Tak to je hrubě nepřesné.Jiři z Holohlav wrote:Bídně foneticky :Šema Israel ,adonai Eloheinu ,adonai jechaj..
já to znám jako Elohim - bohové
Elohim vychází ze slovního kořene El - Bůh /v druhé semitské větvi je to zase kořen AL/ hebrejský Elohim je totéž co aramejský Elat - Bůh. Usuzuje se na to, že v prvopočátcích převzali Izraelité Ela, jenž byl jedním z keneanských božstev, podobně jako Baal (Pán) a odtud snad i to množství, ale nelze to takto vnímat protože, i tento keneanský El musel v této patrně severoizraelské tradici splynout s jediným Bohem Izraele. Bohové = Elim, Elilim = bůžkové, modly (nejsem ale v hebrejštině zběhlý).
K tomuto kořenu El se přidávaly různé přívlastky (El šadaj - Bůh všemohoucí, El eljoh - Bůh nejvyšší, Elohej jisrael - Bůh Izraele, El chaj - Bůh živý,....). Protože ale pravé Boží jmeno se vyslovovat nesmělo, nejčastěji tedy židé říkají "Adonaj" tedy "Pán" neboli "Hospodin" (Adonaj Cevaot - Hospodin zástupů).
Tedy Elohim ve své podstatě znamená bohové, ale míní se tím mnoho označení pro jednoho jediného Boha /jestli znáš Mohamedánský růženec tak zde je 99 Božích jmen/(který však může mít jak ženský tak mužský princip, může být jak milosrdný tak trestající).
Latinské Deus je také odvozeno od řeckého Dia, ovšem měli bychom vědět, že slovo Deus zahrnuje mnohem více než pouze "toho nejvyššího z Pantheónu".
Nepátrejme tedy po původu slov ale po tom co mají vyjadřovat. Forma se liší ale podstata zůstává tatáž - Bůh.
Getsemany bych nedával za příklad nepochopení Ježíšova učení, to již jen zmatek v hlavách učedníků vrcholil a také zde působil strach a ještě jiné vlivy... Někteří ba naopak chápat začali (např Nikodém).Jiři z Holohlav wrote:Evangelia - již apoštolové měli problém s pochopením Ježíšova učení /viz zahrada Getsemanská/
Krásným příkladem nepochopení jsou ale Emausy (Lk 24;13-53) - Ježíš musí přijít přímo k nim (!), a přes to všechno co se stalo, musí jim vše znovu vysvětlovat.
Lze zde sledovat jak učedníci zase zabředli do svých falešných představ o Mesiáši (do těch které se učily ve škole a v chrámu).
Lze zde přímo sledovat jak o Ježíši smýšlejí:
Když se jich Ježíš ptá co si o něm myslí, odpovídají mu: "Ty jsi Mesiáš syn Boha živého..." (Mt 16;13-17)
Dojde k ukřižování a Ježíš - Mesiáš, syn boha živého degraduje na proroka! Vždyť přeci Mesiáše nemohou zabít! Ve škole nás učili že Mesiáš bude silnější než Samson! Vždyť přece Mesiáše nedokáže nikdo spoutat!... a tak dále.
A když se s nimi znovu potká, už o Ježíši nemluví jako o "Mesiáši, synu Boha živého" ale již degraduje na "proroka mocného slovem i činem" (Lk 24;19)!
I učedníci - ti nejbližší - mu věřili jen na "několik procent". Ale Ježíš měl dvanáct, tři a jednoho. Někteří byli bystřejší a tak dostávali lekce navíc. A ostatně Jan byl také jediný, který setrval s Ježíšem až do konce. Všichni ostatní zdrhli se slovy: "Já se na to nemožu dívat!"
Jen Jan a ženské, ti jediní zůstali pod křížem.
Spíše z mluvené aramejštiny, hebrejština byla více chrámovou řečí. Ježíš kázal těm nejprostším - tedy lidově a aramejsky. Překlad je ale obvykle vždy problém, právě proto se udržovala i tradice ústní.Jiři z Holohlav wrote:což teprve,když se ho jejich následovníci snažili převést z mluvené hebrejštiny do řečtiny a latiny....
Za člověka naštěstí vypovídají činy, ne slova.Jiři z Holohlav wrote:...největším zdrojem nedorozumnění je řeč...a psaná jak dnes vidno obzvlášť...
No to je skutečně hlubší otázka ne jen věc překladu. Může Hospodin pokoušet nebo ne? Co o tom praví Písmo? Jak Hospodin jedná s Davidem?Jiři z Holohlav wrote:Má být v Otčenáší neuveď nás v pokušení...jak se běžně uvádí nebo proveď nás....což dává skutečný smysl?
Myslím, že je třeba se nad tím více zamyslet.
Proč se vždy přehlíží a ignoruje to stálé a dobré a kdejaký poklesek /tím ale nechci žádné poklesky omlouvat/ se vystavuje jak zavrženíhodný příklad celku?Jiři z Holohlav wrote:křesťanství je na našem území dost kompromitováno konkrétními počiny církví...bohužel
Katolická církev toho konkrétně na našem území udělala mnoho dobrého Bohu díky! To se ovšem jaksi "nevidí". Za jiné mluvit nemohu.