Práce s iluminovanými kodexy

21. století - literatura, instituce, akce...

Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen

User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

Maness wrote:Mohl by nám Archivář Historik hodit ten link na zmíněný kodikologický popis.

Děkuji moc
Hodím sem zítra citaci na knižní edici Manesse, to bude solidnější.
Kdo si chce dohledat informace k heidelberskému archivu jako takovému, poradí si přez rozcestník http://www.manuscripta-mediaevalia.de/hs/hs-online.htm protože tam zdaleka není jenom Cpg 848: Große Heidelberger Liederhandschrift (Codex Manesse) :wink:
Ich dien!
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

slibovaná citace edice kodexu Cpg 848: Große Heidelberger Liederhandschrift (Codex Manesse) :
Walther I. F. (ed.), Siebert G., Verlag I. - Codex Manesse, Die Miniaturen der Grossen Heidelberger Liederhandschrift, Frankfurt a. Main, 1988

Pro zájemce existuje možnost výpůjčky formou MZS do jejich knihovny :wink:
Ich dien!
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha
Contact:

Post by Bohuslav »

Maršálek wrote:
KOHO z Hrabišína wrote:Myslel jsem srovnání ,jaký způsobem tu kožešinu kreslejí.

Když to tedy budu brát - 1. část - http://www.tempora-nostra.de/tempora-no ... =203&tfl=3

a druhá http://www.tempora-nostra.de/tempora-no ... =203&tfl=4 - je tam detailněji naznačeno ochlupení.

Ještě teda k těm kožichům ,není hermalín jen tato -kde jsou vidět vy ocasásky? http://www.tempora-nostra.de/tempora-no ... 03&tfl=130 a ty packy bude tedy ta (popelčina?), protože proč by to kreslili ,pokaždé jináč?

Tušíš jak by vlastně měla vypadat ta popelka, mně se ji totiž zatím nepodařilo najít.
To co považuješ za druhou část je Václav II. a to ještě jako král český a markrabě moravský - to byl žert, že? :badgrin: To je totiž právě ta část do roku 1300, kdy se Václav II. stal i králem polským.

to, že se kožešina jinak stylizuje při podšívání a na knížecím plášti není nezvyklé, to je otázka stylizace autora :wink: Iluminátorská dílna se navíc skládá nejenom z mistra, ale i z kresličů, kteří předkreslují často za pomoci šablonek (což je zřejmé např. ve velislavově bibli)
No pokud si to projdeš tak je to myslím jasné, novější folianty(všímejte si té kožišeny,jak je detailněji vykreslena)
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0018
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0024
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0376
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0673
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0015 (i ten tvůj Václav)
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0705
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0793

narozdíl od starších s jednoduššími rámečky
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0434
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0128
- http://digi.ub.uni-heidelberg.de/diglit/cpg848/0631
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »


A z čeho usuzuješ, že tyhle odlišně malované folianty jsou novější? Pokud se neseznámíš s historií kodexu, je úplně bezpředmětné dělat takové závěry. Aniž jsi si kdekoli ověřil naši informaci o možném doplnění kodexu dalšími iluminacemi v mladším období, stavíš na tom divoké a ničím nepodložené teorie - tahle nemoc je pro tebe bohužel typická. Neplácej, studuj a následně argumentuj. Celá teorie o možném dvojím časovém zpracování kodexu může být klidně mylná a to, co řešíme může být dané strukturou iluminátorské dílny :wink: Tím si není jist ani majitel rukopisu a uvádí to jako jednu z možností (a takhle bychom se mohli zastavovat prakticky u každého iluminovaného kodexu) :wink:

Vyvaruj se rychlých úvah, studuj, porovnávej (nejenom vyobrazení, ale i jejich symboliku a význam v souvislosti s politickými dějinami, atd.) a hlavně nic nevyjímej bezhlavě z kontextu [-X

Mimochodem kníže Jindřich Probus zemřel na konci 13. st. :biggrin: (to jenom, že jsi ho šmahem zařadil spolu s Václavem II. do tvé domnělé nové části :badgrin: ). Tohle jsou osvědčené a uznávané pomůcky pro určování datací, když se naučíš politické dějiny doby, kterou chceš dělat, výrazně ti to pomůže v orientaci.
Ich dien!
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha
Contact:

Post by Bohuslav »

Mimochodem kníže Jindřich Probus zemřel na konci 13. st. (to jenom, že jsi ho šmahem zařadil spolu s Václavem II. do tvé domnělé nové části ). Tohle jsou osvědčené a uznávané pomůcky pro určování datací, když se naučíš politické dějiny doby, kterou chceš dělat, výrazně ti to pomůže v orientaci.

