forum.livinghistory.cz

Divisiones regni francorum
Královská moc a říšské elity franské říše do vzniku císařství
Václav Drška (http://ff.ujep.cz/index.php/15-khi/pers ... -drska-phd)



Anotace:

Monografie představuje rozšířenou verzi disertační práce. Analyzuje metody a formy dělení franského království v raném středověku a jejich vliv na utváření sociálních struktur franského gens.

Rozhodně doporučuju - velmi seriózní záležitost plus bohatý poznámkový aparát, autor rozebírá na podkladě různých dělení franské oblasti celý politický vývoj od obsazení Gallie až do konce Merovejců, resp. do roku zhruba 751; děsná kovbojka a i když jsem sotva v půlce, tak se těším zda autor vydá (jím v úvodu naznačený) další díl, pokrývající karolinské období až do 10. století. Hmotná kultura tam ovšem není.

Rád bych upozornil na tuhle knížku. Mnohdy je sice diskutabilní, ale také dost provokativní (ve věci zpochybnění zdánlivě vyřešených témat) a proto si myslím zaslouží pozornost a především diskusi.

http://disputatio-historica.webnode.cz/ ... -531-1004/

Nemáte někdo doma knížku Olomoucký hrad v raném středověku (10. až 13. století) ??
Potřeboval bych z ní sken jednoho artefaktu, byl jsem na tuto knihu odkázán archeologem se kterým budu mít schůzku, abych se mohl na ten jistý artefakt podívat zblízka v muzeu, rád bych si k tomu napřed zjistil pár informací.

králik wrote:Nemáte někdo doma knížku Olomoucký hrad v raném středověku (10. až 13. století) ??
Potřeboval bych z ní sken jednoho artefaktu, byl jsem na tuto knihu odkázán archeologem se kterým budu mít schůzku, abych se mohl na ten jistý artefakt podívat zblízka v muzeu, rád bych si k tomu napřed zjistil pár informací.

Mám II díl - je to ono? Autor Vít Dohnal, také označeno jako ARF6

Kronika Slovanů
Helmold z Bosau

Autorem kroniky, jež přináší podstatné zprávy o dějinách Polabských Slovanů (Venetů), byl saský kronikář Helmhold, který žil ve 12. století (1120 - po 1177) a byl knězem v Bosau nedaleko Plönu. Ve svém díle popisuje okolnosti christianizace rozsáhlých území Svaté říše římské obývaných polabskými Slovany. Své vyprávění rozdělil do dvou částí: první začíná již v na přelomu 8. a 9. století v době Karla Velikého a končí rokem 1168. Druhá popisuje děje až do roku 1171. Kronikář chtěl oslavit postup křesťanství a ovládnutí dosud pohanských slovanských kmenů, uplatňuje však i kritický pohled na panovníky své současnosti (např. saského vévody Jindřicha Lva) a s výhradami líčí i průběh křížových výprav proti Slovanům. Ve svém díle uvádí řadu odjinud neznámých detailů k dějinám dnes již téměř zmizelého etnika a jeho kronika představuje , spolu s kronikou Adama Brémského, Činy biskupů hamburského kostela (Argo: Praha 2009) jeden z nejdůležitějších pramenů ke středověkým dějinám rozsáhlých pobaltských oblastí.

Boza wrote:Imperium et sacerdotium
Drahomír Suchánek

http://www.kosmas.cz/knihy/160575/imper ... cerdotium/

Dočetl jsem... velmi výživné čtení! Solidní práce s fakty, případně s dalšími historickými studiemi. Minimum dojmologie, byť se jí při práci s danou pramennou základnou nelze zcela vyhnout. Rozhodně doporučuju každému zájemci o přelom 10.-11. století v Evropě; poskytuje fundovaný vhled do duchovního světa (říšské) církve a pochopení jejího vývoje během panování v daném období.

Holt válčení světskými zbraněmi není všechno

Dnes.7.5. proběhl křest knihy Luďka Galušky Hledání původu – od avarských bronzů ke zlatu Velké Moravy. Sice jsem ji zatím neviděl,ale měla by být půl napůl česko-anglická, 230 obrazových příloh.

