forum.livinghistory.cz

Zdravím,

Snažím se dohledat rozdělení a titulaturu šlechty ve vrcholném středověku a nějak se mi nedaří. Neznáte někdo literaturu nebo link?

Zajímá mě hlavně rozdělení vyšší a nižší šlechta (pouze na základě majetku, nebo už i titulem?) Dohledal jsem, že na listinách jsou vysocí šlechtici označováni "Barones bohemiae" (možná sem to nenapsal přesně - nemám to před sebou a latiník nejsem), ale nějeké podrobnější rozdělení chybí.

Dál mne zajímá rozdělení nižší šlechty, zvláště jaký je rozdíl mezi zamanem a vladykou.


Díky za případné linky, knighy či rady.

Vladan wrote:Zdravím,

Snažím se dohledat rozdělení a titulaturu šlechty ve vrcholném středověku a nějak se mi nedaří. Neznáte někdo literaturu nebo link?

Zajímá mě hlavně rozdělení vyšší a nižší šlechta (pouze na základě majetku, nebo už i titulem?) Dohledal jsem, že na listinách jsou vysocí šlechtici označováni "Barones bohemiae" (možná sem to nenapsal přesně - nemám to před sebou a latiník nejsem), ale nějeké podrobnější rozdělení chybí.

Dál mne zajímá rozdělení nižší šlechty, zvláště jaký je rozdíl mezi zamanem a vladykou.
Díky za případné linky, knighy či rady.

Obávám se, že budeš zklamán, protože u nás se tohle přísné dělení chytilo až na počátku renesance s dělením stavů. Jinak titulatury se výrazně liší s ohledem na zemi, jinak tomu bylo ve francii a Anglii a jinak v Říši, Polsku a Uhrách. Velmi obecně však lze konstatovat, že vyšší šlechta je u nás v našem období označována jako páni a nižší jako zemané (vladykové). Tady nepomůže ani oslovení Milosti, či Milostivý pane v písemném styku, protože na toto oslovení má nárok každý urozený, je-li oslovován níže postaveným (král pány, pán zemanem, zeman neurozeným - viz. listy Jana Husa z Kostnice, adresované zemanovi který je pak distribuoval dál...).
V našem období nevypovídá ani titul o společenském postavení, protože třeba v říši mohl být hrabě knížetem ve smyslu suverénem ve své vlastní zemi (marce) stejně tak jako třeba markrabě, vévoda, arcibiskup, atd. Ve Francii je to ještě pikantnější, protože královi nejbližší příbuzní /bratři, bratranci) jsou automaticky francouzskými princi, ačkoli jsou titulatárně velmi rozdílní, např. vévoda z Anjou, Berry, Normandie, hrabě z Artois, atd.
U nás je panská šlechta v listinách někdy skutečně latinsky titulována barones, ale to je titulatura formální ve smyslu „páni“.

K pozdějšímu dělení doporučuji erbovníky a heraldické práce – dobrý je v tomhle případě Buben a Louda.

Naprostý souhlas. Doporučuji všechny práce, které s českým šlechtickým stavem souvisí. V každé se dá něco nalézt a poskládat tak alespoň nějaký obraz. Od Encyklopedie českých tvrzí až po konkrétní díla o známých rodech.
Rozdíly neexistovali. Jednalo se především o movitost daných rodů. Ovšem titul, či postavení se jakoby neodrážely na majetku a požívali vlastní úcty. Nezřídka jsem se setkal s rytířem, pánem na tvrzi té a té vesnička Horní Dolní, ovšem jako králův doprovod i dokonce jeho přítel a důvěrník. Záleželo patrně spíše na konkrétní osobě než na titulu či majetku.

ještě podotknu, že titul rytíř náležel v naší době toliko privilegovanému nobilovi (bez ohledu na majetek a urozený původ), nikoli nižšímu či střednímu šlechtici, jak je občas zaměňováno. I král sám byl rytíř a velmi si na tom zakládal, ostatně např. takový proslavený rytíř jakým Jan Lucemburský bezpochyby byl si na své vytoužené zlaté ostruhy docela počkal a musel předtím všem dokázat, že si svůj vstup mezi privilegované - rytíře, opravdu zaslouží. To jenom na okraj, protože o 150 let později je pojem rytíř označením nižší šlechty v rámci českých stavů...

