forum.livinghistory.cz

velmi zajímavá publikace:
Rostliny z velkomoravského hradiště v Mikulčicích : Výzkum z let 1954-1965 / Emanuel Opravil. - 1972. - 39 s., 2 tab. obr. příl. - Bibliogr. s. 28. - Res. franc. - Kap. 3: Archeologické hodnocení paleobotanických vzorků z Mikulčic / Zdeněk Klanica, s. 32-39. - Ročník 1/1972, sv.2.

Pokud jsem to dobře pochopil, tak červená řepa byla známa, takže by barvení s její pomocí bylo LH (použití kořenu)? Obsabují listy také barvivo?

vím, že byla známá v severní Africe, kde byl součástí jídelníčku raných mnišských řádů, zatím zjišťuju jak je to s našim území, chystám se za naším archeobotanikem

ještě ad stavební dříví:
Celkem kvalitním pramenem je Vitruvius - Deset knih o architektuře; ovšem nedělám si iluze, že prostí vesničané vhodnost či nevhodnost toho či onoho nějak zvlášť řešili. Anžto jsem byl kdysi učen, že naprostá většina vojenských tažení probíhala v zimě (zamrzly bažiny, řeky - krajina byla průchodnější), myslim že když sedlákovi vprostřed zimy shořela chalupa nad hlavou, snažil se co nejrychleji postavit novou, ber kde ber.

alfred wrote:Pokud jsem to dobře pochopil, tak červená řepa byla známa, takže by barvení s její pomocí bylo LH (použití kořenu)? Obsabují listy také barvivo?

Barvení pomocí řepy jsem zkoušela na konopí, výsledek kupodivu nedopadl nic moc. Věřím, že len i vlna by mohly být zajímavé, navíc na to stačí samotný odvar, když jako ustalovač použiješ ocet a sůl, obarvíš a ještě si pochutnáš
S listy mě to nenapadlo.

Každopádně je to spíš na přesun do jiného fóra...

Raiden: to je obávám se omyl, ve skutečnosti jen malá část vojenských tažení probíhala v zimě. V Chocovi je na tohle téma solidní statistika. Drtivá většina tažení probíhala v pozdním létě nabo na podzim - čili po sklizni. V raném středověku navíc ještě byly armády tvořeny z části sedláky, kteří se nemohli účastnit tažení na delší dobu nebo v nevhodnou dobu, kdy by doma chyběli - proto se do boje vyráželo po sklizni kdy byly shromážděny vlastní zásoby a zásoby protivníka skýtaly naději na kořist. Navíc v případě že někomu před zimou seberete zásoby, zbytek dodělá hlad.

Zimní tažení (a tedy i obrana...viz. třeba Chlumec 1126) bývala naopak spíše výjimečná a vynucená často politickými okolnostmi (Chlumec, Loděnice...). Někdy se ale skutečně táhlo do boje v zimě úmyslně právě kvůli terénu - zamrzlé řeky a mokřady se daly přejít snáze.

S postupným úbytkem podílu neprofesionálních bojovníků ve vojsku a s celkovou profesionalizací armád se pak závislost na zemědělství stala menší a od 13.st. se tak škála vojenských akcí i mimo hlavní období rozšiřuje - nejen do zimy ale i do jara a léta.

Tady si trošku přihodím, dělám si detailní rešerši o Břetislavovi I. takže už mám solidní přehled kdo a kam v našem okolí v letech 1002 - 1055 táhnul - a že těch tažení bylo a mohu říct, že zimní tažení nebo výpad kohokoliv kamkoliv byla opravdu výjimka hodná zaznamenání. Odhadem 90% bylo během léta, spíš k jeho konci.

S tím dřevem je to trochu diskutabilní - i když rolník pospíchal aby měl dům co nejvíc v kupě, dřeva kolem něj rostlo v dosažitelné vzdálenosti mnoho druhů, takže nevidím problém v pečlivém výběru. Přeci jenom postavit barák není sranda, takže bych čekal trochu péče.

Našly se nějaké pozůstatky polí (kromě orby) - zajímalo by mne zda se třeba našly pozůstatky lněných polí???

Všude jsem zatím četl, že Velkomoravané koření a zeleninu nepěstovali, ale sbírali v přírodě, ale tak si říkám zda to není jen spekulace. protože lnu se muselo pěstovat hafu a pokud by nikdo nenašl pozůstatky po lnu (podle pylu apod) tak by to ani s tím tvrzením okolo zeleniny nebylo tak žhavé.

Z Moravy je hodně dochovaných plužin u zaniklých vesnic z vrcholného středověku, v Čechách jsou jen 3 (dvě byly objeveny letos, jedna z nich dokonce před dvěma týdny .
V Březně u Lounbyl objeven zbytek pravěkého pole.
Jinak od nás není nic.

plužina je nález orby?

Je to dochované pole, na tom poli v Březně se dochovaly stopy křížové orby (to pole bylo potom pod mohylou a pod ní se to dochovalo).
Spousta pravěkých polí je z Anglie.

Pampalíny:
Z Mikulčic je len doložený, stejně jako spousta kulturních plodin, tehdy zřejmě pěstovaných (viz Studien zum Burgwall von Mikulčice IV.)

O víkendu jsem koukal do Dějin hmotné kultury I(1), na str. 218 je fotka
křížových brázd odkrytých v Praze na Klárově (1972?).

Upozorňuju že v Levných knihách je k dostání 3-svazkový Mathioliho herbář, svazek po 99,-

Jen něco k trochu starší debatě... Narazil jsem na jednu velmi zajímavou a dosti archyvní publikaci o Mikulčicích, která se přímo zaměřuje na rostliny z hradiště. Pokud se k tomu v dohledné době dostanu něco bych o tom chtěl zpracovat...
Jinak z celých Mikulčic není jediný nález smrku... Je tam jeden nález jedle a dva borovice. Jinak je všechno listnaté.