Kniha, kterou jsem vzpomínal, je už v prodeji.
http://www.mzm.cz/e-shop/knizni-novinky ... om-avar-b/

Milevský letopis
Zápisky Vincencia, Jarlocha a Ansberta

Vincenciův letopis a Milevský letopis, který obsahuje letopis Jarlochův a Kroniku tzv. Ansberta o historii třetí křížové výpravy císaře Fridricha, patří mezi nejvýznamnější prameny k českým dějinám 12. století. Vincencius svůj spis věnoval králi Vladislavovi a jeho manželce Juditě. Jeho text má místy ráz spíše osobních pamětí a těžiště kronikářova vyprávění tkví v popisu milánského tažení (1158–1160), jehož se osobně účastnil.
Jarloch, který na Vincencia přímo navazuje, byl opatem premonstrátského kláštera v Milevsku. Svůj letopis psal z pohledu vyšší církevní hierarchie, sleduje tedy především vztah církve k panovníkovi a šlechtě. Zmiňuje abdikaci Vladislava I. a následné spory o moc, v nichž načas zvítězil Soběslav II. Již v roce 1179 ho však vystřídal Bedřich, jehož Jarloch často kritizuje za proticírkevní postoje.
Za první část svého letopisu Jarloch vložil Ansbertovu „Historii o výpravě“ s vlastními přípisky. Poté pokračuje v líčení českých událostí. Nedokončený Jarlochův letopis se zastavuje u líčení smíru mezi bratry Vladislavem Jindřichem a Přemyslem Otakarem I. roku 1198, jímž se uzavírá dlouhé období domácích válek o knížecí stolec. Nové vydání doprovází zasvěcená předmluva Martina Wihody.

http://www.kosmas.cz/knihy/183413/milevsky-letopis/

"Must read" pro všechny fanoušky 12. století.

Zrzavý Orm
Plavci na západ. Doma a znovu na lodi
Bengtsson Frans G.

Když se sejde virtuózní předloha s neméně virtuózním překladem, vznikne mimořádné dílo. A právě takový je Zrzavý Orm Franse G. Bengtssona. Tento skvělý švédský vypravěč uchopil severské ságy a s nenapodobitelným humorem a nápaditostí nechává vikinského náčelníka Orma a jeho přátele putovat do Anglie, Irska, Normandie, na Pyrenejský poloostrov a samozřejmě i doma na Severu. V jeho podání slavná doba vikinských válečníků ani trochu neutrpěla, neboť jeho hrdinové jsou lidé se všemi dobrými i špatnými vlastnostmi, touhami i sny lidí všech dob a jejich příhody překypují vtipem, kterému čas neubral na jiskřivosti. Frans G. Bengtsson vystudoval filosofii, byl velice sečtělý a zanechal vpravdě pozoruhodné dílo. Zrzavý Orm je ovšem jeho jediným románem a nechce se uvěřit, že baví čtenáře po celém světě už dobře šedesát let

http://www.ivysehrad.cz/kniha/zrzavy-orm/

Povinná četba pro všechny vikingy a vikingčata.

Kdyby někdo potřeboval nahlédnout do Das Reich der Salier : 1024-1125 : Katalog zur Ausstellung des Landes Rheinland-Pfalz. [Ausstellung im Historischen Museum der Pfalz, Speyer vom 23. März bis 21. Juni 1992], tak prezenčně u mě je možno.

Jedná se o katalog podobný tomu z Evropy okolo roku 1000, jen méně barevný (přeci jen, rok 1992). Rozhodně jsou tam zajímavé věcičky...

Na tohle jsem včera narazil v knihkupectví. Celkem mě to překvapilo, protože tuhle edici sleduji a na stránkách Arga o tom není žádná zmínka.

Dějiny světa v čase milénia
Rodulfus Glaber

Anotace

Francouzský mnich Rodulfus Glaber bývá v odborné literatuře bývá oprávněně nazýván "kronikářem Roku tisíc" a jeho Pět knih dějin je pokládáno za jeden z nejvýznamnějších pramenů k dějinám nejen středověké Francie, nýbrž i Svaté Říše římské v čase milénia. Přestože jej moderní historikové usvědčili z řady omylů, je dodnes vnímán jako neocenitelný pramen k velkým změnám, jimiž svět kolem roku 1000 procházel (oslabení královské autority a prohloubení feudálního rozkladu ve společnosti a s tím související formování představy Božího míru a církevní reformy).
Nesmírně důležitý je však Glaber také jako pramen k dějinám mentalit. Jeho kronika obsahuje řadu anekdotických příběhů, exempel i vidění, jež dobře dokumentují chiliastické představy středověké společnosti, která rok 1000 spojovala nadcházejícím koncem světa. Glaberova kronika se vždy těšila velké oblibě a byla hojně citována středověkými kronikáři i moderními autory. Tato edice, již doprovází odborná studie a poznámkový aparát z pera medievalistky Ivy Adámkové je prvním převodem Glaberových Dějin do češtiny.

http://www.kosmas.cz/knihy/179615/dejin ... e-milenia/

Vida, námět! =D>

Znáte někdo? Má cenu to kupovat?

Marie-Madeleine Davy
Románská symbolika
Duch 12. století



https://www.kosmas.cz/knihy/196366/romanska-symbolika/

No nevím, anotace, stejně jako ediční náplň nakladatelství Malvern ve mě moc důvěru nevzbuzuje, obávám se že to bude samá ezoterika. Chtělo by to prolistovat...