To s Rytířským postavením vím. Jen jsem se chtěl ujistit, jaký je vlastně v naší době vztah mezi jednotlivými sociálními vrstvami. Hlavně mne zajímalo to rozdělení nižší šlechty. Je tedy označení Vladyka prostě synonymem pro Zemana? Jestli ne, je znám nějaký právní, majetkový či jiný důvod k dělení?

Díky

Vladan wrote:To s Rytířským postavením vím. Jen jsem se chtěl ujistit, jaký je vlastně v naší době vztah mezi jednotlivými sociálními vrstvami. Hlavně mne zajímalo to rozdělení nižší šlechty. Je tedy označení Vladyka prostě synonymem pro Zemana? Jestli ne, je znám nějaký právní, majetkový či jiný důvod k dělení?

Díky

obecně je pojem vladyka či zeman běžně zaměňován, vladyka by měl být jako slovo staršího původu (dle středověké češtiny). Je to tedy jeden a ten samý, bez ohledu na skutečný majetkový stav či drženou moc (viz. husitští hejtmané jako Žižka, Diviš Bořek z Miletínka, atd.).

nevím jak to máte na 14.stol ale v druhé půlce patnáctého se běžně pod výrazem rytířstvo myslí nižší šlechta nikoliv pasovaní Spousta z nich ostatně není Tak jen pro úplnost zmatenosti popisů a nesnadného škatulkování )

Vladan wrote:...rozdělení a titulaturu šlechty ve vrcholném středověku...Neznáte někdo literaturu nebo link?

Doba celkem přeje vydávání populárně-naučných publikací o rytířích, kde se částečně také dá vyzvědět pár souvislostí.
Ale nově vyšel sborník Šlechta, moc a prezentace ve středověku. Nebo čtyřsvazkové dílo J. Macka Jagellonský věk v českých zemích, kde se zvláště ve druhém díle věnuje šlechtě. Ale to se již jedná o šlechtu na sklonku středověku.
Jinak bych však doporučil jinou publikaci od téhož autora:
Josef Macek
Česká středověká šlechta
nakladatelství ARGO 1996
Jde vlastně o kompilaci starších, samostatně časopisecky publikovaných textů, které se věnují přímo rozboru a vazbami jednotlivých pojmů. Každá kapitola se zvlášť zabývá každým jedním z nich a rozebírá jejich vývoj a odlišnosti, které podkládá množstvím odkazů na prameny a další literaturu.
I. kapitola Šlechta
II. kapitola Pán
III.kapitola Rytíř
IV. kapitola Vladyka
V. kapitola Hrad a zámek
VI. kapitola Turnaj ve středověkých Čechách
Řekl bych, že to je asi nejdetailnější česká analýza těchto pojmů.

Rüttenstein wrote: Ale nově vyšel sborník Šlechta, moc a prezentace ve středověku. Nebo čtyřsvazkové dílo J. Macka Jagellonský věk v českých zemích, kde se zvláště ve druhém díle věnuje šlechtě. Ale to se již jedná o šlechtu na sklonku středověku. Jinak bych však doporučil jinou publikaci od téhož autora: Josef Macek Česká středověká šlechta nakladatelství ARGO 1996

Ten sborník Šlechta, moc a reprezentace mohu též doporučit, výborně odráží aktuální debaty o středověké šlechtě v současné medievistice (a vůbec to není nesporné téma!). Ta Mackova práce o středověké šlechtě taky není špatná, jen se nesmí zapomínat, že Macek dělal primárně pozdní středověk, čili pro pozdní 13. a rané 14. století ta kniha moc nepomůže. Ovšem za přečtění samozřejmě stojí

K tomu si jen dovoluji doplnit další kvalitní zdroj informací - projekt Historického ústavu AV ČR (PhDr. Dana Dvořáčková-Malá, PhDr. Jan Zelenka), "Dvory a rezidence ve středověku". V jeho rámci jž vyšlo několik publikací, uskutečnila se kolokvia, proběhla řada přednášek.

Leccos zajímavého lze o šlechtě vrcholného středověku najít i v díle Josefa Šusty - "Dvě knihy českých dějin" (Česká akademie věd a umění, Praha, 1925)

Nu a nezajímavá není pro otázku konstituování šlechty habilitační práce Libora Jana: Václav II. a struktury panovnické moci (tuším Brno 2006)