Page 6 of 7

Posted: Thu 31. Jul, 2008 7:44
by Pampalíny
no právě jsem shodou okolností dokončil články na zeleninu pro Slovany. - čekám ještě na jednu knihu a potom budou vydány tyto články:

Zelenina V.: Plodová zelenina ve staroslovanské kuchyni
Zelenina IV.: Kořenová zelenina ve staroslovanské kuchyni
Zelenina III.: Další listová zelenina ve staroslovanské kuchyni
Zelenina II.: Špenátová zelenina ve staroslovanské kuchyni
Zelenina I.: Salátová zelenina ve staroslovanské kuchyni

Odkazy sem potom hodím.

Akorát je to zaměřeno na Slovany (použitelné však až tak do cca 13. století). Zpravidla je uvedeno století kdy došlo k výrazné změně v dané zelenině (např. řepa se až do 17. století pěstovala asi jen pro listy) apod.

Posted: Thu 31. Jul, 2008 12:50
by KvS
Pampalíny wrote:Není, je to asijská rostlina. V našich zemích se pěstuje až od 18. století.
vřelé díky

Posted: Mon 04. Aug, 2008 8:59
by Pampalíny
Tady je úvodní článek se seznamem některé zeleniny.
http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070004


Pokud Vás napadne tam něco doplnit tak budu rád.
Další podrobné díly jsou takřka hotové, ale nevím kdy je dodělám a zveřejním.

Takže na webu jsou první dva díly o zelenině:

http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070013
http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070012

večer přibude další a do konce týdne ještě asi 2

Osobně bych ze všech těch druhů dnes neznámé zeleniny vypíchl bolševník, který se jeví pro moderního člověka jako exotická zelenina se zvláštní chutí.

A taky jsou moc dobré pražené semeníky slézu (právě je vhodná doba ke sběru)

Posted: Mon 04. Aug, 2008 23:41
by Damien
Pampalíny wrote:Tady je úvodní článek se seznamem některé zeleniny.
http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070004


Pokud Vás napadne tam něco doplnit tak budu rád.
Další podrobné díly jsou takřka hotové, ale nevím kdy je dodělám a zveřejním.

Takže na webu jsou první dva díly o zelenině:

http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070013
http://www.slovane.cz/view.php?cisloclanku=2008070012

večer přibude další a do konce týdne ještě asi 2

Osobně bych ze všech těch druhů dnes neznámé zeleniny vypíchl bolševník, který se jeví pro moderního člověka jako exotická zelenina se zvláštní chutí.

A taky jsou moc dobré pražené semeníky slézu (právě je vhodná doba ke sběru)
Krásná a jistě časově náročná práce =D> =D> =D> Děkuji za rozšíření obzorů, za další podobné články budu (jistě nejen já) velice vděčen.

Posted: Tue 05. Aug, 2008 7:11
by Pampalíny
Děkuji,
uvědomil jsem si, že pro celou řadu lidí je tato oblast "španělskou vesnicí" a že bych se toho měl svazácky ujmout. :biggrin:

Tu zeleninu dodělám asi do konce týdne a tím asi prozatím skončím, možná udělám stručný seznam obilnin, luštěnin a ovoce, ale tam zatím na OH akcích nevídím takový problém - navíc se jedná o pár druhů, kde člověk celkem dobře odhadne co je a není původní (třešeň vs. ananas).

Posted: Tue 05. Aug, 2008 11:06
by Rab
Moc pěkné! Jen mě překvapil ten bolševník - jistě, je to druh obecný a ne velkolepý, ale i tak je to jedovatá rostlina a do polívky bych si ho asi nedal :wink:

Posted: Tue 05. Aug, 2008 11:44
by Pampalíny
A neboj, až to vyladím, tak udělám boršč z bolševníku a třeba se budeš až za ušima oblizovat. :wink:

A jedovatý není. Zkkoušel jsem si jeho šťávy vtírat i do rány , měl jsem jej na slunci a nic. Jedovatý je ten velkolepý a další druhy.