Co to je za pitomost ,víš moc dobře .že to s tím životem těch osob, co tam jsou vyobrazeny vůbec nesouvisí (myslím teď datačně)
Osobně nedělám závěry ,jen sleduji a poukazuji.

Znáš ty vůbec nejspíš staršího bratra Manesse?
Codex Constance
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

KOHO z Hrabišína wrote: Co to je za pitomost ,víš moc dobře .že to s tím životem těch osob, co tam jsou vyobrazeny vůbec nesouvisí (myslím teď datačně)
Osobně nedělám závěry ,jen sleduji a poukazuji.

Znáš ty vůbec nejspíš staršího bratra Manesse?
Codex Constance
Ave Koho, s ohledem na řazení světských knížat v tomto kodexu to samozřejmě souvisí. Aby opět nedošlo k nedorozumění, neznamená to, že by tam Jindřich Probus nebyl, ale že je ve stejné řadě s Václavem II., uvedeným jako králem českým a markrabětem moravským (když ho vyjmeš z kontextu, lze se pak samozřejmě dobrat i jiným názorům, ale právě proto to neděláme :wink: ).

Nestřílej od boku, tohle je tvůj velký handicap. Nikdo ti neupírá nadšení a postřeh. Čím mě ale stále překvapuješ je tvé přesvědčení, že sám bez potřebných základních znalostí rozlouskneš to, nad čím se odborníci pachtí mnoho let :biggrin: To si opravdu myslíš, že pro pochopení dané problematiky není třeba nic studovat a že jako naprostý laik budeš moudřejší a tvé závěry jediné správné? Že lze pominout všechny faktory, které danou věc ovlivňují a že bohatě stačí jenom to co tam (vyjmuté z kontextu) zrovna vidíš ty? Chceš diskutovat o konkrétním manuskriptu, který oba považujeme za zajímavý a velmi přínosný pramen pro naši dobu. Tak proč si o něm něco nezjistíš a proč si nepřečteš alespoň jeho úvodní studii a úvahy editorů Große Heidelberger Liederhandschrift (Codex Manesse) :
Walther I. F. (ed.), Siebert G., Verlag I. - Codex Manesse, Die Miniaturen der Grossen Heidelberger Liederhandschrift, Frankfurt a. Main, 1988
, když už se ti nechce nastudovat si dobu a věci s touto problematikou bezprostředně a neoddělitelně související? Proto je to v komentáři edice vždy laikům i odborníkům podané srozumitelnou formou, doplněnou argumentací podepírající editorovi úvahy.

Zatím se tu spolu přeme naprosto bezpředmětně o možnou přesnější dataci manuskriptu a promiň, ale ty zjevně o faktorech, se kterými se při tom pracuje nic nevíš a přitom volně argumentuješ svými úvahami. Kdyby jsi četl alespoň těch pár prvních příspěvků, tak by jsi reagoval na stokrát tady vypsané datační indicie. V tomhle okamžiku je naše soukromá debata tady jak nudná, tak nepřínosná a povede jenom k hádce, což myslím nebylo účelem :wink: Pokud chceš pokračovat, navrhuji ti prostudovat si zmíněnou edici a pak můžeme opět křížit meče nad Kodexem Manesse, v opačném případě je to bezpředmětné. Pokud poté přijdeš s něčím novým, nebo přispěješ svým nadhledem, jedině to uvítám. Nemám problém ocenit jiné, jenom to musí být k věci.

P.S. o Codexu Konstance vím jenom to, že existuje. Samozřejmě mě zaujalo jeho výtvarné pojetí a je velmi zajímavé srovnávat stejné trubadůry na nepříliš odlišných vyobrazeních. Nic jsem k němu ovšem nečetl a tak bych jenom plácal, pokud bych ho chtěl hodnotit či srovnávat s Manessem.

