Myslím, že je řeč o středoevropské říční dopravě v období vrcholného středověku A pro tento účel by bylo skutečně lepší hledat poznatky třeba Německu nebo Francii (obě země ostatně významně ovlivnily náš vývoj v období vrcholného a pozdního středověku) než v Pobaltí.
Byť existují zmínky o tom, že někteří čeští obchodníci se plavili i po Baltu, jednalo se spíše o výjimky,; základ říční dopravy v Čechách tvořilo Labe a přeprava zboží do Nemecka. V případě baltských plavců ovšem není uvedeno na čem a zda se jednalo o plavbu příbřežní nebo námořní. Odře ani Dunaji nevěnovali čeští panovníci pozornost - soustředili se na Labe a Vltavu a z toho je třeba vycházet.
Stavební postupy a materiály
Moderators: Maršálek, Bestian, Heinrich von Rheinhausen
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 431
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 194
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Valmez, N.Jičín
Jestli se nemýlím tak Slezsko jako součást zemí koruny české dost výrazně ovlivňovalo naši historii právě koncem středověku - Odra prostě patří do říční sítě a právě pro lodní dopravu je dálková trasa důležitá, A to že Morava ústí do dunaje má také svůj význam...
jen sem chtěl upozornit na další místa spjatá silně s obchodem a dopravou.
ps: uvědomte si prosím kudy vedla hranice říše do posunu polska na západ.
HAWK!
jen sem chtěl upozornit na další místa spjatá silně s obchodem a dopravou.
ps: uvědomte si prosím kudy vedla hranice říše do posunu polska na západ.
HAWK!
Wir wollen in Beifall untergehen ..
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 431
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Jedná se o zajímavé téma, tak jsem se porozhlédla po pramenech informací o středověké říční a lodní dopravě a našla jsem několik zajímavých článků (cizojazyčných), z nichž dva, protože se týkají přímo kontrukce říčních lodí, uvádím:
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... hiff11.htm
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... schiff.htm
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... hiff11.htm
http://www.archaeologie-krefeld.de/news ... schiff.htm
Volo, multum, statim!
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 198
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 526
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Strakonice
Děkuji za přízpěvky a odkazy.
K tomu Pobaltí vs Západ: Porovnával jsem konstrukčně nálezy z pobaltí a z francie a zas takové rozdíly to nejsou (pokud člověk nebere námořní lodě, tam už je to dost znát). Jinak ty z pobaltí dost vzhledově odpovídají i vyobrazením z Romance o Alexandrovi a Codexu Manesse.
K tomu Pobaltí vs Západ: Porovnával jsem konstrukčně nálezy z pobaltí a z francie a zas takové rozdíly to nejsou (pokud člověk nebere námořní lodě, tam už je to dost znát). Jinak ty z pobaltí dost vzhledově odpovídají i vyobrazením z Romance o Alexandrovi a Codexu Manesse.
Vítězství nebo smrt!
-
- Nováček
- Posts: 47
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Vysočina
Re: Stavební postupy a materiály
Tento problém vápenných malt by mě věru také velmi zajímal, případně zda někdo víte o nějakých již existujících teoriích.Rüttenstein wrote:Myslel jsem, jestli se ostatní k tomu víc nevyjádří, ale zvláště ohledně té vápenné malty to je dost komplikovaný problém.Vladan wrote:Jaká se používala malta a jak byla vytvářena?
Dnes se postaví dům, do několika let (kolikrát hned po první zimě) je po fasádní omítce a když vydrží bez nákladných rekonstrukcí další dvě generace, tak sláva modernímu dílu.
Archeologové, památkáři i amatérští "zachránci" zřícenin dlouho vedli polemiky ohledně postupů výroby vhodné malty a nedokázali vápennou směs rekonstruovat do kvality podobající se té dobové (středověké). Dokonce vzniklo několik teorií, jak se údajně taková spojovací malta vyráběla.
