Stavební postupy a materiály

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: Maršálek, Heinrich von Rheinhausen, Bestian

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna » čtv 03. črc, 2008 13:53

Myslím, že je řeč o středoevropské říční dopravě v období vrcholného středověku :wink: A pro tento účel by bylo skutečně lepší hledat poznatky třeba Německu nebo Francii (obě země ostatně významně ovlivnily náš vývoj v období vrcholného a pozdního středověku) než v Pobaltí.

Byť existují zmínky o tom, že někteří čeští obchodníci se plavili i po Baltu, jednalo se spíše o výjimky,; základ říční dopravy v Čechách tvořilo Labe a přeprava zboží do Nemecka. V případě baltských plavců ovšem není uvedeno na čem a zda se jednalo o plavbu příbřežní nebo námořní. Odře ani Dunaji nevěnovali čeští panovníci pozornost - soustředili se na Labe a Vltavu a z toho je třeba vycházet.
Volo, multum, statim!

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » čtv 03. črc, 2008 14:03

Jestli se nemýlím tak Slezsko jako součást zemí koruny české dost výrazně ovlivňovalo naši historii právě koncem středověku - Odra prostě patří do říční sítě a právě pro lodní dopravu je dálková trasa důležitá, A to že Morava ústí do dunaje má také svůj význam...
jen sem chtěl upozornit na další místa spjatá silně s obchodem a dopravou.

ps: uvědomte si prosím kudy vedla hranice říše do posunu polska na západ.
HAWK!
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna » pát 04. črc, 2008 7:37

Jedná se o zajímavé téma, tak jsem se porozhlédla po pramenech informací o středověké říční a lodní dopravě a našla jsem několik zajímavých článků (cizojazyčných), z nichž dva, protože se týkají přímo kontrukce říčních lodí, uvádím:

http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... hiff11.htm
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... schiff.htm
Volo, multum, statim!

Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Romul » pát 04. črc, 2008 8:31

v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)

Andre
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 198
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Praha

Příspěvek od Andre » pát 04. črc, 2008 8:43

Romul píše:v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)
Super, takže syntetická tkanina a epoxid? ... tak to je pohoda. :lol:

Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Romul » pát 04. črc, 2008 8:48

Andre píše:
Romul píše:v hradeckém muzeu je člun který byl nalezen v orlici...poměrně zachovalý
nikaj moc se neliší od těch současných :)
Super, takže syntetická tkanina a epoxid? ... tak to je pohoda. :lol:
to dá rozum, laminát vydrží věky :lol:

Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Strakonice

Příspěvek od Vladan » pát 04. črc, 2008 10:45

Děkuji za přízpěvky a odkazy.

K tomu Pobaltí vs Západ: Porovnával jsem konstrukčně nálezy z pobaltí a z francie a zas takové rozdíly to nejsou (pokud člověk nebere námořní lodě, tam už je to dost znát). Jinak ty z pobaltí dost vzhledově odpovídají i vyobrazením z Romance o Alexandrovi a Codexu Manesse.
Vítězství nebo smrt!

Richard
Nováček
Nováček
Příspěvky: 47
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Vysočina

Re: Stavební postupy a materiály

Příspěvek od Richard » pon 07. črc, 2008 8:28

Rüttenstein píše:
Vladan píše:Jaká se používala malta a jak byla vytvářena?
Myslel jsem, jestli se ostatní k tomu víc nevyjádří, ale zvláště ohledně té vápenné malty to je dost komplikovaný problém.
Dnes se postaví dům, do několika let (kolikrát hned po první zimě) je po fasádní omítce a když vydrží bez nákladných rekonstrukcí další dvě generace, tak sláva modernímu dílu.
Archeologové, památkáři i amatérští "zachránci" zřícenin dlouho vedli polemiky ohledně postupů výroby vhodné malty a nedokázali vápennou směs rekonstruovat do kvality podobající se té dobové (středověké). Dokonce vzniklo několik teorií, jak se údajně taková spojovací malta vyráběla.
(Praví se, ..."řekl jsem to složitě, protože tomu nerozumím" - toto platí u mě dvojnásob, jelikož si ty teorie detailně nevybavuji a už kdysi se mě na to někdo ptal a já nemohl ty založené články ohledně toho najít a jiné se mi nevrátily po tom, co jsem to půjčil...
Tento problém vápenných malt by mě věru také velmi zajímal, případně zda někdo víte o nějakých již existujících teoriích.