P.P.S. čím víc se toho snažím vstřebat a solidně nastudovat, tím zoufaleji si uvědomuji, jak málo toho doopravdy vím. Současně se proto snažím nedělat ukvapené názory a nehodnotím všechno černobíle. Dělám bezpočet chyb, byť se snažím se jich vyvarovat a běžně se mi stává, že jediným novým nálezem přehodnotím své předchozí mnohaleté názory na danou problematiku, či své studie - přesto je ale přehodnotím, protože hledám pravdu a opravdu nechci prosazovat své osobní názory jako dogmata. Od dalšího studia mě to neodrazuje a nechci se spokojit s laickým pohledem na věc - takových kravin jsem se nadělal až dost :badgrin:
Ich dien!
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

cpu to záměrně na více míst :wink:

Iluminované rukopisy jako obrazový pramen

Neodpustím si letem světem pár informací pro všechny, kteří s obrazovými prameny pracují a s oblibou sahají především po knižních iluminacích. Znalí mi mé plky odpustí, ostatní v nich snad najdou něco nového a využijí to pro svou práci s tímto specifickým druhem pramenů.

Obecně lze shrnout, že iluminace mohou být buď „pouhou“ výtvarnou ozdobou, nebo vyobrazeními, které tématicky doprovázejí či doplňují psaný text. Nejčastěji se obě varianty kombinují. Pro nás mají samozřejmě největší význam „konkrétní vyobrazení“ pro to, co zachycují. Abychom je mohli správně interpretovat a čerpat z nich jako z pramene, je třeba nevyjímat je z kontextu a posuzovat je z více hledisek.

Hlediska, jež je třeba brát v úvahu:
Datace pramene - bývá často bohužel pojímána dosti obecně (zahrnující obvykle několik desetiletí, někdy až půlstoletí) a to především podle doby života donátora (objednatele), nebo autora (je-li autor znám). Podle datace manuskriptu se potom můžeme orientovat ve vývoji módy a odění, ale i zbraní, stolního nádobí, atd. Občas bohužel dojde i k pochybení domovského archivu, který kodex mylně zadatuje či přiřadí, jako je to mu v případě poslední relace Froissartových kronik (London, British Library, M.S. Harley 4379, /Jeann Froissart, Chronicles/, cca 1390), kdy je pod stejnou signaturou (identifikačním číslem kodexu) uložen jak Froissartův originál z konce 14. st., tak i jeho téměř o sto let mladší opis. Důsledky jsou pak zjevné a bez znalosti historie samotného kodexu a jeho autora si laik obvykle neporadí.

Lokace pramene - bývá dvojí, současné umístění a místo vzniku. V citaci je uváděna současná lokace, tedy místo kde je manuskript archivován, jako například Antifonář královny Elišky Rejčky (Brno, Moravská zemská knihovna v Brně, sig. R 600, /Antiphonarium Cisterciense/, cca 1317). Místem vzniku tohoto konkrétního rukopisu byl nejspíše benediktýnský klášter v Opatovicích. Podobným příkladem je Román o Fauvelovi (Paris, Bibliotheque Nationale de France, sig. 146, /Le Roman de Fauvel/, cca 1320), vyhotovený nejspíše ve Flandrech a v současnosti uložený v pařížské BNF. Podobným příkladem je uherská Legenda o sv. Ladislavu (Vatican, Biblioteca Apostolica Vaticana, bez uvedení signatury, /Legend of Saint Ladislav, from the Anjou Legendarium/, cca 1320), uložená v současnosti ve vatikánské knihovně. V tomto případě je zvláště zjevný rozdíl mezi lokalitou vzniku a současným umístěním. Kdo by tedy neznal obě lokace a usuzoval by jenom podle toho, že jde o rukopis „italský“, došel by logicky k mylným závěrům, zvláště uvážíme-li, že vyobrazení lidé jsou oděni poměrně „evropsky“, nesou však tradiční specifika své země.

