forum.livinghistory.cz

Zajímavosti z východu:



Novodobé masky ze slavností "Velesova dnu":

to Jura:
Diky, na Moranu jsem ted taky narazila...
Za literaturu budu povdecna

K jarním svátkům: Je třeba dát pozor na pozdní folklor, kam patří i ona neustále omílaná Morana... Kvalitní syntézu zpracoval např. Vítězslav z Rodné víry http://rodna-vira.wz.cz/texty/jarun.htm

Popřípadě na svatyni Černoboha

A neco primo k rovnodennosti (21.3.)?
Jak je to s tou Moranou?

Je to záležitost poměrně rozsáhlá a vyčerpávajícím způsobem je popsána v příslušné literatuře: Nejlépe Zdeněk Váňa (1990) - Svět slovanských bohů a démonů - od str. 210 nazvané "Jarní slavnosti". Dále Zdeněk Smetánka (2004) - Legenda o Ostojovi - od str. 252 v kapitole "Věčný návrat".
S tou Moranou se to má tak, že byla "objevena" jako nová mytická božská postava až v době národního obrození, kdy měla být jakousi personifikací smrti. Vymysleli ji ale už o něco dříve, v 17. století, následovníci fabulátora Hájka (Stránský, Středovský, Papanek). Je však jisté a doložené, že se skutečně v předjaří vynášela a topila, bila, špinila blátem i jinak hanila jakási figura, symbolizující zimu a s ní spojenou smrt, ale tato "smrtka" nemá z raného středověku doložené žádné jméno.

Muscha:

"Mlha přede mnů mlha za mnů, at´nás nikdo nevidí jen běsi sami"
(Straba s matkou na božišti)

"Já jsem běs, takže se koukat můžu"

vedle výše zmiňované literatury se dá i něco najít v :

Frazer j., G.: Zlatá ratolest
resp: další vydání http://www.kosmas.cz/knihy/101576/zlata ... druha-zen/

Odvolávam sa na článok "Zvyky Keltov" týždenníka Plus 7 dní (3. február 2006) kde tvrdia: "...nejde len o Keltov, pretože ľudské obete vykonávali i Slovania..."

Bre bratov Čechov uvádzam, že tento týždenník je bulvár a tak môže byť ktorákoľvek informácia v ňom zavádzajúca. Aj to ma prinútilo napísať to sem, pretože som sa s ľudskými obetami u Slovanov nikde nestretol. Máte o tom nejaké správy? (Okrem zaživa pochovávaných žien v prípade úmrtia ich muža. Dočítal som sa že to bola najprv ich povinnosť a neskôr si mohli same vybrať.)

Přátelé, přátelé, lidské oběti u Slovanů byly naprosto výjimečné, zřejmě vyvolané nějakými velmi závažnými neobvyklými místními událostmi, zcela určitě nešlo o obecný jev. Ovšem kromě polabských Slovanů, kde s velkou chutí "obětovali" křesťanské misionáře

Rodoslav wrote:Existuje nalez obetiska v Bulharsku menom Devnja.
Je to kruhove obetisko s priekopou s hlbkou 2 m. Tam sa naslo 7 tiel, pravdepodobne ritualne obetovanych. ide asi o epochu z poslednej tretiny 9. stor., ked bola snaha o navrat povodnej viery.

Mal som zmienky aj o inych obetynch nalezoch.

Vďaka moc! To či boli obete Slovania alebo nepriatelia sa asi nedozvieme, však?
To Pampaliny: Jj.. máš pravdu. Je ale rozdiel keď niekto obetuje život nepriateľa a urobí to rituálne, a je rozdiel ak niekto zabije suseda alebo člena rodu ako obeť bohom. To už myslím si barbarstvo je, pretože v prvom prípade by zrejme k smrti došlo.

Ideální je představovat někoho průměrného - tzn. když děláš Vm, tak nemít severské importy.

.....i když tu bezpochyby byly a nejen ty.....

Rodoslav: No opusťme tyto vody nebo je přesuňme na jinou formu korespondence než v diskusním fóru o Slovanech.

Já jsem se taky včera koukal na ty lidské oběti u Slovanů a nic konkrétního jsem nenašel. Je ovšem otázka na antropology, etnografy? a archeology, zda jsme schopni takovouto obeť rozlišit od ostatních?

Když někoho (zkušeně) podříznu, tak poškodím pouze krkavici a dýchací trubici - tedy nic, co by šlo vidět na kostře.

Tedy by mne zajímalo, jak a kde by se ukládaly těla lidských obětí? Do země nebo by se spálily? Dostala by oběť do hrobu nějakou výbavu?

Napr. u spomínaných Keltov sa obety robili podľa toho, komu boli zasvätené. Ak to bol nejaký boh ohňa, tak ho upálili, ak boh vody, tak ho utopili. (sorry, nepoznám keltskú mytológiu). U Slovanov to ale asi bolo iné. Zbytočne by čakali dokým do nich Perún zošle blesk.