Odívání

[Kateřina_z_Landštejna]

Escarlate (écarlat, scarlet, šarlat) je nejdražší francouzská vlněná látka červené barvy, dodávané tkanině karmazínem. První doklady o její existenci se objevují v létech 1030 - 1050.
Tato tkanina byla považována za konkurenci některým italským hedvábným tkaninám.
Výše ceny za 5 stop (loktů?) tkaniny údajně odpovídala tříletému platu (příjmu) truhlářského nebo zednického mistra.

Prameny:
Prof. John M. Munro, Toronto University - "Textiles from medieval France" (a další články na internetu)
Robin Netherton & Gale R. Owen-Crocker "Medieval clothing and textiles" (Boydell Press, 2007)

[Lenka]

Odpovídal jsem Lence a ta popisovala tenoučké hedvábí.

Jinak k šarlatu jsem našel třeba ve Zbraslavské kronice jak paní královna Jitka nařídila udělati opatovi Zbraslavského kláštera kuklu z jemného sukna z bílého šarlatu.
Bohužel k tomuto druhu textilie nemám další bližší informace.

Já jsem se asi trochu špatně vyjádřila. Měla jsem na mysli nějako tenkou látku, například hedvábí, ne tenké hedvábí. Osobně bych použila hedvábí střední nebo vyšší gramáže. Pokud by byla látka příliš tenká až průsvitná, byly by přes ni vidět švy a případné další nedostatky rubu kožešiny, to by asi nevypadalo dobře.

[Maršálek]

Escarlate (écarlat, scarlet, šarlat) je nejdražší francouzská vlněná látka červené barvy, dodávané tkanině karmazínem. První doklady o její existenci se objevují v létech 1030 - 1050.
Tato tkanina byla považována za konkurenci některým italským hedvábným tkaninám.
Výše ceny za 5 stop (loktů?) tkaniny údajně odpovídala tříletému platu (příjmu) truhlářského nebo zednického mistra.

Prameny:
Prof. John M. Munro, Toronto University - "Textiles from medieval France" (a další články na internetu)
Robin Netherton & Gale R. Owen-Crocker "Medieval clothing and textiles" (Boydell Press, 2007)

děkuji, to je dobré pro orientaci, ale zjevně se nejedná o zcela závaznou definici šarlatu, viz. Kohův příspěvek výše

[Kateřina_z_Landštejna]

Doporučuji pročíst si články profesora Munro, který se středověkým textiliím věnuje značně. Stejně tak doporučuji seznámit se s obsahem příslušných kapitol v uvedené publikaci; definice tam uvedené jsou celkem jednoznačné. A podle nich se v případě šarlatu - tkaniny jedná o velmi jemné vlněné, modré či bílé, sukno, někdy ještě vylepšené hedvábím, barvené obvykle šarlatem (nebo karmazínem - jedno je muška a druhé mořská breberka).
Zde - http://www.economics.utoronto.ca/munro5 ... pfourC.pdf - je jen šarlatu věnováno asi 30 stran vč. etymologických rozborů, historických, technologických, ekonomických a společenských. Více už asi opravdu definovat nejde

KOHOva věta nedává, bohužel, smysl. Šarlat je 1) označení pro druh červené barvy, 2) pro specifické barvivo (jinak též karmazín) a 3) pro luxusní tkaninu, tímto barvivem upravenou. Šarlat tedy nemůže dost dobře být bílý, jak uvádí KOHO; bílá je jen základní tkanina před barvením, ale to ještě není šarlat...

[Bohuslav]

Doporučuji pročíst si články profesora Munro, který se středověkým textiliím věnuje značně. Stejně tak doporučuji seznámit se s obsahem příslušných kapitol v uvedené publikaci; definice tam uvedené jsou celkem jednoznačné. A podle nich se v případě šarlatu - tkaniny jedná o velmi jemné vlněné, modré či bílé, sukno, někdy ještě vylepšené hedvábím, barvené obvykle šarlatem (nebo karmazínem - jedno je muška a druhé mořská breberka).
Zde - http://www.economics.utoronto.ca/munro5 ... pfourC.pdf - je jen šarlatu věnováno asi 30 stran vč. etymologických rozborů, historických, technologických, ekonomických a společenských. Více už asi opravdu definovat nejde

KOHOva věta nedává, bohužel, smysl. Šarlat je 1) označení pro druh červené barvy, 2) pro specifické barvivo (jinak též karmazín) a 3) pro luxusní tkaninu, tímto barvivem upravenou. Šarlat tedy nemůže dost dobře být bílý, jak uvádí KOHO; bílá je jen základní tkanina před barvením, ale to ještě není šarlat...

