forum.livinghistory.cz

Asi mi už paměť neslouží, ale měl jsem stále pocit, že tu už podobné téma zakládal Rab, ale nemohu je najít. Takže v případě, že mi oči nefungují jak by měly, se omlouvám.

Blíží se senoseč a tak by se něco hodilo vyrobit ze slámy, ať ty naše domečky a akce nejsou osázeny jenom dřevem. Koupil jsem si knihu od Grady - Pletení ze slámy (http://www.grada.cz/katalog/kniha/pleteni-ze-slamy/), kde jsou základní popisy a zpracování uvedeny.

Po pročtení bych řekl že RS se týká především pletení ošatek a nádob pro denní spotřebu. (A samozřejmě došky). Jsou zde popsány dva způsoby oplétání - opletení celého svazku stvolů lýkem (moravská cesta) či částečné opletení štípanými vrbovými proutky (spíše v Čechách ale i na Moravě). Samozřejmě že se jedná o dochované řemesla.

Nenašel se nikdy nějaký otisk ošatky či podobně z RS nebo z okolních slovanských zemí?

Ještě poznámka - pro RS bych se vyvaroval (moje úvaha) čistě žlutých slaměných stvolů současných obilovin - alespoň moje dvouzrnky a jednozrnky vypadají naprosto jinak. Chci zkusit 1-2 ošatky, ale zřejmě raději šáhnu po travách než po moderních obilninách.

No a taky jeden jarní pokus z kůry (Salix caprea - Vrba jíva), dno výplet kůry z lípy malolisté (Tilia cordata), vše navíc prošito režnou (lněnou nití). Horní část je zpevněna vrbovým proutím.
Bohužel jsem nepřišel na to, jak vše udržet pohromadě bez niti (zvláště, když se schnutím kůra i lýko tak tvaruje). Širší prošívání by kůru definitivně rozpraskalo.

Kdo by to zkoušel tak zde je stručný návod:
Uřízl jsem špalek jívy, rozsekl jej na půl a nožem (samozřejmě v jarním období) opatrně odloupl kůru. Tyto dvě půlky jsem v krajích přes sebe přeložil (nezbytné - původní pokus sešít kůru kraj ku kraji při schnutí zkrachoval) a sešil.
Dno je klasický výplet - - dělal jsem jej na 4x. Při každém schnutí jsem výplet k sobě srazil více a více) a ani tak to není dokonalé. Takže při prvním výpletu si nechte velké přesahy lýka/kůry.

Protože to byl prvovýrobek, stálo mne to docela hodně času. Ovšem oproti zpracování lýka apod. mi celý pracovní proces přišel jednodušší, lehčí, méně pracnější a s trochou umu i časově přijatelný.

Ač se to nezdá - nosnost je několik kilo (neriskoval jsem to ovšem a používám to na vyčesanou vlnu k předení jen mezi prsty (bez přeslenu)).

Fakt pěkné =D>

Tak tohle mi vážně dalo zabrat

hezké, opravdu pěkné, ačkoli já jsem prostý člověk a spokojím se s jednoduchou stříbrnou mísou

No mě jde o to, že se v jiném fóru řeší smysl LH/OH a mě se zdá právě absence lýka, kůry, slámy v současném předvádění Slovanů tristní :c)

Ale do stříbra bych šel taky - případně vyměním za slámu

Dělám si srandu, stříbrnou mísu ještě nemám a ani neplánuju. Bronzovou ano, ale to má čas. Možná by nebylo špatné ji postříbřit zevnitř, kvůli měděnce.
Jinak s absencí těchhle materiálů máš pravdu, chce to změnit. Taky už mám sehnaných pár knížek o proutí a slámě, ale zatím jsem musel dělat na důležitějších součástech vybavení

Proutěných věcí máme myslím celkem dost - ošatky, košíky, nůše, lýčených zatím ještě ne.

Přírodní lýko jsem sehnal na Florenci, ale poměrně malý balíček je za dost peněz. Ale stejně přemýšlím nad uplětením alespoň malé brašničky.

Mě totiž fascinuje jak lýko bylo velmi častým materiálem - třeba i na vědra apod. Bylo dostupnější a levnější než mnoho jiných materiálů.

Sám si občas porážím lípy na lýko (je jich ovšem nedostatek) a stahování lýka do použitelné podoby taky zaber dost času, proto jsem konkrétně u té ošatky šáhl ke kůži. Další už bude s loubkem nebo lýkem.

Například bych děsně rád viděl výrobu lýkových střevíců...

Pampalíny píše:
Například bych děsně rád viděl výrobu lýkových střevíců...

Tak to si zajeď do Ruska. Co jsem slyšel, tak to tam někteří maníci ještě hrnou ve velkém.

Stálo by to za pokus udělat, třeba Bonemína.....

Momentálně mám jiné věci na hraní, ale i po lýku pokukuju. Jenže to vidím nejdřív na příští rok, spíš později.

bavil jsem se s Hawkem o březových lucích, které vzpomíná Ibn Fadlán ve svém cestopise - vysvětluje to tak, že to mohl být nějaký složenýluk potažený březovou kůrou, ostatně v severském prostředí se údajně takový luk měl najít....

Myslím, že tohle je paráda, jelikož jsem to tu nikde neviděl:
Je to to z Pobaltí, z jednoho rybářského muzea v malé vesničce, sice etnografický pozůstatek, ale krásně funkční i pro dávné časy.

Lýkové střevice:








Březová brašna: