forum.livinghistory.cz

Jak to hodláš vyhnout ven, není li to tajné? Mě bohužel zatím nenapadlo nic lepšího než zkusit to vyřezat z masivu.

vyřežu to z masívu.můžeš si výrazně pomoct slepením dvou půlek pod ůhlem,aby ti to hodilo středový břit.nejprve jsem chtěl to klasické,hodně prolamované čtvercové tarče,ale nakonec mi přišly ůčelnější ty dolů se zužující.Taky si můžeš nechat vyklepat matrici z plechu a lepit to z dýh..ale je to pakárna..

No chtěl jsem spíš nějaký způsob který mohli použít v té době Ale jsem rád že s tím masivem nejsem tak úplně vedle

jinak část mé původní štítové produkce je na matesovo stránkách.jsou tam starší věci-nicméně je tam pavézka i jedno tarče..
ten masív je LH až dost...taky se to dá lepit i z prkýnek..

Ahoj. Tuším, tvoje práce je i ta tarče, kterou má Borek? - srdcovitý tvar, vprostřed žebro. Co z pohledu výrobce považuješ za účelnější - vyrábět to z masivu nebo to "lepit" z menších kusů? Myslím tím, co ti přijde jako původnější způsob. S tím masivem jsi mě dost překvapil - nemám tvoji výrobní zkušenost, nicméně bych čekal, že bude pro štítaře jednodušší to slepit, má-li potřebné know-how, než to vysekávat ze špalku, což by stálo víc času, námahy a spotřeba materiálu by vzhledem k výrobku byla přehnaná. Nebo ne?

Je to takhle-dokud jsem se tím živil,byl základní šermířský(a tedy nejběmější)požadavek-levný,hezký,nesmrtelný.což je prakticky neřešitelné i u jiného vybaveni.Základním zadáním tedy vždy bylo,na jaký ůčel chce dotyčný štít používat-pak se musel smířit buď s cenou,nebo dobovostí materiálu-vzhled podle mě snad nebyl špatný nikdy.prkýnkové štíty po mě nikdo nechtěl,takže výchozím materiálem byla ohnutá překližka,později s vrstvičkou laminátu(kvuli sekerám) potah plátno a surová štípenka.Pokud měl štít fakt dlouho vydržet,lepil se na to ještě srdeční štítek z vepřovice(po sezóně se vyměnil a štít byl jak nový)Borkův štít měl vydržet dlouhý "havraní zobák"-a to v nasazení komerční šermířské skupiny-tady byl materiál jasný..a vzhledově-to ať posoudí a s jinými skupinami porovnají jiní.
Teď už si jen tak hraju-rád vyrábím,co jiní nevyrábějí,změnila se i klientela,nechal jsem jen minimální prostor pro komerci.Takže pokud mám hodnověrnou dokumentaci ,dělám podle ní.
Takže si tarče,nebo pavézu klidně skusmo vykrouhám z masívu..
Co se týče dobových technologií,ůspory materiálu-těžko říct-některé dnes drahé polotovary byly tenkrát dostupné za babku(pro šlechtu),truhláři lepí nejen kvuli ůspoře ale i kvůli pevnosti-ovšem zase štít byl spotřební záležitost.a dnes běžné lepení a svěrkování mohlo být zbytečná pakárna-Víc by určitě vypověděl vnitřek štítu,nebo pavézy...ale na průřez nebo rozbor jsem zatím nenarazil..zajímaly by mne především rytířské štíty 13-14 stol. a tarče...

Nějaké dochovalé převážně z 13.století jsou zde- http://forum.viaboemia.com/viewtopic.ph ... c&start=15

Bohužel jsem zatím taky nenarazil na nějakou studii, která by více popisovala konstrukci.Je fakt, že jsem se po tomto moc nepátral a nechce se mi věřit, že by to archeologové nechali jen tak

1)Díky za odkaz-rozum zůstává stát nad stylem toho focení...
2)klidně věř,že nechali..technologie pro ně není až tak důležitá,i když by je určitě taky zajímala..Prvořadé je nález vyzvednout,zdokumentovat,bezpečně uložit.je li kapacita a peníze,tak zakonzervovat.rozbory až pak-pokud se nejedná o nějakou extra zajímavost.Leda by si dal někdo z mladých a nadějných ůkol napsat práci na toto téma-i tak se to dělá-jenže analýzy musí někdo zaplatit...Mě by se moc líbilo mít ke každému nálezu nálezovou zprávu s analýzou materiálu a technologie.To by se to LH dovádělo..

No,vyříznul jsem tarče z prohnutý překližky podle Wágnera a Ospreyů.Okraj zajistím provázkem jako obvykle a potahnu plátnem.
Jak má být to upevnění,aby šlo pracovat s obouruční zbraní?

Základ je širší řemen přez rameno uchycen v levé horní a pravé střední části(pohledem zevnitř štítu).pak řemen vodorovně uprostřed,kterým prostrčíš levačku zazhora.řemen kolem krku drží štít honím ohrajem 3-5 cm nad ramenem,řemen přez loket by měl nést nulovou váhu a slouží ke zvedání a stranové manipulaci.horní seky kreješ zvednutím předloktí,což se při dvouruč držení rovná nápřahu...navíc je možnost volné dlaně pro případné ůchopy čehokoliv..Mám to někde na fotce,nejlepší je vyzkoušet umístění řemenů nanečisto.nejlépe to funguje právě u dopředu vyhnutých tarčů.přilba a zbroj vůbec je podmínkou..

Děkuji.

Omlouvám se, že se vracím k dávno řešenému.

Jde o to nedořešené názvosloví. Denkstein se ve svém článku Pavézy českého typu dopouští určité definice.
Osobytým rysem je tedy ustálená podoba svislého výstupku, jenž probíhá středem pavézy. Směrem nahoru se zužuje. Na horním jeho konci bývá výrazný zobcovitý výčnělek. PČT jsou zpravidla zhotoveny ze tří desek, které jsou spojeny sklížením a skolíčkováním.
Takže i německá či slezská pavéza stejné konstrukce je pavézou českého typu.

Museum Lauriacum, Enns, Rakousko (http://www.museum-lauriacum.at/)
Bohužel bez rozsáhlejších doprovodných informací (pouze datovány k 1450). Omluvte taky kvalitu snímku, vytríny byly špatně nasvícené.

http://img5.rajce.idnes.cz/d0505/2/2719 ... 9_394_.JPG

http://img5.rajce.idnes.cz/d0505/2/2719 ... 9_396_.JPG

http://img5.rajce.idnes.cz/d0505/2/2719 ... 9_397_.JPG

několik dalších kusů z diskuze na myarmoury.com:
http://www.myarmoury.com/talk/viewtopic.php?t=2711