Šití, tkaní, vyšívání, textilní materiály etc.

[Ronšperk]

Jo dobré. Já jen pořád nemohl pochopit, jak to, že v té osnově se vytváří prošlup. A teď vidím, že ona je přivázaná na nitkách Tak teď to chápu. Snad mi to bude u fungovat

[Rab]

Na tenhle stav postačí jen pár klacků, pěkně ohoblovaných prkýnek netřeba...

[wondra]

Nevi nekdo kde bych mohl sehnat strihy na kalhoty? Mam akorat ty strihy z WB ale radsi bychj mel vice podkladů

[Ronšperk]

Záleží na době, na kterou ty kalhoty chceš a oblasti kterou děláš. Pokud najedeš na http://myschwerk.webzdarma.cz/ , tak si tam můžeš objednat brožurku o košilích a nohavicích. V ní najdeš vyčerpávající výčet kalhot a nohavic od ranné doby do 15. stol. v četně střihů.

[Ronšperk]

Nemá někdo obrázek či jinou dokumentaci o výšivkách "bílá na bílou" Používalo se to hodně v církvi. Jaké se používali vzory a vúbec provedení. Před časem se tu o tom někdo zmínil.

Jo ty knihy vřele doporučuji. Jsou základ

[Jiskra]

V rámci výstavy "Příběh pražského hradu" vyšla stejnojmená kniha. Protože je za nekřesťanský peníz, jen jsem listovala a narazila na obrázek roušky sv. Ludmily - výšivka bílá na bílou (datace cca 1094)

[Wothan]

Výšivce bílá na bílou se říká "opus teutonicus" - většina je dílem kláštěrních dílen.

[Ronšperk]

ANO, ANO! Tak se to jmenuje. Díky můj dobrodinče [-o< . Chtěl bych něco podobného zkusit. Byl nějaký zvláštní vzor, či použývalo se běžných motivů.

[Wothan]

No běžné motivy jaké znáš třeba z architektury nebo výtvarného umění té doby - geometrické vzory, rostlinné ornamenty, pletence apod. K tomu je možné používat různé figury zvířat či mythologické tvory. Vlastně v tomhle případě by bylo možné zkusit i ty výjevy lidských postav které mi na světské hadry neustále zakazují V prostředí kláštera je to asi trochu jiné, na druhou stranu ale využití (obecně opus teutonicum) bylo spíše na církevní účely - roucha kléru, čalouny, korouhve apod.

[Ronšperk]

Jasně. Právě v souvislosti s řádem chci použít tento typ zdobení. Myslíš, že by to bylo reálné, aby měl klerik, či rytíř řádu košili zdobenou právě tímhle?

[Wothan]

Ale jo, asi by to nebyl problém, ale ty lidské figury bych tam nedával, já už je taky nešiju.

[Ronšperk]

No figury bych asi nezvládl Sice ti je zakazují, ale na čapce máš nádherné. A na korunovační dalmatice římského císaře jich je také dost ne, tak proč by je nemohl mít Wothan ne? Řekni si "Nejsme leckdo". Je fakt, že jsem je nikde moc neviděl, ale došli mi to až v momentě když jsi na to před časem upozornil. Byla to opravdu tak velká vzácnost? Mohli přeci figury vypustit jen při malování, aby nemalovali pajduláky dva místo jednoho. Tedy pokud existují nálezy.

[Wothan]

Ano, figurální výjevy zobrazující lidské postavy jsou poměrně dost vzácné. Objevují se na na oděvech opravdu vysoké nobility (viz. ta tzv. Dalmatika Karla Velikého uložená ve Vatikánu) a spíše oděvech pro zvláštní příležitosti. A nebo pak na odevu vyššího kléru a opět jde o liturgická roucha. Z našeho raného středověku je doložena tuším jen jediná figurální lidská výšivka - postava Krista z desek Kodexu Vyšehradského.

Jinak v mladším období je těch postav už poměrně dost, ale stále jde převážně o církevní roucha - viz. třeba ta výstava na Hradě.

[Bryennios]

A na korunovační dalmatice římského císaře jich je také dost ne, tak proč by je nemohl mít Wothan ne? Řekni si "Nejsme leckdo".

Tohle už jsme obšírně řešili už když jsem Wothanovi poprvé zakázal vyšívat postavičky podle vzorů z iluminovaných rukopisů a odjinud, ale protože to ještě nebylo tady, tak to nějak shrnu.

Prostřednictvím nějakého vizuálního média (malba, socha,výšivka, šperk etc.) znázorněná lidská postava je významově zcela mimořádná vizuální forma, v chápání současníků spojená s nadpřirozeným, posvátným, vpodstatě magickým obsahem. Proto se omezovala jen na zcela mimořádné, funkčně opodstatněné příležitosti: například v iluminovaném rukopise byla například součástí posvátné legendy světce či výjevů z bible, sochy na architektuře ji definovaly jako posvátné místo a podobně výšivky postav světců či biblických postav na církevních rouchách naznačovaly svými výjimečnými formami, že se jedná o spojení s posvátnem a nadpřirozenem.

Pokud se něco objevuje "jakoby" mimo církevní prostředí, pak jsou tyto formy znamením, že se jedná opět o něco posvátného - čili korunovační roucho světského vladaře (císaře) není znamením jeho sociálního postavení, ale znamením jeho zcela výjimečného, vpodstatě posvátného charakteru, a není tedy přirozeně používáno každodenně, ale jen v těch nejposvátnějších okamžicích.

A i když si vezmeš věci, kde tohle spojení není na první pohled (např. tapisérie z Bayeux), prostřednictvím těchto forem a jejich zasazením do celkového kontextu té doby (tedy poznáním, že vizuálně znázorněné lidské postavy jsou něčím zcela mimořádným) lze pochopit, jaký význam a jaký záměr objednatel tím dílem vlastně sledoval - že tedy byl daleko hlubší, než se může na první pohled jevit. V případě té zmiňované tapisérie tedy ty zcela výjimečné formy jsou tentokrát dány do služeb státní myšlenky - ovšem opět posvátné a nadpozemské - historie Vilémovy vlády a jeho rodu je vlastně zakladatelskou legendou, posvátným příběhem uctívaným potomky, na jehož základě je založena legitimita a kontinuita jejich moci. Funkcí výšivky tedy bylo zdůraznit posvátné a magické rozměry Vilémova zakladtelského činu. Totéž platí o znojemské rotundě, proto Vratislav objednal vyšehradský kodex atd.

A proto tyto formy nepatří na čepici ani na jiné obyčejné věci každodenní potřeby, a to ani u knížete a krále. A proto Wothan není s tou hezkou čepicí vůbec LH

[Ronšperk]

Já to myslel, jako vtip. Ale s tím významem máš asi pravdu. Dnes je těžké zcela pochopit uvažování lidí 12. stol. Zas o něco chytřejší. Díky.