Hudba a hudební nástroje

Duchovno, víra, věda, umění

Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab

wondra

Post by wondra »

Nevite kde by se dal splasit nejaky roh pouzitelny k troubeni (a na WB :) ) ?
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1433
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by melkel »

wondra wrote:Nevite kde by se dal splasit nejaky roh pouzitelny k troubeni (a na WB :) ) ?
Pořiď si dítě a pak ti ho kamarád dá jako dárek :-)
wondra

Post by wondra »

melkel: tak todle sem nak nepochopil :-s
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

wondra wrote:Nevite kde by se dal splasit nejaky roh pouzitelny k troubeni (a na WB :) ) ?
Záleží jaký roh? Jestli kravský ta zkus WWW.DEVONA.SK (ALE CO 10 CM, TO cca 1000 Sk.) Dřevěný lze koupit vrtaný (Kašpařík 1200,- - viz tato diskuse) a nebo si jej vydlabat.

Postup je jednoduchý - rozpůlíš, vydlabeš, spojíš :biggrin: :biggrin: :biggrin:


JO a tady jsou mé dva malinké bubínky v objetí nadějných bubenic :mrgreen:
Image
User avatar
Boza
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 956
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by Boza »

Trochu off-topic, ale ne zas tak moc: znáte někdo nějaký veršovaný text, který by odpovídal alespoň trochu představě o "bájném podání starců"? Je zde někdo schopným básníkem?

Aby jste mi rozuměli, klidně se ujmu na RS akcích role "barda", protože zpívám nahlas a rád, ale nemám CO zpívat :cry:
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
melkel
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1433
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00

Post by melkel »

Mám báseň "Tristram a Izalda", zkombinovanou ze dvou záznamů z 15. století. Je to ale spíše minstrelovský styl, na ranný středověk nevhodný .-) Zkus přednášet Alexandreis, bo jak se to píše.
Wothan
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 5492
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Liberec
Contact:

Post by Wothan »

No nebo Nibelungy, to je 12.st. ale je to už taky svým pojetím mladší záležitost.
User avatar
Boza
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 956
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by Boza »

No to je právě to. Epiky přednášené zpěvnou recitací je z RS jako šafránu. Do Rukopisů jít nechci, minnësang je už z mého pohledu pozdní věc. Zkusím se podívat po Rolandovi a Cidovi, třeba se tyhle věci budou moct nechat znásilnit na téma Přemyslovců :twisted: ...
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
User avatar
Boza
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 956
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Praha

Post by Boza »

Hle, Müschwerk má celou sbírku textů Althochdeutsch a v Mittelhochdeutsch. Moc se mi líbí tohle (překlad si račte vyhledat na http://myschwerk.webzdarma.cz), to by mohla přímo být kmenová píseň :) :o :shock: :biggrin: :mrgreen: :

Münchener Nachtsegen

Wutanes her und alle sîne man,
di di reder und di wit tragen
geradebreht und erhangen,
ir sult von hinnen gangen.
A když už byl založen řečený hrad Kamenec, kníže Břetislav, než odtud odjel, pojav stranou Mutinu...
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

Našel jsem zajímavý článek "Hudební zmínky v Kosmově kronice". Název je vypovídající. Kousek závěru přetiskuji:
V Kosmově díle se objevuje 37 hudebních či s hudbou souvisejících termínů a pojmů, mezi nimi celkem 9 hudebních nástrojů (bucina, campana, cithara, lituus, lyra, sistrum, tibia, tuba, timpanum). Nejčastěji se mluví pochopitelně o zvonech (celkem 5x), neboť zvon patřil k životu každého kronikáře – kněze: na zvony se zvonilo k denním hodinkám, bohoslužbám, zvonilo se také ke svolávání lidu, při vítání panovníků, biskupů a jiných slavnostních příležitostech, zvon sloužil rovněž jako signál k bitvě či útoku. k roku 1092 přináší Kosmas vůbec nejstarší písemnou zmínku o hudebních nástrojích a zároveň i o tanci v českých zemích. Zmiňuje se také o prvních dvorských hudebnících.
Po tomto výčtu je hodnota Kosmovy kroniky pro bádání v oblasti dějiny středověké hudby v českých zemích zřejmá a nepopiratelná. Musíme však mít neustále na zřeteli, že dílo bylo psáno za jiným účelem, že mluví svou vlastní řečí, že jeho text je tendenční a tedy zkreslený. Je třeba k němu přistupovat nanejvýš kriticky a pokud možno interdisciplinárně, tj. za použití metod všech vědních oborů, které se touto problematikou zabývají (latinská filologie, historie, literární věda, lingvistika, sociologie apod.). Jedině tak je možné tomuto vzácnému odkazu naší minulosti alespoň trochu porozumět.
http://www.opusmusicum.cz/index.php?dis ... k=205&id=1
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

Možnost nákupu strun ze střev - http://www.hudebni-dum.cz/department.ph ... ove-struny

A něco od Ibn Rusty o hudbě (jedná se o doslovný překlad a ne o doplněné interpretace):

Mrtvého když spalují, že je to na přání Boha tvrdí, když se veselí a hrají na hudební nástroje. Jejich strunný nástroj má osm strun. Víno připravují z medu. Zpívají při spalování.

