Rady obecně k vybavení

21. století - literatura, instituce, akce...

Moderátoři: melkel, Jura, Wothan, Kain, Rab, Begbie

Uživatelský avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 6696
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Knecht » pát 06. bře, 2009 18:23

Vkusné skládací cestovní vážky:
Obrázek

je to jen z příručních zásob, můžu případně nafotit líp...
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/

Begbie
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 859
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Dymokury
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Begbie » pát 06. bře, 2009 18:34

Trochu jsem se po tom pídil, mám fotky nálezů a nákresy, ale všechno je vikingské. Viděl jsem i nějaké pozdější, konstrukce, ani použitý materiál se neliší od těch vikingskejch. Vyrobil jsem troje různé.

Obrázek

Obrázek
Dobrý den, máte zmrzlý držťky ?
Ne, my si topíme!
   http://www.rucnitkani.cz

Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 5492
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Liberec
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Wothan » pát 06. bře, 2009 19:27

Jsou moc pěkný - ta ramena jsou litá nebo vypilovaná?
Koupím-li trpaslíka, do rána má dva metry.

Begbie
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 859
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Dymokury
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Begbie » pát 06. bře, 2009 19:48

První litá, a pak dopilovaná a druhá celá pilovaná.
Dobrý den, máte zmrzlý držťky ?
Ne, my si topíme!
   http://www.rucnitkani.cz

Uživatelský avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 1814
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: svobodné území Beskyd
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Pampalíny » sob 07. bře, 2009 8:21

Prostě nádhera a to platí i pro pozadí =D> =D> =D> =D>
vladyka Křesomysl, Velesův lid
---
Historické tržiště / Slované.cz
---
Pište mi přes mail: petr(*)slovane.cz // ne SZ !!!

Begbie
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 859
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: Dymokury
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Begbie » sob 07. bře, 2009 10:29

Díky !
Dobrý den, máte zmrzlý držťky ?
Ne, my si topíme!
   http://www.rucnitkani.cz

Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 240
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Příspěvek od Rodgir de Maille » ned 08. bře, 2009 1:19

Také skládám chválu (a toho si považuj - jen tak něco nechválím :mrgreen: ).

Ještě otázka: Jak jsme na tom s nálezy závaží/závažíček zejména mě zajímá jejich zjištěná hmotnost?

-----------
Podle toho co jsem zjistil byla zakladní míra - Římská libra dopočítána na 327,45g přičemž její hodnota je místně a dobově značně kolísavá, tak i její dilčí části:

unce = 1/12 libry
solidus = 1/72 libry
drachma = 1/96 libry
scripulum = 1/288 libry
obolus = 1/576 libry
siliqua = 1/1728 libry

Dale:
Libra královská /pondus Caroli/ cca 408g (mincovní 425-436g) z níž se razilo 240 stříbrných denárů. 12 denárů (penny,feniků) = 1 solidus (schilling). Tedy 1 libra = 20 šilinků po 12 denárech.

Marka neboli Hřivna (2/3 libry)
Dělila se na 8 uncí (örů) po 3 örtugách. Örtuga = 10 feniků (v poměru 1 : 8 : 24 : 240). Později však marka = 16 lotů po 4 kvintlících = 4 feniky (v poměru 1 : 16 : 64 : 256) a dále marka zlata = 24 karátů = 12 grénů (v poměru 1 : 24 : 288). 288 grénů pak odpovídá počtu scripulí ve staré římské libře.

Hmotnost této marky (hřivny) však není všude táž - kolísá v rozmezí 186g (Flandry) a 280g (Morava a Vídeň). Například:

polská 190-200g
severská 208-218g
italská 220-226g
londýnská cca 229g
anglická (Tower) 224-234g
pařížská (Troyes) 244-250g
erfurtská 229-235g
pražská 210-253g
kolínská 229-235g
moravská 280g (249?)
vídeňská 241-281g (280,281g)


Dočetl jsem se o nějakých závažích měděných/bronzových či mosazných čtyř i více úhlých - snad keltských - nemám však nic konkrétního.
V případě mincovních závaží byla často tvarem odpovídajících vlastním mincím (nobo také čtyř a více úhlá) - závaží pak byla koncipována pro určitý počet mincí (dávající zpětně váhovou jednotku v jistém poměru), dále odpovídající marce či jejímu násobku. (Ve středomoří i v orientě byl často pojem pro hmotnost i mince stejný např.: drachma, obolos, libra, stater, as, pagoda, tanka, tika..)

"Na valách" u Starého Města na Moravě se prý našel olověný šestistěn (1,9 X 1,9 X 0,9cm) o hmotnosti před konzervací 41g (to odpovídá 1/8 římské libry) a na jedné straně osmistěnu je skutečně umístěno 8 kroužků - obrázek jsem ale neviděl.

Uživatelský avatar
Knecht
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 6696
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od Knecht » ned 08. bře, 2009 2:53

Něco málo k tomu je, ale jsem teď mimo své doupě a nemám tunic po ruce. Existuje pár nálezů závaží od nás i odjinud, mám na téma hmotnostních jednotek i nějaký článek....až budu v Brně tak si na to doufám vzpomenu. kdyžtak mě urguj.
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/

Rodgir de Maille
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Příspěvky: 240
Registrován: čtv 01. led, 1970 1:00
Bydliště: 48°46'5.627"N, 16°53'20.687"E

Příspěvek od Rodgir de Maille » ned 08. bře, 2009 3:46

Ještě by na tomto místě bylo vhodné poznamenat, že Břetislav I. (1035-1055) reformoval okolo roku 1050 české mincovnictví - opustil karolínskou libru (408g) ze které se razilo 240 denárů a zavedl marku (hřivnu) která vážila okolo 210g a razilo se z ní 200 denárů (v ideálním případě - skutečnost byla trochu odlišná).

Samozřejmě další panovníci ještě navíc velmi znehodnocavali mince jak váhově tak i na obsah drahého kovu - například za Svatopluka (1107-1109) se razily i denáry o váze pouhých 0,297g a ryzosti stříbra 180/1000 - tedy pro představu k - 210g stříbra (tehdy dosažitelné ryzosti 960/1000) přimísil tolik mědi, že měl rázem hřiven 5 a kus a z každé z nich nechal razit 707 denárů - celkem 3770 denárů - namísto garantovaných 200 z hřivny - čistý zisk 1.785%

Také pro takové vydřidušství měl dobrý důvod - u německého císaře Jindřicha V. se zadlužil - a to na částku nemalou - 10.000,- hřiven stříbra jak zmiňuje Kosmas - tedy řekněme plné dvě tuny a jeden metrický cent stříbra, neboli 2.000.000,- kvalitních denárů.

To ale zdaleka ještě nebyl nejhorší případ znehodnocování mince - za Vladislava II. (1140-1158) byla "ryzost" stříbra v denárech často jen 50/1000 a za Soběslava II. (1173-1178) denáry úplně měděné s obsahem sotva setiny stříbra nebo pouze tenkou vrstvičkou stříbra plátované - což byly v podstatě oficiálně ražené padělky.

Odpovědět