Stavební postupy a materiály

Řemesla a každodenní život

Moderátoři: Maršálek, Heinrich von Rheinhausen, Bestian

Rüttenstein
Nováček
Nováček
Příspěvky: 22
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

ke střechám

Příspěvek od Rüttenstein » sob 01. pro, 2007 20:39

Užití vlhčených kůží, třeba i jako ochrana některých částí palisád nebo střech je věc sice známá, ale Ronšperkův logický propočet nákladnosti takového opatření v Durdíkově nešťastné formulaci mě rozesmál. Je vidět že nad předloženými tvrzeními uvažuje! =D> :biggrin:
Ale pokud by měl Míša možnost zeptat se Durdíka na ty střechy, tak by to bylo skvělý! :wink:
Müscha píše:Není nic snazšího než se Durdíka zeptat, v Plzni bývá každý druhý pátek
kascha píše:se vždy počítá že v případě útoku budou odstraněny konstrukce a stavby překážející obraně...
krytinu jako třeba šindele, které se v případě ohrožení strhly
Ano, dřevěné konstrukce se obyčejně v případě ohrožení strhávaly. Ale jednalo se o různé můstky, schody a podobné věci, aby se zamezilo přístupu na místo "posledního útočistě." Zpravidla bergfritu nebo izolovaného paláce.
Ale neslyšel jsem, že by se strhávaly šindelové střechy (navíc s životností několika desítek let) nebo že by některé dřevěné stavby na hradě překážely v obraně... u každého hradu se kladl důraz především na obranyschopnost a proto pochybuji, že by pak něco mohlo v případě ohrožení překážet. :)
Pokud se strhnula střecha nějakého objektu, pak to mohlo být jen z důvodu, zamezení rozšíření ohně ze zasažené střechy. Ale jakmile objekt nějakou dobu stál beze střech, tak se velice brzy stával jeho stav tristním (to ostatně i dnes, ne jen ve středověku).
To, že se objekty zbavovaly střech, bylo v případě dobytí hradu a to právě z důvodu rychlejší následné destrukce. A proto nechápu, že by obránci svým obléhatelům takto ulehčovali? :)

Uživatelský avatar
Opat
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 190
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Hradec Králové - Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Opat » ned 02. pro, 2007 9:46

Trošku odbočka: v Levných knihách v Olomouci jsem zahlédl ve frcu za bakšiš jakousi ilustrovanou encyklopedii o stavebnictví z nakladatelství Libri, bohužel mě to ale zas tak neinteresovalo, tak jsem zapomněl přesnej název a na webu to nemůžu najít. :oops: V případě zájmu zkuste www.libri.cz, snad budete úspěšnější
26. 8. 1346: hodie cedit Corona Militiae, numquam fuit similis huic regi Bohemiae.

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » ned 02. pro, 2007 10:39

Rüttenstein: jen doplním že šindele často kryly i střechy z hradeb vysunutých podsebití - tedy pasivních obranných prvků. Váha takové konstrukce byla rovněž limitována, stejně jako cena, tudíž to asi byly častěji šindele než břidlice nebo prejzy co kryly podobné obranné prvky.

Zkosené střechy tu nekryly obránce jen před deštěm ale i před střelami obléhatelů. Je tedy nepravděpodobné aby je někdo dobrovolně strhával ještě dřív než se je někomu podařilo zapálit.

Myslím, že se střechy (pokud to bylo možné) v první řadě polévaly preventivně vodou (a někdy i medovinou! ale to je spíš RS zajímavost), aby se požáru předešlo, případně se nejexponovanější místa pokrývala podobně jako u obléhacích konstrukcí mokrými kůžemi. Pokud se nějaké střechy uvnitř hradu či města dobrovolně preventivně strhávaly tak asi spíše slaměné či rákosové - doškové střechy lehkých hospodářských přístřešků, které se zapalují přece jen snáze než dřevěný šindel.

Ale ze staveb, které se v případě ohrožení strhávaly i celé jsou to ještě různé stavby a přístřešky, které byly občas postaveny v časech míru před hradbami hradů či měst nebo v jejich těsném sousedství a které by mohly posloužit obléhatelům jako úkryt a znesnadňovat obráncům střelbu apod.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Uživatelský avatar
Spernak
Nováček
Nováček
Příspěvky: 19
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Brno
Kontaktovat uživatele:

Re: Stavební postupy a materiály

Příspěvek od Spernak » stř 16. led, 2008 12:39

Vladan píše:
1. Jaká se používala malta a jak byla vytvářena? (našel jsem informace o použití vápené malty s pískem a malty jaksi vypalované :shock: zpětně na vápenec, čemuž jsem tedy neporozumněl)
K té vápené maltě - je to sice antika ale Vitruvius ve svém díle určitě uvádí návod výroby a použití. Myslím si že zrovna tyto postupy se niják razantně neměnily. Bohužel už to nedohledám protože jsem to měl pujčený z VUT FAST knihovny do níž už se nedostanu a netuším kde jinde by tomohlo bejt.