(Praví se, ..."řekl jsem to složitě, protože tomu nerozumím" - toto platí u mě dvojnásob, jelikož si ty teorie detailně nevybavuji a už kdysi se mě na to někdo ptal a já nemohl ty založené články ohledně toho najít a jiné se mi nevrátily po tom, co jsem to půjčil...
Vápno české těžíme z přibližně ze stejných míst, jako kdysi. Takže zpracování asi bude tím problémem. Jedním z možných příčin, bude uskladnění a vyzrání vápna. Dříve ještě v mém dětství se vápno hasilo v zemi v jamách a nechávalo se nějký čas "uzrát". Za časů našich dědečků několik let. Dnes se vyhasí vápno a druhý nebo třetí den se jde nahazovat.
Dalším problémem by mohlo být tzv. mletí vápna při jeho výrobě. Ale o tom moc nevím.
Je velmi zajímavé, že na současných stavbách, na vnitřních omítkách, po naštukování, se objevuje veliké množství mikrotrhlinek. Je to patrné zejména po bílení obyčejným vápenným mlékem. Tekuté vápno se jakoby vlije do těchto trhlinek a malinko se potom vylije ven, takže na zdi vznikají jakési plastické žilky. Malíři pokojů si s tím nevědí moc rady a zdá se mi, že ani zástupci firem nabízející nátěrové hmoty.
Řešením je pak překrytí vnitřních omítek současnými syntetickými nátěry.
A dalo by se dále hovořit i o tom, zda je to přidáváním cementu, kvalitou písku, sednutím budovy, rychlostí výstavby apod., ale kvalita vápna bude asi nejdůležitější.
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 51
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Hradec Králové
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 431
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Také si pamatuji na jámu s tlustým dřevěným víkem, plnou vápna, kterou jsme za žádnou cenu nesměly jako děti otevírat.
Kvalita starodávných omítek je pro mne také záhadou - pamatuji si na archeologický průzkum Ostrova u Davle, kde jsme před 30ti lety odkrývali staré krypty. Některé z nich byly původně i omítnuté a na kamenech stále ještě byly místy pláty omítky. A malta mezi kameny nešla vůbec vydlabat.
A před pěti lety jsme koupili 150 let starý kamenný domek. Protože byl hodně vlhký, musela dolů omítka a to byl doslova horor. Začali jsme majzlíkem a kladivem, ale nakonec jsme ji drásali dolů sbíječkou a výsledek tedy rozhodně nebyl podle našich představ. Prostě to drží jak helvítská víra...
Také je mi záhadou, jak to naši předci dělalli. Že by jim ta malta a omítka třeba nějak líp zmineralizovaly? Mně totiž připadá jak keramická...
Kvalita starodávných omítek je pro mne také záhadou - pamatuji si na archeologický průzkum Ostrova u Davle, kde jsme před 30ti lety odkrývali staré krypty. Některé z nich byly původně i omítnuté a na kamenech stále ještě byly místy pláty omítky. A malta mezi kameny nešla vůbec vydlabat.
A před pěti lety jsme koupili 150 let starý kamenný domek. Protože byl hodně vlhký, musela dolů omítka a to byl doslova horor. Začali jsme majzlíkem a kladivem, ale nakonec jsme ji drásali dolů sbíječkou a výsledek tedy rozhodně nebyl podle našich představ. Prostě to drží jak helvítská víra...
Také je mi záhadou, jak to naši předci dělalli. Že by jim ta malta a omítka třeba nějak líp zmineralizovaly? Mně totiž připadá jak keramická...
Volo, multum, statim!
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 949
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Libomyšl (Beroun)
Je o jenom o kvalitní přípravě vápenného pojiva - doporučuji zde:
http://www.aquabarta.cz/produkty/produkty.htm
http://www.aquabarta.cz/produkty/produkty.htm
-
- Nováček
- Posts: 5
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: pevnost Josefov
Stavební postupy a materiály
U nás v josefovské pevnosti průvodci vypravovali, že první co bylo při stavbě pevnosti - 1780, tak zárověň s výkupem pozemků a vyměřváním, se rozjeli nákupčí, kteří od majitelů okolních panství vykupovali dobře vyzrálé vápno, do malty se drtili i nepoužitelné zbytky cihel a spekulovalo se i o přídavku karbidového vápna. Zkusím zjistit od kolegů, jestli nemají nějaké rozbory malty od nás nebo z Terezína. Faktem je, že je jednodušší rozbít pevnostní dobře pálenou cihlu, než je roztrhnout od sebe. To chce je nechat pár zim omrznout .
