Myslím, že je potřeba každý obrázek správně okomentovat, příp. něčím podložit. Osobně jsem ale rád, že se takovéto knížky objevují. Spousta šermířů i nešermířů má u některých věcí dataci posunutou a taky zažitý jakýsi univerznální vzhled. A palných zbraní se to určitě týká, např. píšťaly, hákovnice, tarasnice, houfnice. Někam třeba přijedu s arkebuzou s tlačítkovým zámkem inspirovaným hákovnicemi z plzeňské zbrojnice z konce 15. stol. a někdo mi na akci řekne, že prej patří do 17. stol.!! Speciálně zbraně s tlačítkovým zámkem tady spousta lidí nezná a v odborné literatuře bývá tenhle typ zámku přeskočen. Laik si potom myslí, že se zapalovalo nejdřív luntem v ruce a pak hned nastoupil klasický doutnákový zámek. Takže zde velmi vítám zbraně z Embletonových knížek, např. arkebuzy typu "serpent" a tlačítkové.Vladan wrote:Mě jen zajímalo, jestli je ta doměnka pana Embletona něčím rozumným podložená. Nevím, jestli je vhodné dávat do knížky o oblékání a výzbroji ve středověku, která má asi sloužit jako takové první seznámení se středověkem, ukázku bojovníka s ručnicí pro 2. pol. 14. stol. (i když by za určitých podmínek byl spekulativně možný). Dost lidí to může brát jako typickou věc a bernou minci, jako ta má kamarádka (mimochodem sem jí to zatím nedokázal rozmluvit).
Díky
Na akcích ze II. pol. 15. stol. může tedy být použita píšťala, hákovnice všech možných typů. Se zátravkou nahoře, s pánvičkou z boku, s držákem luntu S, s dělenou spouští i s tlačítkovým zámkem s vnější nebo vnitřní pružinou.
Jestliže se tlačítkový zámek používal na západě od 70. let 15. stol., mohl do Čech dorazit bez problému v témže desetiletí. Jako pokrokové řešení u lepších zbraní.