Rukopis “Kniha vzácných drahokamů“ je považován za dílo Abú Omára ibn Rusty z Isfahánu a v současnosti je uložen v londýnském Britském museu. Soudí se, že rukopis je torzem opisu staršího textu, jehož autorem byl zřejmě Al-Džarmí, v letech 846-847 zajatec v Konstantinopolu (Istanbul), jenž se zde nejspíš setkal s tehdy jednatřicetiletým Michalem (sv. Metodějem). Původní cestopis se nezachoval...
Last edited by Pampalíny on Mon 06. Mar, 2006 21:06, edited 1 time in total.
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

Výňatek z článku: http://mujweb.cz/www/pontila02/?X
I staří Slované měli zajisté široký repertoár hudebních a zvukových nástrojů. Nejčastější jsou opět nálezy kostěné. – nejvíce se nachází píšťalky, jichž lze rozeznat několik druhů. Byli nalezeny např. ve Spytihněvi, Nových Hvězdlicích, Brnu-Obřanech, Strážovicích a Starém městě. Mnoho nálezů je v Polsku – např. v Hnězdně, Biskupině, Sterém Bródně a jinde. Identifikace a vyčlenění podobných nástrojů – vábniček, je trochu sporné, nicméně Vilém Hrubý je určil v nálezu z mohyly ve Strážovicích, kde ležela společně s pěti píšťalkami. Objevují se i větší píšťaly upravené z jeleního parohu. Byly nalezeny např. ve Znojmě (OBR) či Brně-Líšni. Podobné nástroje byly nalezeny však už v souborech pocházejících ze starších období – např. na keltském oppidu u Plumlova, na římsko-provinciálním sídlišti z 1.-2. st. n.l. v Seegranu či v kostrovém hrobě z 5. století z doby stěhování národů v Grossarner. Ke slovanským kostěným zvukovým nástrojům lze počítat také tzv. frčák – jeden z jeho nálezů pochází z dětského hrobu ze Starého Města, kde dutá kost měla v profilu příčný výřez, k němuž přiléhali dva malé kruhovité otvory. Předpokládá se, že jimi procházel kolíček s nastrčeným stéblem trávy. Zajímavými předměty jsou též škrabky – jedná se o ozubené předměty, u nichž křehkost materiálu a nedostatečná délka zubů vylučuje možnost jiného použití. Stopy opotřebení mnohdy nevylučují možnost, že se o zuby drhlo nějakým druhem trsátka. Nálezy těchto předmětů opět pocházejí už z dob mnohem starších. Např. z již zmíněné paleolitické Pekárny, dále z únětické jámy v Charvátech, a z větéřovského hradiska v Blučině, z pozdně laténských Stradonic a dále. Z doby slovanské pochází nález z Levého Hradce, z hradiska v Santoku. Spíše dětskou hračkou jsou tzv. bručáky, což jsou kosti opatřené dvěma protilehlými otvory. Funkce tohoto předmětu je sice sporná, ale dle etnologických paralel lze usuzovat, že se jednalo o dětské hračky, které připevněny na provázku a roztočeny tahem, vydávaly bzučivé zvuky. Nálezy těchto předmětů pochází ze Znojma a Brna-Slatiny a nejvíce analogií mají v Polsku. Vzácné nálezy originálních nástrojů pocházejí z Novgorodu, kde byli nalezené strunné nástroje – tzv. gusle. Nejstarší pochází z 11. století. Podobný nástroj se našel v Gdaňsku z 12. století.
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

TANEC (nebudu zakládat nové fórum, myslím, že se to hodí i zde).

JAK SE KDY V ČECHÁCH TANCOVALO, Dr. ČENĚK ZÍBRT, 1895
http://dance.pragmalista.info


Image
Slovné doklady o hudbě a tanci staroslovanském doplňujeme názornou
kresbou hudcův a tanečníků staroruských, vyobrazených na freskách chrámových
v Kievě, z věku XI. (Viz obr. č. 1.)
Hudci hrají tu na nástroj na způsob harfy, loutny. Jiní troubí a
ostatní podle zvuků hudby tancem poskakují, při čemž jeden z tančících
píská na flétnu a druhý doprovází hru údery pokliček, kovových talířů.
Znázornění pohybu a ruchu tančících snažil se malíř zachytiti štětcem dosti
pečlivě a přirozeně.
Flétna, harfa (osmistrunná) a loutna (čtyřstruná) jsou celkem z obrázku jasné. Akorát ten úplně vlevo mi přijde spíše že tleská než tančí :? respektive oboje. O těch "činelech" nevím co si myslet (žeby misky slezského typu :twisted:), ty trouby/rohy mi přijdou že jsou z jednoho kusu (kdyby byly půlené, tak by asi měly mít i nejakou další fixaci, než jen lepení ne?) a o té spodní dvojici nevím co říci... [/img]
User avatar
Pampalíny
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 1814
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: svobodné území Beskyd
Contact:

Post by Pampalíny »

Ne LH detailní postup výroby harfy (bohužel anglicky) - spíše pro inspiraci - http://www.osborneatelier.com/Harp_index.htm

Tady je druhý odkaz, trochu zajímavější...
http://www.wirelessdatasys.com/dea/luth ... ldharp.htm
Last edited by Pampalíny on Wed 08. Mar, 2006 14:50, edited 1 time in total.
User avatar
Kain
Stálý přispěvatel
Stálý přispěvatel
Posts: 2125
Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Location: Brno
Contact:

Post by Kain »

Podle mě to jsou dvě půlky kokosového ořechu... :idea:
Post Reply