ale především server o "Livinghistory"
Ved prave. Priatelia, pokial sa niekto chce naozaj priblizit tomu stredovekemu zivotu, ta viera do toho patri. Stredoveky clovek je clovek silne veriaci a ta viera sa mu prelina s celym zivotom. Chapem ze ste neveriaci, ale mozno by sa vam mohlo podarit napodobit aspon ten velky idealizmus plynuci z viery. (pripadne pri nejakej akcii i tvarit sa ako nadseny veriaci by tiez pri trochu herectva nemusel byt problem). Dam na ukazku nieco zo stredoveku, a vsimnite si to velke nadsenie, tu hlboku vieru, to myslenie a vnimanie vsetkeho cez vieru. Taku velku vieru s takym nadsenim a take vnimanie uz davno nemaju azda ani sucasni najvzornejsi krestania:
Píseň o Ludvíkovi (pochází z 9. století)
Znám jednoho krále, jmenuje se Ludvík,
jenž slouží Bohu rád: vím, že jej odmění.
Jako díte otce ztratil, přec obdržel ihned náhradu:
Pán sám se jej ujal a byl jeho vychovatelem.
Dal mu družinu, mužné společníky,
trùn zde ve Francích. A� užívá jej dlouho!
O vládu se brzy podělil s Karlomanem,
svým bratrem, největším přítelem.
Byv takto obdarován, Bùh chtěl jej vyzkoušet,
zdali by on tak mlád v nebezpečenství obstáti svedl.
Poslal přes moře pohanské muže,
by Frankùm hříchy připoměli.
Proto byli jedni ztraceni, jiní vyvoleni.
Tvrdý trest tam utrpěl, kdo zle žil.
Ten, kdo dříve býval zlodějem, začal se postit,
proto se zachránil: byl-li dobrým člověkem.
Ten byl podvodník, ten lupič,
ten byl zatracen, ale osvobodil se pokáním.
Král byl daleko, celou říší zmítal zmatek,
Kristus byl rozhněván: žel, musela se kát!
Bùh se smiloval, vida celou tu bídu,
přikázal Ludvíkovi rozjet se tam:
"Ludvíku, mùj králi, pomoz mému lidu!
Seveřani je tvrdě utlačují."
Tu pravil Ludvík: "Pane, tak učiním,
pokud mi v tom smrt nezabrání, vše, co žádáš."
Přijal od Boha svolení, pozvedl praporec,
vyjel do Frank proti Seveřanùm.
Bohu děkovali ti, kteří jej očekávali.
Všichni volali: "Pane mùj, tak dlouho na tebe čekáme."
A Ludvík Dobrý mocně pravil:
"Ujmu se vás, přátelé...
....
Bude-li to třeba, budu zde bojovat.
Mne samého neochrání, až vás budu chránit.
Nyní chci, aby mne všichni boží přívrženci následovali.
Pozemské bytí je tak dlouhé, jak chce Kristus.
Chce-li naši smrt, staniž se jeho vùle.
Kdo zde statečně boží vùli vykoná,
kdo živý boj překoná, toho odměním.
Zùstane-li ale v boji, (odměním) jeho příbuzné."
Pak vzal štít a kopí, odvážně vyjel,
chtěl si se svými nepřáteli jasně promluvit.
Po nedlouhém čase narazil na Seveřany.
....
Král jel směle,
A všichni společně zpívali: Kyrrieleison.
Píseň byla dozpívána, bitva začínala.
Krev zářila ve tvářích, ... Franky.
Válčníci bojovali, ale žádný tak, jako Ludvík:
rychle a směle se bil.
Nekteré rozťal, nekteré proklál.
Rozdával neúnavně svým nepřátelùm
hořký nápoj. Tak běda navždy jejich života!
Odměněn byv boží mocí: Ludvík zvítězil.
Všem svatým dík! Jejich byl boj.
Sláva však Ludvíkovi, králi v bitvě vítěznému.
Byl tam, kde bylo jeho pomoci potřeba...