Posted: Tue 05. Aug, 2008 14:49
by Damien
Pampalíny wrote:Děkuji,
uvědomil jsem si, že pro celou řadu lidí je tato oblast "španělskou vesnicí" a že bych se toho měl svazácky ujmout. :biggrin:

Tu zeleninu dodělám asi do konce týdne a tím asi prozatím skončím, možná udělám stručný seznam obilnin, luštěnin a ovoce, ale tam zatím na OH akcích nevídím takový problém - navíc se jedná o pár druhů, kde člověk celkem dobře odhadne co je a není původní (třešeň vs. ananas).
Neřekl bych přímo španělská vesnice, ale západočeská už zcela určitě :badgrin: :badgrin: :badgrin: Ale vážně, ve většině knížek je popis užívaných rostlin např. "Z rostlin a plodů objevili archeologové ječmen, pšenici, lískové a vlašské ořechy, jablka, třešně, švestky, trnky, bezinky, ostružiny, lesní jahody a chmel." (Jedná se o nálezy z Hedeby). O čemž se zdaleka nedá říct, že by to byl vyčerpávající seznam. Jsem rád, že se občas najde podobný "magor" jako ty a udělá podrobný seznam (myšleno samozřejmě v tom nejlepším slova smyslu) :wink: :wink: :wink:

Posted: Tue 05. Aug, 2008 14:54
by Pampalíny
Ten chmel je zajímavý - o které století se jedná? 9.?

Protože do piva se prý dával až později ale jeho výhonky se konzumovaly místo chřestu. No a jako pivař si říkám - není piva bez chmele :c)

Posted: Tue 05. Aug, 2008 15:14
by Damien
Pampalíny wrote:Ten chmel je zajímavý - o které století se jedná? 9.?

Protože do piva se prý dával až později ale jeho výhonky se konzumovaly místo chřestu. No a jako pivař si říkám - není piva bez chmele :c)
Přesnější dataci než 9./10. století jsem nenašel jsem u toho nenašel, a jedná se vyloženě o krátký seznam nalezených rostlin. Již se tam nepíše, jestli se používal k přímé konzumaci nebo jako přísada do piva. Zkusím prohledat ještě jednu knížku, tam jsem něco o rostlinách našel, jestli náhodou něco o tom chmelu neobjevím...

Posted: Tue 05. Aug, 2008 15:28
by rabi
No první raně středověká zmínka o pěstováni chmele je v listu Pipina Krátkého z roku 768. Ale ještě za jeho syna Karla Velikého se vařilo pivo nechmelené.

Posted: Tue 05. Aug, 2008 15:35
by rabi
Dalším takovým nápojem pro nás by byl kvas. :) V polských marketech se dá koupit. Zkusil bych nějaký přivézt, pokud nebude mít v obsahu líh.

Posted: Tue 05. Aug, 2008 15:41
by Damien
Pátrání pokračuje: našel jsem zmínkuv knize Hildegard Elsner: Vikingové - "Z ječného sladu a voskovníku nebo chmele se vařilo pivo". Pro potvrzení zkusím ještě prohledat další knížky, toto tvrzení je totiž uvedeno bez jakékoliv argumentace...

Posted: Tue 05. Aug, 2008 15:48
by rabi
Tady je jeden z několika receptů na kvas:
* 500 g tmavého chleba
* 4 litry vroucí vody
* 40 g čerstvých kvasnic
* 100g cukru - nahradil bych lžíci medu

Suchý chléb zalijeme vroucí vodou a necháme čtyři hodiny louhovat. Kvasnice smícháme s trochou medu, vlažné vody a necháme je "nastartovat". Následně je přídáme do výluhu (do kterého vymačkáme z chleba zbylou tekutinu). Dodáme med a necháme cca 12 hodin kvasit. Výsledek profiltrujeme přes látku a nalahvujeme. V chladu (ledničce) necháme 72hodin a následně podáváme. Jinak obsah alkoholu je kolem 1,2%
První písemná zmínka o kvasu je z roku 989, kdy kyjevský kněz Vladimír obrátil své poddané na křesťanskou víru. V letopise bylo na toto téma napsáno: „Rozdat národu jídlo, med a kvas“.

Posted: Tue 05. Aug, 2008 16:24
by Björn Hundolfr
To musí chutnat strašně :doubt: