Barvení

[Yff]

to michlena: nechala jsem se inspirovat, a o sobotě nabarvila klubíčko vlny vínem, stačilo i krabicové za osmnáct korun, a je z toho takový vyblitý, nicméně stálobarevný purpur.

[michlena]

ta fotka mi něco přípomíná!

Pěkné klubíčka! =D>
Na mě už tu nějakou dobu čeká pytel cibulových slupek, ale nějak na ně není čas

[zoone]

to michlena: nechala jsem se inspirovat, a o sobotě nabarvila klubíčko vlny vínem, stačilo i krabicové za osmnáct korun, a je z toho takový vyblitý, nicméně stálobarevný purpur.

No možná tě trochu zklamu, ale krabicové víno bych nepovažoval za ideální k barvení. Většinou je to totiž dobarvované uměle (tedy těch několik málo co se mi kdy dostalo do ruky, nejsem zrovna obdidovatel této značky prejvína).

Navíc, víno bylo dle mého názoru dost vzácné na to, aby se s ním tak plýtvalo. Ale to jen tak na okraj. Dnes jsou hold mnohá bariva, v dobách minulých běžná, vzácností. Naopak barviva špatně dostupná jsou běžná.

[wolf]

...víno bylo dle mého názoru dost vzácné na to, aby se s ním tak plýtvalo...

A nelze k barveni pouzit odpadu po vyrobe vina? Kdyz nemeli cukr, nemohli to vyuzit na druhak.

[Yff]

zoone: inu, já su nepiják, takže se v tom naprosto nevyznám a musím spoléhat na to, co napíšou na krabici, myslíš, že to dobarvujou?..
holt jsem si neudělala před zimou zásoby bejlí, takže se musím, než se to zazelená, spolehnout jen na to, co lze koupit v obchodě, potažmo v lékarně..

[Bohuslav]

Věnuji se barvení přírodními organickými barvivy respektivě jejich analýz na historickém textilu a s barvením vínem jsem zatím nesetkal.
Na červeno se barvivo ruznámi druhy mořeny barvířské- rubia .... mořené kamencem s vinanem a nebo se využívalo brazilského dřeva Caesalpinia ... taky nejčastěji mořené s tím kamencem.

[zoone]

wolf: no ono je problém v tom, že červené víno se vyrábí vřením (kvašením) na šlupkách. Hrozny jen odstopkuješ a kuličky pomeleš (ne na kaši, kuličky vína se jen rozmáčknou, aby praskly a uvolnil se obsah). Pak to necháš kvasit společně se šlupkama aby červené víno dostalo barvu. Ta je totiž v těch šlupkách a ne ve šťávě (opšt zjednodušeno, jsou i odrůdy, které mají červenou i šťávu - alibernet, neronet..- ale to jsou novošlechtěnci). Po dovření a vylisování ti zbude jen hromada šlupek z nepříliš vábnou barvou a nízkým obsahem barviva. To už je uvoněné ve víně.

Naopak bílé víno se na šlupkách nenechává, aby se do něj neuvolňovali chuťově nevhodné látky. Proto se z něho pak dá udělat "druhák" následnou macerací matolin.

Jediné , co mě napadá jako vhodné k barvení toto cestou je použití mrtvých (neaktivních) kvasinek, které při výrobě vznikají. Je to vlastně odpad. Jen nevím jak by se dalo oddělit barvivo od kvasinek, které mají koznistenci disperzního lepidla a zhruba stejné vlastnosti. Vlákno by se obalilo kvasinkama, ale barvu by to pod mě nedalo. Jen by se to tím zašpinilo.

Yff: to měla být jen věcná. Nic proti, já jsem víno taky testoval

[Yff]

wikipedie kromě jiného odkazuje na tuto výrobu duběnkového inkoustu:
Postup
 V knihovně metropolitní kapituly u sv. Víta na Pražském hradě se pod jménem „A se černilo staviti“ (Takto se připravuje inkoust) zachoval ve větším staroruském sborníku vevázaný následující návod, pocházející z doby 15. až 16. století, jenž se do českých zemí dostal až z Moskevské Rusi:

„Opatři stejné váhové množství duběnek1 a višňové pryskyřice, pryskyřici namoč za dorůstajícího měsíce – 5. nebo 11. dne – do medoviny v množství, které se vejde do tří vaječných skořápek, nebo do vody a nech máčet dva týdny. Duběnky roztluč na prášek a prosej sítem. Pak vezmi nevelké železné desky, dlouhé dva nebo tři prsty a široké jeden prst a v počtu dvaceti nebo třiceti je pomocí provázku upevni na dřívko a zavěs do nádoby (s připravenou tekutinou). Míchej dvakrát denně po dva týdny. Pak přilej tři lžíce vína a dvě lžíce čerstvého medu bez voštin2. Inkoust slij tehdy, až získá černou barvu, když je nebe čisté a jasné. Vydrží pak dva nebo tři roky i déle.“[4]

A vida, tady používají i víno, ale je to pár století později. Použití v době dřívější, tedy zhruba v období velké moravy asi doloženo není co?
Pokud by se vyloučilo použití medu, šel by tenhle postup praktikovat i při barvení příze?
Nezkoušel jste to takhle někdo?

[Knecht]

Použít víno v době VM by nebyl problém.

[zoone]

Použít víno v době VM by nebyl problém.

Jako k barvení nebo jako přídavek do inkoustu? Tomu barvení bych se prostě bránil. V inkoustu mohlo plnit funkci kyselého činidla (aspoň mi to tak s té receptury přijde).

[Knecht]

Myslím ten inkoust. Řekl bych, že na barvení by to byl drahý špás a navíc existovala i lepší a levnější barviva/činidla.

[zoone]

No prave, me prekvapilo, ze zrovna ty bys byl schopen tak silene myslenky jako barvit vinem a ne ho vypit...

[Bohuslav]

Pokud by se vyloučilo použití medu, šel by tenhle postup praktikovat i při barvení příze?
Nezkoušel jste to takhle někdo?

Pokud by jsi chtěl barvit duběnkami tak je přeba přízi nejprve namořit ( s duběnkami se nejspíše používalo nejčastěji železo- a to buď ve formě železných pilin nebo v podobně zelené skalice (hydrát síranu železitého- což nevím jistě na RS)) Barva by pak měla být od spíš tmavo hnědé až světlejší černá.
Pokud by dělali hodně sytě černou, ta vlákna by se mohla ještě obarvit třeba mořenou a měla by vzniknout sytá černá barva (tedy barvení na černo mám doložený buď indigem na modro a pak tou mořenou s kamencem na černo a nebo je popisovaná ta levnější varianta s těmi pilinami a duběnkami- tato metoda pak byla třeba v nizozemí v 16 a hlavně 17.století zakazovaná, protože ta černá asi nebude tak kvalitní (stálá) jako s tím indigem)


Duběnkami jsem barvil třeba toto řádové roucho http://www.viaboemia.com/galerie/racek09paja/obr018.htm , ale měl jsem jich málo a tak jsem přidával ještě dubovou kůru( ta obsahuje stejnou hlavní barvící složku jako duběnky- kys. gallovou)

[Knecht]

No prave, me prekvapilo, ze zrovna ty bys byl schopen tak silene myslenky jako barvit vinem a ne ho vypit...

Takové alkoholické pomluvy o mně obvykle šíří lidi o které jsem k ránu zakopl

[Knecht]

zkoušel někdo barvit břečťanem nebo šťovíkem podle Bidlové?