forum.livinghistory.cz

Tekuté věci v nádobách by se daly zabezpečit i nějakou nepropustnou blanou - z močového měchýře např. to je perfektní a opomíjený materiál. Nebo snad tenká namaštěná kůže a podobně. Dobře udělanou poklici ze dřeva nebo kůry je možné dodatečně pro převoz utěsnit např. voskem.

Borivoj wrote:Mongolové dělají sušený tvaroh. Chuťově sice nic-moc, ale prý to má neomezenou trvanlivost.

Trvanlivost je nekonečná, protože ho nikdo nechce jíst. Něco jako trpasličí chleba. A chuťově je to vážně hnus. Jěště po třech plzních jsem se toho nezbavil...

Když jsem se zmínil o trpasličím chlebu - z Pratchettovy Kuchařky Stařenky Oggové musím doporučit Trpasličí bochánky. Šly by použít i na rs - ořechy, mléko, máslo, mouka, cukr(med). Chuťově skvělá věc, kaloricky vydatná a trvanlivost by byla taky vcelku neomezená, kdyby mi to vždycky nesnědli dva dny po upěčení.

RS müsli?

Archimedes wrote:RS müsli?

To je na ten můj recept? S müsli to nemá co dělat, to je normální pečivo.

hm to zní dsot zajímavě, nebyl by jsi ochoten napsat celý recept???(já Pratchettovky nemám a zatím ani nehodlám kupovat)

Jasně, jen co se dostanu dom.

Špatná by taky nemusela být kaše z lískových ořechů alá mezolit. Alespoň pokud jde o nutriční hodnoty.

Utěsnit nádobu LH není žádný problém.Lněné plátno ovážeme pod zahnutým okrajem nádoby motouzem ev. řemínkem a zalejeme horkým včelím voskem. Těsní , nepromokne, pokud není na přímém slunci neroztaje.Pokud se týče jídla vzal bych na cestu prosnou kaši se sušeným ovocem a ořechy, ochucenou medem. Kaloricky vydatná, lehce skladovatelná , maximálně vyschne a dá se jíst jako tuhý nákyp,ale nekazí se. Vozím ji na každou akci v létě v zimě.Jinak je velmi dobře uchovatelné i vepřové pečené maso naložené v sádle. Bez problémů přežívá i několikadenní vedra na Wothanburgu.

Hm...a recpt na ty trpaslíčí bochánky nebude???(případně můžeš připsat i ne ten chleba)

Jistě, já hlava děravá, tady to je, vrhací bochánky dle kuchařky Stařenky Oggové, mírně zestručněno a doplněno:
200g hrubé mouky
50g moučkového cukru
1 lžička sody
50g másla
100g mletých ořechů(raději jemně mleté, dají se i mandle atd.)
150ml mléka

Smícháme mouku, cukr a sodu, pak vmícháme máslo, přidáme ořechy a postupně hněteme a přidáváme mléko, ne najednou, ale postupně - aby těsto bylo tuhé(příliš řídké těsto je na nic, nutno kompenzovat další moukou aby zhoustlo, správná konzistence připomíná dobře prohnětenou hrnčířskou hlínu). Z uvedené dávky uválíme asi 8-12 kuliček a mrskneme na lehce vymazaný plech, aby se trochu zdeformovaly. Dáme do předehřáté trouby a pečeme asi 15-20minut. Pak ochladíme, nejlépe na drátěné mřížce. Dokud jdou teplé, jsou poměrně drobivé, ale po vychladnutí a vytvrdnutí se hezky zpevní.

Z původní verze si ještě dovolím citovat něco o skutečných trpasličích bocháncích, ne téhle lidské variantě: Nejlepší způsob přípravy je namočit bochánky na týden do dřevěné putýnky s vodou a pak bochánky vyhodit a sníst putýnku.

Dobrou chuť

Trpasličí chleba (ten jsem ještě nezkoušel):
250g hrubé mouky
30g obilných otrub
0,5lžičky soli
0,5lž.kyseliny citronové
0,5lž.sody
100g máku
160ml vody

Suché přísady smícháme a dolijeme postupně tolik vody, abychom dostali stejnoměrně promíchané, mírně lepkavé těsto. To se ještě dále hněte, až je dokonale propracováno. Vytvarujeme plochý kruh asi 23cm v průměru a na vymaštěném plechu pečeme asi 25minut. Vůbec nejlepší je, když se jí ještě teplý, oproti originálu, který je nejlepší, když se nejí vůbec.

Nevite nekdo, jak to bylo na nasem uzemi s cizrnou? Od kdy ji tady mame?
diky

něco málo jsem již dříve pátral a asi takto: římských hrách byl ve středověku znám, ale ne na našem území. Nějaké pokusy pěstovat u nás cizrnu prý byly, ale nevím ze kterého století.
Takže bohužel asi na akce cizrnu ne, jinak je moc dobrá :c)

Ja jsem na netu sehnal dosti protichudne informace ohledne mista. Jizni Morava x podkrkonosi. Mozna si v podkrkonosi mysleli, ze to je znamka punku

Nevie mi niekto poradiť kedy sa k nám dostal gaštan jedlý? Pôvodom je zo severu Afriky a juhu Európy. Viem že sa niekedy mlel aj na múku a piekol sa z neho chlieb. Tiež sa používal ako príloha k jedlám, ako doplnok k zemiakom alebo náhrada zemiakov.
Len sa neviem dopátrať, či mohol na našom území v ranom stredoveku rásť. V tých inváznych rastlinách na wikipedii som ich nenašiel. vopred vdaka