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 85
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: U Kladna
Re: Stavební postupy a materiály
K tomu karbidovýmu vápnu, vybavuju si že když němci tady na pražský čáře po okupaci ničili řopíky, tak ty co se nedaly z nějakýho důvodu vyhodit do vzduchu se vyplnily kamením a prolily karbidovým mlékem (hodně vodovej roztok karbidovýho vápna). Když to po nějakejch čtyřiceti letech nadšenci rozbííjeli aby je mohli zrekonstruovat, bylo to vyrzálý vápno pres skoro stejně tvrdý nebo i tvrdší než původní beton. Jenom doplnim že norma na pevnost betonu byla min. 450kg/cm3 nebo vyšší...Petr98 wrote:.... a spekulovalo se i o přídavku karbidového vápna
Non multi, sed multa
-
- Nováček
- Posts: 47
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Vysočina
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 294
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Český Brod
Je to sice OT, ale i vrcholný gotik občas narazí na předválečné pohraniční opevnění, proto si dovolím reagovat na předchozí příspěvky.Richard wrote:Řopíky neboli pevnostní pěchotní sruby pro dva lehké kulomety je pro samostatné téma.
Tzv. "řopík" je označení pro železobetonové kulometné hnízdo s oficiálním označením "Objekt lehkého opevnění vz. 37" (ŘOP= ředitelství opevňovacích prací). Byly budovány v l. 1937-8 obvykle ve 2-3 sledech za sebou a výraznější bojovou hodnotu měly pouze při vzájemném propojení systémem polního opevnění, které bylo schopné odolat tankům, protože samotné řopíky nedisponovaly protitankovou výzbrojí. Souvislá linie opřená o řopíky byla tvořena ocelovými rozsocháči, betonovými ježky, zabetonovanými traverzami, protitankovými příkopy, drátěnými překážkami apod. Toto bylo doplněno pozicemi polního dělostřelectva. Řopíky měly vesměs dvě boční střílny, takže polní opevnění v podstatě "flankovaly". Samotné řopíky měly odolat jednomu přímému zásahu 10cm dělem a jejich zesílená verze zásahu 15cm dělem. Za II. sv. války byla spousta řopíků na území protektorátu zničena Němci, zatímto ty v Sudetech zůstaly zachovány. Odstřelit řopík nečinilo zásadní problém, pouze ty, které byly blízko obytných objektů byly vyplněny betonem, protože by odstřel poškodil okolní budovy. Celkem jich bylo postaveno přes 9000ks, ale všechny nebyly do září 1938 dokončeny a vyzbrojeny.
Řopík v žádném případě nebyl "pevnostním pěchotním srubem", jak je uvedeno výše. To názvosloví je pevně dané, a proto ho nebudeme prznit, protože se tím zabývá spousta lidí, stejně jako my středověkem.
"Tvrzový pěchotní srub" byl součástí dělostřeleckých pevností, které se budovaly výhradně v nejodolnější třídě IV. a měl tedy 3,5m silný strop, 3,5m čelní stěnu, ostatní stěny 1,5m. Výzbroj zahrnovala i protitankové kanony.
"Samostatný pěchotní srub" nebyl součástí tvrze a byl budován v několika třídách odolnosti. Výzbojí se nelišil od tvrzového pěch. srubu.
Předválečné pohraniční opevnění vlastně uzavírá vývoj našich permanentních fortifikací, na jejichž počátku stál kníže Boleslav v 10. stol., když přikázal postavit kamennou hradní zeď "po způsobu římském" na hradě ve Staré Boleslavi.