štít tvaru sférického trojúhelníku

Vojenství a vše co s tím souvisí

Moderátoři: Maršálek, Heinrich von Rheinhausen, Bestian

narvek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 281
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Kostelní Radouň/Praha
Kontaktovat uživatele:

štít tvaru sférického trojúhelníku

Příspěvek od narvek » pon 13. lis, 2006 20:03

Nevíte někdo, prosím, jak vyrobit štít tvaru sf. trojúhelníku? Někdo mi psal že ze tří vrstev překližky, ohýbaných. Já uvažoval o svislých prkýnkách a třech žebrech na příč. Nevíte, jestli se tyto štíty nečím potahovaly? prostě všechno... Děkuju
Ken o cukamu nakereba omoru koto ga dekinai.
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.

Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pon 13. lis, 2006 20:13

Dá se to zklížit podobně jako ty mandláky - jen z vertikálních prkýnek, resp. relativně tenkých dřevěných desek (štít ze Seedorfu předělaný z původního mandláku má jen asi 15mm). Prkna na sebe ale musí dosedat úkosem - pod úhlem a je lepší je kromě zklížení spojit i dřevěnými kolíčky. Pak je třeba dát pozor při následném potahováním kůží - dají se bezezbytku použít zkušenosti shrnuté v článku o potahování mandlových štítů zde na serveru:

http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=54
http://www.livinghistory.cz/modules.php ... cle&sid=28

Povrch štítu můžeš potáhnout buď pevným plátnem nebo kůží, nebo obojím a následně barvit. Je možné zpevnit hrany kovem - v takovém případě jsou vnitřní žebra naprosto zbytečná, ale domnívám se po zkušenosti s mandláky že jsou zbytečná i v případě že se štít dělá zcela bez kovu (s výjimkou uchycení řemení úchopu apod.).

narvek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 281
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Kostelní Radouň/Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od narvek » pon 13. lis, 2006 20:21

díky moc....jenom taková technická:to zklížení se provádí jak? je to jenom to "zámkové" zapadaní desek do sebe, nebo tam nějakou roli hraje klíh?

Těmi kolíčky si to nějak nedokážu představit.
Články jsem četl
Ken o cukamu nakereba omoru koto ga dekinai.
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.

Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pon 13. lis, 2006 21:39

Nemyslím že by to bylo do sebe zasazené jako palubky - to by asi bylo bez frézky pod úhlem krapet obtížné i když asi ne zcela nemožné. Ta prkna mají prostě na hraně úkos, takže na sebe dosedají šikmo. Díky tomu je možné je vyskládat do vypouklého tvaru a zároveň zajistit aby na sebe dosedala. Následně se to opracuje tak aby na povrchu nevznikaly hrany, uvnitř to tolik nevadí. Klíží se to k sobě vhodným klihem na dřevo, nebo pokud ti na tom nezáleží vhodnou disperzí - existují disperze velmi kvalitní. Pokud do nově vzniklé hrany nyvrtáš dírky a do nich strčíš dřevěné kolíčky, zpevní se spoj, který by jinak pohromadě držel jen klíh. Dále jej pak ale zpevní i potažení kůží, nebo kování.

narvek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 281
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Kostelní Radouň/Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od narvek » pon 13. lis, 2006 22:28

to zapadání je jenom otázkou volného času a hoblíku..no, ale je recht že by to asi pak nedrželo tolik...kolíčkovat před nebo až po zklížení?
Ken o cukamu nakereba omoru koto ga dekinai.
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.

Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pon 13. lis, 2006 22:38

Po zklížení se to dost dobře už kolíčkovat nedá, tak moc prohnuté abys to navrtal potom to zase není a tak rovné abys to protáhl jedním dlouhým týblem taky ne :wink:

narvek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 281
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Kostelní Radouň/Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od narvek » stř 15. lis, 2006 17:53

popravdě si nějak stále nedokážu představit jak to s tím količkem myslíš...je to tak, že při pohledu zvrchu na horní hranu štítu je kolíček kolmo na rovinu štítu? ve smyslu provrtání obou prkének na kolmo a prostrčení? udělal jsem obrázek ale nevím jak ho sem dát...
Ken o cukamu nakereba omoru koto ga dekinai.
Ken o cukami nagara daku koto ga dekinai.

Support your local kendo team: http://www.youtube.com/watch?v=a_v3eQKNIDM

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » stř 15. lis, 2006 18:10

Umístíš ho někam na server a sem dáš pouze odkaz, jinak to nejde. Ale můžeš mi ho psolat mailem - wothan/zavináč/curiavitkov.cz

jinak prostě vrtáš kolmo na plochu kterou k sobě obě spojovaná prkna dosedají.

