podle ořechu, nevadí. Vyrob si kovové lůžko (např. z trubky), které bude kopírovat ořech a to zadlabej a zanýtuj (nebo jinak upevni) do sochy.
Na netu je následující návod na stavbu kuše, ale doporučuju z něj použít pouze některé obrázky. Zrovna to lůžko ořechu tam nemají špatně vyřešený.
http://www.berwelf.de/bauanleitungen/ar ... ustbau.pdf
(Na úvodní stránce je nesprávně "zrekonstruovaná" orig. kuše. Lučiště má přivázáno obráceně a kovový ořech tam taky nepatří. Fakt se k ní dostal nějakej "umělec", co mu zapomněli přerazit ruce.)
Pak ještě pro info článek na našich stránkách:
http://www.strelci.webzdarma.cz/Kuse%20clanek.htm
Posted: Mon 26. Mar, 2007 15:49
by Martin
