Use the source, Luke... ehm, google... Castanea sativa... ejhle:
http://lesprace.silvarium.cz/content/view/417/19/
Kuchtění - recepty, vybavení a suroviny
Moderators: melkel, Jura, Wothan, Kain, Begbie, Rab
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 956
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Praha
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 245
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Komjatice (Nitra)
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1243
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Chlumec nad Cidlinou/Praha/Mikulčice
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 245
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Komjatice (Nitra)
-
- Nováček
- Posts: 16
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Vetšinou někde na zemi
Nekdo se tu docela kriticky vyjádřil k něakému receptu sušeného masa s rozinkami. Taky příliž nevím jak indiáni pracovali nebo spíše nepracovali s vinnou révou, vtip je však v tom že oni s ní příliž pracovat nemuseli, v Americe se totiž vyskytoval typ vinné révy znám jako Vitis Labrusca-který byl divoký. Potom co se po oběvení Ameriky dovezla vitis Labrusca k nám, všechno víno jež se dosud vyskytovalo u nás bylo zničeno malou bestijí známou jako Mšička révokaz jež žere kořínky révy vinné, proto se všechny naše odrůdy (vycházející z typu vinné révy Vitis Vinifera) museli nakřížit na Vitis Lambruscu jež byla proti mšičce odolná...
Prostě myslím že si indiáni mohli zbírat víno asi stejně jako my borůvky nebo maliny...i když o tom nic moc nevím recept bych nezavrhoval
Prostě myslím že si indiáni mohli zbírat víno asi stejně jako my borůvky nebo maliny...i když o tom nic moc nevím recept bych nezavrhoval
-
- Nováček
- Posts: 16
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Vetšinou někde na zemi
Hm....velmi dobrý dotaz, též o tom moc nevím a rád bych se o tom taky dozvěděl podrobnosti....Slyšel jsem o tom jenom že se velké kusy masa zavěsí do sišírny která vypadá jako normalní stinná chladnější místnost kde je průvan(a suší se tak 2roky)...prý se tak děla (nevím jak se píše) Prešůto...
Zdroj....-vyprávění našeho potrhlého učitele(nevím co je na tom pravdy a ostatní podrobnosti jsou mi taky skryty).....-dobré by bylo kdyby se o tom odborněji vyjádřil někdo od indiánů(ti to mají vymyšlené dobře)
A z jiného soudku : nevíte kreré růžné koření se v RS používaly(Slované - Skandinávie) a využití bylin v receprurách techto a přilehlých národů??
Zdroj....-vyprávění našeho potrhlého učitele(nevím co je na tom pravdy a ostatní podrobnosti jsou mi taky skryty).....-dobré by bylo kdyby se o tom odborněji vyjádřil někdo od indiánů(ti to mají vymyšlené dobře)
A z jiného soudku : nevíte kreré růžné koření se v RS používaly(Slované - Skandinávie) a využití bylin v receprurách techto a přilehlých národů??
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 315
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 442
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Kladno
Co se týče sušení masa. Je potřeba maso té nejvyšší kvality, zbavené věšketého tuku, blanek a šlach. Nakrájet na delší nudličky a nejlépe zavěsit v létě na suchou vzdušnou , profukující půdu. Půda jde nahradit taky horkovzdušnou troubou, ale je to dost finančně náročné, protože to trvá dlouho, nemůže se přestávat a musí být pootevřené dvířka aby větrala.
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 2125
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Brno
Tedy, prosciutto se někdy česky říká prošuto a dokonce i pršut.
Ale pršut je taky její chorvatská obdoba, která se dělá původně takhle (našel jem na netu postup): Vepřová kýta se nejdříve potřela dřevěným popelem a zavěšená nad otevřeným ohništěm začíná zrát. K šunce musí nejen dým, ale i čerstvý vzduch. Tato směs kouře a průvanu pomáhá vysušit maso. Co se týče vůně a chuti, záleží především na intenzitě kouře, teplotě a vlhkosti vzduchu, ale nejdůležitější je jak dlouho šunka zraje. Chorvaté říkají: "Nejlepší je pršut sušený ve větru bora a uzený na smrkovém dřevě,". Doba zrání je 6–8 měsíců. Všechny tyto okolnosti ovlivňují spolu s kvalitou masa konečný výrobek. Takže si to chorvati okopčili a zkomolili sami:-)
Prosciutto je pak nasolená, sušená vepřová kýta (šunka), která "uzrává" sušením v proudu čerstvého vzduchu, viděl jsem to nedávno v televizi
Ale pršut je taky její chorvatská obdoba, která se dělá původně takhle (našel jem na netu postup): Vepřová kýta se nejdříve potřela dřevěným popelem a zavěšená nad otevřeným ohništěm začíná zrát. K šunce musí nejen dým, ale i čerstvý vzduch. Tato směs kouře a průvanu pomáhá vysušit maso. Co se týče vůně a chuti, záleží především na intenzitě kouře, teplotě a vlhkosti vzduchu, ale nejdůležitější je jak dlouho šunka zraje. Chorvaté říkají: "Nejlepší je pršut sušený ve větru bora a uzený na smrkovém dřevě,". Doba zrání je 6–8 měsíců. Všechny tyto okolnosti ovlivňují spolu s kvalitou masa konečný výrobek. Takže si to chorvati okopčili a zkomolili sami:-)
Prosciutto je pak nasolená, sušená vepřová kýta (šunka), která "uzrává" sušením v proudu čerstvého vzduchu, viděl jsem to nedávno v televizi
Svatopluk vyslal tajně početné vojsko a přepadl Bavory, kteří byli zanecháni na břehu řeky Dunaje ke střežení lodí. Jedny pobil, druhé dal utopit v řece, jiné pak odvedl jako zajatce.
Pravoslav, Orcae Ita
-
- Nováček
- Posts: 20
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Světice
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 526
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Strakonice
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 1814
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: svobodné území Beskyd
-
- Občasný přispěvatel
- Posts: 56
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
- Location: Modrá a tak...
-
- Stálý přispěvatel
- Posts: 6696
- Joined: Thu 01. Jan, 1970 1:00
Různé druhy soli prodávají někde u Hradce, snad najdu kontakt, taky jsem tam něco sháněl...
V listě ze dne 21. února 1621 takto jsou kozáci líčeni: ..."Bůh pomož tam, kam tato sběř přijde!"
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/
***
Zakázková výroba historických replik: http://customhistory.cz/