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » stř 16. led, 2008 13:15

Jo myslel sem to tak jak píše wothan.

A že byly hrady atp. stavby hlavně obranné...ano jistě..primárně..ale uvědomíme - li si, že k jejich dobývání (krom bouřlivých období) nedocházelo zas tak často (a u některých nikdy za jejich života), je přirozené že se jejich prostor zaplňoval různými hospodářskými stavbymi, přístřešky atd. (u měst to bylo snad už z tradice...). A o politování hodném stavebně technickém stavu mnohých fortifikací sou zmínky v dobových pramenech
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Re: Stavební postupy a materiály

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna » stř 16. led, 2008 13:33

Spernak píše: K té vápené maltě - je to sice antika ale Vitruvius ve svém díle určitě uvádí návod výroby a použití. Myslím si že zrovna tyto postupy se niják razantně neměnily. Bohužel už to nedohledám protože jsem to měl pujčený z VUT FAST knihovny do níž už se nedostanu a netuším kde jinde by tomohlo bejt.
Ve virtuálním časopisu KEIMinfo je v č. 1/2000 článek od Doc. RNDr. Pavla Rovnaníkové, CSc. "O vápně", kde mimo jiné dotyčného stavitele zajímavě cituje.
Zaujalo mne tam i v jiných článcích rovněž, že Římané zřejmě běžně užívali beton a moc si jej pochvalovali.

V roce 932 postavil svůj hrad kníže Boleslav, a to prý "na vápno".
V roce 999 vlastnil vápenku Břevnovský klášter.

Napadá mne, jestli to výše zmíněné vypalování nemohlo mít něco společného s kaolinem, který se na území Čech nacházel a nachází. Znamenalo by to možná, že naši dávní předkové nějak přišli na to, jak vyrábět cement nebo dokonce beton.
Volo, multum, statim!

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » stř 16. led, 2008 13:45

Vápená malta nebyla ve středověku - ani raném nic neobvyklého a josu na ni zděné všechny památky VS. Antické prameny středověký svět používal - ale osobně jsem zatím o využívání vitruviova "betonu" slyšel až pro pozdní renesanci resp. baroku.
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » stř 16. led, 2008 17:52

Římané skutečně "beton" znali ale to je obecně známo. Jejich beton byl trošlu jiný než náš - používala se v něm třeba mletá pemza apod. Kromě využití na silnice se zmohli dokonce i na betonové klenby lázní (beton se použil třeba u Caracallových lázní ale i všude jinde). Jenže po pádu Říma tahle technologie upadla, takže nám zůstalo jen to vápno. Pro RS platí že se zdilo buď:

1. na sucho (kamené pleny valů apod.)
2. na jíl (často jsou na jíl zděné i základy jinak klasicky zděných budov)
3. na vápenou maltu (tehdy se říkalo třeba "na římský způsob")

Ještě v 11.st. byly ale stavby zděné "na maltu" neboli "na římský způsob" dost unikátní - o stavbě podobné zdi se zmiňuje Kosmas a připisuje ji knížeti Boleslavu. Když pomineme Velkomoravské stavby tak první naše zděné stavby u nás jsou jednak kostely (Levý Hradec, Budeč, Pražský hrad apod.) a z 11.st. máme i první světskou stavbu - hrad Přimdu (který je ovšem německý - resp. postavili jej "nějací Němci"). Pořádně se z kamene začalo stavět tak od 12.st. no a dál už to znáte - pak už se zdilo stále častěji.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » pát 18. led, 2008 10:52

Přimda až 1121 :wink:

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pát 18. led, 2008 19:46

Pravda.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Uživatelský avatar
Rab
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 949
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Libomyšl (Beroun)
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Rab » pon 21. led, 2008 15:32

Boháčová, I.
Stará Boleslav. Přemyslovský hrad v raném středověku
Mediaevalia archaeologica 5. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2003 478 str.
ISBN 80-86124-43-6

