forum.livinghistory.cz

Kolem r. 1400 bylo používání brigantin či plátových kabátců (někdy je těžké to rozlišit) zcela obvyklé, stejně jako před a po tomto datu. Technologie se s časem poněkud měnila a zdokonalovala, datování brigantin je však obtížnější, než plátových zbrojí. Nýtování kovových lamel na látkový podklad bylo zcela běžné. Na zámku Tirol byly nalezeny tyto fragmenty:



[/img]

V uvedené době byla brigantina či plátový kabátec běžnou součástí rytířských zbrojí, ale na druhou stranu víme, že je používali i obyčejní vojáci. Záleželo na kvalitě provedení.
Ve výčtu zbroje, kterou uchovávaly naše měst. zbrojnice v době Karla IV. je ale uváděn tzv. "thorax", což historici předkládají jako "přední plech". V té době však nebyl přední plech běžnou součástí ani rytířských zbrojí, takže je divné, že by byl ve velkém množství obsažen v měst. zbrojnicích. Antický význam slova "thorax" je znám zřejmě lépe, než středověký. Domnívám se, že v karlovských zbrojnicích to byla spíše plátová vesta či brigantina. Zkrátka "krunýř" kryjící trup, nikoliv ale celistvý kyrys vykovaný z jednoho kusu plechu.
Aby nějaký obyčejný řemeslník uchovával doma brigantinu v době míru, nepovažuji za obvyklé. Pokud se ale delší dobu válčilo, pořizoval si zbroj každý kdo mohl. V kvalitě zbroje se majetkové poměry bojovníka odrážely obzvláště markantně. Zbroje patricijů, kteří často stáli v čele městských kontingentů na výpravách mimo město, se asi od šlechtických příliš nelišily.

V Antice byl "thorax" kompletní krunýř kryjící trup - obvykle tedy přední i zadní díl spojený k sobě pantíky, vázáním aj., někdy anatomicky tvarovaný. Zcela jistě bronzový jak dokládají nálezy řeckých krunýřů a hypoteticky na vrcholu principátu možná i ocelový. Některé hypotézy uvádějí i kožené verze, kterým moc nevěřím (maximálně jako parádní odlehčené varianty).

Matyas - dnešní nýty na kůži (tedy ty dvoudílné z lisovaného plechu) určitě nepoužívej. Na nic...

Na anglických servrech doporučují používat roofing nails což jestli se neplětu jsou hřebíky na přidělávání lepenky na střechu.

Zrovna jsem měl dva soubory kovových segmentů v ruce, tak nějaké první postřehy, časem sem hodím i obrázky.

První z hradu Leuchtenštejna 8 ks. Nejdelší lamela 17,8 cm, šířka lamel 4,2-4,4 cm, síla plechu 1-2 mm, průměr nýtu 0,8 cm, nýty železné, s hlavou plátovanou zlatým plíškem, půlkulaté (některé lehce zploštělé) i rovné. Max. dva nýty na segmentu (ale silně zkorodovalé, takže jich mohlo být víc)

Druhá z hradu Vartnova 13 ks ve 23 zlomcích. Největší dochovaná délka 9,6 cm, šířka lamel 5 cm, síla plechu 2-4 mm (!) na nezkorodovaných místech, nýty většinou tři na segmetnu u kratších stran v poměru 2 a 1, průměr všech nýtů 9 mm, železné půlkulaté

Random wrote: ve druhé polovině 15. to byla dost běžná ochrana a některé jednotky Burgunďanů ji měly přímo předepsanou. Prý s jednotkou 100 mužů cestoval jeden údržbář. Zdá se tedy, že brigantiny asi bylo potřeba dost udržovat.

Souhlas, brigantina byla také v předpisové výzbroji pěších francouzských milicí franc-archers ("svobodní střelci") - ti měli podle nařízení z r. 1451 nosit buď prošívanici nebo brigantinu.