Dalším hlediskem je samotný druh kodexu, respektive jeho účel - iluminace v kodexu mohou být jenom ozdobou a ačkoli jsou poměrně žánrové, nemají přímou souvislost s konkrétními událostmi a postavami. Tak například velmi pěkně iluminovaný Petersburský žaltář (Brusel, Bibliothéque Royale, sig. 9961-62, /Peterberough Psalter/, cca 1310-1318) vyobrazuje u postav erby, odpovídajícími českému království, Habsburkům, atd., aniž by tím ovšem poukazoval na skutečný původ zobrazovaných postav – nejedná se zde tedy o konkrétní postavy. Připojování erbů, není-li to v souvislosti s donátory, bývá často náhodné a obvykle nemívá konkrétní význam, jako například v Legendě o svatém grálu (London, British Library, bez uvedení signatury, /L’Histoire de Saint Graal/, cca 1316).
Opačně je tomu ovšem u rukopisu, který je prakticky „katalogem“ říšských trubadůrů počátku 14. st. (Heidelberg, Grose Heidelberger Liederhandschrift, Cpg. 848, /Codex Manesse/, cca 1300-1330). Zde jsou správně vyobrazeny erby a jednotliví trubadůři jsou zachyceni při své charakteristické činnosti, nebo za situací, jež je proslavily. Přes poměrnou reálnost se tu ale logicky objevuje stylizace v klasických formách (např. symboly dvorských úřadů neodpovídají svou velikostí realitě, stejně je zvýrazněno vše klíčové a potlačeno vše nepodstatné, autor vyobrazuje jednotlivé trubadůry při konkrétních činnostech a ponechává jim přitom atributy jejich postavení i tam, kde by je reálně neměli – tak např. králové běžně sokolničí s královskými insigniemi, velmoži sokolničí v naprosto nevhodném oděvu pro tento konkrétní druh lovu, atd.). Tato stylizace nijak neupírá prameni na kvalitě, znalým naopak umožňuje rozlišovat klíčové postavy, či děje. Pro laika, který by tyto faktory opominul však bude jejich zobrazení problematické a povede ho k mylným závěrům, na nichž bude dále stavět.

Vyobrazení mohou mít funkci názorných ukázek, přísně doprovázejících a doplňujících text. Tak je tomu například v lékařském pojednání Chirurgie (London, British Library, bez uvedení signatury, /Robert of Salerno, Chirurgie/, cca 1300), nebo v loveckých manuálech Gastona Phéba (Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, /Gaston Phébus, Le livre de chasse/, cca 1380), sokolnické knihy Fridricha II. Honestaufa (Vatican, Biblioteca Apostolica Vaticana, Ms. Pal. Latin 1701, /Fridrich II. Hohenstauf, De arte venibus cum avibus/, cca ¾. 13. st.), známé též z Anjuovského opisu (Paris, Bibliotheque Nationale de France, bez uvedení signatury, /L'art de chasser avec les oiseaux/, cca 1315). Do stejné kategorie kodexů patří také Saské zrcadlo – souhrn právních předpisů středověkého německého práva (Heidelberg, Grose Heidelberger Liederhandschrift, Cpg. 164 /Heidelberger Sachsenspiegel/, cca konec 13. st.). Iluminace tu názorně doprovázejí právní výklad, bez textu by však byly naprosto nesrozumitelné a vyzněly by naivně a úsměvně.

Další hlediska:
Je nutné brát v potaz nejenom rozhled autora vyobrazení a jeho znalosti toho, co vyobrazuje, ale i jeho výtvarné schopnosti. V neposlední řadě je třeba zohlednit i materiál se kterým autor pracoval (v tomto případě se jedná nejenom o psací látky, kterými byly tradičně pergamen, papír a papyrus, ale i inkousty a barvy). Neopominutelnou roli hraje i fakt, zda autor nepracoval na cílenou zakázku, podle které má idealizovat, či fabulovat.

Zvláštní stylizaci při vyobrazování tradičně podléhají bájné bytosti (drak, chiméra, meluzína, divý muž), ale i tajemní cizozemci – např. Mameluci při zobrazování křížových výprav neznalým autorem, nebo lidé na okraji společnosti – např. Židé, malomocní, atd. Tato stylizace je vždy ovlivněna znalostí a naopak neznalostí autora a výrazně podléhá jeho fantasii. To se nezřídka týká i zbraní cizozemců, lotrů, atd.

Nelze zapomínat na fakt, že žánrové pojetí je teprve na počátku svého vývoje a není tedy vždy reálné. S tím úzce souvisí i neznalost perspektivy. To se projevuje nejenom kompozicí, ale i tím, že iluminátor obvykle nerozlišoval roční období, ani exteriér od interiéru.

