Barvení
Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
No to právě vůbec nevím. V barvířství jsem slepý, jak novorozený kotě. Krom toho hypermanganu, jsem v podstatě ještě nic nezkoušel. A všechno co znám jsem vlastně vyčetl z webu a odsud. Žena se na barvení chystá v daleko větším rozsahu než já Zatím sbírá informace. Můžu se tedy kouknout do jejího archívu co o tom má.
- Mokohtavenotaxe
- Stálý přispěvatel
- Posts: 254
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ústí nad Labem
- Contact:
K hypermanganu. Když ještě existoval Pramen, neboli Potraviny Státní podnik, tak jsme jím běžně omlazovali salámy a jiné podobné "pochutiny," tedy barví, hódně dobře.
K březové kůře a bříze obecně:
kůra: kůru přes noc louhujeme, v téže vodě 3h povaříme a vkládáme nemořenou přízi do přecezené lázně a nabarvíme na starorůžovou.
listí: povařte čerstvé listí hodinu, přeceďte a přidejte kamenec (15g : 100g příze); nemořenou přízi v lázni obarvíme na žlutozelenou.
Tolik Helena Červinková Barvení Rostlinnými barvivy
K březové kůře a bříze obecně:
kůra: kůru přes noc louhujeme, v téže vodě 3h povaříme a vkládáme nemořenou přízi do přecezené lázně a nabarvíme na starorůžovou.
listí: povařte čerstvé listí hodinu, přeceďte a přidejte kamenec (15g : 100g příze); nemořenou přízi v lázni obarvíme na žlutozelenou.
Tolik Helena Červinková Barvení Rostlinnými barvivy
- Mokohtavenotaxe
- Stálý přispěvatel
- Posts: 254
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ústí nad Labem
- Contact:
Takže k tomu hypermanganu, přeposílám odpověď odbornice na chemii:
Hypermangan je manganistan draselný. V přírodě se nevyskytuje, ale lze ho připravit působením oxidačních činidel na jinou - běžnější sloučeninu manganu burel - neboli pyrolusit neboli oxid manganičitý . Tyhle pokusy dělali už alchymisti ale konkrétní jména neznám. První vědecký popis má na svědomí švéd Carl Wilhelm Scheele. Koukni se na výborné stránky
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/obje ... ev/sch.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mangan#Slou.C4.8Deniny
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/
Mám pocit, že s ním dělali pokusy i arabové a číňani už dávno před letopočtem. Ta Čína je asi jistá, protože se používá jako silné oxidační činidlo při výrobě výbušnin. Taky barví sklo na fialovou takže jeho první použití bude možná stejně staré jako první fialové sklo..? Kdo ví, historické prameny o řemeslném využití se většinou nedochovaly a alchymisti se vyjadřovali v šifrách, takže pokud někde přidávali hypermangan říkali mu asi jinak. Pokud se zajímáš o historii prvků dobré jsou taky knížky od V.Karpenka. Na nic dalšího si už asi nevzpomenu.
Hypermangan je manganistan draselný. V přírodě se nevyskytuje, ale lze ho připravit působením oxidačních činidel na jinou - běžnější sloučeninu manganu burel - neboli pyrolusit neboli oxid manganičitý . Tyhle pokusy dělali už alchymisti ale konkrétní jména neznám. První vědecký popis má na svědomí švéd Carl Wilhelm Scheele. Koukni se na výborné stránky
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/obje ... ev/sch.htm
http://cs.wikipedia.org/wiki/Mangan#Slou.C4.8Deniny
http://www.jergym.hiedu.cz/~canovm/
Mám pocit, že s ním dělali pokusy i arabové a číňani už dávno před letopočtem. Ta Čína je asi jistá, protože se používá jako silné oxidační činidlo při výrobě výbušnin. Taky barví sklo na fialovou takže jeho první použití bude možná stejně staré jako první fialové sklo..? Kdo ví, historické prameny o řemeslném využití se většinou nedochovaly a alchymisti se vyjadřovali v šifrách, takže pokud někde přidávali hypermangan říkali mu asi jinak. Pokud se zajímáš o historii prvků dobré jsou taky knížky od V.Karpenka. Na nic dalšího si už asi nevzpomenu.
- Mokohtavenotaxe
- Stálý přispěvatel
- Posts: 254
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Ústí nad Labem
- Contact:
jó to není problém, opítám sa.
Ještě z naší další komunikace o hypermanganu:
tak běžně se s ním nebarví vůbec. Ale to silné oxidační činidlo a sám při té oxidaci redukuje na burel a jde do hněda až černa. Výjimkou je asi jen to sklo, tam rychle změnit barvu nemůže. Takže jako barvivo - např. na látku a podobně se nepoužíval nikdy. Ale jako desinfekce ano, minimálně 100 - 150 podsledních let určitě.
A co na černou pro dřevo nebo kůži?
To by asi šlo, ale jeho výroba je mnohem komplikovanější něž jakékoliv jiné černé barvy. Takže běžné to asi nebude. Dnes se používá také na domácí černění bronzového nebo hliníkového plechu - např při výrobě rybářských třpitek. On tam není jen jako barvivo, ale spolu s dalšími látkami jako činidlo oxidující ten podklad.
Ještě z naší další komunikace o hypermanganu:
tak běžně se s ním nebarví vůbec. Ale to silné oxidační činidlo a sám při té oxidaci redukuje na burel a jde do hněda až černa. Výjimkou je asi jen to sklo, tam rychle změnit barvu nemůže. Takže jako barvivo - např. na látku a podobně se nepoužíval nikdy. Ale jako desinfekce ano, minimálně 100 - 150 podsledních let určitě.
A co na černou pro dřevo nebo kůži?
To by asi šlo, ale jeho výroba je mnohem komplikovanější něž jakékoliv jiné černé barvy. Takže běžné to asi nebude. Dnes se používá také na domácí černění bronzového nebo hliníkového plechu - např při výrobě rybářských třpitek. On tam není jen jako barvivo, ale spolu s dalšími látkami jako činidlo oxidující ten podklad.
Ondra: Skalice kamenec jsou zcela dostupné látky s cenou okolo 100kč za kg
Rozdíl mezi zelenou a modrou skalicí je ve 2 molekulách vody.
Jinak manganistan je znám už ze starého egypta, což je pravlast sír-rtuťové alchymistické teorie. Stejně tak skalice a kamenec jsou látky, dlouho známé a využívané, takže jsou zcela LH, když by se to tak mělo říct.
Rozdíl mezi zelenou a modrou skalicí je ve 2 molekulách vody.
Jinak manganistan je znám už ze starého egypta, což je pravlast sír-rtuťové alchymistické teorie. Stejně tak skalice a kamenec jsou látky, dlouho známé a využívané, takže jsou zcela LH, když by se to tak mělo říct.
Jde ale o to, ne že byly známé, ale zda byly i používané. Musíme brát v úvahu jakou šanci měli lidé u nás se k nim dostat, ať nobilita či prostý lid, a zda vůbe věděli, že něco takového je. Dle mého pokud šlo o látky dovážené z Byzance jemě tkané pak pravděpodobně toto ustalovadlo hojně používali, avšak pokud si představíme raně středověké hradiště, kde se zrovna barví látka.... Nejsem si jist, zda byla dostupná. Dle mého mohli používat sůl, ocet a jiné běžné látky či rostliny, možná i moč domácích zvířat, ale to hádám. Jsou v ní také soli a čpavek ne?