Uživatelský avatar
Bohuslav
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 654
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Teplice/Praha
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Bohuslav » pát 29. pro, 2006 22:15

Mám dotaz na velké pechotní štíty viz. italský opis Dalimilovo kroniky - http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG ... uments.asp (je to myslím šestý list(6v))
Co by to mohlo být za typ štítu je to nějaký přechodný mezi mandlí a pavézou(vycházím z toho ,že tak ještě ve 13. století mandli s rovnou horní hranou nosí lehkooděnci) ?Mohly se vyskytovat u nás?A pokud od kdy?

Martin
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 294
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Český Brod

Příspěvek od Martin » pát 29. pro, 2006 23:20

KOHO z Hrabišína píše:Mám dotaz na velké pechotní štíty viz. italský opis Dalimilovo kroniky - http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG ... uments.asp (je to myslím šestý list(6v))
Co by to mohlo být za typ štítu je to nějaký přechodný mezi mandlí a pavézou(vycházím z toho ,že tak ještě ve 13. století mandli s rovnou horní hranou nosí lehkooděnci) ?Mohly se vyskytovat u nás?A pokud od kdy?
S tímhle typem štítu jsou zobrazováni pěší lehkoodění kopiníci prakticky po celé 14. stol. Štíty jsou různých tvarů i velikostí (resp. vždy jsou dosti velké). Na bitevních scénách z Itálie 14. stol. jsou běžné tvary, jako v uvedené Dalimilově kronice, tzn. dolů zúžené čtyřúhelníky, ale taky ovály. Ve Velislavově bibli z 1. pol. 14. stol. mají kopiníci poněkud menší mandlovité štíty a v bibli Václava IV. z konce století mají velké štíty tvaru elipsy, mandle, obdélníku se zakulacenými rohy apod.
Každopádně se nejedná o románskou mandli ani o pavézu. Je to prostě pěchotní štít, který se od poč. 15. stol. přestává používat, protože se mění taktická role pěchoty, a tudíž i její výzbroj a výstroj.

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pát 29. pro, 2006 23:40

To je otázka - my víme, že mandlový štít byl od konce 10.st. a počátku 11.st. typickým štítem jízdy i když ještě tu a tam v ikonografii narazíme na štíty kruhové v rukou jezdců. Ale co nevíme jistě je, co nosily za štíty pěšáci v 11-12.st.

Obecně lze říct, že se kruhové štíty (nemyslím pukléře) v nálezech a později pak v ikonografii objevují ještě do 12.st. ale od 11.st. stále méně. V rukou těžkooděnců na různých vyobrazení už jen výjimečně (Hortus Deliciarum např.) nebo zjevně z tradice - např. na mincích nebo pečetích, kde jsou ale také od 12.st. častější štíty mandlové. Se štíty pěchoty je to ještě horší, protože u nás chybí jakékoli vyobrazení typických pěšáků z 11-12.st. - bojovníky v Kodexu Vyšehradském nelze asi považovat za běžné pěšáky a v Petru de Ebulo nás "reprezentují" spíše lučištníci a těžkooděnci. Zato najdeme v Petru de Ebulo jediný druh štítů - mandlové a to v rukou jak těžkooděnců tak lehkooděnců. Zdá se, že mandlový štít i když se hodí více jezdci nemusel být ve 12.st. a na počátku 13.st. nutně striktně jezdecká záležitost, ale mohl stejně dobře posloužit i lépe vybavené pěchotě. Zvláště když uvážíme, že bez použití kovu tyhle štíty vůbec nemusí být drahé a těžké a po seříznutí horní hrany nejsou ani nijak extrémně veliké. Soudím tedy, že ve 13.st. mohla pěchota - tedy ti co nepoužívali obouruč nějaké dřevcové zbraně a těch byla soudím většina - klidně používat ještě relativně velké štíty, které se vyvinuly spíše z těch mandlových než starých plochých RS štítů - cosi velikostí mezi mandlovým štítem a sférickým trojůhelníkem, případně i trochu jiné tvary.
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Uživatelský avatar
Maršálek
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1068
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Hradec Králové
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Maršálek » stř 03. led, 2007 14:51