To není moje věta , ale dobrá přesně to radši zacituji "Pan opat nemá z té příčiny kuklu, protože si zřídka dlouho kuklu uchová, ale dává ji tomu, kdo ji potřebuje. Královna mlčela, nepozorovaně si dala přinésti jemné sukno z bílého šarlatu a nařídila udělati kuklu pro opata, kteý ji neměl, a když konečně opat přišel, věnovala mu královna složenou kuklu, zabalenou v čistém plátně,a požádala ho, aby ten klenot nosil, a mile mu to nařídila...."

Čili pokud budu předpokládat, že šarlat také může být nějaký druh tkaniny, tak nemusí být nejspíše ani obarvena přímo na šarlatovou.

[Maršálek]

nic ve zlém, ale tahle věta má zajímavý, protiřečící si obsah:
"...A podle nich se v případě šarlatu - tkaniny jedná o velmi jemné vlněné, modré či bílé, sukno, někdy ještě vylepšené hedvábím, barvené obvykle šarlatem (nebo karmazínem - jedno je muška a druhé mořská breberka)..."

Nicméně Zíbrt popisuje šarlat jako látku šarlatové barvy, bez upřesnění materiálu (Zíbrt, 1892). Mně by dávala smysl šarlatová barva, ale mám pocit (neprověřoval jsem), že ve Zbraslavské je zmíněn šarlat tak, jak to píše Bohuslav. Tedy pokud jsme si ho nezaměnili za šamlat Večer se podívám.
V každém případě je dobové názvosloví látek vždy poněkud problemtické a nezřídka se význam toho kterého pojmu liší v průběhu času a místa...

[Kateřina_z_Landštejna]

Ani ne - základní sukno je modré nebo bílé barvy a následně se přebarvuje oním šarlatem nebo karmazínem. I tohle je překlad z doporučených materiálů a opravdu bych byla pro, pročíst si je...
Přeložila jsem jen to nenutnější a nejzajímavější, takže se omlouvám za tu jistou nepřesnost.

[Kateřina_z_Landštejna]

Bohuslave, prosím Tě, neměl bys tu větu raději v originále?

[Bohuslav]

mám to z knihy Zbraslavská kronika = Chronicon aulae regiae / [text kroniky přeložil František Heřmanský, verše Rudolf Mertlík ; předmluvu napsal, odbornou revizi překladu ... provedl Zdeněk Fiala] Praha : Svoboda, 1976
kapitola LXV

pro mne je celkem jasné, že ta kukla musela mít bílou barvu, když je to pro cisterciáckého opata.
Samozřejmě šarlat jako barvivo nezpochybnuji, jen poukazuji na to ,že by se občas mohlo jednat i o druh sukna.

Další zmínky o šarlatu


Janovo zjevení 18 -
9 Pak budou naříkat nad ní a bědovat králové světa, kteří s ní smilnili a hýřili, až uvidí dým hořícího města;
10 z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou naříkat: „Běda, běda, ty veliký Babylóne, město tak mocné, jak v jedinou hodinu byl nad tebou vykonán soud!“
11 A bohatí kupci země naříkají a bědují nad ním, protože už nikdo nekoupí jejich zboží:
12 náklady zlata a stříbra, drahokamů a perel, kmentu a purpuru, hedvábí a šarlatu, cedrového dřeva a předmětů ze slonoviny a předmětů ze vzácných dřev, náklady mědi, železa a mramoru,
13 skořice a indického koření, voňavek, mastí a vykuřovadel, vína a oleje, mouky a obilí, dobytčat a ovcí, koní a vozů a otroků a zajatců.
14 Plody, které jsi dychtivě sklízelo, jsou pryč, všechen lesk a nádhera zašly a není po nich památky.
15 Kupci, kteří s tím vším obchodovali a z toho města bohatli, z hrůzy nad jeho zkázou neodváží se přiblížit a budou plakat a naříkat:
16 „Běda, běda, tak veliké město, které se oblékalo do kmentu, purpuru a šarlatu, které se zdobilo zlatem, drahokamy a perlami –