Vápno české těžíme z přibližně ze stejných míst, jako kdysi. Takže zpracování asi bude tím problémem. Jedním z možných příčin, bude uskladnění a vyzrání vápna. Dříve ještě v mém dětství se vápno hasilo v zemi v jamách a nechávalo se nějký čas "uzrát". Za časů našich dědečků několik let. Dnes se vyhasí vápno a druhý nebo třetí den se jde nahazovat.

Dalším problémem by mohlo být tzv. mletí vápna při jeho výrobě. Ale o tom moc nevím.

Je velmi zajímavé, že na současných stavbách, na vnitřních omítkách, po naštukování, se objevuje veliké množství mikrotrhlinek. Je to patrné zejména po bílení obyčejným vápenným mlékem. Tekuté vápno se jakoby vlije do těchto trhlinek a malinko se potom vylije ven, takže na zdi vznikají jakési plastické žilky. Malíři pokojů si s tím nevědí moc rady a zdá se mi, že ani zástupci firem nabízející nátěrové hmoty.
Řešením je pak překrytí vnitřních omítek současnými syntetickými nátěry.

A dalo by se dále hovořit i o tom, zda je to přidáváním cementu, kvalitou písku, sednutím budovy, rychlostí výstavby apod., ale kvalita vápna bude asi nejdůležitější.

Romul
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 51
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Romul » pon 07. črc, 2008 10:33

jednou jsem koukal na dokument z arabského světa...kde také hasili vápno poněkud pravěkým způsobem..moc tomu nerozumím ale postup se snad nějak moc nezměnil?!? :roll:

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna » pon 07. črc, 2008 10:46

Také si pamatuji na jámu s tlustým dřevěným víkem, plnou vápna, kterou jsme za žádnou cenu nesměly jako děti otevírat.

Kvalita starodávných omítek je pro mne také záhadou - pamatuji si na archeologický průzkum Ostrova u Davle, kde jsme před 30ti lety odkrývali staré krypty. Některé z nich byly původně i omítnuté a na kamenech stále ještě byly místy pláty omítky. A malta mezi kameny nešla vůbec vydlabat.
A před pěti lety jsme koupili 150 let starý kamenný domek. Protože byl hodně vlhký, musela dolů omítka a to byl doslova horor. Začali jsme majzlíkem a kladivem, ale nakonec jsme ji drásali dolů sbíječkou a výsledek tedy rozhodně nebyl podle našich představ. Prostě to drží jak helvítská víra...

Také je mi záhadou, jak to naši předci dělalli. Že by jim ta malta a omítka třeba nějak líp zmineralizovaly? Mně totiž připadá jak keramická...
Volo, multum, statim!

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » pon 07. črc, 2008 11:27

Je o jenom o kvalitní přípravě vápenného pojiva - doporučuji zde:
http://www.aquabarta.cz/produkty/produkty.htm

Petr98
Nováček
Nováček
Příspěvky: 5
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: pevnost Josefov
Kontaktovat uživatele:

Stavební postupy a materiály

Příspěvek od Petr98 » pon 07. črc, 2008 18:05

U nás v josefovské pevnosti průvodci vypravovali, že první co bylo při stavbě pevnosti - 1780, tak zárověň s výkupem pozemků a vyměřváním, se rozjeli nákupčí, kteří od majitelů okolních panství vykupovali dobře vyzrálé vápno, do malty se drtili i nepoužitelné zbytky cihel a spekulovalo se i o přídavku karbidového vápna. Zkusím zjistit od kolegů, jestli nemají nějaké rozbory malty od nás nebo z Terezína. Faktem je, že je jednodušší rozbít pevnostní dobře pálenou cihlu, než je roztrhnout od sebe. To chce je nechat pár zim omrznout :-X .

