Stránka 1 z 6

Svátky ve vrcholném středověku

Napsal: pon 04. pro, 2006 8:52
od Ronšperk
Blíží se nám nejsvatější z křesťanských svátků a mne již dlouho sužuje otázka: Jak jej slavili lidé, jak nobilita tak prostí, v době vrcholného středověku. Zajímá mne jídlo, zvyky, pověry.
Toto téma je myslím velmi široké a svátků a nejen těch vyloženě křesťanských máme na rozebírání dosti :).

Napsal: pon 04. pro, 2006 22:44
od maser
k těm Vánocům jsem ve škole pochytil: dával se peníz pod talíř, jí se vše, co hospodářství poskytne (kaše, ovoce, med, maso) v kapku větší míře než obvykle, na hroby se nosí misky s jídlem, symbolicky se zhasínal a opět rozžíhal oheň. Už tehdy praktikovali předvánoční úklid (forma očisty) a jako ochranné rituály se více konzumoval česnek proti :evil: vše patří do vesnického prostředí, ale některé zvyky byly platné i pro město

Napsal: úte 05. pro, 2006 7:57
od Ronšperk
Děkuji za pádné připomínky do diskuze, jistě ji pomohou hlouběji rozvinout třeba i na ty Velikonoce :)
Není známo zda bylo konzumováno konkrétní jídlo? Domnívám se že kapr v dobách minulých byl těžko považován za slavnostní večeři jako dnes :) . Co jedla nobilita(zvěřinu?) a co chudí(sušené maso?). Máte někdo konkrétní prameny, či doporučíte literaturu?

Napsal: úte 05. pro, 2006 8:45
od Mokohtavenotaxe
Ronšperk píše:Není známo zda bylo konzumováno konkrétní jídlo? Domnívám se že kapr v dobách minulých byl těžko považován za slavnostní večeři jako dnes :) . Co jedla nobilita(zvěřinu?) a co chudí(sušené maso?). Máte někdo konkrétní prameny, či doporučíte literaturu?
Třeštík popisuje (Mýty kmene Čechů str.7) zajímavý vánoční ritus z Kysúci (zaznamený v roce 1974) Jde o obřadní schovávání se hospodáře za pecen chleba. Z analogií, které potom uvádí by mělo jít o přenesení základního prvku staroslovanského dožínkového obřadu z původního náboženství. Typuje a zdůvodňuje, že snad mělo jednat i o hlavní kmenový ritus.

Dost možná že se toto přenesení uskutečnilo vcelku brzo a že by se mohl tento folklórní prvek objevovat i v středověkých Čechách. :wink:

Napsal: úte 05. pro, 2006 8:50
od luinien
No tak kapr byl hlavně postní jídlo, že by ho považovali za nějak úžasně sváteční, to těžko.

Napsal: úte 05. pro, 2006 8:53
od Rab
O Vánocících podle Zdeňka Smetánky:
http://www.volny.cz/roman.abe/vanoce.htm

A něco více pohanského (spíše pro RS):
http://rodna-vira.wz.cz/texty/zimsl.htm

Napsal: stř 06. pro, 2006 7:30
od Ronšperk
No to mi už připadá pravděpodobnější. Prostě jídlo slavnostní a rozhodně ne postní.

Napsal: stř 06. pro, 2006 17:01
od Ratatosk
O zvycích (nejen vanočních ) je možné se něco dozvědět v knížce Bajesloví slovanské - Jan Máchal.
V Levných knihách jen za 19,-! , rozhodně se vyplatí a za tu cenu rozhodně :biggrin:
http://www.levneknihy.cz/DetailZbozi.aspx?z=30553

Napsal: čtv 07. pro, 2006 12:31
od Ratatosk
Není zač. :wink: Ale jsou zde jen zvyky týkající se prostšího obyvatelstva. Zvyky které přetrvaly hlavně ve vesnickém prostředí ještě z doby pohanství. To by se dalo načíst i v jiných knihách o slovanské mytologii.
Ale tato se dá sehnat opravdu lehce -měli by jí mít v každých Levných knihách. :wink:

Napsal: pon 16. dub, 2007 21:54
od maser
trochu to tu uslo, tak stručně ke svátkům a rituálům vrcholného středověku a raného novověku:
Leden-únor: na svátky Tří králů se dodržoval masopust
březen/duben: Masopustní úterý- tance (k zajišťování úrody lnu), čím výše se vyskočilo, tím výše len vyroste
Hromnice- svěcení svící a zrní
Koncem masopustu nastává nejdivočejší období (ve 12. - 13. stol. orgie na poli k zajištění plodnosti /polí/)
březen: vynášení zimy na Smrtnou neděli a vítání jara
duben: Velikonoce (očistné obřady a jarní úklid), koledníci s řehtačkami, sběr léčivých rostlin, pečení obřadního pečiva, kutálení chleba v poli, rozhazování drobků po poli. Velikonoční pondělí (předávání síly mladých proutků :twisted: ), Svátek zemřelých (nošení jídla na hroby, později kytice), 30. duben- Filipojakubská noc- pálení ohňů
květen: částé zobrazení mileneckých motivů, čištění pramenných studánek, děvčata se válejí v textilních rostlinách
červen: senoseč, žně (sv. Jan a Pavel, sv. Petr a Pavel)
červenec: pravidlo prvního- z 1. obilí pečení výslužek, poslední obilí se uchovává na poli aby nepozbylo síly
srpen: Nanebevzetí sv. panny Marie
září: 15. září Posvícení, 28. září sv. Václav, ...sv. Michal
říjen: podzimní orby a první redukce stáda na zimu
listopad: obřadní obchůzky masek (boje se zlem)

pochyceno z přednášek doc. Žáčka

Napsal: pon 04. čer, 2007 16:35
od Opat
Mám za to, že svátky jsou právě jedna z věcí, kde se nemůséme bát širokých analogií - lze tak klidně využít i poznatků etnologie z dob v podstatě nedávných (viz právě odkazovaný Třeštík v Mýtech kmene Čechů). Jako základní literaturu můžu pro mentalitu doporučit knihy Arona J. Gureviče Kategorie středověké kultury a Nebe, peklo, svět, pak Jacques Heers - Svátky bláznů a karnevaly či Emanuel le Roy Ladurie - Karneval v Romansu: od Hromnic po Popeleční středu 1579-1580 (ačkoliv už raný novověk, v oblasti kultury bych se toho nebál).

Napsal: čtv 20. pro, 2007 21:32
od JARWIKS
Zdravím tak zde jsou ony přeskenované texty. Rab je zmenšil a převedl do pdf. mají celkem asi 2,8 MB. Nicméně čitelnost je plně zachována.

http://www.kunasek.ic.cz/vanoce.pdf

Jinak taky krásné svátky.

Ziemomysl z Góry panoš Kunasska z Vrbí

Napsal: sob 22. pro, 2007 21:07
od Bohuslav
O:) pěkné ,díky za ty dary

Napsal: pon 29. zář, 2008 11:54
od narvek
Zdravím, uvažovali jsme s kamarádem, že oslavíme letošní nový rok poněkud netradičně, například zimní poutí na nějaké poutní místo. Poradil by někdo nějaké hezké, i v zimě k poutníkům přívětivé poutní místo, fungující už ve 14. století?

Napsal: pon 29. zář, 2008 12:34
od Vladan
Santiago de Compostela :badgrin: