forum.livinghistory.cz

Zdravím,
zajímalo by mě, jaké kuctící suroviny - nejlépe na území Čech - se vyskytovaly v období do / okolo r. 1350.
Pokud máte k dispozici, recepty vítány.
Dále bych chtěla vědět, jak je to s následujícími potravinami: cizrna, špalda, sojové boby, ovesné vločky ... Mám je ráda, ale jestli je má rád i ten přelom 14.st. ?
Děkuji za odpovědi.
Miyška

Recepty z této doby ještě nebyly dohledány, nejstarší ja myslím francouzský Savarin z konce století.

Cizrna - asi ano, podle mírně pozdější analogie- tzv. římský hrách

špalda je druh pšenice - bez problému

sóju asi spíš vynech, o té nevím vůbec nic

ovesné vločky - bez problému

U ovesných vloček bych byl opratrný také opratrný, výrobní postup není příliš jednoduchý, zrna se spařují, loupou suší a válcujou, čimž se dociluje i jejich zpecifické chuti, hold to nejsou jen rozpláclá zrnka.

No to máš pravdu, ale už jsem jedl i ovesné vločky připravené pouze tak, že se zrno jen rozmačkalo ( normálně se to dává koním, aby lépe využili energii) a dá se to, není to zase až tak jiné. Akorát tam vadí ty osiny.

richardrg wrote:Recepty z této doby ještě nebyly dohledány, nejstarší ja myslím francouzský Savarin z konce století.

Cizrna - asi ano, podle mírně pozdější analogie- tzv. římský hrách

špalda je druh pšenice - bez problému

sóju asi spíš vynech, o té nevím vůbec nic

ovesné vločky - bez problému

Děkuji za odpověď.
Ad. sóju - myšleno sojové boby - http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ja - žádný granulát

richardrg wrote:No to máš pravdu, ale už jsem jedl i ovesné vločky připravené pouze tak, že se zrno jen rozmačkalo ( normálně se to dává koním, aby lépe využili energii) a dá se to, není to zase až tak jiné. Akorát tam vadí ty osiny.

Jo, určitě, otázkou ale je, zdali to měli potřebu takhle zpracovávat a využívat. Rozhodně jsou vidět horší prohřešky než nějaké vločky a co si budeme povídat, vláknina je třeba

Myiška wrote:

richardrg wrote:Ad. sóju - myšleno sojové boby - http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ja - žádný granulát

No, prave wikipedie pise "Soy was first introduced to Europe in the early 18th century", takze asi ne.

wolf wrote:

Myiška wrote:

richardrg wrote:Ad. sóju - myšleno sojové boby - http://cs.wikipedia.org/wiki/S%C3%B3ja - žádný granulát

No, prave wikipedie pise "Soy was first introduced to Europe in the early 18th century", takze asi ne.

Aáá .. už to tam vidím .. jsem ten článek chtěla pro objasnění, jakou soju myslím a už jsem to nedočetla ...
Tak to ju, aspoň už to vím

Jestli jsi z Prahy tak mi pošli SZ, můžu ti doma předvést nějaké ,materiály.

richardrg wrote:Jestli jsi z Prahy tak mi pošli SZ, můžu ti doma předvést nějaké ,materiály.

Jsem bohužel z Plzně, do Prahy se dostanu ve středu, a to jen díky tomu, že putuji dál - na Libušín.
Neměl bys něco v digitální podobě ?

To co mám by ti nepomohlo....

cizrna - bez problému, ve Střední Evropě se v 15. století už běžně objevuje i na venkovských stolech, takže i předtím tu byla známá.
Dá se skvěle využít jako příkrm, i jako hlavní jídlo, do polévek, dá se z ní udělat kaše, ale nejlepší je uvařená jen ve slané vodě s troškou rozmarýnu.
Nebo jen uvařená s troškou másla a medu. Uvařená a opražená na másle je lepší než oříšky!
Já ji používám k různým omáčkám, a´t už masovým, nebo smetanovým.

špalda - zmiňuje ji už Hildegarda z Bingenu (12.století), takže také bez problému.
Zkušenost s ní nemám.

sojové boby - ty ne, soja se k nám dostala až někdy na začátku 20. století
Ale úspěšně můžeš použít žlutý i zelený hrách a oba jsou skvělé chuťově i využitím. Zelený hrách spíš naslano, žlutý je výtečný i nasladko.
Žlutý vařím v mléce doměkka a pak jej osladím medem a omastím máslem. Vzhledově i chuťově se hodí i na panský stůl. když se pohází ještě rozinkami nebo jiným sušeným ovocem, je to pastva pro oči i pro chuťové buňky.
A zelený s majoránkou, saturejkou, rozmarýnem, česnekem, cibulkou smaženou nebo zelenou, s uzeným (i bez něho). Uvařím ho doměkka, trošku rozšťouchám (ne kaši). Hodí se samotný, k masu jako příkrm a dá se jíst i studený.

ovesné vločky - hm, nám obiloviny moc nejedou, tak se jim vyhýbáme, co to jde

Tady máš něco málo pro inspiraci:
http://myschwerk.webzdarma.cz/gastro_index.html

Ještě přídavek k hrachu. Rozdíl v jeho použití pro prostý nebo panský stůl byl hlavně v konečné úpravě, pro panský stůl pasírovaný přes plátýnko, aby byl jemný a zřejmě i použitým kořením na dochucení, pro prostý stůl bez zdlouhavé pasírování a drahého koření.

Neměla by být opomíjena ani hrachová mouka, které se hojně používala.

Tak tak...
Pasírovaný, v podobě různých pudingů, nákypů, kaší.
I když nám nejvíc chutná vcelku, jen uvařený hodně doměkka. Takový žlutý hrách uvařený v medované smetaně, s máslem, mandlemi a sušenými švestkami. Aaach...
Někdy je skoro škoda cpát tam jakékoli koření - on je zrovna žlutý hrách sám o sobě chuťově velice příjemný.

Kateřina_z_Landštejna wrote:Tak tak...
Pasírovaný, v podobě různých pudingů, nákypů, kaší.
I když nám nejvíc chutná vcelku, jen uvařený hodně doměkka. Takový žlutý hrách uvařený v medované smetaně, s máslem, mandlemi a sušenými švestkami. Aaach...
Někdy je skoro škoda cpát tam jakékoli koření - on je zrovna žlutý hrách sám o sobě chuťově velice příjemný.

Ňam ňam