Uživatelský avatar
sroub
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 85
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: U Kladna
Kontaktovat uživatele:

Re: Stavební postupy a materiály

Příspěvek od sroub » čtv 10. črc, 2008 20:26

Petr98 píše:.... a spekulovalo se i o přídavku karbidového vápna
K tomu karbidovýmu vápnu, vybavuju si že když němci tady na pražský čáře po okupaci ničili řopíky, tak ty co se nedaly z nějakýho důvodu vyhodit do vzduchu se vyplnily kamením a prolily karbidovým mlékem (hodně vodovej roztok karbidovýho vápna). Když to po nějakejch čtyřiceti letech nadšenci rozbííjeli aby je mohli zrekonstruovat, bylo to vyrzálý vápno pres skoro stejně tvrdý nebo i tvrdší než původní beton. Jenom doplnim že norma na pevnost betonu byla min. 450kg/cm3 nebo vyšší...
Non multi, sed multa

Richard
Nováček
Nováček
Příspěvky: 47
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Vysočina

Příspěvek od Richard » pát 11. črc, 2008 10:56

Řopíky neboli pevnostní pěchotní sruby pro dva lehké kulomety je pro samostatné téma. Prohlížel jsem si je u Landštejna a je zajímavé vidět těch pár kousků, co jsou prostřelené. Stačí se jenom podívat na ty železné pruty co vystužovaly železobeton...ta síla

Martin
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 294
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Český Brod

Příspěvek od Martin » sob 12. črc, 2008 18:07

Richard píše:Řopíky neboli pevnostní pěchotní sruby pro dva lehké kulomety je pro samostatné téma.
Je to sice OT, ale i vrcholný gotik občas narazí na předválečné pohraniční opevnění, proto si dovolím reagovat na předchozí příspěvky.
Tzv. "řopík" je označení pro železobetonové kulometné hnízdo s oficiálním označením "Objekt lehkého opevnění vz. 37" (ŘOP= ředitelství opevňovacích prací). Byly budovány v l. 1937-8 obvykle ve 2-3 sledech za sebou a výraznější bojovou hodnotu měly pouze při vzájemném propojení systémem polního opevnění, které bylo schopné odolat tankům, protože samotné řopíky nedisponovaly protitankovou výzbrojí. Souvislá linie opřená o řopíky byla tvořena ocelovými rozsocháči, betonovými ježky, zabetonovanými traverzami, protitankovými příkopy, drátěnými překážkami apod. Toto bylo doplněno pozicemi polního dělostřelectva. Řopíky měly vesměs dvě boční střílny, takže polní opevnění v podstatě "flankovaly". Samotné řopíky měly odolat jednomu přímému zásahu 10cm dělem a jejich zesílená verze zásahu 15cm dělem. Za II. sv. války byla spousta řopíků na území protektorátu zničena Němci, zatímto ty v Sudetech zůstaly zachovány. Odstřelit řopík nečinilo zásadní problém, pouze ty, které byly blízko obytných objektů byly vyplněny betonem, protože by odstřel poškodil okolní budovy. Celkem jich bylo postaveno přes 9000ks, ale všechny nebyly do září 1938 dokončeny a vyzbrojeny.
Řopík v žádném případě nebyl "pevnostním pěchotním srubem", jak je uvedeno výše. To názvosloví je pevně dané, a proto ho nebudeme prznit, protože se tím zabývá spousta lidí, stejně jako my středověkem.
"Tvrzový pěchotní srub" byl součástí dělostřeleckých pevností, které se budovaly výhradně v nejodolnější třídě IV. a měl tedy 3,5m silný strop, 3,5m čelní stěnu, ostatní stěny 1,5m. Výzbroj zahrnovala i protitankové kanony.
"Samostatný pěchotní srub" nebyl součástí tvrze a byl budován v několika třídách odolnosti. Výzbojí se nelišil od tvrzového pěch. srubu.
Předválečné pohraniční opevnění vlastně uzavírá vývoj našich permanentních fortifikací, na jejichž počátku stál kníže Boleslav v 10. stol., když přikázal postavit kamennou hradní zeď "po způsobu římském" na hradě ve Staré Boleslavi.

Odpovědět