Stránka 2 z 3

Napsal: čtv 06. dub, 2006 14:23
od Ratatosk
had píše:Jsem trocha pomalejší, ale zajímalo by mě, jak určili, že ten či onen pazourek sloužil jako vrták "zubaři". #-o
Ale oni snad neurčovali, který přesně pazourek se použil jako vrták, alespoň to z toho článku nevyplývá. Asi se tam našly nějaké malé pazourky, které tvarově odpovídají k těm vyvrtaným děrám v zubech. Prostě podle tvaru.
Mně spíš vrtá hlavou :) , jak mohli vyvrtat tak precizní malé dírky třeba až na osmičce. To muselo být zajímavé...hlavně pro pacienta :twisted:

Napsal: čtv 06. dub, 2006 15:08
od Müscha
Docela jednoduše, ničím jiným to dělat nemohli a ty pazourky jsou na to ideální, navíc když se tam našli pazourky, které do těch děr pasují, tak není co řešit.

Napsal: pon 10. dub, 2006 14:59
od Scar
Aké prírodné látky sa mohli používať ako anestézia? V sekcii "Fyziognomie a spusob života Starých Slovanu" Rab prispel výrokom o operáciách lebiek. Takáto operácia si vyžaduje úplnú anestéziu.

Napsal: pon 10. dub, 2006 15:10
od Pampalíny
Trepanace lebky není nic složitého. Zvládl bys to taky :-) V podstatě řízneš křížek, odchlípíš kůži, odhalíš kost a vydrbeš ďuru. Nejvěčí nebezpečí je infekce.

Jediné co potřebuješ jsou látky pro zmírnění krvácení (pavučina, výtrusy Bovisty apod.) A pokud ho trochu ubiješ nějakou drogou proč ne, ale ono to moc ani není bolestivé (viz. kreténi co si to sami dloubou jako 3 oko). No a pokud to bolí, tak borec omdlí a nepotřebuješ anastezii. :badgrin:

Napsal: pon 10. dub, 2006 15:14
od Scar
Uff.. osobne sa bojím anestézie viac ako operácie pri plnom vedomí.. takže som "livinghistorik" ako nikto.. :biggrin:

Napsal: pon 10. dub, 2006 16:24
od Ratatosk
Jenom ještě musíš vědět, kde presně tu trepanaci na lebce dělat, protože těsně pod lebkou jsou žilní siny a jestli na nějaký narazíš, tak nepomůže ani milion pavučin a následuje smrt na nitrolebeční krvácení...nepředpokládám, že bys to chtěl zkoušet :badgrin: :biggrin: To je jen poznámka k tomu, že naši předci věděli, kde ty siny jsou. Protože v těch místech trepanace nedělali.

Napsal: pon 10. dub, 2006 17:01
od Pampalíny
Ratatosk - viem, viem. Chtěli jsme to "zkusit", tak jsme se informovali :badgrin: :badgrin: :badgrin:
Respektive jsme s tím zažili docela velkou legraci, ale to by bylo na dlouhé vyprávění.

Napsal: pon 10. dub, 2006 17:29
od Wothan
Jo tak proto ta ikonka :badgrin:

Napsal: pon 17. dub, 2006 20:38
od Bonemina
Vzhledem k tomu, že tuhle sezónu, alespoň zčásti, budu odkázaná na berle, zajímalo by mě, jak tohle řešili předkové. Jen tak nějakou větví, nebo nějak upravenou do "berlovitosti"?

Napsal: pon 17. dub, 2006 20:45
od Wothan
Silně pochybuji že najdeme z raného středověku nějakou berlu - pokud jí najdeme tak v ikonografii a to hádám až tak od 13.st. vejš. Čili můžeme zkusit pohledat ale spíš ve vrcholném středověku a doufat že to co najdeme bude natolik obecné a prosté, že se to používalo i dříve. Jinak samozřejmě opírání se o různé hole jistě - vyobrazení poutníků s holí existují už v RS.

Napsal: pon 17. dub, 2006 20:50
od Bonemina
Takže klacek. Ale poutník se o něj nemusel opírat neustále... (no, já nejspíš už taky ne, tak i klacek snad postačí)

Napsal: pon 17. dub, 2006 21:01
od Raiden
Ratatosk píše: jak mohli vyvrtat tak precizní malé dírky třeba až na osmičce. To muselo být zajímavé...hlavně pro pacienta :twisted:
No pro pacienta to byl nepochybně hlubokej zážitek :evil:!
Předloňskýho Silvestra jsem skončil na zubní pohotovosti v Kateřinský, takže mám přibližnou představu :badgrin:

Napsal: pon 17. dub, 2006 21:08
od Raiden
Pampalíny píše: Mimochodem: když nažhavím dýku nad ohněm neníčím tím tu ocel?
No ne že bys ji vyloženě zničil, ale můžeš změnit vlastnosti oceli. Záleží na složení materiálu, teplotě ohřevu, rychlosti chladnutí atd., jsou na to diagramy. Ale u těchhle nástrojů nepředpokládám nějaký extra namáhání, takže by to čistě prakticky nemuselo vadit.
Ovšem z metalurgickýho hlediska to prasárna je... :badgrin:

Napsal: pon 17. dub, 2006 21:28
od Archimedes
Raiden píše:Ale u těchhle nástrojů nepředpokládám nějaký extra namáhání, takže by to čistě prakticky nemuselo vadit.
To bude mozna zaviset i na tom, jestli se nasledne reze se studenym nastrojem nebo s jeste horkym, kdy se ve styku s telesnyma tekutinama mozna ten nastroj i kali :)
Jak oni to tehdy casteji delali? A jak dlouho se ten nastroj musi nahrivat? Prohreje se jen povrch nebo i jadro?

Napsal: úte 18. dub, 2006 14:44
od Müscha
Máme i nález hole z vrcholného středověku z plzně (fotka je ve foru o vrcholném středověku), ale takovou hle bych v RS nepředpokládal, volil bych nejspíš nějaký jednoduchý klacek.