Martin píše:
KOHO z Hrabišína píše:Mám dotaz na velké pechotní štíty viz. italský opis Dalimilovo kroniky - http://www.manuscriptorium.com/Site/ENG ... uments.asp (je to myslím šestý list(6v))
Co by to mohlo být za typ štítu je to nějaký přechodný mezi mandlí a pavézou(vycházím z toho ,že tak ještě ve 13. století mandli s rovnou horní hranou nosí lehkooděnci) ?Mohly se vyskytovat u nás?A pokud od kdy?
S tímhle typem štítu jsou zobrazováni pěší lehkoodění kopiníci prakticky po celé 14. stol. Štíty jsou různých tvarů i velikostí (resp. vždy jsou dosti velké). Na bitevních scénách z Itálie 14. stol. jsou běžné tvary, jako v uvedené Dalimilově kronice, tzn. dolů zúžené čtyřúhelníky, ale taky ovály. Ve Velislavově bibli z 1. pol. 14. stol. mají kopiníci poněkud menší mandlovité štíty a v bibli Václava IV. z konce století mají velké štíty tvaru elipsy, mandle, obdélníku se zakulacenými rohy apod.
Každopádně se nejedná o románskou mandli ani o pavézu. Je to prostě pěchotní štít, který se od poč. 15. stol. přestává používat, protože se mění taktická role pěchoty, a tudíž i její výzbroj a výstroj.
souhlas s Martinem, použití těchto velkých pěchotních štítů souvisí s taktickým využitím pěchoty ve velkých šicích. Dřevcové zbaně umožňovaly pěším ustát nápor jízdy i vést boj s jiným pěším šikem protivníka. Velké štíty v prvních řadách pak zajišťovaly především ochranu před střelami protivníka, které měly šik rozkolísat, případně rozvrátit - stále platí antické pravidllo že osamocený voják je mrtvý voják :biggrin: Dokud jsme to sami nevyzkoušeli, přišlo nám tohle stokrát omýlané zdůvodnění úsměvné, ale opravdu to funguje.

Tenhle typ štítů z vyobrazení odpovídá italskému modelu. Městské milice v Itálii nejčastěji kompenzovaly absenci vlastní těžké jízdy vysokým zastoupením střelců (údajně více než 1/3 počtu celého vojska). Zbytek pak tvořili "lehcí" jízdní, pavézníci, sudličníci, kopiníci, atd. V takovém prostředí se pěší bez velkých štítů neobejdou :badgrin:

Domnívám se však, že kromě "pravidelného vojska" se u nás velké pěší štíty ve 14. st. příliš neužívaly, což bylo dáno charakterem převážné většiny našich bojových střetů, které padaly na vrub jízdě, případně menším lokálním konfliktům sousedící šlechty. Města formující vlastní ozbrojence pak většinou uvažovala o obraném charakteru a tak se soustředila na ochranu hradeb a ulic. Tím jsem chtěl říct že u nás velkých pěchotních štítů po zbrojnicích asi moc nebylo a analogie jejich vývoje tak u nás byla asi poněkud odlišná.
Ich dien!

Uživatelský avatar
Ronšperk
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 693
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Mýto
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Ronšperk » čtv 04. led, 2007 8:02

Velký pěchotní štít pro osamoceného vojáka v podstatě nemá až takovou cenu. Vzhledem k výzbroji pěchoty by při střetu se stejně osamoceným protivníkem byl v podstatě na překážku, při střetu s přesilou je radno rychle utíkat a proti nobilitě je rozumné se v tomto případě raději nestavět. Závisí to samozřejmě na taktice a použité strategii, typu poboční zbraně. Ale je to dosti hypotetické. Jinak vyzbrojen půjde do šarvátky typu zub za zub k pánovu sousedovi. Jinak, pokud bude povolán dobýt Kutnou horu. Asi bych ho jako pěšák ve zbrojnici někde měl pohozený pro jistotu. Pán to zaplatí ne? :)
Honor supra Vitam! Obrázek

Triarius
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 137
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Trnava, SR
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Triarius » úte 20. úno, 2007 11:43

Zdravim pani...chcem sa opytat, mate niekto skusenosti alebo vedomosti o vyrobe stitu technikou lepenia niekolkych vrstiev na seba na sposob sendvica (nechcem napisat preglejky :wink: ) ?...mam pocit, ze tym sposobom boli robene rimske scuta...radi by sme to vyskusali pri vyrobe trojuholnikovych stitov
Nón est victória sine évocátióne

www.kompania.sk

WILDEWALDER
Nováček
Nováček
Příspěvky: 41
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Prešov, Slovensko
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od WILDEWALDER » ned 18. bře, 2007 16:06

hmm a nikto nic...
Les je mojim rodiskom, domovom a hrobom.

Odpovědět