Neopominutelná je dobová symbolika. Ta zahrnuje jak stylizaci klíčových, nebo naopak nepodstatných předmětů (bývají vyobrazeny větší či menší, než reálně jsou, nepodstatné věci jsou zjednodušovány, atd.), hieratickou perspektivu (klíčové postavy jsou výrazně větší, než ty ostatní, aby byly zvýrazněny – projevuje se i při vyobrazení královského dvora, kdy největší je král, o něco menší je královna, panstvo je výrazně menší a ostatní pak mnohdy působí svou velikostí jako děti), atributy svatých a biblických postav ze starého zákona, atd. Sem patří i záležitosti související s místními pověstmi, které jsou pro cizince mnohdy nesrozumitelné.

V neposlední řadě je třeba mít představu, jak byl kodex vytvářen od svého návrhu po obecnou realizaci a kdo se na něm jakým způsobem podílel. Jako u každého řemesla, i iluminátorská dílna měla svou hierarchii a své specialisty. Čím větší dílna, tím větší dělba práce, projevující se od nejníže postavených řemeslníků až po mistra (to platí i o klášterních skriptoriích). Pracovali tu tedy řemeslníci, jejichž specializací byla úprava pergamenu, jeho ořez, vazba konečné knihy, linkování pergamenu, míchání inkoustů, příprava rydel, per a štětců, předkreslení (podle návrhu, často za použití šablon), malba bordur a ozdobných prvků, malba iniciál, malba samotných výjevů, zlacení v malbě, atd. Konečné práce dělal mistr, který také dohlížel na celý průběh. Pokud měl mistr schopné a nadané pomocníky, kteří se mu mohli rovnat, projevoval se významnou měrou i jejich rukopis na konečném díle a dnes jej můžeme odlišit od práce mistra (mnohdy jsou některé méně významné scény, či části vyobrazení zřetelně malovány jinou rukou a bývají často o něco jednodušší). Vyhotovení celého iluminovaného rukopisu trvalo podle jeho bohatosti (náročnosti), vytížení dílny, jejího složení i podle vlivu donátora řádově mnoho měsíců, někdy i několik let. O vysoké ceně rukopisů nelze pochybovat, uvážíme-li, že v nich byly zahrnuty nejenom nemalé náklady na materiál, ale i práce mnoha lidí po dlouhou dobu. Prokazatelně však žádný rukopis nevznikal nepřetržitě několik desítek let, jak by se nám z obecné datace manuskriptu mohlo zdát (viz. výše).


Správné hodnocení vyobrazení:
Stejně jako při studiu jiných pramenů je třeba nevyjímat jednotlivé iluminace, či jejich části z celkového kontextu a při hodnocení zohlednit všechny výše uvedené faktory. Jako u jiných pramenů je třeba nejprve shromáždit všechny související prameny, ověřit je. Následným srovnáváním, při znalosti výše uvedených faktorů, politických a kulturních dějin dané doby, znalosti biblické symboliky, atributů svatých porovnávat a dobových pověstí se doberete hledaných odpovědí. Samozřejmostí je současná znalost vývoje odění, zbrojí, atd. – bez nich se badatel logicky dobere mylných závěrů, na nichž bude dále stavět…
Laik si výrazně usnadní cestu, když si dohledá ke kodexu, který studuje i jeho edici. V té je i úvod a komentář editorů, zabývající se jak historií kodexu, tak i samotnými vyobrazeními, symbolikou a jejím významem.
Zde uvádím tři různé edice rukopisů 14. st.:
KRČMOVÁ, M.(ed); VRBOVÁ, H.(ed). Kronika tak řečeného Dalimila. 1. vyd., Praha: Svoboda, 1977, 235 s.

MATĚJČEK, A. Velislavova bible a její místo ve vývoji knižní ilustrace gotické. 1. vyd., Praha: Jan Štenc, 1926, 139 s.

URBÁNKOVÁ, E.(ed); STEJSKAL, K.(ed). Pasionál Přemyslovny Kunhuty. Passionale Abbatissae Cunegundis. 1. vyd., Praha: Odeon, 1975, 239 s.


Pro příklad práce, editující výběr z více rukopisů:
KRÁSA, J. Rukopisy Václava IV. 2. vyd., Praha: Odeon, 44. Svazek edice české dějiny, 1974, 307 s.