první životopis sv.Františka od Tomáše z Celena 1228-30
IV. kapitola
Jak František všecko prodal a pohrdl majetkem
8. 1 Tak blažený služebník Nejvyššího, posílený a naplněný Duchem svatým, když přišel čas, poslechl hnutí svého blaženého srdce a pošlapal pozemské statky, aby získal nejvyšší dobra. 2 A také již nemohl déle váhat, protože smrtelná nemoc [38] se všude rychle šířila a mnohé lidi už postihovala tak, že kdyby se lékař jen o trošku opozdil, zkrátil by se lidem dech a přišli by o život. 3 Proto vstal, přežehnal se znamením svatého kříže, osedlal koně, nasedl na něho, vzal s sebou šarlatovou látku na prodej a cválal do města zvaného Foligno. 4 Zde jako obvykle prodal vše, co s sebou přivezl, tentokrát dokonce i koně, na kterém přijel, a jako šťastný obchodník, že vše prodal za dobrou cenu, se vracel domů, a přitom, osvobozený od jakékoli zátěže, přemýšlel se zbožnou myslí, jak se získanými penězi naložit. 5 Téměř celý podivuhodně změněný působením Božím, pociťuje jako břímě držet byť jen hodinu u sebe ony peníze a celý svůj výdělek považuje za písek a snaží se ho rychle zbavit. 6 Když se přiblížil k městu Assisi, uviděl u cesty kostelík, postavený velmi dávno ke cti sv. Damiána, který byl takřka na spadnutí pro své stáří.
VII. kapitola
Jak upadl do rukou loupežníků, jak byl hozen do sněhu a jak sloužil malomocným
16.
1 Oblečený v hadrech – když se dřív odíval šarlatem, odešel z města a cestou lesem zpíval francouzsky chvály Pána, a tu ho náhle přepadli lupiči. 2 Když se ho hrozivě ptali, kdo je, směle jim muž Boží jasným hlasem odpověděl: „Jsem hlasatelem velikého Krále. Co je vám po tom [54]?“ 3 Oni ho zbili, hodili ho do hluboké jámy plné sněhu a křičeli: „Polež si tu, selský hlasateli Boží!“ 4 On se však vyprostil, setřepal ze sebe sníh, a když odešli, vylezl z jámy ven. Potom, překypující radostí, začal nahlas v lese zpívat chvály Stvořiteli celého světa. 5 Konečně došel k nějakému klášteru mnichů [55], kde sloužil několik dní jako kuchyňský pomocník, oblečený pouze v košili, a přál si byť jen polévkou utišit svůj hlad. 6 Když tu nebyli milosrdní a nenašel se tam pro něho ani starý oděv, odešel odtud, veden ne hněvem, ale dohnán nutností, do města Gubbio, kde získal oděv od svého dávného přítele.

druhý životopis sv. Františka od Tomáše z Celena 1247 kap. 39 o chudobě v oblékání
11 Žádal, aby vybranými látkami pohrdali, a ty, kteří proti tomu jednali, přísně před ostatními káral. Aby takové bratry svým příkladem pohnul, našíval na svůj hábit hrubou látku. Když umíral, prosil, aby také jeho pohřební roucho ušili z obyčejné látky.
12 Bratřím však, které k tomu nutily neduhy či jiné vážné důvody, dovolil, aby na těle měli měkký spodní oděv, ale tak, aby zůstala zachována vnější drsnost a prostota. 13 Také říkával: „Až ochabne přísnost a rozmůže se vlažnost, ani synové chudého otce se nebudou stydět dokonce šarlat nosit, jen v jiné barvě.“
14 My, tví nevěrní synové, otče, tě v tom neobelháváme, naopak, spíše naše ničemnost obelhává sama sebe. 15 Neboť hle, je nad slunce jasnější a každým dnem roste.

Pás, Dietrichem von der Glezze 1275-99
...tu k vévodovi promluvil
jeden rytíř, jenž paní uviděl:(v muž.převleku)
"On je rytířem velmi šťastným,
jeho zevnějšek (oděv) je dobře zhotoven."
Vévoda řekl: "Nechte jej vstoupit,
bude uvítán
v mém domě
se všemi svými sluhy

Hrad byl otevřen,
oni vstoupili hlučně:
Žena v rytířském šatu
oděna v šarlatovém suknu:
Se zlatým pásem
připnutým okolo pasu:

Vespod (šatu) byl hermelín:
nikdo neměl takového pásu,
že jej měla po celou cestu okolo sebe,
překrásný vínek hezký
Dobře zdobící její světlé vlasy:
mohla by ve skupině rytířů
Vypadat nejlépe.

[Posadowski]

že ve Zbraslavské je zmíněn šarlat ...

Tak první problém je ten, že zbraslavská kronika je latinsky, takže "šarlat" tam asi napsáno není. Druhá věc je, že podle mě na "šarlatovo" se barví látkou, která se získává z minerálu...