Systematický záchranný výzkum této raně středověké přemyslovské centrální lokality (1988 - dosud) náleží k nejrozsáhlejším výzkumům svého druhu u nás. Kromě kvalitního souboru památek drobné hmotné kultury raného středověku přinesl překvapivé objevy týkající se vzniku a geneze lokality, zejména ale sakrální architektury i vývoje a jednotlivých prvků fortifikačního systému. Publikace přináší základní informace o charakteru a metodách výzkumu, celkový přehled jeho dosavadních výsledků a vyhodnocení nejzávažnějších nálezů, jejichž zpracování je často výsledkem interdisciplinární spolupráce. Zvláštní pozornost je věnována keramice a možnostem její výpovědi. Závěrečné kapitoly jsou věnovány souhrnu archeologických poznatků a jejich konfrontaci s dosavadními představami, vycházejícími především z interpretace písemných pramenů.
http://www.arup.cas.cz/cz/publikace/sez ... ml#rok2003

Uživatelský avatar
Vladan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 526
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Strakonice

Příspěvek od Vladan » čtv 03. črc, 2008 6:45

Zdravím,

mám takový dotaz, který sem až tak úplně nepatří, ale nechtěl sem zakládat nové téma.

Již nějakou dobu sháním podklady pro výrobu říční loďky pro 13. až 14. století. Myslým si, že to nebude oproti RS až takový rozdíl, podle vyobrazení soudě, ale právě ta vyobrazení nejsou pro tohle vhodným podkladem. Myslím, že by loďky používané ve střední evropě už měly mít normální klinkerovou obšívku, ale co mi dělá hlavu je "přesný" tvar a rozměry. Jednalo by se asi o rybářské nebo malé přepravní plavidlo. V Čechách se asi nic nedochovalo, ale neměl by jste někdo přístup k zahraničním analogiím?

Děkuji za věcné odpovědi.
Vítězství nebo smrt!

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » čtv 03. črc, 2008 8:48

v polsku v ústí řek do baltu sou lodě mysim ze 14. st. publikované
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Kateřina_z_Landštejna
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 431
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00

Příspěvek od Kateřina_z_Landštejna » čtv 03. črc, 2008 12:38

Doporučuji především kontaktovat Oblastní muezum v Děčíně, kde je jednak výstava "Vývoj lodní dopravy v Čechách - http://okresni-muzeum-decin.nepropasni.cz/ a dále pak tam má být i stálá expozice.

Čluny s žebrovou konstrukcí a prkennou obšívkou asi byly známy i v Čechách, protože v kostelíku sv. Klimenta z 11. století se nachází nástěnná malba takového člunu (snad ze 12. století.

S ohledem na mělkost českých řek lze předpokládat, že dopravu po nich vykonávaly zejména vory a velmi ploché široké čluny s vysokými borty, podobné jolám. Ty bývaly často opatřeny i plachtou a ploché dno umožňovalo i snazší dopravu proti proudu (ta se zajišťovala lidskou a koňskou silou).
O několika druzích člunů se zmiňuje i "Litoměřický akt" z r. 1057 - celní sazebník pro říční dopravu.

O jejich druzích ani konstrukci se mi zatím nepodařilo nic zjistit. Snad někdo bude vědět víc a rád pomůže...

Význam voroplavby dokazuje i to, že Karel IV. nechal r. 1353 zřídit vorařský cech a nařídil provést opatření pro zlepšení splavnosti (propusti, jezy) Labe a Vltavy. Výnosy z voroplavby byly pro něj významným příjmem.

SPíše než u Baltu a na východě vůbec bych doporučovala hledat analogie na západě. Nic proti východní kultuře, ba naopak, ale takřka veškerá říční doprava směřovala od nás na západ, takže konstrukce plavidel byla ovlivněna spíše jím:
např. Rieth E., 1994, L'Epave d'Orlac (Charente-Maritime). Etude d'un nateau de navigation interieure du XIeme siecle. Approche d'un milieu de navigation fluviale et de sa batellerie. Documents d'Archeologie Francaise (Paris)
Rieth E., 1994, The Flat-Bottomed Medieval (11th cent.) Boat from Orlac, Charente (France): Regional Boat Building Tradition ? in: Westerdahl C., (Ed.) Crossroads of Ancient Shipbuilding: 121-124. (Oxford)
Volo, multum, statim!

kascha
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 194
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Valmez, N.Jičín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od kascha » čtv 03. črc, 2008 13:06

Balt není východ ale sever. Pobřeží bylo v držení německého řádu (malbork je u řeky že) a hanzovních měst. Odra jedna z velkých tepen dopravy vytéká z moravské brány do slezska a ústí v baltu........
nálezy např. bot z gdaňsku (Danzig) a elblagu (Elbing) sou myslím parádní podklady pro LH....
Wir wollen in Beifall untergehen ..

Odpovědět