forum.livinghistory.cz

abaddon wrote:je jedna prodejna kousek od kamenicky s metrovym textilem, tam se obcas podari natrefit na zajimavy veci, nevim presne ulici ale urcite me nekdo doplni

Ahoj,
Ulice se jmenuje Haškova, Praha 7 - Letná a prodejna je "Látky - Mráz".
Mívají tam občas hezké věci - cenově dostupné.
Občas tam nakupuji,
mají i možnost slevových karet (při větším objemu).
Q.I.S

Už nějakou dobu mě trápí otázka- jak dřív měřily? Předpokládám že profi krejčí něco jako současné krejčovské pravítko měl, ale co oni joudové na venkově co si šily sami? Ano, i bez pravítka se dá naměřit a nastříhat, za improvizace provázkem a něčím rovným, ale zajímal by mě váš názor...

No, jestliže se bavíme o raném středověku, tak pohledem na tehdejší střihy a šíře látky dojdeme dost lehko k tomu, že toho ani moc měřit nemuseli. Třeba taková košile - provázkem změříš délku od ramene dolů, k tomu délku na rukávy, ustřihneš tyhle délky z natkané látky víceméně můžeš začít. Šíře pruhu látky ti odělá ostatní rozměry. Ještě si změříš délku bočních klínů, ustřihneš si tak dlouhý obdélník a úhlopříčkou rozpůlíš. Případně pokud používali střihy jako měla třeba ukrajinská košile, ani klíny neděláš - buď je v celém boku vsazen pruh na obou stranách, nebo je oděv sešitý asymetricky (velký kus jen na jedné straně).
No a pokud to pravidelně šila žena na rodinu, už jejich míry znala jistě zpaměti (lokty, pídě...nebo jen od oka). Leda na děti co ještě rostly, tam se asi musdelo měřit průběžně.

Jasně, tak jsem taky uvažoval, poslední prošívka co jsem šil je dělaná značně od oka a myslím že to na ní není vůbec vidět. Inu, a co vrcholný středověk?

Počítám, že zkušený člověk toho spoustu dělal od oka; k tomu pořád zůstává provázek, palce, pídě, lokty...vždyť pokud to rovnou stříháš, stejně je jedno jestli máš v ruce špagát nebo krejčovský metr - vezmeš míru a přeneseš na látku. Takže bych se nebál ani vrcholně středověkých oděvů...teda, já jo, jelikož takové nejsem zvyklý šít, ale oni to jistě uměli

Na slovenských vesnicích šili kožešníci až do počátku 20. století kožichy často bez měření. Stačilo když přišel někdo z rodiny a objednal takovy a takovy kožuch pro Mariu, kožešník věděl, že je trochu hubenější než Katarína, protože se všichni znali a ušil kožich. I ty krásné vzory, kterými se kožichy zdobily (jsou to většinou našívané kousky barevné kůže) se vystřihovaly od oka. nic se nepředkreslovalo.
Valašská huňa se dělala tak, že si dotyčný lehnul na pruh sukna a obsřihlo se to. Jednu huňu jsem takhle šila, bez provázku i bez metru a sedí dobře.

Díky za názory. Lenko, co je prosím tě huňa? Gogol mi vyhazuje jen nějaký čutálisty...

Krátký kabát ze silného sukna, etnology považován za jednu z nejstarších součástek valašských krojů. Je to téčkový střih, Valaši jsou v tom často na obrázcích, jak ho mají jen přehozený přes ramena a pod krkem svázaný šňůrkou.

Je to to samé jako maďarská guňa?

Jo, dál na východ to se tomu říkalo guňa, tak asi to bude ono.

Zdravím, mám dotaz ohledně tkaní na karetkách. Dá se někde sehnat info o tom jak se karetkovalo u nás v čechách nebo na Moravě? Mám knížku Techniques of tablet weaving (Peter Collingwood), jenže tam se probírá karetkování na celém světě a o čechách ani ň. Na netu jsem našel jedině to co je na wothanburg.cz, a to je nejstarší nález ze Starého Města. Ok, beru že je nejstarší, ale jak to vypadalo potom? Byly nalezeny nějaké tkaniny z pozdější doby, kresby, ilustrace, cokoli? Jsem přesvědčený že toho musí být hodně, jenže internet mlčí.

Zkus rozšířit hledání i o kroje, mám dojem, že jsem karetky nebo přinejmenším tkanice na nějakém kroji viděla

Nojo, že karetkovaný pás má být součástí nějakého slovenského kroje, to jsem se dočetl taky. Ale nic víc.

V knize "Tradiční textilní techniky" http://www.grada.cz/tradicni-textilni-t ... a/katalog/ jsou černobílé fotky karetkových pásů ke krojům z okolí Prievidze, Uherského Brodu a Dolné Poruby u Trenčína. Můžu ti to oskenovat, ale není to barevné, takže tam toho moc není vidět. Nicméně v seznamu literatury je - Stránská, D. Nové příspěvky o tkaní na destičkách na slovanské půdě. Slavia, 1937-1938 a Marková E. Tkaní kartičkami na Slovensku. Martin: Sborník Slovenského národného múzea,1966.

Supr, díky! Skenovat asi nemusíš, zkusím si to někde půjčit ... ozvu se kdyby to nedopadlo.