KRÁSA, J. České iluminované rukopisy 13./16.století. 1. vyd., Praha: Odeon, 68. Svazek edice české dějiny, 1990, 455 s.

Tohle již není edice, ale souborná práce:
KVĚT, J. Iluminované rukopisy královny Rejčky. 1. vyd., Praha: Tiskem Aloisa Wiesnera v Praze, knihtiskaře České akademie věd a umění a Českého vysokého učení technického v Praze, 1931, 288 s.


Každý středověký kodex je navíc dnes doplněný stručnou zprávou o jeho historii, významu vyobrazení, atd. Bývá úvodem ke kodikologickému popisu kodexu a na vyžádání se k němu dostanete v archivu, kde je originál kodexu uložen (u nás je to např. Moravská zemská knihovna v Brně, Národní knihovna České republiky v Praze, Národní archiv v Praze).



P.S. prosím kolegy, aby mě průběžně opravovali a doplňovali
Ich dien!
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha
Contact:

Post by Bohuslav »

Maršálek wrote:
Nelze zapomínat na fakt, že žánrové pojetí je teprve na počátku svého vývoje a není tedy vždy reálné. S tím úzce souvisí i neznalost perspektivy. To se projevuje nejenom kompozicí, ale i tím, že iluminátor obvykle nerozlišoval roční období, ani exteriér od interiéru.
Sice pozdě, ale přece. Středověká malba vrcholného středověku samozřejmě perspektivu znala a to perspektivu inverzní.

Pespektiva je umělecká konvence jak autora, který ji použije při tvorbě díla, tak i konzumenta, který se na obraz dívá, proto se nám mohou zdát některá ty díla naivní a nesrozumitelná. Je to otázkou cviku, než si člověk na ní zvykne.
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
Jiři z Holohlav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 339
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Rumburk

Post by Jiři z Holohlav »

Inverzní perspektiva - přidej prosím nějako to osvětlující slovo.
Smrt je smyslem života.
User avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1068
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Hradec Králové
Contact:

Post by Maršálek »

Bohuslav: :wink: Ano a je nespočet rozdílných pohledů na to, co je stylizace. Já jsem velmi zjednodušeně poukazoval na fakt, že doboví malíři nepoužívali lineární perspektivu, tedy perspektivu kterou dnes považujeme za "reálnou" a podle níž poměřujeme :wink: Nezapomínejme, že tady se bavíme o iluminacích a nikoli deskové malbě. Tomu tedy odpovídá i velikost samotných obrázku a tedy možnosti malířů... Právě toto omezení vedlo k výraznějšímu užívání stylizace, aby mohl autor vyjádřit a zdůraznit to klíčové :wink:


Jiří z Holohlav: http://eldar.cz/kangaroo/seminarky/zegin.html
Ich dien!
User avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 654
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Teplice/Praha
Contact:

Post by Bohuslav »

Ta invezní perspektiva se samořejmě používala i u iluminací.

Tu knihu pana Žegina moc doporučuji o sice sleduje tu inverzní pers. na ruských ikonách(a i v jiném umění), kde by se snad měla používat do teď, ale dá se to aplikovat i na to naše umění, jak na deskovou malbu, nástěnnou tak i knižní.

Použiji příklady co především vypichuje v knize, jak se ona invezrní perspektiva projevuje.

http://koho.rajce.idnes.cz/Inverzni_perspektiva/#album

01. Předměty na stole jsou posunuty k divákovi, někdy jako by padaly ze stolu
02. sedící vypadají, jakoby seděli jen na okraji židlí (postrádají hmotnost)
03. "hůrky" typické vykreslování země, skal ...
04. pravoúhlé předměty jsou vidět z obou rovnoběžných stran- sbíhání úběžníku k divákovi
05. typické rámy

Důvody čím je to způsobené, nedokáži popsat musel bych se juknout do té knígy.

Žegin, Lev Fedorovič, Jazyk malířského díla : Konvencionální povaha umění minulosti Praha, Odeon , 1980

Richard tohle u manuscriptorium.com nefunguje řekni signaturu a foliant
Image V ničem, co vykládám, si nečiním nárok na vymezení pravdy, ale pouze vymezení vlastního názoru.Abélard
Post Reply